Vlastnosti asfaltových pojiv obsahujících pojiva získaná z R‑materiálů

Pro stmelení asfaltových směsí se ve stále větší míře používají polymerem modifikované asfalty. Do těchto asfaltových směsí se rovněž často přidává určité množství R‑materiálu. Pojivo obsažené v R‑materiálu se pak v ideálním případě promísí s čerstvým dávkovaným pojivem. Cílem příspěvku je popsat vliv přidání různého množství zestárlého pojiva znovuzískaného z R‑materiálu na změnu vlastností polymerem modifikovaného asfaltu třídy 45/80-65 a polymerem modifikovaného asfaltu třídy 45/80 RC, což je pojivo vhodné pro stmelení asfaltových směsí, které obsahují vyšší množství R‑materiálu. Pro znovuzískání zestárlých pojiv byl využit R‑materiál obsahující nemodifikované asfaltové pojivo i R‑materiál získaný z asfaltové směsi obsahující polymerem modifikovaný asfalt. Vlastnosti směsí pojiv byly hodnoceny pomocí zkoušky penetrace jehlou, bodu měknutí, vratné duktility a bodu lámavosti.

ÚVOD

Vlastnosti asfaltových vrstev vozovek jsou značně ovlivněny vlastnostmi asfaltového pojiva. Asfaltové pojivo jakožto organický materiál podléhá v průběhu životnosti různým degradačním vlivům [1]. Z toho důvodu nelze posuzovat vlastnosti asfaltových pojiv, potažmo směsí, pouze v čerstvém stavu, ale je nutné hodnotit vlastnosti těchto materiálů i po simulaci stárnutí [2]. Pokud má asfaltové pojivo vyhovující vlastnosti v nezestárlém, respektive čerstvém stavu, automaticky to neznamená, že si tyto vlastnosti uchová i po stárnutí. Podobně pojivo s horšími vlastnostmi po výrobě může mít lepší vlastnosti z dlouhodobého hlediska, protože vlastnosti pojiva se s časem tolik nemusejí měnit. Do této problematiky navíc často vstupuje další proměnná ve formě zabudování již zestárlého pojiva obsaženého v R‑materiálu. V asfaltové směsi tak vzniká směs pojiva, která je závislá nejen na vlastnostech nově přidávaného čerstvého pojiva, ale i pojiva R‑materiálu [3–6]. Cílené ovlivnění vlastností výsledného pojiva obsaženého v asfaltové směsi pojivem z R‑materiálu je značně obtížné, protože výrobce asfaltové směsi je odkázán na dostupné omezené zdroje R‑materiálu. Větší možnosti ovlivnění výsledného pojiva v asfaltové směsi jsou na straně nově přidávaného čerstvého pojiva, přičemž je možné využít měkčí silniční asfalt, polymerem modifikovaný asfalt (PMB) a v neposlední řadě asfaltové pojivo typu RC, přičemž nejčastěji se jedná o polymerem modifikované asfalty s označením PMB RC.

Polymerem modifikované asfalty typu PMB RC jsou speciální modifikované asfalty, které jsou vhodné pro stmelení asfaltových směsí obsahujících vyšší dávkování R‑materiálu. Oproti obvyklým polymerem modifikovaným asfaltům má PMB RC zpravidla vyšší stupeň modifikace. Asfaltové pojivo typu PMB RC může mít příznivý vliv na zvýšení bodu měknutí (vlivem vyššího stupně modifikace), snížení hodnoty bodu lámavosti a obnovení elasticity zestárlého asfaltového pojiva v R‑materiálu.

Jak je všeobecně známo, přístup některých Evropských zemí k recyklaci je podstatně vstřícnější než v ČR. Zkušenosti s recyklacemi směsí s polymerem modifikovanými asfalty má především Německo, kde pojem PMB RC také vznikl. Další zemí, která se hojně zabývá recyklací směsí s polymerem modifikovanými asfalty, je Rakousko.

Koncept technologie PMB RC je v Německu postaven na nízké hodnotě bodu měknutí. Předpokládá se, že když je nízký bod měknutí, je pojivo měkké, a tudíž odolné vůči mrazovým trhlinám. Naproti tomu se v Rakousku do PMB RC dávkuje vysoké množství polymerní přísady, takže bod měknutí je vysoký a předpokládá se, že při naředění tohoto vysoce modifikovaného asfaltu pojivem z R‑materiálu zůstane dostatek modifikační přísady ve výsledném pojivu, což znamená, že asfaltová směs bude odolná proti vzniku mrazových trhlin. Toto je zásadní rozdíl v přístupech těchto dvou zemí, kde se pojiva typu PMB RC používají nejvíce. [7]

V ČR zatím neexistuje jednotný přístup k návrhu a volbě polymerem modifikovaného asfaltu ve směsích obsahujících R‑materiál. U vybraných asfaltových směsí typu asfaltový beton s polymerem modifikovaným asfaltem je možné použít maximálně 15 % R‑materiálu. Česká republika je v oblasti recyklace směsí s polymerem modifikovanými asfalty poměrně nováček a má doposud malé zkušenosti s používáním těchto materiálů. V současné době není v ČR žádný předpis, který by stanovoval požadavky na směsi s polymerem modifikovaným asfaltem s R‑materiálem. Možnosti využití vyšších množství R‑materiálu v asfaltových směsích s asfaltovými pojivy typu PMB řeší probíhající výzkumný projekt [8]. Česká republika nemá oproti Německu a Rakousku převládající třídu pojiv, tzn., že pojiva třídy 25/55 a 45/80 se používají přibližně stejnoměrně. České požadavky a zkušební metody asfaltových pojiv typu PMB RC jsou uvedeny v ČSN EN 14023 [9] a ČSN 65 7222‑1 [10] a zejména ve změně Z1 normy ČSN 65 7222-1 [11]. [12]

Cílem příspěvku je popsat vliv přidání různého množství zestárlého pojiva znovuzískaného z R‑materiálu na změnu vlastností běžného polymerem modifikovaného asfaltu třídy 45/80-65 a polymerem modifikovaného asfaltu typu RC (45/80 RC). Byl využit R‑materiál obsahující nemodifikované asfaltové pojivo i R‑materiál získaný z asfaltové směsi, obsahující PMB. Zestárlé pojivo získané z R‑materiálu bylo do čerstvého modifikovaného pojiva dávkováno v množství 0 %, 15 %, 30 % a 50 %.

Použité zkušební metody

Asfaltová pojiva byla z R‑materiálů získána extrakcí v průtokové odstředivce podle normy ČSN EN 12697-1 [13] s využitím perchlorethylenu a následnou vakuovou destilací podle normy ČSN EN 13697‑3 [14]. Směsi asfaltových pojiv (polymerem modifikovaný asfalt třídy 45/80-65, resp. 45/80 RC a pojivo znovuzískané z obou R‑materiálů) byly namíchány v přesně určených poměrech. Pojiva byla nejprve v laboratorní sušárně rozehřáta na teplotu 170 °C, důkladně zhomogenizována a následně dávkována do jednotlivých plechovek se současným intenzivním promícháním v následujících poměrech:

• 100 % 45/80-65 + 0 % pojiva z R‑materiálu,
• 85 % 45/80-65 + 15 % pojiva z R‑materiálu s nemodifikovaným pojivem,
• 70 % 45/80-65 + 30 % pojiva z R‑materiálu s nemodifikovaným pojivem,
• 50 % 45/80-65 + 50 % pojiva z R‑materiálu s nemodifikovaným pojivem,
• 85 % 45/80-65 + 15 % pojiva z R‑materiálu s modifikovaným pojivem,
• 70 % 45/80-65 + 30 % pojiva z R‑materiálu s modifikovaným pojivem,
• 50 % 45/80-65 + 50 % pojiva z R‑materiálu s modifikovaným pojivem,
• 100 % 45/80 RC + 0 % pojiva z R‑materiálu,
• 85 % 45/80 RC + 15 % pojiva z R‑materiálu s nemodifikovaným pojivem,
• 70 % 45/80 RC + 30 % pojiva z R‑materiálu s nemodifikovaným pojivem,
• 50 % 45/80 RC + 50 % pojiva z R‑materiálu s nemodifikovaným pojivem,
• 85 % 45/80 RC + 15 % pojiva z R‑materiálu s modifikovaným pojivem,
• 70 % 45/80 RC + 30 % pojiva z R‑materiálu s modifikovaným pojivem,
• 50 % 45/80 RC + 50 % pojiva z R‑materiálu s modifikovaným pojivem.

Na takto připravených směsných pojivech byly provedeny zkoušky:

• penetrace jehlou podle ČSN EN 1426 [15],
• bod měknutí metodou kroužek a kulička podle ČSN EN 1427 [16],
• vratná duktilita podle ČSN EN 13398 [17],
• bod lámavosti podle Fraasse podle ČSN EN 12593 [18].

POUŽITÉ MATERIÁLY

Pro přípravu směsí asfaltových pojiv byly vybrány dva R‑materiály, přičemž jeden R‑materiál obsahoval modifikovaný asfalt a druhý asfalt nemodifikovaný. Jako nové pojivo pro výrobu směsných pojiv bylo použito pojivo PMB 45/80-65 a PMB 45/80 RC rakouského výrobce. Před mícháním směsí asfaltových pojiv byla extrahována pojiva z R‑materiálů a byly provedeny základní zkoušky všech výše uvedených vstupních pojiv, které jsou shrnuty v tabulce 1.

Z tabulky 1 je patrné, že polymerem modifikovaný asfalt 45/80 RC je měkčí než asfalt 45/80-65 (má vyšší hodnotu penetrace jehlou), ale přesto je pravděpodobně více modifikovaný, protože dosahuje vyšší hodnoty bodu měknutí. To odpovídá rakouskému konceptu pojiv typu PMB RC. Při srovnání znovuzískaných pojiv z R‑materiálů je možné říct, že obě pojiva mají srovnatelnou hodnotu penetrace jehlou. Výsledky bodu měknutí ovšem potvrzují předpoklad, že R‑materiál, označený jako R-mat PMB, skutečně obsahuje modifikované pojivo, protože jeho hodnota bodu měknutí je o 5,6 °C vyšší ve srovnání s bodem měknutí pojiva, označeného R-mat SA.

VÝSLEDKY ZKOUŠEK

V následujících kapitolách jsou shrnuty výsledky zkoušek výše uvedených směsných pojiv.

Penetrace jehlou podle ČSN EN 1426

Výsledky průměrných hodnot penetrace jehlou polymerem modifikovaných asfaltů 45/80-65 a 45/80 RC, pojiv znovuzískaných z R‑materiálů obsahujících nemodifikovaný i modifikovaný asfalt a směsí vyrobených z těchto pojiv jsou uvedeny v obrázku 1. Hodnoty penetrace jehlou pojiv získaných z R‑materiálů jsou srovnatelné, mírně vyšší penetraci dosahuje pojivo získané z R‑materiálu, obsahujícího modifikované pojivo. Penetrace polymerem modifikovaných asfaltů 45/80‑65 a 45/80 RC vyhovuje požadavkům normy ČSN 65 7222-1 včetně změny Z1.

Z obrázku 1 je patrné, že hodnoty penetrace jehlou se po přidání pojiva z R‑materiálu k novému čerstvému pojivu snižují. To znamená, že u namíchaných směsí pojiv se zvyšuje viskozita s vyšším podílem pojiva získaného z R‑materiálu. Na obrázku 2 je vidět, že hodnoty penetrace klesají exponenciálně s rostoucím množstvím pojiva získaného z R‑materiálu.

Bod měknutí podle ČSN EN 1427

Výsledky průměrných hodnot bodu měknutí polymerem modifikovaných asfaltů 45/80-65 a 45/80 RC, pojiv znovuzískaných z R‑materiálů obsahujících nemodifikovaný i modifikovaný asfalt a směsí vyrobených z těchto pojiv jsou uvedeny v obrázku 3. Hodnota bodu měknutí pojiva získaného z R‑materiálu obsahujícího modifikovaný asfalt je o 5,7 °C vyšší než bod měknutí pojiva získaného R‑materiálu, obsahujícího nemodifikovaný silniční asfalt. Bod měknutí polymerem modifikovaných asfaltů 45/80-65 a 45/80 RC vyhovuje požadavkům normy ČSN 65 7222-1 včetně změny Z1.

Z obrázku 3 je patrné, že hodnoty bodu měknutí se po přidání pojiva z R‑materiálu k novému čerstvému pojivu snižují. To je pravděpodobně způsobeno „naředěním“ modifikačního systému, obsaženého v čerstvých polymerem modifikovaných asfaltech zestárlými pojivy z R‑materiálů. Na obrázku 4 je však vidět, že hodnoty bodu měknutí směsí pojiv se překvapivě neumístily mezi bodem měknutí pojiv, ze kterých byly tyto směsi pojiv vyrobeny, ale často došlo k poklesu hodnoty bodu měknutí směsi pojiva oproti hodnotě bodu měknutí pojiva získaného z R‑materiálu. To je velice překvapivý výsledek, neodpovídající údajům z odborné literatury a tento jev by bylo vhodné ověřit dalším výzkumem.

Penetrační index

Z výsledků penetrace jehlou a bodu měknutí byl stanoven penetrační index (Ip), jako indikátor teplotní citlivosti asfaltového pojiva. Penetrační index se vypočítá z hodnoty penetrace jehlou při teplotě 25 °C a z hodnoty bodu měknutí podle rovnice (1). Výpočet je založen na hypotéze Pfeiffera a Van Doormaela, která předpokládá, že při teplotě bodu měknutí je hodnota penetrace jehlou asfaltového pojiva rovna 800 (0,1 mm).

I_p penetrační index (–),
t_KK teplota bodu měknutí (°C),
Pen penetrace jehlou (0,1 mm).

Pomocí penetračního indexu lze obecně asfalty rozdělit na multigrádové a oxidované, které mají penetrační index kladný a dále na silniční a destilační asfalty, které mají penetrační index záporný. S růstem penetračního indexu přechází asfalt ze „sol“ typu na „sol‑gel“ typ. Obecně lze říct, že asfalt s vyšším penetračním indexem má lepší viskoelastické vlastnosti [19]. Hodnota penetračního indexu se pohybuje v rozmezí přibližně –3 (velmi citlivé na teplotu) a +7 (téměř žádná teplotní citlivost). Nutno podotknout, že pro hodnocení vlastností polymerem modifikovaných asfaltů se tato veličina obvykle příliš nepoužívá. Výsledky hodnot penetračního indexu polymerem modifikovaných asfaltů 45/80-65 a 45/80 RC, pojiv znovuzískaných z R‑materiálů obsahujících nemodifikovaný i modifikovaný asfalt a směsí vyrobených z těchto pojiv jsou uvedeny v obrázku 5.

Z obrázku 5 je patrné, že s rostoucím obsahem pojiva získaného z R‑materiálu klesá hodnota penetračního indexu směsi pojiva, což je vidět i v obrázku 6. Nejvyšších hodnot penetračního indexu (lepší viskoelastické vlastnosti a nižší teplotní citlivost) dosahoval polymerem modifikovaný asfalt třídy 45/80 RC, který byl následován pojivem třídy 45/80-65. Vyšší hodnoty penetračního indexu dosahovaly směsi pojiv, obsahující znovuzískaná pojiva z R‑materiálu, obsahujícího modifikovaný asfalt, oproti směsím pojiv, které obsahovaly pojivo získané z R‑materiálu, který obsahoval nemodifikovaný silniční asfalt. Rovněž vyšší hodnoty penetračního indexu dosahovaly většinou směsi pojiv, obsahující polymerem modifikovaný asfalt třídy 45/80 RC oproti směsem pojiv, obsahujícím polymerem modifikovaný asfalt třídy 45/80-65. To prokazuje výhodné vlastnosti pojiv typu RC při jejich mísení se zestárlými pojivy obsaženými v R‑materiálech.

Vratná duktilita podle ČSN EN 13398

Výsledky hodnot vratné duktility polymerem modifikovaných asfaltů 45/80-65 a 45/80 RC a směsí pojiv jsou uvedeny v obrázku 7. Hodnoty vratné duktility polymerem modifikovaných asfaltů 45/80- 65 a 45/80 RC vyhovují požadavkům normy ČSN 65 7222-1 včetně změny Z1. Hodnota vratné duktility polymerem modifikovaného asfaltu třídy 45/80 RC je o 6,5 % vyšší než hodnota vratné duktility pojiva třídy 45/80-65, což naznačuje, že pojivo typu RC dosahuje vyššího stupně polymerní modifikace.

S rostoucím obsahem pojiva získaného z R‑materiálu se hodnota vratné duktility snižuje, což lze pozorovat v obrázku 8. Směsi pojiv, obsahující pojivo získané z R‑materiálu, který obsahoval modifikované pojivo, dosahovaly většinou vyšší hodnoty vratné duktility než směsi pojiv, které obsahovaly pojivo získané z R‑materiálu, který byl stmelen nemodifikovaným pojivem. Vyšší hodnoty vratné duktility byly vždy dosaženy v případě směsí pojiv obsahujících polymerem modifikovaný asfalt 45/80 RC oproti směsím pojiv s pojivem 45/80-65. To opět dokazuje vhodnost pojiv typu RC pro směsi s vyšším dávkováním R‑materiálu.

Bod lámavosti podle Fraasse podle ČSN EN 12593

Výsledky hodnot bodu lámavosti polymerem modifikovaných asfaltů 45/80-65 a 45/80 RC a směsí pojiv jsou uvedeny v obrázku 9. Hodnota bodu lámavosti polymerem modifikovaného asfaltu třídy 45/80 RC je o 1,0 °C vyšší než hodnota bodu lámavosti pojiva třídy 45/80-65, což naznačuje mírně lepší nízkoteplotní chování pojiva typu RC oproti pojivu třídy 45/80-65. Hodnota bodu lámavosti polymerem modifikovaného asfaltu 45/80-65 vyhovuje požadavku normy ČSN 65 7222-1 (≤ –15 °C), ovšem bod lámavosti pojiva třídy 45/80 RC o 1 °C nevyhovuje požadavku změny Z1 normy ČSN 65 7222‑1 (≤ –18 °C), což je velice přísný požadavek.

S rostoucím obsahem pojiva získaného z R‑materiálu se hodnota bodu lámavosti zvyšuje (zhoršuje), což lze pozorovat v obrázku 10. Směsi pojiv, obsahující pojivo získané z R‑materiálu, který obsahoval modifikované pojivo, dosahovaly většinou nižší (lepší) hodnoty bodu lámavosti než směsi pojiv, které obsahovaly pojivo získané z R‑materiálu, který byl stmelen nemodifikovaným pojivem. Nižší (lepší) hodnoty bodu lámavosti byly vždy dosaženy v případě směsí pojiv, obsahujících polymerem modifikovaný asfalt 45/80 RC oproti směsím pojiv s pojivem 45/80-65.

ZÁVĚR

V rámci tohoto příspěvku jsou zhodnoceny výsledky laboratorních zkoušek polymerem modifikovaného asfaltu třídy 45/80-65 a polymerem modifikovaného asfaltu třídy 45/80 RC, obsahujících různé množství zestárlého pojiva znovuzískaného z R‑materiálu. Pojivo typu RC je pojivo vhodné pro stmelení asfaltových směsí, které obsahují R‑materiál. Pro znovuzískání zestárlých pojiv byl využit R‑materiál obsahující nemodifikované asfaltové pojivo i R‑materiál získaný z asfaltové směsi stmelené polymerem modifikovaným asfaltem. Zestárlé pojivo získané z R‑materiálu bylo do čerstvého pojiva dávkováno v množství 0 %, 15 %, 30 % a 50 %.

Z výsledků zkoušek vyplývá, že přidáním zestárlého pojiva získaného z R‑materiálu se zvýší viskozita směsného pojiva, což bylo prokázáno například snížením hodnoty penetrace jehlou. S rostoucím obsahem pojiva získaného z R‑materiálu rovněž klesala hodnota penetračního indexu směsi pojiva a zhoršovala se hodnota vratné duktility i bodu lámavosti podle Fraasse. Pokud ovšem bylo použito pojivo získané z R‑materiálu, který obsahoval modifikovaný asfalt, zhoršení vlastností směsných pojiv nebylo tak patrné oproti směsným pojivům, obsahujícím pojivo získané z R‑materiálu, který obsahoval nemodifikovaný silniční asfalt. Tím bylo prokázáno, že je z technického pohledu nutné respektovat požadavky uvedené v ČSN 73 6141 [20], která při dávkování R‑materiálu vyšším než 15 % předepisuje použít jeden ze způsobů rejuvenace (oživení) zestárlého pojiva obsaženého v R‑materiálu.

Rovněž při použití pojiva typu RC nedošlo k tak výraznému negativnímu ovlivnění chování směsných pojiv oproti směsím pojiv, ve kterých byl obsažen standardní polymerem modifikovaný asfalt třídy 45/80-65. To potvrzuje předpoklad, že pojivo typu RC je vhodné pro stmelení asfaltových směsí s vysokým obsahem R‑materiálu.

Přidáním pojiv získaných z R‑materiálů došlo ke snížení bodu měknutí směsných pojiv. To je pravděpodobně způsobeno „naředěním“ modifikačního systému, obsaženého v čerstvých polymerem modifikovaných asfaltech zestárlými pojivy z R‑materiálů. Překvapivé bylo, že se hodnoty bodu měknutí směsí pojiv neumístily mezi bodem měknutí pojiv, ze kterých byla tato směsná pojiva vyrobena, ale velice často došlo k poklesu hodnoty bodu měknutí směsi pojiva oproti hodnotě bodu měknutí vstupního pojiva získaného z R‑materiálu. To je překvapivý výsledek, neodpovídající údajům z odborné literatury a tento jev by bylo vhodné ověřit dalším výzkumem. Rovněž by pro následný výzkum mohlo být zajímavé provést simulaci stárnutí směsných pojiv v laboratoři (například metodou RTFOT, případně RTFOT + PAV) a určit vliv stárnutí na změnu vlastností těchto směsných pojiv včetně doplnění funkčních zkoušek v dynamickém smykovém reometru.

Poděkování

Příspěvek vznikl s podporou Technologické agentury České republiky, projekt CK01000158 „Využití vyšších množství R‑materiálu v asfaltových směsích s asfaltovými pojivy typu PmB“.

doc. Ing. Ondřej Dašek, Ph.D., doc. Ing. Petr Hýzl, Ph.D.,
doc. Dr. Ing. Michal Varaus, doc. Ing. Dušan Stehlík, Ph.D.,
Ing. Jiří Sachr, Ing. Petr Veselý,
VUT v Brně, Fakulta stavební

Ing. Petr Mondschein, Ph.D.,
ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Ing. Kamil Hrbek, Radek Pazyna,
Froněk, spol. s r. o.

Ing. František Buráň, Ing. David Matoušek,
Ing. Mojmír Urbánek,
CIUR a. s.

ZDROJE:
[1] Plitz, J.: Stárnutí silničních pojiv. Asfaltové vozovky 1997. 1997.
[2] Dašek, O.; Hýzl, P.; Coufalík, P.; Varaus, M.; Stehlík, D.; Špaček, P.; Hegr, Z.; Stoklásek, S.; Matoušek, D.; Svoboda, P.: Metodika pro hodnocení silničních asfaltů z hlediska náchylnosti k termooxidačnímu stárnutí. Certifikovaná metodika. 2015.
[3] Hussain, A.; Yanjun, Q.: Effect of Reclaimed Asphalt Pavement on the Properties of Asphalt Binders. The 2nd International Conference on Rehabilitation and Maintenance in Civil Engineering. Procedia Engineering 54 (2013), p. 840–850. DOI: 10.1016/j. proeng.2013.03.077
[4] Mangiafico, S.; Di Benedetto, H.; Sauzéat, C.; Olard, F.; Pouget, S.; Planque, L.: New method to obtain viscoelastic properties of bitumen blends from pure and reclaimed asphalt pavement binder constituents. Road Materials and Pavement Design, 15:2, p. 312–329, 2014. DOI: 10.1080/14680629.2013.870639
[5] Mangiafico, S.; Di Benedetto, H.; Sauzéat, C.; Olard, F.; Pouget, S.; Planque, L.: Viscoelastic properties of bitumen blends obtained from pure and RAP-extracted binders. 5th Eurasphalt & Eurobitume Congress, 13–15th June 2012, Istanbul, p. 1–9.
[6] Mangiafico, S.; Di Benedetto, H.; Sauzéat, C.; Olard, F.; Pouget, S.; Planque, L.: Influence of reclaimed asphalt pavement content on complex modulus of asphalt binder blends and corresponding mixes: experimental results and modelling. Road Materials and Pavement Design, 14:sup1, p. 132–148, 2013. DOI: 10.1080/14680629.2013.774751
[7] Koudelka, T.; Varaus, M.; Dašek, O.; Coufalíková, I.: Recyklace asfaltových směsí s polymerem modifikovanými asfalty, Silniční obzor, 2018, 79(7–8), s. 190–198. ISSN: 0322-7154.
[8] Výzkumný projekt Technologické agentury České republiky č. CK01000158 „Využití vyšších množství R‑materiálu v asfaltových směsích s asfaltovými pojivy typu PmB“, 2020–2023.
[9] ČSN EN 14023 Asfalty a asfaltová pojiva – Systém specifikace pro polymerem modifikované asfalty, 2010
[10] ČSN 65 7222-1 Asfalty a asfaltová pojiva – Silniční modifikované asfalty – Část 1: Polymerem modifikované asfalty, 2017
[11] ČSN 65 7222-1 ZMĚNA Z1 Asfalty a asfaltová pojiva – Silniční modifikované asfalty – Část 1: Polymerem modifikované asfalty, 2018
[12] Koudelka, T.; Varaus, M.; Dašek, O.; Coufalíková, I.: Recyklace asfaltových směsí s polymerem modifikovanými asfalty, Silniční obzor, 2018, 79(7-8), s. 190-198. ISSN: 0322-7154.
[13] ČSN EN 12697-1 Asfaltové směsi – Zkušební metody – Část 1: Obsah rozpustného pojiva, 2020
[14] ČSN EN 13697-3 Asfaltové směsi – Zkušební metody pro asfaltové směsi za horka – Část 3: Znovuzískání extrahovaného pojiva: Rotační vakuové destilační zařízení, 2021
[15] ČSN EN 1426 Asfalty a asfaltová pojiva – Stanovení penetrace jehlou, 2016
[16] ČSN EN 1427 Stanovení bodu měknutí – Metoda kroužek a kulička, 2016
[17] ČSN EN 13398 Asfalty a asfaltová pojiva – Stanovení vratné duktility modifikovaných asfaltů, 2018
[18] ČSN EN 12593 Asfalty a asfaltová pojiva – Stanovení bodu lámavosti podle Fraasse, 2016
[19] Coufalík, P.: Reologické vlastnosti asfaltových pojiv. Brno, 2017. 213 s., 28 s. příl. disertační práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební.
[20] ČSN 73 6141 Požadavky na použití R‑materiálu do asfaltových směsí, 2020