Hranice se Slovinskem, důležitý milník dosažený 23. září 2021. (foto: ©ASDFINAG_GLEISS)
Rakouský stavební koncern SWIETELSKY za čtyři roky vybudoval druhý tubus dálničního tunelu Karavanky, spojující Rakousko a Slovinsko. Až k pomyslné podzemní státní hranici měří 4 402 metrů a má průměr více než deset metrů. Vytěženo bylo na 1,5 milionu tun horniny. Nyní končí jako slepá ulička uprostřed hory a čeká na proražení ze slovinské strany. K tomu by mělo dojít na podzim 2023. Celý pak bude měřit 7 948 metrů.
Těmto pracím, zahájeným v Rakousku v dubnu 2018, předcházela tříletá stavba mostu a přístupové cesty. Nyní stavitelé s pomocí nejcitlivějších měřicích přístrojů sledují, jak na výstavbu tunelu skalní masiv reaguje.
„Člověk je pyšný na to, že se může podílet na takových projektech. Vždyť stavba tunelů má v Rakousku zvláštní tradici,“ říká Martin Pirker, šéf stavby. Skoro čtyřicetiletý rodák z Horních Korutan pracuje u společnosti SWIETELSKY deset let a podílel se na tunelech Brenner a Semmering. Stejně jako všichni stavitelé tunelů se vyznačuje neochvějným klidem – bez ohledu na tlak skály, vody nebo termínů.
Ve Slovinsku práce hned na začátku nabraly jeden a půl roční zpoždění. Řešily se námitky ostatních účastníků soutěže proti výběru dodavatele stavby. Za reálný termín zprovoznění tunelu se proto pokládá závěr roku 2025.
Mezitím bude potřeba dokončit interiér tunelů a instalovat zabezpečovací zařízení. Kromě nejmodernějšího větrání, osvětlení, dopravních senzorů a kamerových systémů bude tunel vybaven špičkovými bezpečnostními prvky, které umožní například v případě nehody během několika minut přepnout na dočasný obousměrný provoz.
Součástí prací jsou každých 330 metrů také příčné propojky – únikové cesty, napojené na původní tubus tunelu. Na každém kilometru tunelu budou tři příčné chodby, z nichž jedenáct by mohlo být zprovozněno již během výstavby.
Velkou výzvou je zvládnutí obtížných geologických podmínek s masivním průtokem vody až 100 l/s, kterou je potřeba ze stavby odvést. Poslouží k tomu rozsáhle svařované záchytné plachty, které vodu odvedou sběrným kanálem.
Ražba a výstavba tunelů patří mezi podnikatelské pilíře koncernu SWIETELSKY. Vedle tunelu Karavanky za zhruba 90 milionů eur se v poslední době koncern podílel či podílí na mnoha významných evropských projektech – od tunelu Stuttgart 21 přes Albaufstieg na železniční trati Wendlingen–Ulm až po úsek základního tunelu Fröschnitzgraben v Semmeringu.
„Jsme vysoce specializovaní na podzemní stavby a můžeme se opřít o desítky let zkušeností,“ zdůrazňuje Karl Weidlinger, mluvčí vedení skupiny.
V České republice se na tuto činnost hodlá společnost SWIETELSKY stavební ve spolupráci s koncernovými odborníky připravovat. Chce přitom využít mimořádně silně know-how mateřského koncernu a technologický potenciál společnosti.
Současný dálniční tunel Karavanky měří 7 864 metrů a stavět se začal v roce 1986. V provozu je od června 1991, kdy se stal součástí rakouské dálnice A11 a slovinské dálnice A2. Leží mezi rakouskou obcí Sankt Jakob im Rosental a slovinskou Jesenicí. Vzdálenost mezi oběma portály je 8 019 metrů.
Plánován byl jako čtyřpruhý, ale kvůli nižší hustotě dopravy, než se předpokládalo, byl postaven jen v polovičním profilu s jedním jízdním pruhem pro každý směr. Za prvních deset let jím projelo na 14 milionů osobních a nákladních aut, během 25 let to pak bylo 50 milionů vozidel. V roce 2015 se proto rakouská a slovinská vláda dohodly na dostavbě. Tunely jsou navržené na rychlost 100 km/h při jednosměrném provozu a 80 km/h při obousměrném.
K jednosměrnému provozu je ale zatím daleko. Potom, co se někdy v roce 2025 otevře nový tubus, má začít rekonstrukce prvního tubusu, který slouží již přes třicet let. Řidiči tedy budou i nadále jezdit jen jedním tunelem. Oba tubusy by měli mít řidiči k dispozici někdy na přelomu let 2027/28.
Zdeněk Zuntych
SWIETELSKY stavební s. r. o.
