Realizace stavby za Černým Mostem Y502 přes trojkolejnou železniční trať

Nosná konstrukce nového mostu Nosná konstrukce nového mostu

Následující článek by měl představit realizovanou stavbu Za Černým Mostem Y 502 Praha 9 č. akce 999639, spočívající v rekonstrukci stávajícího mostu a přilehlých předpolí včetně napojení kanalizace odvádějící dešťovou vodu do stávajícího řádu. Součástí stavby bylo i vybudování provizorní lávky pro pěší pro převedení chodců po dobu realizace stavby. Lávka pro pěší byla navržena kombinací nosníků I500 uložených na lehkých bárkách ze systémového lešení PERI UP Rosett s dřevěnou mostovkou a provizorní lávkou, navrženou z válcovaných profilů UPE300, I300 a spojených ztužidly Z1 interního materiálu. Provizorní lávka převáděla pěší mezi ulicemi Cíglerova a Borská. Propojovala tím celou hustě osídlenou oblast Prahy 14 Satalic s Černým mostem. Generálním zhotovitelem stavby byla firma Metrostav Infrastucture a. s., zhotovitelem RDS Pontex spol. s r. o., investorem stavby bylo TSK a. s.

Most se nachází v okrese Hlavní město Praha, městská část Praha 9 v katastrálním území Hloubětín. Most převádí ulici Za Černým mostem přes trojkolejnou elektrifikovanou železniční trať Praha Hlavní nádraží – Turnov, v žkm: 10,800–10,900 a trať Lysá nad Labem – Praha Vysočany, v žkm: 24,800–24,900. V jižní části se napojuje na ulici Cíglerova. Převádí automobilovou a pěší dopravu mezi částmi obce Na Hutích do sídliště Lehovec a Černý Most. Most se nachází v obci v zastavěném území ve složitých podmínkách. Zájmové území je mírně svažité, přemosťovaná železniční trať je v zářezu. Na jižní části se komunikace napojuje na frekventovanou ulici Chlumecká nebo k sídlišti Černý Most. Na severní části se nachází zastavěná oblast Na Hutích. Při diagnostikách stávající konstrukce mostu bylo konstatováno, že je ve špatném technickém stavu zejména vlivem zatékání do nosné konstrukce a investor se z tohoto důvodu rozhodl pro rekonstrukci mostu.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

  • Délka přemostění: kolmá 22,3 m / šikmá 26,2 m
  • Délka mostu: 43,0 m
  • Délka nosné konstrukce: 30,5 m
  • Rozpětí pole: 28,65 m
  • Šikmost mostu: pravá 58,6
  • Volná šířka mostu: 11,3 m
  • Šířka chodníků: 0 + 2,6 m
  • Šířka mostu: 12,5 m
  • Výška mostu nad terénem: 8,4 m
  • Stavební výška: 1,86 m
  • Plocha nosné konstrukce: 364,5 m2
  • Zatížení mostu: Dle ČSN EN1991-2 včetně platných změn stanovené pro skupinu 1 bez uvažování zvláštních souprav, bude určeno po dokončení mostu dle ČSN EN 736222.

ZÁKLADNÍ POPIS NÁVRHU A INFORMACE O MOSTU

Jedná se o trvalý, nepohyblivý, jednopolový, prostě uložený trámový most z předpjatých typových prefabrikovaných nosíků tvaru T s profilovanou stěnou uložených na železobetonových opěrách přes elastomerová ložiska. Masivní železobetonové opěry jsou založeny plošně a byly předmětem jen sanace a částečného odbourání cca 1,2 m vrchní části úložných prahů.

POSTUP VÝSTAVBY NOSNÉ KONSTRUKCE MOSTU

Projekt rekonstrukce vycházel z konvenčního postupu, tedy výstavbou nulového pole, frézování, asfaltových vrstev, odbouráním říms, rozřezání nosné konstrukce na jednotlivé nosníky, jejich vyzdvižení jeřábem, uložení nových nosníků, betonáž spřažené desky a provedení říms. Z důvodu posunu realizace rekonstrukce Správa železnic neumožnila, zejména z důvodu souběžných prací na koridoru, plán výluk na železniční trati, které by bylo potřeba pro rekonstrukci dle původního plánu. S ohledem na tuto skutečnost byl zhotovitelem navržen nový postup prací a to tak, aby nebylo třeba dalších výluk určených pro stavbu tohoto mostu.

Změna postupu prací se musela přizpůsobit již daným naplánovaným termínům výluk na koridorové trati v rámci její modernizace. Spočívala v obráceném postupu výstavby mostu, tak aby mohl zhotovitel využít jedinou možnou delší cca 96hodinovou výluku pro výsun a demolici starého a zásun nového mostu. To vše bez použití nulového pole. Aby tuto skutečnost zhotovitel zohlednil, musel v předstihu udělat nosnou konstrukci a teprve po zásunu mostu řešit výstavbu a sanaci spodní stavby.

Postup prací byl následující. Nejdříve se na předpolí opěry OP2 vytvořila výsuvná dráha. Na ní se v předstihu osadily pomocí těžkého jeřábu prefabrikované nosníky, zabetonovala se spřažená železobetonová deska včetně příčníků, provedli se izolace pod římsou, římsy na mostě a osadilo se zábradlí s protidotykovou zábranou.

Výměna nosné konstrukce mostu představovala v předstihu vybudování těžké podpěrné konstrukce u obou opěr mostu. Další práce již byli v plánované cca 96 hodin dlouhé výluce. Na těchto podpěrných konstrukcích byla osazena sestava hydraulických lisů, pomocí kterých se 700 tun vážící nosná konstrukce zvedla o cca 2 m nad svou původní úroveň. Poté se pod tuto nosnou konstrukci osadila „výsuvná dráha“ tvořena válcovanými nosníky IP1000, která byla pod most osazena těžkým jeřábem a zasunutím. Pro urychlení a zabezpečení stability IP1000 se tyty nosníky osazovaly po zaztužených dvojicích. Další „výsuvná dráha“ byla sestavena za opěrou mostu OP1. Původní nosná konstrukce mostu se po sestavení výsuvných drah spustila na tyto dráhy a poté se vysunula za opěru mostu OP1, tak aby se uvolnil prostor pro novou nosnou konstrukci, která byla již připravena na předpolí druhé opěry OP2. Ihned po zásunu nového mostu a jeho ustavení do polohy, která byla ještě stále nadvýšená, se přehodilo uložení mostu na provizorní rovnaniny z hyrahranolů. Tím se uvolnila pro demontáž výsuvná dráha nad zářezem dráhy, která musela být před koncem plánované výluky odstraněna. V souběhu probíhala demolice staré nosné konstrukce vysunuté za opěrou mostu a též plánované demolice spodní stavby (závěrné zídky, úložné prahy). Ty pokračovaly i po ukončení výluk za provozu dráhy.

POSTUP VÝSTAVBY SPODNÍ STAVBY

Po první fázi výstavby a zásunu nosné konstrukce mostu byla zahájena práce na spodní stavbě. Musely se odbourat závěrné zídky, úložné prahy, zárubní zdi za OP1 i OP2. Zhotovitel byl nucen některé prvky odříznout diamantovým lanem, a to z důvodu zajištění bezpečnosti provozované železniční tratě pod mostem. Jednalo se zejména o úložné prahy opěr. Následně se provedly výkopy přechodových oblastí a dobouraly opěrné zdi.

Po výkopech a dobourání byly provedeny nové úložné železobetonové prahy a závěrné zídky, které byly spřaženy navrtanými a vlepenými trny do původních opěr. Následovaly opěrné zdi na OP1, které byly provedeny jen od úrovně částečně uvolněné porušené pracovní spáry cca 1 m výšky od vrchní hrany opěrné zdi. Tato dobetonávka byla opět spřažena vlepovanými trny do původní opěrné zdi. Na opěře OP2 pak díky velké degradaci původních konstrukcí byli vybudovány nové opěrné zdi. V souběhu se prováděly zásypy předpolí a přechodové oblasti.

VYBAVENÍ MOSTU

Po provedení spodní stavby se most spustil na lisech do projektované výšky. Na nosnících byly přes zabetonované přípravky a klínové desky přimontována elastomerová ložiska. Ty se aktivovaly spuštěním lisů po podlití a vytvrdnutí plastmalty. Následovaly dobetonávky říms a montáže podpovrchových dilatačních závěrů na OP1 a jednoduchého závěru D80 na OP2.

DOKONČOVACÍ PRÁCE PRO UVEDENÍ MOSTU DO PŘEDČASNÉHO UŽÍVÁNÍ

Předposlední realizovanou etapou byly dokončovací práce pro uvedení mostu do předčasného užívání. Tj. dokončení montáže zábradlí, pokládka vozovkového souvrství, vybudovávání nových chodníků pro pěší na předpolích mostu, dopojení kanalizace odvádějící dešťovou vodu do stávajícího řádu, instalace dopravního značení a veřejného osvětlení, kamenná dlažba atd.

DOKONČOVACÍ PRÁCE PRO PŘEDÁNÍ CELÉ STAVBY

Po uvedení mostu do předčasného užívání probíhaly ještě dokončovací práce pod mostem. Byli to hlavně terénní úpravy, dlažby, schodiště a sanace původních betonových ploch.

ZÁVĚR

Díky velmi úzké spolupráci zhotovitele, projektanta, investora, všech dodavatelů, stavebního úřadu, městské části Prahy 14 a všech dalších účastníků, kteří se procesu účastnili, se povedlo dokončit a předat tuto na plánování velmi složitou stavbu za extrémně složitých okrajových podmínek v plánovaném termínu. Od poloviny listopadu roku 2021 tak již slouží veřejnosti, a tím alespoň trochu odlehčuje přetížené dopravě v našem hlavním městě Praze.

Ing. Petr Berník, Ing. Jan Kabelka, Ing. Jan Padrta
Metrostav Infrastructure a. s.