„Uvítali bychom více BIM pilotních projektů na úrovni státu i krajů,“

říká v rozhovoru pro Silnice železnice Václav Bartůněk, který vede ateliér Dopravní projekce ve společnosti AFRY CZ. „Daleko větší vzorek projektů u různých projekčních kanceláří by rozhodně přispěl k reálnějšímu pohledu na celou problematiku BIM. A to jak z pohledu zadavatele, tak z pohledu projektanta a následně i zhotovitele stavby,“ je přesvědčený Bartůněk, podle něhož by neméně důležitým benefitem využívání modelů, virtuální, rozšířené a smíšené reality bylo zastavení poklesu zájmu mladé generace o projektování.

V AFRY vedete ateliér dopravní projekce, co vše pod vás spadá a co umíte zákazníkům nabídnout?
Náš ateliér je jedním ze čtyř ateliérů v rámci AFRY CZ – Divize Infrastruktura CZ&SK. S kolegy z ateliéru Dopravní projekce se zaměřujeme primárně na segment přípravy silničních staveb, kterým se zabýváme v celé šíři jeho rozsahu od komunikací III. třídy po stavby dálničního charakteru ve stupních od územního rozhodnutí až po zajištění technického dozoru investora při realizaci stavby. Vzhledem k tomu, že řešení dopravní infrastruktury jde ruku v ruce i s ostatními profesemi, které nelze opominout, jsou součástí ateliéru i oddělení Vodního hospodářství a životního prostředí a oddělení Inženýringu a geodézie. V praxi to znamená, že náš ateliér je schopen pro danou stavbu vypracovat geodetické zaměření zájmového území, navrhnout dopravní řešení a na něj navazující řešení vodohospodářské včetně případných přeložek stávajících inženýrských sítí. Kolegové z životního prostředí zajistí nezbytné průzkumy, zpracování odborných studií, potažmo dokumentace EIA. V neposlední řadě pak následuje zajištění veškerých potřebných vyjádření dotčených orgánů a správců technické infrastruktury včetně majetkoprávního vypořádání a povolení stavby. V podstatě s našimi kolegy z dalších „infrastrukturních“ ateliérů nabízíme veřejným i privátním investorům komplexní servis a podporu v rámci předprojektové a projektové přípravy dopravních i pozemních staveb.

Kolik projektantů zaměstnáváte a v jakých segmentech dopravních staveb jste schopni projektovat?
Do ateliéru Dopravní projekce v AFRY CZ náleží tři oddělení v pražské kanceláři, dvě regionální projektové kanceláře v Českých Budějovicích a Ostravě a zároveň také kolegové z Bratislavy. V současné době je to tedy skoro 60 zkušených projektantů a projektantek s různorodými odbornými znalostmi a letitými praktickými zkušenostmi. Jak už bylo výše řečeno, součástí naší divize jsou i další 3 ateliéry, které jsou zaměřené na koncepci, dopravní modelování a plánování, dále na železniční, mostní a tunelové stavby a v neposlední řadě také na projektování pozemních staveb a architekturu. Česko-slovenská divize Infrastruktury tak disponuje více než 230 odborníky různých profesí.

Hlavním investorem v dopravním stavitelství je stát, ale máte i jiné zákazníky?
Ano, jak správně podotýkáte, hlavním investorem dopravních staveb v České republice je především veřejný sektor. I v našem případě je pro nás stěžejním partnerem stát na všech svých úrovních, a to od té národní reprezentované ŘSD a SŽ, přes kraje a města až po menší obce. Vzhledem k našim firemním velmi dobrým zahraničním zkušenostem nabízíme naše služby soukromému sektoru i tady u nás. Ve spolupráci s developerskými a stavebními společnostmi získáváme dlouhodobě cenné zkušenosti, které stále rozvíjíme. Zároveň jsme, v součinnosti s dalšími divizemi AFRY CZ – Industry a Energy, zapojeni do projektů výrobních závodů, průmyslových staveb a elektráren. Významnou zkušeností jsou pro nás i projekty zpracovávané v rámci celosvětové skupiny AFRY. S kolegy z Německa, Švýcarska i Skandinávie si pravidelně vyměňujeme zajímavé projektové zkušenosti a technologické postupy. Naše 3D modely, vizualizace a animace související s dopravními stavbami jsou velmi vysoce ceněny.

V jakých oblastech jste silní a kde ještě cítíte rezervu v kapacitách?
Naši největší sílu vidím v komplexním přístupu k řešení projektů a naší týmové práci tzv. „in house“. Velmi oceňuji zodpovědný přístup všech kolegů, kteří vnímají projekt jako celek, nesoustředí se pouze na svoji profesi, eliminují tím potencionální rizika a přispívají tak ke zvýšení kvality projektu. Rovnou mě to přivádí k myšlence, že bych této příležitosti rád využil a poděkoval všem svým kolegům za jejich nasazení a obrovský kus práce, který na projektech denně odvádějí a čehož si nesmírně vážím.

Velkým přínosem pro nás je i skutečnost, že jsme členy mezinárodní skupiny AFRY, která nám, kromě možnosti sdílení zkušeností napříč jednotlivými obory a projekčními kancelářemi po celém světě, poskytuje i silné zázemí. Pokud jde o rezervy, tak ty cítím především v nutnosti personálního posílení, protože poptávka po našich službách zejména ze zahraničí roste. Abychom si udrželi pověst seriózního partnera, který plní, co slíbí, a zároveň nemuseli odmítat nejen zahraniční příležitosti, potřebujeme významně personálně posílit.

Můžete vypíchnout zajímavé projekty z poslední doby?
Za zajímavý považuji téměř každý projekt, protože s sebou přináší v určitém směru výzvu a jedinečnost. Osobně rozděluji projekty na důležité a důležité. Pokusím se vysvětlit, co tím myslím. Zpracováváme projekty, o jejichž důležitosti není potřeba jakkoliv spekulovat. Jsou to například projekty dálničních staveb, které svou velikostí, dopravním významem či investičními náklady pomáhají zásadně dotvářet základní silniční síť České republiky. Z těchto projektů mohu jmenovat například dálniční úsek D35 Sadová – Plotiště, kde jsme zajišťovali přípravu dokumentace pro stavební povolení a momentálně se věnujeme především majetkoprávní přípravě, nebo pak úsek D35 Opatovice – Časy, kde jsme jako jedna z projekčních kanceláří zodpovědní za přípravu realizační dokumentace, podle které aktuálně probíhá výstavba. Mezi, v tomto smyslu důležité projekty, rozhodně řadím také Jihovýchodní obchvat Otrokovic, pro který jsme zpracovávali zadávací dokumentaci a jehož první část jde v této době do užívání. Dalším, který bych mohl zmínit je v současné době připravovaný projekt I/37 Žďár nad Sázavou, Jihlavská – Brněnská, který je pilotním projektem zpracovávaným v prostředí BIM.

Zajímavým projektem, který rozhodně stojí za zmínku, je i obchvat silnice I/23 v jihočeské Kardašově Řečici. Pro ucelenou představuje doporučuji ke shlédnutí vizualizaci této stavby, která je dostupná na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=WuQKlkNzhbU. A takto bych mohl pokračovat dále.

A pak jsou stavby důležité, jejichž rozsah není tak velký a náklady nejsou tak značné, ale svou smysluplností a podstatou si v ničem nezadají s těmi předchozími. Mezi takové své projekty řadím například návrh chodníku podél silnice I/3 v obci Olbramovice, který zajistil bezpečný pohyb dětí k autobusové zastávce.

Jak se díváte na stav projektování v Česku a jak by se dala příprava staveb posunout?
Dlouhodobě diskutovanou oblast legislativy dnes nechám stranou a soustředím se na projektovou přípravu staveb v metodě BIM. Na BIM pilotních projektech, které jednoznačně tvoří odrazový můstek v oblasti definování reálných požadavků jak na straně investora, tak na straně zpracovatele projektové dokumentace a následně zhotovitele stavby, se zatím podílí jen velmi omezené množství subjektů. Přitom daleko větší vzorek projektů u různých projekčních kanceláří by rozhodně přispěl k reálnějšímu pohledu na celou tuto problematiku. A to jak z pohledu zadavatele, tak z pohledu projektanta a následně i zhotovitele stavby.

Za sebe a své kolegy musím říci, že bychom uvítali vyšší počet pilotních BIM projektů, zadávaných většímu množství projekčních kanceláří, a to nejen na centrální úrovni, ale také na úrovni krajů a měst. Dalším krokem, který by dle našeho názoru přispěl k urychlení digitalizace, je zadávání projektů v režimu Design&Build. Takto zadávané projekty by lépe reflektovaly potřeby realizačních firem a umožnily zefektivnit proces výstavby jako celku.

Vzhledem k tomu, že rádi spolupracujeme s mladými lidmi, kteří jsou plni nápadů a entuziasmu, doufáme, že vedlejším benefitem využívání modelů a virtuální, rozšířené a smíšené reality bude současně zastavení poklesu zájmu mladé generace o náš obor, kterému to pomůže navrátit původní vážnost a prestiž.

Kde vidíte neuralgické body na řetězci investor – projektant – zhotovitel?
Ty nejzákladnější problémy vidím ve dvou bodech, které spolu úzce souvisí. Prvním je správné pojmenování reálných cílů projektu. Tím druhým je vzájemná otevřenost a důvěra. Oba tyto momenty významně ovlivňují průběh i „klima“ v přípravě i realizaci. Společný cíl je, dle mého názoru, nutno chápat jako velmi kvalitní realizaci navržené stavby zcela v souladu se všemi podmínkami ČSN, TKP a ZTKP, která bude splňovat veškeré požadavky investora, a zároveň přinese projektantovi i zhotoviteli přiměřený profit. A protože o peníze jde v dnešní době až na prvním místě, chápu slovíčko přiměřené jako velice důležité a úzce spjaté s pojmem důvěra. Je důležité, aby vztah této tripartity byl vyrovnaným a zároveň otevřeným partnerským vztahem, který je založený na vzájemné důvěře, aby komunikace nad projektem byla upřímná, účelná a efektivně využívala společný čas. Je důležité říci, že to není jen o investorech, projektantech a zhotovitelích jako institucích, ale je to primárně o lidech, kteří za jednotlivé instituce vystupují. Velmi si vážím investorů, kteří vědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou, ale zároveň jsou otevření jiným návrhům, názorům a věcné diskuzi. Kvalifikovaná rozhodnutí společného týmu kvalifikovaného investora a projektanta jsou pro projekt vždy významným přínosem.

Některé velké stavební firmy si zřizují vlastní projekční kanceláře, jak se na to díváte z hlediska projektanta? Může to pomoci ke zkvalitnění výstavby?
Tento vývoj může být způsoben několika faktory, o nichž se mi nechce zcela spekulovat. Osobně to vnímám jako jakékoliv jiné rozšíření tržního prostředí, které samozřejmě přináší určitý tlak na zvyšování kvality a tím nás do jisté míry nutí neustále se zlepšovat. Věřím, že nastavený způsob spolupráce vyhovuje nám i stavebním firmám, s nimiž spolupracujeme, jelikož náš cíl je společný a sice realizace stavby v daném čase a požadované kvalitě. U správně nastavené spolupráce není kvalita stavby závislá na „vlastnictví“ projekční kanceláře.

Kam se díváte, pokud hledáte inspiraci v zahraničí?
Asi nejinspirativnějšími jsou pro mě v současnou chvíli stavby, které v sobě dokáží skloubit respekt k přírodě a lokálním podmínkám s konstrukčním řešením, které prolne s okolním prostředím, aniž by ztratilo důraz na detail a funkci stavby. Myslím si, že naše poslední covidová zkušenost nás naučila docenit jakýkoliv kousek přírody v naší blízkosti. Otázka udržitelnosti staveb a obecně přístupů zodpovědných vůči životnímu prostředí je z mého pohledu nedocenitelná. Skandinávské země patří mezi průkopníky v této oblasti a společnost AFRY tento přístup ve svých projektech dlouhodobě akcentuje. Dálniční obchvat Stockholmu, podmořský tunel Fehmarn Belt a řada dalších dálničních staveb ve Finsku, Švýcarsku či v Norsku, kde jsou v rámci projektu Národních turistických tras dokončovány vyhlídky a další, jsou v tomto ohledu stavby velmi inspirativní.

Když se podíváte na strategické stavby, které by Česká republika měla v nejbližší době zahájit, čemu byste dal největší prioritu?
Za sebe vidím v oblasti silnic a dálnic největší prioritu v pokračování realizace Pražského okruhu, a to především úseku 511 D1 – Běchovice, ale také všech dalších částí okruhu. Jsem přesvědčený o tom, že Praha toto řešení potřebuje již velmi dlouho. Moji kolegové na vybraných částech SOKP spolupracují a vnímáme to jako klíčové pro řešení dopravy v našem regionu. Vzhledem k tomu, že sám bydlím v jižní části Středočeského kraje, osobně bych uvítal dokončení dálnice D3.

Projektování je bytostně propojené s architekturou, jak se v tomhle směru architektura prolínala a protíná s prací AFRY a je v dopravních stavbách poptávka po zajímavých architektonických řešeních?
Pod většinou designově i konstrukčně zvládnutých projektů, které vás na první pohled zaujmou, jsou podepsáni jak architekti, tak stavební inženýři. Naše společnost proto vždy úzce spolupracovala s architekty, a proto mohly vzniknout stavby jako Mariánský most v Ústí nad Labem či dopravní terminál v Kolíně. Z mého pohledu je spolupráce architekta a projektanta účelná již od fáze studie, to nejen v zastavěném území měst a obcí, ale také při řešení extravilánových částí komunikací, a to především mostních objektů a jiných umělých staveb. Česká republika získala v průběhu své historie mnoho zajímavých a krásných staveb ceněných u nás i ve světě a my, jako AFRY CZ, budeme v této cestě rádi pokračovat.