Pyrotechnický průzkum je sázka na bezpečnost

Pyrotechnikům bylo dosud vydáno okolo 30 oprávnění k provádění pyrotechnických průzkumů, ale aktivně se této činnosti věnuje přibližně dvacítka z nich. Pyrotechnické firmy tak obvykle mají jednoho pyrotechnika. Výjimkou je firma BORGATA s. r. o., která zaměstnává čtyři pyrotechniky. Ti dosud pyrotechnicky prozkoumali přes 4000 ha různých ploch, na kterých detekovali a následně odstranili okolo 25 000 ks různých typů munice, včetně 15 leteckých bomb a pěti raket.

Nevybuchlá munice se na území ČR nachází nejčastěji v místech bojů 2. světové války, na bombardovaném území nebo v bývalých vojenských výcvikových prostorech a armádou opuštěných areálech. 

Problematika pyrotechnických průzkumů z pohledu nakládání s municí, odborná způsobilost a povinnosti pyrotechnika a pyrotechnické firmy jsou popsány v zákoně č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu. Přestože největším odběratelem této služby je stavebnictví, stavební zákon ani prováděcí vyhlášky problematiku pyrotechnických průzkumů neřeší. Vše se tedy zejména odvíjí od odpovědného přístupu investora nebo místně příslušném stavebním úřadu.               

Studie pyrotechnických rizik

Je třeba ocenit zodpovědný přístup dvou největších investorů, a to Správy železnic a vybraných pracovišť ŘSD působících v oblastech zasažených osvobozovacími boji nebo bombardováním, že buď přímo v rámci projektové přípravy, nebo alespoň před zahájením stavby nechávají zpracovat studii pyrotechnických rizik na konkrétní stavbě. Základní forma studie poskytne informace, zda se na zájmové ploše staveniště bojovalo (bombardovalo), případně jaká munice a v jakých hloubkách se může nalézt. Rozšířená forma studie zpracovaná pyrotechnikem s odpovídající praxí umožní na základě poskytnuté výkresové dokumentace stanovit doporučené pyrotechnické postupy a doplnit je o časovou i finanční náročnost. 

Vlastní pyrotechnický průzkum

Pyrotechnický průzkum staveniště může zahrnovat několik vzájemně se doplňujících technologických postupů. Zásadní význam má v tomto směru hloubkový pyrotechnický průzkum, na který se zaměříme podrobněji. 

Hloubkový pyrotechnický průzkum

Hloubkový pyrotechnický průzkum se používá v lokalitách, kde se předpokládá výskyt nevybuchlých leteckých bomb nebo hluboce zabořené dělostřelecké munice. Hloubka zaboření leteckých bomb závisí na hmotnosti bomby a výšce bombardování. Nejrozšířenější americkou bombou používanou při náletech v Evropě byla 500lb. bomba. Ta při bombardování z obvyklých výšek okolo 7 000 metrů může být zabořena do hloubky od 2,5 do 6 m v závislosti na geologii. Při těžbě uhlí na Mostecku, v oblastech s výskytem plastických jílů, docházelo k nálezům 1 000lb pum zabořených do hloubky 11 m. Pro tyto extrémní hloubky pak někteří výrobci nabízejí speciálně konstruované detektory. U dělostřelecké munice se jedná zejména o dělostřelecké granáty ráží větších než 100 mm, které mohou být zabořeny více než 1 m, tedy pod detekčním dosahem většiny ručních detektorů kovů.

Základní metodou hloubkového pyrotechnického průzkumu je magnetometrie.

Magnetometrie z povrchu

Magnetometrie v sobě spojuje dvě schopnosti, důležité pro pyrotechnický průzkum. Jednak je to největší detekční dosah ze všech dosud používaných metod a dále schopnost prezentovat výsledky průzkumu ve formátu map se zobrazenými detekovanými signály. Pokud je součástí detekčního systému i GPS, je možné výsledky měření exportovat do satelitních snímků na základě souřadnic GPS. Výrobci přístrojů nabízí magnetometry pracující na různých principech nebo různého konstrukčního uspořádání. Z tohoto důvodu nemusí být každý magnetometr automaticky vhodný pro detekci nevybuchlé munice. Proto je výhodné provádět pyrotechnický průzkum přednostně s magnetometry, jež splňují standardy NATO, protože zde je nezpochybnitelné, že jsou výrobcem určeny právě pro detekci nevybuchlé munice.

Magnetometrie z povrchu nachází uplatnění všude tam, kde je nezbytné detekovat hluboce zabořenou nevybuchlou munici, nebo tam, kde investor požaduje jako důkaz prozkoumané plochy mapové výstupy. Vedlejším produktem magnetometrie je detekce podzemních ocelových a železobetonových stavebních objektů, např. potrubí, šachet nebo některých kabelů.

Magnetometrie ve vrtech

V praxi se setkáváme s požadavkem na zajištění pyrotechnického průzkumu při hloubkovém zakládání staveb na bombardovaném území. Často se jedná o průmyslové areály nebo železniční stavby, kdy nad povrchem je množství ocelových konstrukcí, pod povrchem množství inženýrských sítí a povrch bývá zpevněný nebo převrstvený vrstvami navážek. Toto vše je zdrojem falešných signálů, které negativně ovlivňují nebo přímo znemožňují měření pomocí magnetometrie z povrchu. 

Pro tyto případy byla v Německu vyvinuta metoda hloubkového pyrotechnického průzkumu v průzkumných vrtech. Metoda využívá průzkumné vrty, kterými se pokryje zkoumaná plocha (např. pro mostní opěru) a do nichž se postupně spouští sonda detektoru. Takto získaná data se následně zpracují pomocí speciálního softwaru, přičemž svrchní vrstvy navážek se do vyhodnocení nezahrnují. Výsledkem průzkumného měření jsou potom svislé řezy zkoumanou plochou. V podmínkách ČR se této metodě věnuje firma BORGATA s. r. o., kdy její pyrotechnici dosud prozkoumali okolo 1830 vrtů o celkové délce 13750 bm.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pyrotechnický průzkum má své opodstatnění pro zajištění bezpečnosti nejen vlastní stavby, ale i širokého okolí, protože např. havarijní výbuch letecké bomby ohrožuje své okolí v řádu několika stovek metrů.

Autor textu a foto: doc. Dr. Ing. Jiří Chládek
pyrotechnik, konzultant a soudní znalec
BORGATA s. r. o.