Most byl realizován v rámci stavby s názvem Vozovna Pisárky, etapa III, vratná tramvajová smyčka. Jednalo se o třetí fázi modernizace vozovny Pisárky, jejíž součástí byla mimo jiné právě výstavba mostu tramvajové smyčky.

Devadesát šest let jezdily tramvaje po Václavském náměstí. Do roku 1980. Zanedlouho budou zpět. Projekt, o jehož přípravě jsme na stránkách tohoto časopisu psali v roce 2021, se dostal do stadia praktické realizace stavby, a to nyní v horní části náměstí, jako spojení od křižovatky ulic Vinohradské a Škrétovy, mezi dvěma budovami Národního muzea, okolo „Koně“, až do středu náměstí, ke křižovatce s ulicemi Jindřišskou a Vodičkovou.

Stanice Jiřího z Poděbrad byla uvedena do provozu v roce 1980 v rámci úseku trasy II. A pražského metra. Jedná se o raženou trojlodní stanici s jedním eskalátorovým tunelem a jedním podpovrchovým vestibulem. Po cca 37 letech provozu (2017) vznikl požadavek na celkovou rekonstrukci stanice včetně nového bezbariérového přístupu, což se nyní po 44 letech podařilo dokončit.

Po více než dvou letech od zahájení výstavby prvního úseku nové linky metra D mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, kterou realizuje sdružení firem Subterra a.s., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF Infrastructure GmbH a Züblin Aktiengesellschaft je vyražena většina traťových tunelů metra a přibližně polovina z objemu obou ražených stanic.

Po více než dvou letech od zahájení výstavby prvního úseku nové linky metra D mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, kterou realizuje sdružení firem Subterra a.s., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF Infrastructure GmbH a Züblin Aktiengesellschaft je vyražena většina traťových tunelů metra a přibližně polovina z objemu obou ražených stanic.

Policejní svodky a rubriky věnované v médiích „černé kronice“ jsou jich – bohužel – stále plné. Počet nehod zaviněných alkoholem, tedy řidiči, kteří pili před jízdou, každoročně překračuje čtyřtisícový limit, obětí na životech bývá k 50. A nijak zásadně se to nemění.

Stanice metra Jiřího z Poděbrad je trojlodní ražená stanice s původně jedním výstupem uložená v průměrné hloubce 45 m pod úrovní terénu. Její spuštění do provozu proběhlo roku 1980. Staniční část byla do letošního června s podpovrchovým vestibulem spojena pouze jedním eskalátorovým tunelem se třemi rameny pohyblivých schodů.

9. května 2024 uplynulo půlstoletí od okamžiku, kdy se lidé v Praze mohli poprvé svézt podzemní dráhou, tedy metrem. Zprvu bylo do provozu uvedeno devět stanic na 6,6 km dlouhém úseku. Pražské metro za těch 50 let prokázalo nade vší pochybnost, že bez něj, jako páteřního systému veřejné dopravy, se naše česká metropole neobejde.

Pražský dopravní podnik ještě posílil již tak robustní infrastrukturu pro opravy a údržbu tramvajové flotily. V areálu hostivařských dílen vyrostla za necelý rok nová lakovna, která je vybavená špičkovými zvedáky, rekuperací a umožňuje technikům poslat nově nalakované tramvaje rychle zpět do provozu.

Výstavba nové tramvajové trati v horní polovině pražského Václavského náměstí začne letos 29. června a potrvá tři roky. Pro pamětníky to ale zase taková novinka nebude: Tramvaje sice v horní části náměstí nejezdí už 44 let, dřív ale patřily k jeho koloritu i dopravní obslužnosti.