Národní technické muzeum: Strážce technického dědictví a most mezi minulostí a budoucností

„Prezentujeme to nejcennější – originály, které mají vyprávět o lidské tvořivosti,“ říká generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.

Národní technické muzeum (NTM) patří k nejstarším institucím svého druhu v Evropě a svým rozsahem i obsahem představuje mimořádnou sbírku technické civilizace českých zemí. „Hlásíme se k odkazu Vojty Náprstka a jeho Českého průmyslového muzea z roku 1862, díky čemuž jsme po Paříži a Londýně třetí nejstarší technické muzeum na světě,“ připomíná generální ředitel NTM Karel Ksandr. Náprstek podle něj chápal muzeum jinak, než bývá obvyklé: sbíral „žhavou současnost“ – to, co přichází, nikoli jen to, co odchází.

Právě tato tradice určovala filozofii instituce po celé století. „Naší základní myšlenkou je naplňovat původní význam slova museum – prezentovat originální předměty, nikoli repliky. Každý vystavený objekt má svou auru, příběh a hodnotu,“ říká Ksandr. Výsledkem jsou unikátní exponáty světového významu, mezi nimiž nechybí astronomické přístroje, s nimiž pracovali Johannes Kepler či Tycho Brahe.

Budova, která završila stoletý sen

Za největší milník v dějinách muzea považuje ředitel dokončení a dostavbu budovy na pražské Letné. „Projekt vznikl už v roce 1938, ale v plné podobě se podařilo budovu dokončit až v roce 2013. My říkáme, že jsme ji dorekonstruovali, ale ve skutečnosti jsme ji dostavěli,“ vysvětluje.

Moderní architektonická koncepce z doby první republiky počítala s tím, že muzeum musí být technicky přizpůsobeno svým sbírkám. „Máme například podlahy s nosností šesti tun na metr čtvereční, což umožňuje vystavit i těžké tiskařské stroje nebo lokomotivy,“ dodává Ksandr.

Muzeum pro odborníky i rodiny

Struktura návštěvníků se podle ředitele dlouhodobě nemění. „Zhruba třetinu tvoří školy, třetinu rodiny s dětmi a třetinu dospělí. Naše expozice patří k nejnavštěvovanějším technickým muzeím v Evropě, podíl zahraničních turistů ale zvlášť nesledujeme,“ uvádí Ksandr.

NTM se zároveň snaží podporovat zájem mladých lidí o technické obory. „Pořádáme soutěže typu Vyrob si svůj Stirlingův motor, kde studenti představují vlastní funkční modely. To, že do toho jdou dobrovolně, je důkazem, že technika je stále láká. Bohatou edukační nabídku připravujeme právě především pro školy,“ doplňuje.
 

Klasické muzeum v moderní době

Ačkoli se svět muzejnictví rychle vyvíjí, NTM zůstává věrné svému klasickému pojetí. „Nejsme interaktivní zábavní park, ale instituce, která uchovává originály. Těch se sice lidé nemohou dotýkat, ale mohou k nim být fyzicky blízko,“ říká Ksandr. Například v expozici astronomie si návštěvníci mohou vyzkoušet práci se sextantem na moderním modelu promítaném proti hvězdnému nebi. Je to ukázka, jak lze spojit autenticitu s edukativním přístupem.

Velkou část sbírek však veřejnost nikdy nevidí. Uchovávají se v depozitářích v Čelákovicích. „Od roku 2002 jsme tam vybudovali čtyři moderní klimatizované objekty, které zajišťují ochranu exponátů pro další generace,“ vysvětluje ředitel. Krátkodobé i tematické výstavy v Praze pak často čerpají právě z těchto zásob. Železniční sbírka je v depozitáři v Chomutově, který se na letní sezónu otevírá pro návštěvníky.

Muzeum železnice a elektrotechniky

Velkou ambicí je vznik Muzea železnice a elektrotechniky v areálu bývalého lokomotivního depa u Masarykova nádraží. „Myšlenka je stará více než deset let, dnes už máme hotovou architektonickou a dispoziční studii a v současnosti je vypsána zakázka na generálního projektanta,“ popisuje Ksandr. Stavba bude řízena metodou BIM a naváže na spolupráci se zahraničními institucemi, například v Norimberku či Lucernu.

Nové muzeum doplní, nikoli nahradí, stávající dopravní expozici na Letné. „Máme 232 kolejových vozidel – kdybychom je spojili za sebe, vytvořila by vlak dlouhý téměř čtyři kilometry. V novém muzeu se jich představí asi čtyřicet, budou se postupně obměňovat,“ říká ředitel.

Součástí koncepce bude také expozice elektrotechniky s důrazem na osobnost Františka Křižíka. „Jeho přezdívka český Edison vystihuje všechno. Máme jeho kompletní pozůstalost včetně osobních písemností,“ dodává Ksandr.

Technika jako součást kultury

Po covidové pauze návštěvnost muzea opět roste a překonává předchozí rekordy. „V roce 2024 jsme měli o deset tisíc návštěvníků více než před pandemií. Lidé si uvědomili, že některé věci se online nahradit nedají – originál má prostě jinou sílu,“ míní ředitel.

Připomíná i silný emoční rozměr: „Jednou za mnou přišel starší pán, který po letech, co emigroval a po návratu do Prahy se nadechl v dopravní hale, řekl: Tahle vůně mi čtyřicet let chyběla. I to je důkaz, že vůně oleje a kovu má svou paměť.“

Závazek vůči budoucnosti

Smyslem muzea však podle Karla Ksandra není jen uchovávání minulosti, ale i inspirace k pochopení techniky jako součásti kultury. „Chceme, aby se lidé techniky nebáli. Například v Plasích jsme otevřeli interaktivní expozici statiky, která ukazuje principy fyziky bez vzorců – jen pomocí názorných příkladů,“ říká.

Jak dodává, cílem je, aby si návštěvník odnesl nejen zážitek, ale i poznání. „Vzoreček si najde každý v tabulkách, ale důležité je rozumět principu. O to se snažíme v každé expozici.“

Autor: (ťas)