Léto a prázdniny jsou ideálním obdobím nejen pro cesty vlakem, ale také pro výlety za samotnou železnicí a kolejovou dopravou. Sousední země nabízejí mimořádně pestrou škálu železničních atrakcí, které spojují technickou historii, krásu krajiny, nostalgii i moderní veřejnou dopravu.

Výstavba dopravní infrastruktury bývá spojována především s technickým pokrokem a ekonomickým rozvojem. Jen málokdo si však uvědomuje, že právě nové železnice, tunely, dálnice nebo linky metra patří k největším archeologickým „výzkumným projektům“ současnosti.

Když vybíráte technologii pro vozidla, která mají bezchybně fungovat po celé Evropě, vybíráte pečlivě každý komponent. Všechny součástky musí fungovat ve vedru i mrazu, v nestabilní elektrické síti a během dlouhodobých vibracích. Selhání není přípustné.

Český stavební holding enteria je na trhu už více než 30 let a dále posiluje svoji pozici v oblasti trakce a energetiky. Díky svým dceřiným společnostem KABEL a Hroší stavby Morava se činnost skupiny specializuje také na práce na trakčním vedení, silové energetice, výstavbu trakčních měníren a trafostanic.

Jedním z cílů významného železničního projektu – spojení Praha–Letiště–Kladno – je zásadní modernizace spojení hlavního města Prahy a největšího středočeského města Kladna. Dnes tato dvě významná města spojuje trať, jejíž podoba jednokolejky s motoráčky definitivně končí. Projekt je připraven, dokumentace hotová, potřebná úřední povolení v právní moci a ke slovu přicházejí bagry a další zemní stroje.

Po dvou letech modernizačních prací bylo ve druhé polovině loňského roku do zkušebního provozu uvedeno kolejiště a nová výpravní budova královopolského nádraží v Brně. Tato událost završila projekt, který kromě této železniční stanice zahrnoval také rekonstrukci na přilehlých mezistaničních úsecích směrem na Brno-Maloměřice a Kuřim.

Když byl 1. června 2016 slavnostně otevřen Gotthardský úpatní tunel, šlo o okamžik, který výrazně překročil hranice samotného Švýcarska. Nejdelší železniční tunel světa se stal symbolem technického pokroku, ekologické dopravní politiky i schopnosti Evropy realizovat mimořádně náročné infrastrukturní projekty.

V rámci dlouholeté spolupráce členů České asociace ocelových konstrukcí se společnost PORO Rošty podílela na dodávkách podlahových roštů pro rekonstrukci historického železničního mostu přes řeku Lužnici na trati Tábor–Bechyně, kterou prováděla společnost FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby.

Původní most v km 1,279 trati Tábor–Bechyně byl uveden do provozu v roce 1903 jako součást první elektrifikované trati v Čechách. Most se nachází v intravilánu města Tábora. Most tvoří celkem pět polí, rozpětí polí (12,0 + 37,3 + 61,5 + 12,0 + 12,0 m). Celková délka mostu je 173,7 m.

Dvanáctý ročník konference Železnice Pardubice potvrdil, že česká železnice stojí na prahu nové etapy. Akce se uskutečnila na půdě Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Po letech masivních investic, kdy stát do infrastruktury, vozidel i technologií vložil stovky miliard korun, přichází období, v němž bude klíčové především správně rozhodovat, kam další prostředky směřovat.