Pohled na novou halu s moderní linkou
Na obtížnější rok se připravují v Třineckých železárnách. Loňský pokles poptávky a tlak na snížení cen výrobků se negativně promítl do přípravy finančních plánů. Už loni firma plánované investice snížila o půl miliardy. Letošní plánuje ve výši 1,4 miliardy korun.
„Celkové investice jsme loni vlivem nepříznivého tržního a ekonomického vývoje snížili o více než ½ miliardy. Proinvestovali jsme nakonec 2,3 miliardy korun,“ uvedl ve čtvrtek 23. ledna 2020 na tiskové konferenci generální ředitel hutě Jan Czudek. Vlivem poklesu poptávky došlo i na mírné snížení objemu výroby. V roce 2019 firma vyrobila 2,502 milionů tun oceli, co je o 81 tisíc tun méně než v roce předchozím. Letošní objem produkce je naplánován na 2,637 milionů tun oceli. „Tento rekordní objem výroby souvisí s tím, že letos nemáme v plánu žádné větší opravy klíčových zařízení. V roce 2021 však provedeme velkou modernizaci nejen vysoké pece, ale i dalších zásadních výrobních zařízení. Letos si tak musíme vyrobit a připravit i dostatečné zásoby polotovarů, především v oblasti naší produkce dlouhých výrobků, například kolejnic a trubek, na rok 2021,“ doplnil slova Jana Czudka ředitel pro investice a strategii Radek Olszar.
V investicích se však bude třinecká huť držet při zemi. Třinecké železárny hodlají v letošním roce proinvestovat 1,4 miliardy korun. „Je to výrazně méně, než jsme původně měli v podnikatelském plánu. Celková situace nám však nedovoluje investovat větší objem finančních prostředků,“ vysvětlil generální ředitel hutě. Jde o 54 investičních akcí, z nichž některé byly zahájeny už v minulém roce.
Podle něj bude letošní rok velmi obtížný. „Počítáme sice s vyšší výrobou surové oceli než v roce minulém, ale současný odhad ekonomického výsledku především s ohledem na prodejní ceny na trhu není nijak příznivý,“ podotýká a dodává, že vliv na ekonomický vývoj bude mít slabý růst německé ekonomiky a nejistoty spojené se změnami v automobilovém průmyslu. „Lidé se bojí kupovat nová auta na spalovací motory, resp. oddalují nákup nových vozidel, protože neví, jak se budou vyvíjet tlaky na omezení provozu těchto vozidel například v centrech měst ve prospěch elektromobilů, které si však bez dotací může dovolit malé množství obyvatel. Takže produkce automobilů klesá. Mimochodem, do ocelářského sektoru může časem vstoupit další faktor – v elektromobilech je o několik desítek procent méně oceli než v případě aut se spalovacími motory. Zatím je podíl elektromobilů na trhu zanedbatelný, ale i toto se může časem změnit,“ uvedl Jan Czudek.
Nejistotu dále zvyšují i vysoké ceny základních surovin jako jsou ruda a uhlí, obchodní válka USA s Čínou. „Ochranářská opatření vlastního trhu jsou v EU buď žádná, nebo nemají valný efekt,“ podotkl generální ředitel třinecké hutě a dodal: „V neposlední řadě pak silný tlak na snížení uhlíkové stopy i další ekologické závazky, které hutní firmy v Evropě plní za cenu zvyšování nákladů, a tedy snižování konkurence ve světě. „V Rusku a Číně zvyšují výrobu a masivně investují do nových hutních provozů, otevírají se nové uhelné doly… Emise logicky neznají hranice. Likvidace průmyslu v Evropě může paradoxně zvýšit globální emise.“
INVESTICE 2020
Největší započatou investicí letošního roku bude stavba nové loupací linky za 715 milionů korun. Díky ní firma navýší kapacitu loupaných tyčí, o které je na trhu velký zájem. K dalším významným projektům letošního roku bude patřit nový ohřívač větru č. 62 na vysoké peci, který je energeticky efektivnější než původní zastaralé zařízení a dosáhne vyšší teploty ohřevu (až 1250 °C). Celková investice dosáhne 290 milionů korun.
Letos firma také dokončí již započaté investice. Na jaře uvede do provozu zušlechťovací linku č. 2. Jde o projekt s celkovými náklady bezmála 260 milionů korun. „Ocelové tyče získávají tepelným zpracováním lepší vlastnosti při stejné pevnosti. Ty je předurčují k uplatnění ve strojírenském a automobilovém průmyslu,“ upřesňuje ředitel pro investice a strategii TŽ Radek Olszar. Typickými výrobky ze zušlechtěných tyčí jsou například pevnostní spojovací díly, táhla, hřídele, pružiny či stabilizátory, čili pro potřeby osobních nebo nákladních automobilů, železničních či tramvajových vozidel.
K dalším rozpracovaným investicím patří rozsáhlá modernizace provozu Tažírna oceli ve Starém Městě v celkovém objemu 600 milionů korun, kde je již v provozu automatický skladový zakladač a nyní pokračuje výstavba nové výrobní haly na ploše 4000 m2 pro automatizované výrobní linky, díky nimž firma zavede návazné technologie loupání a broušení. Kapacita výroby Tažírny oceli se ročně pohybuje okolo 90 000 tun výrobků. Nové investice by ji měly navýšit přibližně o 20 procent. „Všechny ty modernizace mají samozřejmě dopad do ekologie, protože ke svému provozu potřebují méně primárních zdrojů. Neslibujeme nesmyslná čísla, jak to činí průmyslové firmy na západ od našich hranic, když víme, že to nebude možné (při zachování výroby) splnit. Proto jdeme cestou modernizací, automatizace, nasazováním energeticky úspornějších výrobních linek s účinnějšími motory. Navíc tím řešíme komplikace s nedostatkem lidí do výroby,“ uvedl Radek Olszar.
Letos bude dokončena další ekologická investice, která přinese snížení fugitivních emisí prachu v ovzduší. „Projekt odprášení zařízení pro dopravu a zpětné zakládání vsázky pro výrobu ocelárenského aglomerátu uvedeme do provozu letos. Druhé zařízení pro odběr a zpracování směsi pro výrobu vysokopecního aglomerátu pak příští rok,“ uzavírá Jan Czudek. Celková předpokládaná výše obou zařízení přesahuje 760 milionů korun s dotací ze SFŽP ve výši 338 milionů korun.
Firma se letos bude vyrovnávat i tématem uhlíkové neutrality. Pracuje na kompenzaci emisí CO2. „Připravujeme řadu opatření, jež povedou ke snížení naší globální uhlíkové stopy, a to zejména tam, kde to je technicky možné,“ vysvětluje investiční ředitel. S podrobnostmi hodlá firma veřejnost seznámit v prvním čtvrtletí. Jedním z aktuálně připravovaných projektů je výstavba solární elektrárny na nové hale Tažírny oceli ve Starém Městě.
