Firmy železničního průmyslu fungují i v době pandemie, přesto se potýkají s celou řadou problémů

publikováno:
autor:
Ilustrační foto Ilustrační foto

Asociace českého železničního průmyslu (ACRI) provedla další rychlé šetření mezi svými členskými firmami, které se týkalo momentální situace ovlivněné pandemií COVID-19. Firmy odpovídaly nejen na otázky, jak pandemie ovlivnila jejich provoz, ale i jaká pomoc od státu by byla pro ně nejpřínosnější.

Z šetření jednoznačně vyplývá, že většina firem sdružených v ACRI svou výrobu nezastavila. „Většina našich členských firem dále vyvíjí, vyrábí, provádí servis, a předává své výrobky zákazníkům. Přesto ale firmy musely zavést celý soubor opatření, kterým chrání zdraví jak svých zaměstnanců, tak i dodavatelů a zákazníků. Tato opatření jsou nejen velice finančně náročná, ale znamenají i obrovskou zátěž pro stávající zaměstnance,“ vysvětluje Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI. To potvrzují i slova Jakuba Weimanna, generálního ředitele firmy Bonatrans, který dodává: “Výrobu udržujeme ve čtyřsměnném provozu, samozřejmě za zvýšených nákladů plynoucích jak z opatření proti šíření koronaviru, tak i z nárůstu přesčasové práce kvůli narůstajícímu počtu lidí v karanténě nebo jejich nemocnosti.“ Generální ředitel Výzkumného Ústavu Železničního Martin Bělčík k tomu uvádí: „Zkušební centrum Velim nadále poskytuje služby v plném rozsahu a je schopno krýt všechny požadavky zákazníků bez omezení.“

Firmy v rámci ACRI jsou zatím schopny plnit smluvní závazky vůči svým partnerům. Například společnost RETIA poskytuje podporu pro záznamový a analytický systém ReDat, což je jedna z klíčových součástí komunikační sítě integrovaného záchranného systému. „Naše firma nepřerušila žádné práce na zákaznických projektech, specialisté dále pracují na vývoji i testování produktů,“ říká Jan Mikula, ředitel marketingu firmy RETIA.

Mezi firmami se jako rizikové jeví dvě skutečnosti – výpadek v subdodávkách a nedostatek zaměstnanců z důvodů vyšší nemocnosti, nebo nařízení karantény. „Co nás nyní ohrožuje, je nedostatek zaměstnanců ve výrobě, kdy jsme zaznamenali vyšší nemocnost, nicméně i tuto nepříjemnou záležitost intenzívně řešíme,“ konstatuje generální ředitelka DAKO-CZ Dagmar Matůšová.

Vzhledem k tomu, že členské firmy ACRI jsou také zároveň velkými exportéry, vnímají tyto firmy velice negativně omezení pohybu mezi státy. „Pomohlo by nám, co nejrychlejší ukončení omezení, co se týká cestování, alespoň v rámci schengenského prostoru,“ říká Roman Ulrych, obchodní ředitel firmy Amit. Vážné problémy právě s uzavřením hranic má společnost AŽD. „Co se týká zahraničních zakázek, stavby realizujeme jen obtížně. Přes hranice nejsme schopni dostat na místo ani minimální počet techniků. Naše společnost se tak vystavuje riziku velkých zahraničních penále,“ doplňuje Jiří Dlabaja, mediální zástupce společnosti AŽD Praha.

I když vývoj, výroba i servis v členských firmách ACRI zatím fungují bez větších omezení, bude následující ekonomická recese, způsobená pandemií koronaviru, i pro tyto firmy složitá a podpora státu pro ně bude klíčová. Firmy především chtějí, aby vláda jasně potvrdila, že případné překročení smluvních termínů, které bylo způsobeno touto pandemií, je zásahem vyšší moci. „Chtěli bychom od vlády slyšet jednoznačné ujištění, že státní organizace a právnické osoby vlastněné státem budou vstřícní při řešení případných překročení smluvních termínů v důsledku celosvětové pandemie koronaviru,“ říká Vopálenská.

V dnešní době je už skoro jisté, že pokud stát výrazně firmám nepomůže, mohou se velice brzy začít potýkat s obrovskými problémy. „Mezi naše zákazníky patří podniky železniční osobní dopravy, které v důsledku nutných vládních opatření prakticky přišly o zákazníky, proto se domnívám, že by je stát měl podpořit, protože po skončení krize je budeme potřebovat nejen my, ale i celá společnost,“ zdůrazňuje Jiří Červinka, ekonomická ředitel firmy Oltis. Společnostem by také pomohlo, kdyby jim stát umožnil odklad plateb sociálního, zdravotního pojištění a daní. „Stát by mohl pomoci například odkladem plateb na sociální zabezpečení či odpuštění plateb sociálních odvodů firmám, které krize poškodí,“ potvrzuje mluvčí Třineckých železáren – Moravia Steel Petra Macková Jurásková.  Jako nutnost je vnímaný tzv. kurzarbeit, respektive jakýkoliv způsob úhrady mzdových nákladů zaměstnanců v případě nutnosti omezení nebo uzavření provozovny z důvodu vysoké nemocnosti, karantény nebo fatálního výpadku zakázek. Všeobecně firmy sdružené v ACRI proto volají po tom, aby stát hlavně neredukoval investice do kolejové dopravy, aby naopak dokončil už rozběhnutá výběrová řízení, znovuzahájil pozastavená a opět vypsal zrušená výběrová řízení.

Reklama

Vážené čtenářky a čtenáři,

od roku 2020 jsme spustili nový web časopisu SILNICE ŽELEZNICE. Všechny historické články lze dohledat na „staré verzi webu“ - old.silnice-zeleznice.cz. Pokud jste si na své firemní stránky některý z našich článků někdy vložili, upravte si v administraci odkaz - vložte slovo „old“, čili old.silnice-zeleznice.cz/ … (link článku). Odkaz bude plně funkční.