Radek Mátl: Prioritní silniční síť, připravenost a podmínky přípravy prioritních staveb

Ing. Radek Mátl Ing. Radek Mátl

Rok 2020 byl v mnoha segmentech hospodářství České republiky poznamenaný pandemií koronaviru. Také sektor dopravního stavitelství se musel vypořádat s nastalou situací a vládními opatřeními, která byla v průběhu loňského roku zaváděna. Aby nedošlo k zastavení prací na jednotlivých realizovaných akcích, bylo nezbytné bezodkladně a operativně jednat. Díky komunikaci ŘSD se zástupci zhotovitelů se podařilo domluvit na podmínkách, za kterých bylo možné pokračovat v započatých pracích v co nejširším rozsahu. Vzájemná komunikace vedla mimo jiné k dohodě na finančních kompenzacích pro stavební firmy formou vládního usnesení. Přerušení činnosti se naštěstí týkalo jen některých staveb. Zásluhou rychlé reakce na nečekanou situaci se podařilo eliminovat hrozící narušení smluvně platných harmonogramů.

Přes výše zmíněné skutečnosti zůstává naší prioritou dostavba základní dálniční a silniční sítě. A kroky vedoucí k tomuto cíli byly v roce 2020 viditelné. Realizace nových staveb směřující k dokončení páteřní sítě byla patrná napříč regiony. Můžeme s potěšením konstatovat, že rozestavěnost v průběhu loňského roku byla v novodobé historii České republiky nejvyšší. Činnost stavebních strojů nešlo přehlédnout, jelikož nebylo jediného kraje, kde by nevznikaly nové kilometry na dálnicích či silnicích I. tříd.

Během podzimního období jsme měli rozestavěno po celé republice bezmála 250 kilometrů dálnic a silnic I. tříd. Pokud jde ryze o dálnice (bez modernizace D1), bylo v posledním kvartálu roku v realizaci přes 127 zcela nových kilometrů. Mezi nejvýznamnější budované stavby se řadí dva úseky D35 v Pardubickém kraji. Mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem u Vysokého Mýta budují sdružení firem 27 kilometrů tohoto klíčového dálničního tahu, který po svém dokončení přispěje ke snížení stávajících vysokých intenzit provozu na dálnici D1. Tempo výstavby D35 se přitom (i přes zmíněné komplikace s pandemií) podařilo urychlit, takže první část D35 mezi mimoúrovňovými křižovatkami v Opatovicích a Časech v délce téměř 13 km bude zprovozněna koncem roku 2021, zbývající úsek od Časů po Ostrov pak v průběhu roku 2022. Na východě Čech se ale budují i další stěžení projekty. Stále plynule pokračuje výstavba na nedaleké D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, kde je na dvou úsecích rozestavěno dalších více než 22 kilometrů. Ty budou součástí kapacitního a bezpečného spojení mezi ČR a Polskem. Rovněž v tomto případě se časový harmonogram staveb po jednáních se zhotoviteli podařilo zkrátit, takže také D11 bude řidičům sloužit už koncem tohoto roku.

Neméně důležitá je také stavba dálničního obchvatu Českých Budějovic na D3, kde probíhá výstavba skoro 20 km dlouhých části mezi Úsilným a Hodějovicemi. V letošním roce se k nim připojí i navazující úsek mezi Třebonínem a Kaplicí (8,6 km), kde již probíhá výběr zhotovitele a je vydáno zatím nepravomocné stavební povolení. Hned na třech úsecích panuje stavebních ruch v případě karlovarské dálnice D6. Na dvou z nich (mezi Novým Strašecím a Řevničovem) se řidiči poprvé projeli na konci listopadu 2020. V letošním roce na ně naváže otevření obchvatu Lubence. A pokud se podaří dokončit přípravu dle předpokladu, rozestaví se v nejbližších dvou letech další tři úseky (v celkové délce bezmála 21 km), a to u Krupé, Hořoviček a Hořesedel.

Prosincový termín zprovoznění byl dodržen v případě dálnice D48 mezi Rychalticemi a Rybím, kde přibylo nových 11,5 km dálnice. Navíc se na této dálnici staví obě etapy obchvatu Frýdku-Místku. V letošním roce se začne budovat i první etapa stavby mezi Bělotínem a Rybím (13,2 km). Rozsahem sice menší, ovšem významem velká, je dostavba jihovýchodního obchvatu Otrokovic na dálnici D55. Na tomto tahu se loni rozjela také stavba 8,5 km dlouhé části mezi Babicemi a Starým Městem. Na něj v tomto roce naváže 8,8 km dlouhá část do Moravského Písku.

V plném proudu je pak např. 3,5 km dlouhé zkapacitnění obchvatu Panenského Týnce (zprovozní se v roce 2021) na chomutovské D7, na níž také loni odstartovala stavba dalšího 6,5 km dlouhého úseku kolem Loun. Po dokončení výběru zhotovitele bude v letošním roce zahájena i stavba D7 na úseku u Chlumčan.

Zlepšení plynulosti a zvýšení bezpečnosti provozu přinese přestavba mimoúrovňové křižovatky na D46 v Prostějově, která začala koncem září 2020. Požadavky na plynulost a bezpečnost dopravy nesplňují též technické parametry mimoúrovňových křižovatek ve Vyškově a Drysicích, jejichž úprava začne v roce 2021.

V pokročilém stádiu přípravy je množství dalších projektů, které budou zahájeny se startem či v průběhu stavební sezony roku 2021. Mezi ty zásadnější lze zařadit hned čtyři úseky D4, které se mají premiérově realizovat v rámci pilotního tzv. PPP projektu, tedy partnerství soukromého a veřejného sektoru.

Samostatnou kapitolou je modernizace D1, která v loňském roce zažila největší stavební nápor. Personální kapacity firem však byly dostatečné, a tak mohly práce pokračovat na sedmi zbývajících úsecích v celkové délce 71 km. V říjnu se otevřel úsek mezi Souticemi a Loktem. Listopadový termín dokončení byl v případě úseku kolem Velkého Meziříčí. Celá modernizace je na poměry České republiky zcela unikátní stavební projekt. Jedná se o modernizaci 320 kilometrů naší nejvytíženější dálnice, a to za plného provozu a je tak pro všechny účastníky – investora, zhotovitele, projektanty, dozory ale i úředníky zejména velkou nenahraditelnou zkušeností. Letité úsilí bude v roce 2021 završeno, jelikož kompletní modernizace bude v průběhu podzimu dokončena.

Nejsou to ale jen dálnice, u nichž má ŘSD přípravu staveb a následnou údržbu ze zákona ve své gesci. Mnoho projektů se týká silnic I. tříd, kde vzniká řada obchvatů. Ke konci roku 2020 tak bylo ve výstavbě 61 kilometrů. Z převážné části se jedná o obchvaty měst a obcí, a tak lze práce zaregistrovat v okolí Opavy, Havlíčkova Brodu, Karviné, Chrudimi, Krnova, Chýnova, Církvice či Osové Bítýšky. Na ně v brzké době naváže stavba obchvatů u Olbramovic či Doudleb nad Orlicí. V obou případech již běží výběrové řízení na zhotovitele, což platí také o pokračování tří staveb na Velkém městském okruhu v Brně, kdy na Žabovřeské bude ještě letos zahájena 2. etapa či v případě obchvatu Bludova.

Podmínkou pro zdárnou přípravu a realizaci staveb je vedle dostatečného finančního pokrytí jednotlivých akcí zejména otázka zákonného práva, o které se může ŘSD při přípravě opřít. Proces přípravy staveb se dlouhodobě potýká s řadou problémů, které jsou spojené se složitou legislativou. Po dílčích úpravách vedoucích jen k částečnému zlepšení však svítá naděje, že se procesy urychlí zásadním způsobem. Umožnit to má další novela zákona č. 416, na jejímž vzniku se ŘSD aktivně podílelo svými poznatky načerpanými letitými negativními zkušenostmi s problémy v rámci přípravy staveb dopravní infrastruktury. Připomínky byly reflektovány do finálního znění novely, jejíž schválení v Parlamentu ČR bylo zcela nezbytné k tomu, aby se celý složitý proces přípravy zjednodušil a uspíšil až o několik let. Novela (Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury) prošla bez zásadního zdržení dolní komorou, přičemž zákonodárci z Poslanecké sněmovny PČR pro ni hlasovali napříč politickým spektrem. To budiž také důkazem, jak široká shoda panovala na nutnosti a potřebnosti přijetí této novely.

Schvalovací proces byl poté zpomalen Senátem, který ho vrátil zpět do Poslanecké sněmovny. Nesouhlasný postoj senátorů ovšem politická reprezentace ve Sněmovně změnila, když senátní veto potřebnou většinou přehlasovala. Novela vzápětí zamířila k podpisu prezidentovi, který celý proces završil a novela mohla vyjít ve sbírce zákonů. Platit tak začala od 1. ledna 2021.

Ing. Radek Mátl
generální ředitel ŘSD ČR

× Full - selfpromo