Bankovní záruky po odstoupení od smlouvy o dílo dle smluvních podmínek FIDIC

Výstavba pozemních komunikací v České republice je po právní stránce řešena v režimu smluv o dílo, které vycházejí ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Nicméně z převažující části je zákonná úprava doplňována vzorovými smluvními podmínkami FIDIC. Výstavba pozemních komunikací jako jsou dálnice a silnice I. tříd je v současné době prováděna z převážné části dle obecných smluvních podmínek pro výstavbu pozemních inženýrských staveb projektovaných objednatelem (tzv. Conditions of Contract for Construction, používaná zkratka CONS nebo i Red Book/Červená kniha; dále jen „obecné podmínky CONS“) ¹. Tyto obecné podmínky CONS jsou doplněny, měněny a rozšiřovány zvláštními podmínkami, které vydalo Ministerstvo dopravy ČR (dále jen „zvláštní podmínky“ nebo též „ZP“) ².

Řádné splnění smlouvy o dílo spolu s nároky z vadného plnění je u rozsáhlých výstavbových projektů, jakým je např. výstavba pozemních komunikací, spojena se značným finančním nákladem na výstavbu především na straně objednatele. Jelikož samotná realizace výstavby probíhá desítky měsíců a let, je potřeba, aby objednatel učinil kroky k eliminaci rizik spojených s osobou zhotovitele a jeho faktickým konáním i nekonáním. Pro zajištění těchto rizik se mimo jiné používají bankovní nebo nebankovní nástroje. Nebankovní nástroje jsou například smluvní pokuta, ručení, zádržné a bankovní nástroje jsou například dokumentární akreditiv, stand-by akreditiv a především bankovní záruka ³.

Dle obecných podmínek CONS je tato eliminace rizik, krom jiných nástrojů, které ale nejsou tématem tohoto článku, zpodobněna v pod‑článku 4.2, který stanovuje podmínky pro zajištění splnění smlouvy a pod‑článku 14.2, který stanovuje podmínky pro výplatu zálohové platby a na to navázané záruky za zálohu. Zhotovitel dle pod‑článku 4.2 musí získat na své náklady zajištění splnění smlouvy za řádné splnění smluvních povinností. Zhotovitel musí zajistit, že zajištění splnění smlouvy bude platné a vymahatelné, dokud zhotovitel neprovede a nedokončí dílo a neodstraní všechny vady. Je tedy zřejmé, že tohoto ustanovení obecných podmínek CONS se užije, resp. může užít, při neřádném, jinými slovy vadném plnění smlouvy, tedy při samotné realizaci před dokončením díla.

Změnu tohoto pojetí obecných podmínek CONS přináší úprava zvláštních podmínek, která předmětné ustanovení, resp. pod‑článek 4.2, odstraňuje a celý nahrazuje novým zněním. Zde již nová textace taxativně určuje jeden jediný způsob zajištění splnění smlouvy, a to pouze zajištění formou bankovní záruky.

Zvláštními podmínkami dochází též k další změně, která ve výsledku není tak zásadní a progresivní, ale je přinejmenším administrativně náročnější. Dle zvláštních podmínek pod‑článku 4.2 odst. 3 zhotovitel musí zajistit, že bankovní záruka bude platná a účinná, dokud neprovede a nedokončí dílo a nepředá objednateli záruku za odstranění vad dle nového pod‑článku 4.25. Jak je patrno, dochází tak k rozdělení původního celého zajištění splnění smlouvy, a to na část realizační do doby dokončení díla a část týkající se vadného plnění, tedy odpovědnosti za vady.

Jak jsem již uvedla, obecné podmínky CONS upravují v pod‑článku 14.2 záruku za zálohu, a to v souvislosti s poskytnutím zálohové platby objednatelem. Objednatel musí poskytnout zálohovou platbu jako bezúročnou půjčku na mobilizaci za podmínky, že zhotovitel předloží záruku v souladu s tímto ustanovením.

Zvláštními podmínkami taktéž dochází k odstranění textace pod‑článku 14.2 obecných podmínek CONS a k jejich úplnému nahrazení novým ustanovením. Nicméně změny týkající se bankovní záruky za zálohu se fakticky nemění a zůstávají v podobném duchu jako v původní verzi. Tudíž objednatel poskytne zálohovou platbu jako bezúročnou půjčku na mobilizaci za podmínky, že zhotovitel předloží 1) zajištění splnění smlouvy a 2) záruku za zálohu v částkách a měnách rovnajících se zálohové platbě. Zhotovitel musí zajistit, že záruka bude platná a vymahatelná do vrácení zálohové platby, ale její částka může být postupně snižována o částku vrácenou zhotovitelem tak, jak je uvedeno v potvrzeních platby.

Výše jsme se seznámili se třemi nejčastějšími formami zajištění smlouvy při výstavbě pozemních komunikací v České republice, tedy bankovní zárukou za zálohu, bankovní zárukou za splnění smlouvy a bankovní zárukou za odstranění vad. Pro kompletaci forem bankovních záruk, které jsou při výstavbových projektech obecně užívány, autorka doplňuje výčet ostatních bankovních záruk o záruku za nabídku (vádium), záruku za zádržné a platební záruku.

Pakliže je smlouva naplněna a dílo řádně dokončeno a převzato, všechny bankovní záruky budou v určitém čase v průběhu plnění smlouvy vráceny zpět zhotoviteli. Jaký osud ale čeká bankovní záruku, když je realizace díla předčasně ukončena formou odstoupení od smlouvy, a to buď ze strany zhotovitele, nebo i ze strany objednatele? Má příslušná strana smlouvy, resp. účastník smluvního vztahu, nárok na čerpání plateb z bankovní záruky po odstoupení od smlouvy?

Poměrně jednoduchá a jasná jsou práva a povinnosti vyplývající při odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele. Pod‑článek 16.2 obecných podmínek CONS ve znění ZP dává zhotoviteli možnost odstoupit od smlouvy v taxativně uvedených případech. Zhotovitelovo rozhodnutí odstoupit od smlouvy nemá žádný vliv na jakákoli jiná práva zhotovitele, která má podle smlouvy nebo jinak. Bankovní záruku a její další užití při odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele řeší pod‑článek 16.4 písm. a) obecných podmínek CONS ve znění ZP. Dle něho poté, co oznámení o odstoupení zhotovitelem nabylo účinnosti, musí objednatel okamžitě vrátit zhotoviteli zajištění splnění smlouvy nebo záruku za odstranění vad. Nastala-li by situace, že by objednatel bankovní záruku zhotoviteli dobrovolně nevrátil, mohl by zhotovitel užít právních nástrojů k jejímu navrácení, popř. k zamezení jejího čerpání (např. oznámení o odstoupení od smlouvy bance, návrhem na vydání předběžného opatření apod.). Stažením bankovní záruky ze sféry objednatele zhotovitel zamezí teoretickým žádostem objednatele adresovaných peněžnímu ústavu o čerpání platby z bankovní záruky za nevyřešené, sporné či určené nároky vzniklé během realizace výstavby.

Opačná a nikoli jasná je situace ve vztahu k čerpání plateb z bankovní záruky v případě odstoupení od smlouvy o dílo ze strany objednatele. Pod‑článek 15.2 obecných podmínek CONS ve znění ZP dává objednateli možnost odstoupit od smlouvy v taxativně uvedených případech. Stejně jako v případě odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele, ani „objednatelovo rozhodnutí odstoupit od smlouvy nemá žádný vliv na jakákoli jiná práva objednatele, která má podle smlouvy nebo jinak“. Toto smluvní ujednání jakoby zčásti kopírovalo ustanovení § 2005 odst. 2 obč. zák.

Rozsah účinků odstoupení vůči zajištění splnění smlouvy dle občanského zákoníku

Dle ustanovení § 2005 odst. 2 obč. zák. platí že „odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.“ Toto ustanovení jasně specifikuje, že určité části závazku přetrvávají i po odstoupení. V případě odstoupení od smlouvy není odstoupením od smlouvy dotčeno zajištění, a to zajištění dluhu. Český právní řád specifikuje situace, kdy lze hovořit o zajištění dluhu, tedy zlepšení věřitelovy kreditní pozice, a to formou zřízení zástavního práva dle § 1309 a násl. obč. zák., zadržovacího práva dle § 1395 obč. zák., zajišťovacího převodu práva dle § 2040 a násl. obč. zák., ručením dle § 2018 a násl. obč. zák., dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů dle § 2045 a násl. obč. zák. a finanční záruky dle 2029 a násl. obč. zák. Jestliže se tedy odstoupení od smlouvy zásadně nedotýká zajištění dluhu, pak se právě odstoupení od smlouvy o dílo nedotýká finanční záruky, která je v případě zajištění splnění smlouvy dle FIDIC zpodobněna formou bankovní záruky. Bavíme-li se o zajištění dluhu, je potřeba na pojem dluh jako takový užít již ustálenou judikaturu Nejvyššího soud ČR, která je kompatibilní i s platným a účinným občanským zákoníkem. Z těchto rozhodnutí se podává, že bavíme-li se o dluhu ve smyslu občanského zákoníku, nepředstavuje tento pojem toliko finanční (peněžitý) závazek.

Tímto výkladem občanského zákoníku jsme došli k závěru, že odstoupení od smlouvy se nedotýká zajištění splnění smlouvy prostřednictvím bankovní záruky. Podobného závěru je možno se dočíst v komentáři k občanskému zákoníku ⁴, který myšlenku ještě rozvíjí o to, že nedotčenost sjednaného zajištění se bude zásadně vztahovat i na navazující závazek vypořádat se v důsledku odstoupení, tedy zásadně si vrátit veškerá poskytnutá plnění. Smlouva by však mohla stanovit jinak.

Rozsah účinků odstoupení vůči zajištění splnění smlouvy dle smluvních podmínek FIDIC

Dle pod‑článku 4.2 písm. d) smluvních podmínek CONS ve znění ZP „smí objednatel uplatnit nárok z bankovní záruky pouze na částky, ke kterým je objednatel oprávněn podle smlouvy v případě, že dojde k odstoupení objednatelem podle pod‑článku 15.2“. Dle stejného ustanovení „objednatel není povinen uplatnit práva na čerpání z bankovní záruky“, jinými slovy objednatel není povinen využít tohoto práva.

Pod‑článek 15.2 smluvních podmínek CONS ve znění ZP nijak nespecifikuje peněžité nároky, ke kterým je objednatel oprávněn a které by mohl nárokovat, resp. čerpat z bankovní záruky za splnění smlouvy. Toto ustanovení především taxativně specifikuje podmínky, za kterých je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy se zhotovitelem.

O finančním nároku resp. nárocích, ke kterým je objednatel oprávněn podle smluvních podmínek CONS ve znění ZP v případě, že dojde k odstoupení objednatele podle pod‑článku 15.2, pojednává pod‑článek 15.4 smluvních podmínek CONS ve znění ZP. Dle pod‑článku 15.4 smluvních podmínek CONS ve znění ZP „potom, co oznámení o odstoupení podle pod‑článku 15.2 (Odstoupení objednatelem) nabylo účinnosti, může objednatel:

a) postupovat v souladu s pod‑článkem 2.5 (Claimy objednatele),
b) zadržet další platby zhotoviteli až do zjištění nákladů na provedení, dokončení a odstranění všech vad, škod za zpoždění dokončení (jsou-li takové) a veškerých jiných nákladů, které vznikly objednateli, anebo
c) získat od zhotovitele náhradu za všechny ztráty a škody, které vznikly objednateli a veškeré další náklady na dokončení díla po započítání všech obnosů náležejících zhotoviteli podle pod‑článku 15.3 (Ocenění k datu odstoupení). Po získání náhrady jakýchkoli takových ztrát, škod a dalších nákladů, musí objednatel zůstatek zhotoviteli zaplatit“.

Odpovědí na výše položenou otázku, zda má příslušná strana právo čerpat platby z bankovní záruky při užití pod‑článku 15.4 v návaznosti na pod‑článek 4.2 smluvních podmínek CONS ve znění ZP, se dobíráme k závěru, že i objednatel může po odstoupení od smlouvy čerpat z bankovní záruky za splnění, a to nároky, které mu přísluší ze smlouvy, např. náhradu za všechny ztráty a škody, které vznikly objednateli a veškeré další náklady na dokončení díla.

Judikatura českých soudů je v této oblasti, tedy v oblasti čerpání z bankovních záruk dle smluvních podmínek FIDIC, přesněji smluvních podmínek CONS ve znění ZP, velmi kusá až skoro mizivá. Nicméně již se objevují v reakci na stávající a aktuální situaci na stavebním trhu první vlaštovky v podobě rozhodnutí týkajících se návrhů na předběžná opatření. Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, svým rozhodnutím ⁵ dospěl k závěru, že „bankovní záruky za splnění mají sloužit k zajištění plnění smlouvy o dílo. V tomto směru je ovšem zajišťováno něco, co již nastat nemůže“. Odvolací soud v předmětném rozhodnutí uvedl, že „… vystavené bankovní záruky tedy zcela a z materiálního hlediska pozbyly své opodstatnění. … V tomto kontextu postačí upozornit na ustanovení § 2005 odst. 2 obč. zák., dle něhož platí, že byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Přitom je zřejmé, že věcný dluh zhotovitele zanikl – jiným způsobem než splněním. To ovšem neplatí o jeho případných finančních dluzích.“

Toto rozhodnutí shledává autorka článku poněkud nešťastné, když na jedné straně soud dovozuje, že bankovní záruky zcela pozbyly své opodstatnění, protože věcný dluh zanikl, ale zároveň dodává, že toto neplatí o případných finančních dluzích. K čemu jinému by institut bankovní záruk sloužil, než k zajištění případných peněžních dluhů vzniklých z věcné podstaty výstavby i po odstoupení od smlouvy o dílo, právě s odkazem na pod‑článek 15.4 smluvních podmínek CONS ve znění ZP? Předmětem čerpání z bankovních záruk jsou pouze platby a žádná věcná plnění. Z tohoto rozhodnutí, resp. jeho odůvodnění je patrné, že odvolací soud se neseznámil, popř. seznámil nedostatečně, se smluvními podmínkami CONS ve znění ZP, ze kterých jasně vyplývá právo objednatele čerpat z bankovních záruk za splnění i po odstoupení od smlouvy dle pod‑článku 4.2 smluvních podmínek CONS ve znění ZP. Právní rozbor jsme si provedli výše.

ZÁVĚR

Závěrem by autorka tohoto článku chtěla poděkovat české justici za první vlaštovky soudních rozhodnutí týkajících se smluvních podmínek FIDIC právě v návaznosti na čerpání plateb z bankovních záruk. I když jsou to rozhodnutí, dle jejího názoru zatím nedokonalá, jsou zde náznaky toho, že bude jedna oblast smluvních podmínek FIDIC českými soudy projednána a judikována a v souvislosti s tím se o smluvních podmínkách FIDIC začne v odborných právních kruzích více hovořit a diskutovat. Jenom odborná debata dokáže odpovědně nastavit právní rámec užívání smluvních podmínek FIDIC v České republice do budoucna.

¹ Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – obecné podmínky, 1. vydání, 1999, vydaných Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseil (FIDIC)
² Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – zvláštní podmínky, 1. vydání, vydané a schválené Ministerstvem dopravy ČR MD-OPK, č. j.: 5/2016-120-TN/1 ze dne 27. ledna 2016, s účinností od 1. února 2016
³ KLEE, L. Stavební smluvní právo. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015. 405 s.
⁴ Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 – 2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2014, 1218 s.
⁵ Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 4Cmo 64/2019-43 ze dne 11. 3. 2019