ŘSD zažívá rekordní rok, ale potřebuje změnu legislativy

publikováno:
autor:
Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com) Ilustrační foto (zdroj: Pixabay.com)

V roce 2020 nastaly ve spojitosti s pandemií koronaviru zásadní ekonomické změny, které se promítly do řady odvětví českého hospodářství. Vláda musela reagovat na nastalou situaci a přijímat rozhodnutí, která měla značný dopad na podobu veřejných financí. Na oblast dopravního stavitelství, zahrnujícího také budování nových dálnic a silnic, měly rozpočtové úpravy vliv také. Rozpočtová kapitola statní příspěvkových organizací zaměřujících se na rozvoj dopravní infrastruktury ovšem byla navýšena. V případě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jde přitom o rekordní částku. ŘSD v roce 2020 hospodaří s rozpočtem, který nemělo nikdy v historii. Schválené zdroje ze SFDI jsou kolem 56 miliard korun, přičemž např. ještě před pěti lety se toto číslo pohybovalo kolem 25 miliard. Navíc se dá očekávat, že i v příštích letech bude rozpočet ŘSD navýšen. To je dáno faktem, že se podařilo v uplynulých letech dotáhnout přípravu nových staveb, které již nyní jsou či v blízkém horizontu budou připraveny k realizaci. Finanční prostředky vyčleněné na nové projekty hodlá ŘSD nadále zvyšovat, jelikož jednotlivé akce budou nachystané.

Vedle novostaveb se ŘSD zaměřuje na rekonstrukci a údržbu stávajících silnic I. tříd a dálnic, které má ze zákona ve své správě. Na opravy je pro letošek vyčleněno 17 miliard, což se projevuje na množství nezbytných uzavírek a omezení. V minulých letech se do oprav dálniční sítě příliš neinvestovalo, a ta tak byla zanedbaná. Příkladem je D1, jejíž kompletní modernizace měla začít daleko dříve. Stěžejním cílem ŘSD je ale dostavba základní dálniční a silniční sítě.

„Realizace nových staveb je to, co nás primárně zajímá. Dokončení páteřní sítě je naší prioritou. V současnosti je tak rozestavěnost nejvyšší, co kdy v ČR byla,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

O tom, že jeho slova mají reálný podklad, svědčí pevná data. V současnosti má totiž ŘSD rozestavěno po celé České republice 237 kilometrů dálnic a silnic I. tříd. Pokud jde o dálnice (bez modernizace D1), staví se aktuálně přes 113 zcela nových kilometrů. Mezi nejzásadnější stavby patří dva úseky D35 na Pardubicku, kde mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem budují firmy 27 kilometrů tohoto stěžejního tahu. Ten po svém dokončení odlehčí dálnici D1, které bude severní alternativou. Dále pokračuje výstavba na nedaleké D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, kde je na dvou úsecích rozestavěno dalších více než 22 kilometrů. Harmonogram staveb se nejen daří plnit, ale po jednáních se zhotoviteli dokonce zkracovat, takže D11 i první část D35 budou řidičům sloužit již na konci příštího roku.

Pokračuje stavba obchvatu Českých Budějovic na D3 a tří úseků na D6, z nichž dva budou letos zprovozněny. Stejný cíl platí také o D48 mezi Rychalticemi a Rybím (11,5 km). Z menších dálničních staveb běží i dokončení obchvatu Otrokovic na D55 či zkapacitnění obchvatu Panenského Týnce na D7. Do konce letošního roku odstartují stavby, které jsou ve finální fázi přípravy. Staveniště tak bude předáno vybranému zhotoviteli např. na stavbě D7 kolem Loun nebo úseku dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem. Za účelem zlepšení plynulosti a zvýšení bezpečnosti také začne přestavba mimoúrovňové křižovatky na D46 v Prostějově. Pokud půjde podle představ ŘSD výběr zhotovitele, mohly by se stavební práce rozjet také na dalším úseku D7 u Chlumčan.

„Peníze od státu jsou deklarované, což je pro nás podstatné. Existovalo riziko, že na připravené investiční akce nebudou zdroje. A zahajovat stavby, u nichž hrozilo, že na ně nebudou peníze, je nepřijatelné,“ podotkl ředitel Mátl.

Světlé vyhlídky na zahájení má řada projektů i v případě silnic I. tříd, kde se již nyní buduje téměř 53 kilometrů, z nichž převážnou většinu tvoří obchvaty měst a obcí. Vymístění nežádoucího frekventovaného provozu se v blízkém horizontu dočkají např. v Chrudimi, Osové Bítýšce, Karviné, Krnově či Havlíčkově Brodě. Všude tam probíhá výstavba dlouho očekávaných obchvatů.

Aby mohlo ŘSD v oblasti rychlosti přípravy staveb pokračovat v započatém tempu, je potřeba nezbytná pomoc státu, a to jak v podobě zmíněných financí, tak také v legislativních úpravách. Změna legislativy je potřebná s ohledem na přebujelou byrokracii, která je brzdou v rychlejší přípravě staveb.

„S legislativou se stále trápíme. Podmínky se sice vylepšují, ale byrokracie je pořád obrovská. Nadále máme ohromné množství dotčených orgánů, které se k výstavbě vyjadřují. Potřebujeme celou řadu stanovisek, která se navíc ještě vzájemně podmiňují. Kvůli tomu se příprava neúměrně prodlužuje a máme v tomto směru velké rezervy. Proto je pro nás zásadní, aby se dotáhla rekodifikace stavebního práva, případně novela zákona č. 416. Jinak se nehneme z místa,“ prohlásil ředitel ŘSD Mátl.

A právě přijetí novely zákona č. 416/2009 Sb. (o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací) má pomoci zkrátit přípravu o několik let. Novela již prošla povinným legislativním kolečkem v PS ČR a její finální schválení proběhne do konce roku. Na formování zákonných úprav se ŘSD aktivně podílelo, jelikož má zkušenosti a praxi s překážkami v přípravě. Novinky mají přinést podstatné zrychlení, a to i např. při majetkoprávním vypořádání, které je v mnoha případech složité a komplikované.

„Je to revoluční záležitost. Ať už se pozemky pro strategické stavby vykupují nebo vyvlastňují, stejně k tomu podle zákona dříve či později dojde. Problémem je prostor pro zbytečné spekulování a oddalování, čemuž se chceme vyhnout. Přitom nikoho nepřipravíme ani o korunu,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček.

Mezi již zavedené a funkční legislativní nástroje lze zařadit např. institut tzv. mezitímního rozhodnutí. To se vztahuje na strategicky významné stavby, které novela přímo jmenuje. Toto opatření umožňuje zahájit realizaci prací na základě vydaného stavebního povolení, a to již v době, kdy by zahájení prací bylo odkládáno kvůli trvání vypořádání výše náhrady za vyvlastnění.

Nově přijatou změnou spojenou s novelou zákona č. 416 je tzv. fikce souhlasu. Tento nástroj má odstranit problém při vydávání stanovisek dotčených orgánů. V nynějším stavu nemají dotčené úřady žádnou časovou povinnost, do kdy musí potřebná stanoviska a rozhodnutí vydat. V praxi tak na ně správy a úseky výstavby ŘSD čekají i několik měsíců. Fikce souhlasu tento hendikep odstraní, jelikož určí konkrétní lhůty, do kdy musí orgány konat a rozhodovat. Pevně dané lhůty se budou týkat také procesu vyvlastnění. Do 60 dní od zahájení řízení musí být stanoveno ústní jednání s dotčenými majiteli pozemků. Po tomto jednání musí úřad rozhodnout do 30 dní. Urychlení nastane také zavedením možnosti umístění a povolení dopravní stavby v jednom řízení s jedním přezkumem. Jde tedy o sloučené územní a stavební řízení, které se úspěšně praktikovalo již na několika menších stavbách.

Do přípravných procesů ovšem často účelově vstupují různé spolky a organizace, jejichž cílem je přípravu staveb pozdržet. Právní systém jim přitom v obstrukcích nahrává. „Máme peníze, chceme stavět, ale náš hlavní problém jsou organizace, které blokují výstavbu. Budeme s nimi jednat. Desetitisíce lidí jsou rukojmím těchto organizací,“ prohlásil předseda vlády Andrej Babiš.

Mezi stavby, které se dlouhodobě potýkají s blokací (zejména ekologických spolků), se řadí D49 mezi Hulínem a Fryštákem, poslední úsek D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, případně úseky D52 od Pohořelic do Mikulova. Problémy s odvoláními vůči vydaným povolením pak provází např. přípravu staveb obchvatů Olbramovic, Chýnova či Znojma.

Reklama

Vážené čtenářky a čtenáři,

od roku 2020 jsme spustili nový web časopisu SILNICE ŽELEZNICE. Všechny historické články lze dohledat na „staré verzi webu“ - old.silnice-zeleznice.cz. Pokud jste si na své firemní stránky některý z našich článků někdy vložili, upravte si v administraci odkaz - vložte slovo „old“, čili old.silnice-zeleznice.cz/ … (link článku). Odkaz bude plně funkční.

Kalendář akcí