Jan Chlupsa
Ačkoliv je stavební trh na relativním vrcholu a sektoru se v posledních letech dařilo, některé firmy už teď upozorňují na ochlazení veřejných investic. „Cítíme to u státních organizací i dalších veřejných investorů,“ říká v rozhovoru pro Silnice železnice Jan Chlupsa, výrobní ředitel litoměřické stavební firmy Chládek & Tintěra, a. s. „A pokud k tomu přičteme i dramatické nárůsty cen materiálů, je letošní rok pro stavebnictví opravdu turbulentní.“
Loni na podzim jste měli obavu, jestli se vám podaří naplnit letošní zásobník práce, jak jste si na začátku roku vedli v soutěžích a zrychlil stát tempo vypisování nových projektů?
Zásobník práce na letošní rok máme naplněný zatím do výše 1,6 mld. Kč, což je přibližně 75 % z našeho stanoveného ročního plánu. Bohužel nemohu konstatovat, že by v průběhu roku 2021 došlo k markantnímu nárůstu ve vyhlašování velkých projektů na železnici. V polovině roku jsme vyhráli stavbu Rekonstrukce nástupišť a zřízení bezbariérových přístupů v žst. Roudnice nad Labem. Dále jsme se účastnili výběrového řízení stavby rekonstrukce trati v úseku Kyjice – Chomutov, ve kterém ještě nebylo rozhodnuto o vítězi.
Rozjeli jste v prvním pololetí na některých z nich stavební práce?
Na začátku stavební sezóny jsem zahájili výstavbu tramvajové trati z Mostu do Litvínova a v tuto dobu probíhají přípravné práce na již zmíněné stavbě rekonstrukce stanice v Roudnici nad Labem. Hlavní stavební činnost bude probíhat od února příštího roku a potrvá celý rok 2022.
DŮLEŽITÉ TRAMVAJE
Když už jste zmínil trať z Mostu do Litvínova, jak zatím probíhají práce a je to pro firmu páteřní zakázka?
Pro nás jde o velmi zajímavou tramvajovou zakázku. A to nejen hodnotou stavby, ale i skladbou stavebních objektů. Bohužel se při sanaci mostních objektů vyskytly statické problémy neřešené projektovou dokumentací, které zapříčiňují velmi nepříjemné zpoždění celé stavby. Výstavba či rekonstrukce tramvajových tratí je segment, ve kterém se chceme jako firma dále rozvíjet a ve kterém chceme být vidět.
U tramvajových tratí používáte ocelové pražce typu Y, v čem je výhoda tohoto technického řešení a rýsuje se vám nějaká další zakázka v tramvajovém segmentu?
Například výše jmenovaná zakázka Modernizace a rekonstrukce tramvajové trati Most – Litvínov je téměř celá realizovaná na „ypsilonech“. Jako jedna z mála firem na našem stavebním trhu máme obrovské zkušenosti s montáží železničního svršku na pražcích typu Y. Ty jsou v porovnání s příčnými pražci kratší, mají nižší konstrukční výšku a nižší hmotnost. Klíčovou výhodou je jejich vysoký příčný odpor a dlouhá životnost. Ypsilony jsou nejvíce využitelné na tratích s obtížnými prostorovými podmínkami a se složitými směrovými poměry.
POKLES V OPRAVÁCH
Jak běží segment oprav kolejí?
Začátkem a ani v průběhu této stavební sezóny nic nenasvědčovalo tomu, že na podzim dojde k omezení financování a k poklesu vypisování veřejných zakázek opravných a údržbových prací na železnici. V tuto chvíli se bohužel potýkáme se snížením zakázek a přebytkem našich volných výrobních kapacit, pro které jen těžko hledáme vhodné stavby k realizaci.
Na konci srpna jste předali přestupní terminál v mateřských Litoměřicích, jak jste spokojení s výsledkem a čekají vás další opravy nádraží či uzlů?
Jsem moc rád, že se našim kolegům povedlo velmi kvalitně a ve stanoveném termínu zrekonstruovat vnitřní prostory výpravní budovy v Litoměřicích. Jedná se o vstupní bránu do města a jako místní obyvatel se nebojím říci, že vnitřní část výpravní budovy byla v posledních letech spíše pro ostudu. Tím bych chtěl poděkovat Správě železnic, jako stavebníkovi, za investici do těchto prostor. Nyní rekonstruujeme například výpravní budovu v Podbořanech.
Na výpravních budovách pracuje kromě kolejářů i pozemní středisko, jaké má výkony?
Rekonstrukce výpravních budov je pro nás a naše středisko pozemních staveb velmi zajímavý a důležitý segment trhu. V posledních letech jsme zrekonstruovali mimo jiné výpravní budovy ve Zvoleněvsi, v Bohušovicích nad Ohří, v Sušici, v Sedlčanech, v Rumburku, v Mikulášovicích anebo v Litoměřicích na Horním nádraží. Pevně věřím, že Správa železnic bude i nadále pokračovat v investování do rekonstrukcí a sanací výpravních budov.
NOVÉ STROJE
Plánujete další investice do vlastních kapacit na kolejích nebo v dalších segmentech?
Co se týká železniční mechanizace, tak asi není žádnou novinkou, že jsme v minulém roce investovali do nové automatické strojní podbíječky Unimat 08-4x4/4S a štěrkového pluhu USP 2000 C2. V tuto chvíli řešíme investici do dvoucestné mobilní svařovny na koleje a do strojní čističky štěrkového lože. Významné investice do dalšího segmentu ve stavebnictví zatím neplánujeme.
Sondovali jste i možný průnik do silničních staveb, je to u vás aktuální téma?
Náš závod mostních a inženýrských staveb již řadu let realizuje silniční stavby. Nejedná se však o výstavby či rekonstrukce dálnic, ale spíše o výstavby cyklostezek, o rekonstrukce a opravy místních komunikací a v neposlední řadě o rekonstrukce vodovodů a kanalizací.
V jaké kondici je stavební trh jako celek a co očekáváte v následujících letech?
Stavebnictví je významný sektor ekonomiky. Situace je velmi tíživá a měla by se řešit. A to jak z pohledu růstu cen a dostupnosti vstupních stavebních materiálů, tak i z pohledu poklesu veřejných zakázek. Stavební trh zaměstnává velký počet lidí, což bude mít zásadní roli v rámci restartování ekonomiky po pandemii koronaviru. Věřím, že se situace během zimy uklidní a příští stavební sezóna již nebude tak turbulentní.
INVESTIČNÍ NERVOZITA
Cítíte dostatečný investiční apetit u státních investorů?
Necítím. V této době je patrné, že dochází k omezování veřejných finančních výdajů. Bude důležité, v jaké podobě Vláda ČR schválí státní rozpočet na rok 2022 a jak stát bude v příštích letech prostřednictvím SFDI investovat do dopravní infastruktury.
Jaká je situace u municipalit, projevuje se u nich obava ze sekání rozpočtů?
Města a obce jsou pro náš zásobník zakázky velmi důležitá část investorů. Během léta a podzimu zaznamenáváme pokles vypisování veřejných zakázek. Z mého pohledu je to hlavně zapříčiněno snižováním rozpočtů municipalit v závislosti na omezování výdajů státního rozpočtu naší země.
Máte zakázky i u privátních investorů a mají chuť investovat do nových projektů?
Zatím jsme k soukromým investorům více zdrženliví, ale pokud dojde v blízké době k dalšímu poklesu ve vyhlašování veřejných zakázek, budeme nuceni soutěžit stavby pro soukromý sektor. Určitě ale budeme velmi pozorní a obezřetní v prověřování našich potenciálních zákazníků.
Dá se odhadnout, jaký budete mít letos hospodářský rok a případně jaké podvodní kry ho ještě mohou torpédovat?
Jako optimista věřím, že splníme plán, který jsme si v naší společnosti stanovili na začátku tohoto roku. Otázkou však zůstává, jak se stavebním trhem pohnou podzimní volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
MATERIÁLY: POZDĚ A DRAHÉ
Jak se vám promítají do marží ceny vstupů?
Co se týká železničních staveb, v tomto segmentu zatím nedošlo až tak k podstatnému nárůstu cen stavebních materiálů. Naopak v pozemním stavitelství panuje ohromná nejistota týkající se výroby a dodávek stavebních materiálů. A to nejen v cenové rovině, ale i v časové dostupnosti. Zdražuje vše z kovu, ze dřeva a z plastu. Přesto se snažíme dělat maximum proto, aby naše stavby jely podle plánu a nedocházelo k výpadkům dodávek stavebních materiálů.
Projevuje se zdražení už do stávajících staveb, které jste podepsali v letech 2019/2020, nebo se to výrazně promítá „až“ do letošních nabídek?
Jelikož v letošním roce realizujeme i stavby, které jsme zahájili v roce 2019 a 2020, tak se zdražení stavebních materiálů projevuje velmi negativně. U některých staveb máme již stavební materiál zajištěný pro celou dobu výstavby, u některých staveb se snažíme najít vhodná řešení. Bohužel navýšení ceny díla ze strany investora není reálné. U nových zakázek, které soutěžíme v druhé polovině tohoto roku, již naceňujeme materiály dle aktuálních ceníků našich dodavatelů.
Dá se navýšení cen materiálů z větší části promítnout i do kalkulací nebo to konkurence na stavebním trhu neumožňuje?
Navýšení cen materiálů se dotkla celého stavebního trhu. To znamená, že i konkurence musí řešit obdobný problém a všichni se s tím musíme vyrovnat.
Jsou investoři ochotní jednat o cenách už zasmluvněných staveb?
U některých staveb smlouvy o dílo řeší tzv. valorizaci. Bohužel tato valorizace ale neuhradí ani z poloviny razantní zdražení vstupních materiálů. Avšak na většině probíhajících zakázek kompenzace není možná. Pokud si takovou možnost v původních zadávacích podmínkách zadavatel nevyhradil, nyní nedisponuje žádným právním nástrojem, který by mu jako investorovi umožňoval refundovat stavebním firmám nepředvídatelné nárůsty cen vstupních stavebních materiálů.
CENTRALIZACE ÚŘADŮ (SNAD) POMŮŽE
Za každou stavbou jsou konkrétní týmy lidí, jak se vám je daří motivovat a udržovat v dobré mentální i fyzické kondici?
Nacházíme se v nelehké době, kterou nikdo z nás nepamatuje. Firma jsou konkrétní lidé. Chtěl bych tímto poděkovat všem našim zaměstnancům, kteří v době pandemie pracovali v plném vytížení, a to jak na stavbách, tak v režimu home office.
Díky našim zaměstnancům jsme nebyli nuceni omezit či zastavit naše stavby a naše zakázky byly realizovány dle naplánovaných harmonogramů. Firma se snaží investovat do svých zaměstnanců, a to jak formou nejrůznějších školení či vzdělávacích kurzů, tak utužováním kolektivu formou firemních akcí, v létě na kolech nebo v zimě na lyžích.
Jak se v praxi projevila novela stavebního zákona?
Jedná se o velmi kontroverzní novelu. Negativem je rušení obecních stavebních úřadů, centralizace státní správy a nedostatečná ochrana veřejných zájmů, jako například památek či přírody. Přesto věřím, že novela stavebního zákonu zrychlí a zjednoduší fázi před samotnou realizací stavby, a to konkrétně urychlením projednání a vydání stavebního povolení.
Jak se díváte na reformu stavebních úřadů a ve kterých legislativních oblastech ještě vidíte rezervy, které stavebnictví brzdí?
Reforma stavebních úřadů je z pohledu obyvatel chápána jako odtržení stavebních úřadů od občanů a zároveň útok na místní samosprávy. Pro občany, kteří budou potřebovat řešit své záležitosti přímo na úřadech, se ale nutně mnoho změnit nemusí. Umístění pracovišť stavebních úřadů bude závislé na počtu obyvatel daných lokalit. Kromě toho novela počítá i s možností elektronické komunikace s úřadem a omezením nutnosti předkládat papírové podklady. Samozřejmě je důležité, jak kvalitně bude fungovat digitalizace stavebního řízení a jak bude pro občany uživatelsky přátelská.
