Správa železnic má stavitele první části rychlotrati z Brna do Přerova

Správa železnic má stavitele první části rychlotrati z Brna do Přerova

Modernizace první části trati z Brna do Přerova co nevidět začne, Správa železnic už vybrala zhotovitele prací mezi Nezamyslicemi a Kojetínem. Nejlepší nabídku ve výši 6 689 398 976 korun podaly společnosti STRABAG Rail, EUROVIA CZ a PORR.

Česká Třebová projde přestavbou za miliardy, vlaky zrychlí a budou tišší

Česká Třebová projde přestavbou za miliardy, vlaky zrychlí a budou tišší

Správa železnic slavnostně zahájila modernizaci jednoho z nejvytíženějších dopravních uzlů v zemi. Celkovou přestavbou v České Třebové projdou jak koleje, které využívají osobní vlaky, tak i část určená pro nákladní dopravu.

Český železniční průmysl dál roste. Loni obrat dosáhl 133 miliard Kč, polovinu obstaral export

Český železniční průmysl dál roste. Loni obrat dosáhl 133 miliard Kč, polovinu obstaral export

Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) zveřejnila souhrnné výsledky za rok 2024, které potvrzují další růst odvětví. Celkový obrat dosáhl 133 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 2,3 %. Export nadále zůstává klíčovým pilířem sektoru a tvoří 50 % celkového obratu, stejně jako v předchozím roce.

Prostějovským výhybkářům přibývají zakázky. Jen pro německé odběratele letos dodá výhybky a jejich součásti za 165 milionů korun

Prostějovským výhybkářům přibývají zakázky. Jen pro německé odběratele letos dodá výhybky a jejich součásti za 165 milionů korun

Společnost DT – Výhybkárna a strojírna (DTVS) vstupuje do roku 2025 s rekordním objemem nových zakázek. Velký podíl stále tvoří zahraniční projekty, kdy se na DTVS obracejí noví i tradiční zákazníci.

Modernizace trati Praha-Ruzyně – Kladno

Modernizace trati Praha-Ruzyně – Kladno

Železniční trať č. 120 Praha–Rakovník spojuje hlavní město Prahu a největší středočeské město Kladno. V současnosti se jedná o neelektrifikovanou jednokolejnou železniční trať, která svou kapacitou již nestačí požadavkům na intenzivní dopravu v pražské příměstské aglomeraci.

Historický Sepekovský viadukt v novém hávu

Historický Sepekovský viadukt v novém hávu

Společnost Chládek & Tintěra, a.s., realizovala rozsáhlou renovaci téměř 150 metrů dlouhého mostu mezi stanicemi Božejovice a Sepekov. Historický železniční most z roku 1889 tvoří deset polokruhových kamenných kleneb a převádí trať Tábor–Písek přes údolí říčky Smutné. Výška mostu nad údolím dosahuje přibližně 20 metrů.

Pod hlavním nádražím vznikne nová dvoupatrová stanice

Pod hlavním nádražím vznikne nová dvoupatrová stanice

Správa železnic představila veřejnosti budoucí podobu nových tratí v pražském železničním uzlu. Ze studie proveditelnosti vybrala Centrální komise Ministerstva dopravy variantu se dvěma samostatnými trasami v tunelech a s dvoupatrovou centrální stanicí pod hlavním nádražím. Navíc ji doplnila o další čtyři podzemní zastávky.

Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně)

Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně)

Stavbu prováděla společnost Mstětice–Vysočany, složená z firem Subterra a.s., OHLA ŽS, a.s., Eurovia CS a.s., Elektrizace železnic Praha a.s., kdy Subterra byla vedoucím členem společnosti. Objednatelem byla Správa železnic s.o., Stavební správa západ, projektantem poté Sudop Praha a.s.

Modernizace trati  Praha-Bubny – Praha-Výstaviště jako součást přestavby železnice z Prahy do Kladna

Modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště jako součást přestavby železnice z Prahy do Kladna

Hlavním cílem projektu je přestavba nádraží Praha-Bubny, vybudování zastávky Praha-Výstaviště a zdvoukolejnění a elektrizace trati mezi nimi v délce asi 1,3 kilometru. Návrh nového stavu respektuje budoucí plánovanou zástavbu v lokalitě Bubny-Zátory a trať je vedena z velké části po mostních estakádách.

Boj o podobu výtoňského mostu neutichá, miliardáři představili plán na jeho záchranu

Boj o podobu výtoňského mostu neutichá, miliardáři představili plán na jeho záchranu

Železniční most na jedné straně spojuje vltavské břehy v Praze u Výtoně pod Vyšehradem a Smíchov, na druhé straně od nepaměti rozděluje lidi v otázce na svou podobu. První se postavil v letech 1871–1872 a od počátku byl kritizován pro své estetické kvality nebo narušení vyšehradského panoramatu.