Na dálnicích i v regionech. Metrostav Infrastructure rozjel stavební sezónu napříč republikou

publikováno:
Most Vysočina, náročná rekonstrukce na modernizované dálnici D1 Most Vysočina, náročná rekonstrukce na modernizované dálnici D1

Po náročné modernizaci D1 se letos rozjíždí další klíčové dálniční projekty, které mají pomoci dobudovat silniční infrastrukturu v Česku. „Podílíme se na výstavbě D35, pokračujeme na jihočeské části dálnice D3 a budeme stavět i rozsáhlou estakádu na dálnici D6,“ říká David Stempák, technický náměstek společnosti Metrostav Infrastructure, která má na starosti i zkapacitnění dálnice D7 u Chlumčan a řadu zajímavých regionálních projektů.

Stavební sezóna letos odstartovala relativně brzy, jak jste se po zimním spánku rozjeli u vás?

Letošní sezónu jsme rozjeli opravdu brzy. V průběhu prvních měsíců roku jsme převzali staveniště a zahájili výstavbu na dálnicích D3 v úseku Třebonín–Kaplice, na D6 u Krupé nebo D7 u Chlumčan. Dále jsme zahájili např. výstavbu obchvatu Čebína a úsek silnice I/53 Znojmo–Lechovice. V souběhu rozjíždíme menší regionální zakázky, takže letošní „probuzení po zimním spánku“ je, co se týče práce, v extrémním tempu od prvních dní nového roku.

Jak jsou letos naplánované práce na výstavbě D35?

V rámci prací ve sdružení nás letos čeká dokončení celé stavby. Největší rozsah prací se bude týkat pokládek asfaltů. Musíme položit přes 70 tis. tun balené směsi. Práce budou také probíhat na dokončení mostů a inženýrských objektů, na montáži zádržných systémů a dopravního značení tak, aby koncem roku mohla být stavba předána investorovi a uvedena do provozu.

Jaká je situace na D3?

V průběhu února jsme převzali staveniště a zahájili práce na úseku Třebonín–Kaplice. Tento úsek dálnice je navržen v délce 8,577 km a kategorii D25,5/120. Stavba má celkem 74 stavebních objektů. V rámci zemních prací musíme odkopat cca 1 mil. m3 zeminy a nasypat cca 880 tis. m3 násypů, dále nás čeká i výstavba celkem 13 nových mostů. Součástí stavby je celkem 24 přeložek inženýrských sítí. Aktuálně na stavbě probíhají přípravné práce a zejména skrývky ornic, které navázaly na kacení dřevin v trase nové dálnice. Následovat budou hlavní zemní práce, přeložky inženýrských sítí a zakládání prvních mostů.

Rozjíždíte i stavby dalších klíčových tepen, mezi něž patří především dálnice D6 a D7, jaký je profil úseků, které máte na starosti?

Co se týká dálnice D6 Krupá, přeložka, tak se jedná o nový úsek dálnice D6, který navazuje na aktuálně dokončený úsek u Krušovic. Hlavní trasa má 6,45 km, je navržena v kategorii R25,5/100 a celkem je na stavbě 72 stavebních objektů. Dominantou tohoto úseku bude estakáda dlouhá přes 800 m, na kterou budeme z důvodu zkrácení doby výstavby nasazovat dvě přesuvné skruže. V rámci zemních prací bude vykopáno cca 650 tis. m3 zeminy a uloženo přes 500 tis. m3 násypů. Provedeny budou přeložky inženýrských sítí u 21 stavebních objektů.

Stavba dálnice D7 Chlumčany, zkapacitnění je v délce 4,448 km, navržena je v kategorii D25,5/110 a celkem je na stavbě 79 stavebních objektů. Čeká nás výstavba celkem sedmi mostů, z toho jednoho železničního přes samotnou dálnici. Vykopáno bude přes 770 tis. m3 výkopů a nasypáno přes 520 tis. m3 násypů. Dále bude přeloženo celkem 25 inženýrských sítí.

U obou staveb jsme na začátku a pevně věřím, že se nám podaří stavby dokončit v termínech a požadované kvalitě tak, aby mohly sloužit široké veřejnosti.

Na kolika velkých projektech typu výstavby dálnic jste schopni současně pracovat a jak vám program doplňují regionální projekty?

Dlouhodobě pracujeme na několika velkých dálničních projektech souběžně a v čase se jednotlivé týmy, tak jak stavby končí a zahajují další, přesouvají. V regionech se snažíme doplnit výrobní program velkých projektů a nabízet regionálním investorům vysokou kvalitu, zkušenosti našeho personálu a technologického zázemí společnosti. V našem zastoupení v regionech vidím velký potenciál a věřím, že se to do budoucna potvrdí.

Letos jste zahájili práce na obchvatu Čebína, jaké další regionální projekty vás letos čekají a jakou část výrobního programu tvoří?

V regionech se nám od začátku roku podařilo zasmluvnit několik zajímavých akcí. Již zmíněný obchvat Čebína, Silnici I/53 Znojmo–Lechovice, rekonstrukci mostu v Třinci na Moravě. V Čechách zahajujeme dvě opravy dálnice D10 v úseku Benátky nad Jizerou – Kbel a úseku Benátky nad Jizerou – Tuřice, dále zahajujeme projekční práce v rámci „žlutého Fidicu“ akce Mosty ev. č. 279-004 a 279-005 Svijany. Připravujeme stavbu I/17 Stradouň–Zámrsk a další. Staveb v regionech nám postupně přibývá a tím i roste podíl na výrobním programu společnosti.

ROZVOJ NA PLZEŇSKU A KARLOVARSKU

Ve kterých regionech ještě plánujete rozvoj výrobního zázemí?

Aktuálně máme zastoupení ve všech krajích kromě Plzeňského a Karlovarského. Ale i v těchto krajích plánujeme zastoupení, abychom v rámci silničního stavitelství mohli nabízet své služby celorepublikově. Věřím, že naše zkušenosti z velkých a složitých dálničních staveb mohou být pro regionální investory velice přínosné.

Jak rozsáhlou máte síť obaloven a plánujete ještě výstavbu nových?

Aktuálně máme k dispozici celkem šest skupinových obaloven asfaltových směsí. Rádi bychom portfolio skupinových obaloven rozšířili do dalších regionů, ale je to běh na dlouhou trať.

Jak se s válkou na Ukrajině změnila dostupnost a cena některých materiálů?

Již před válkou na Ukrajině se ceny a dostupnost stavebních materiálů neúměrně zvyšovaly. S válkou na Ukrajině se situace ještě mnohem zhoršila, ceny jednotlivých stavebních materiálů jsou násobné a velká část materiálu, jako např. betonářská výztuž nebo konstrukční ocel, není v podstatě k dispozici a sami dodavatelé ani neznají termín možných dodávek. Situace je velmi složitá pro celý sektor stavebnictví a jistě i pro další odvětví průmyslu.

POUČENÍ Z D1

Po dlouhé době je plně zprovozněná D1 z Prahy do Brna, na níž jste měli na starosti modernizaci složitých úseků mj. přes most Vysočina. Jak celý projekt zpětně hodnotíte a v čem posunul kompetence vašich týmů?

Modernizace dálnice D1 byla velice specifická a velice náročná práce. Podíleli jsme se celkem na pěti úsecích modernizace. Za plného provozu a pod tíhou jednotlivých termínů bylo nutné provést v podstatě novostavbu dálnice. To kladlo extrémní požadavky na technický i dělnický personál, bylo nutné pečlivě plánovat každou činnost na stavbě, denně vyhodnocovat a koordinovat. Jedině takto bylo možné, aby postup prací běžel dle harmonogramu a byla zajištěna bezpečnost lidí na stavbě.

Modernizace nejvyššího mostu na D1, mostu Vysočina pro nás byla obrovskou výzvou, kdy jsme v rámci omezení provozu v režimu 2+1 během 70 dní, které jsme nabídli investorovi, rozšířili kompletně jeden dálniční most o 75 cm. Zpětně mají kolegové, kteří se podíleli na modernizaci dálnice D1, můj obdiv a respekt. A to i proto, že se říkalo: „Dé jednička chyby neodpouští“.

Změnila modernizace D1 některé stavební postupy?

Určitě. Tím, že modernizace dálnice byla pod obrovským časovým tlakem, bylo nutné zefektivnit některé stavební postupy tak, aby bylo možné vůbec termíny s přihlédnutím na technologické procesy stihnout. Zkušenosti si přenášíme i na další stavby, a i díky těmto zkušenostem se nám daří stavět v krátkých termínech s dodržením požadované kvality.

Pracujete ve vrcholné technické pozici, jak se stavařina v poslední dekádě posunula, co se týká postupů, logistiky a využití moderních technologií?

Stavařina se v posledních letech rychle mění, vliv moderních technologií i smluvních standardů investorů nás neustále nutí se zlepšovat, vzdělávat a přizpůsobovat. Stavby se v posledních letech zrychlují, je větší tlak na čas výstavby, délky omezení, také cenová hladina je velice napjatá, ceny materiálů rostou, na trhu není dostatek technického ani dělnického personálu a tyto faktory mají velký vliv na nás jako zhotovitele.

V rámci digitalizace ve stavebnictví je obrovský posun ve využívání technologií jako přesné navádění strojů, sledování pomocí GPS apod. Použití moderních technologií umožňuje efektivní využívání strojů a jejich optimalizaci. V neposlední řadě je to i postupné zavádění BIM do dopravního stavitelství, kdy se postupně učíme s projekty pracovat jinak, než bylo doposud zvykem. Nicméně věřím, že tyto moderní postupy a technologie nám do budoucna umožní stavět ještě efektivněji a rychleji.