Stavba „Modernizace železničního uzlu Pardubice“ zahrnuje dvě stavby původně řešené samostatně dvěma územními rozhodnutími. V prvním případě stavbu připravovala Správa železnic, s.o., pod názvem „Modernizace železničního uzlu Pardubice“ a v druhém případě připravovalo statutární město Pardubice stavbu „Lávka pro pěší v prostoru nádraží ČD“.

„Na železnici jsme špička, práce nás baví a jsme flexibilní. Máme tak veškeré předpoklady, abychom vyhráli všechny soutěže, do kterých půjdeme,“ je přesvědčený Jan Kokeš, generální ředitel Chládek & Tintěra, a.s., české stavební firmy z Litoměřic, která je významným hráčem na trhu železničních staveb.

Osvětlování komunikací, ulic a dalších veřejných prostranství má bohatou historii, kterou formoval technologický rozvoj a společenská potřeba účinného a efektivního zdroje světla během noci. Metropole se prvního stálého osvětlení ulic dočkala v roce 1723 v podobě olejových luceren lemujících cestu na Hrad.

Ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys má dlouhodobě ambici dovést firmu na pozici nejmodernějšího dopravního podniku v České republice. Zdůrazňuje, že to není jen záležitost vozového parku a jeho ekologizace, ale zejména zvyšováním komfortu, čistoty a bezpečí pro cestující. Ty označuje za klíčové klienty a říká, že jsou jediní, kteří mohou modernost opravdu posoudit.

Silnice I/14 je silnicí I. třídy propojující severovýchodní oblasti Čech podél hranice s Polskem, vzájemně dopravně propojuje města Liberec, Jablonec nad Nisou, Vrchlabí, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová a zajišťuje tranzitní dopravu ve směru od hraničního přechodu v Harrachově a od Liberce do oblasti Podkrkonoší.

Železniční dopravě slouží už více než 175 let, nyní projde největší proměnou ve své historii: Pražské Masarykovo nádraží čili Masaryčka. Jeho kolejiště překlene unikátní platforma, která zkrátí přístup na nástupiště z okolních čtvrtí a současně nabídne novou odpočinkovou zónu přímo v centru metropole.

Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Celkem jich přes Bubny odcestovalo téměř 50 000, vrátilo se 10 %. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců. Kulturní česko-židovsko-německý trialog zanikl.

Na trati z Tábora do Písku se bude jezdit přes orlickou přehradu po železničním mostě s dutým a dokonce i průchodným obloukem. Podle stavbařů to v budoucnu ocení zejména správce mostu při revizních prohlídkách. Zároveň jde o největší železobetonový oblouk v Česku.