Mosty s neznámým vlastníkem jsou zdrojem potenciálních problémů včetně možných havárií.
Až 20 tisíc mostů v České republice není podle odhadů expertů nikde evidováno, nikdo tak netuší, kde je jejich vlastníkem a patrně se o ně také nikdo nestará. Jsou proto zdrojem potenciálních problémů včetně možných havárií.
„Obecně nejhorší stav je u mostů ve správě měst a obcí. Zde jsou určitě města, která do mostů investují a starají se, většinou se jedná o ta větší, jako třeba Praha. U středních a menších měst a obcí mohou být ale prostředky omezenější a setkal jsem se i s případy, kdy obec nevěděla, že jí nějaký most patří, že má provádět hlavní prohlídky, vést mostní evidenci a tak podobně,” říká profesor Pavel Ryjáček, vedoucí Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT a odborný garant mezinárodního sympozia Mosty.
O takový most se podle Ryjáčka nikdo nestará a chátrá do té doby, než se objeví nějaké vizuální projevy – propadlina, otvor v mostovce – v horším případě až když se propadne pod nějakým těžším vozidlem.
Mostařům dochází trpělivost, nabízejí pomocnou ruku
Na problematiku „mostů nikoho” upozorňují mostaři dlouhodobě. Teď jim ale dochází trpělivost. Shodlo se na tom více než osm stovek z nich, kteří se ve dnech 25. – 26. dubna 2024 scházejí v Brně na mostařském sympoziu pořádaném letos už po 29.
Dosud totiž neexistuje žádná centrální databáze, která by evidovala všechny mosty ve správě měst a obcí.
„Stávající databáze Systému hospodaření s mosty (BMS) eviduje jen ty mosty, které tam daný vlastník zadá – a pokud o nich například neví nebo má vlastní databázi někde v šanonu, tak je samozřejmě nemůže ani nikam zadávat,” vysvětluje Dana Wangler, předsedkyně přípravného výboru sympozia, které tradičně pořádá společnost Sekurkon.
S nabídkou pomoci se proto chystají odborníci obrátit na Svaz měst a obcí. Jsou připraveni pro ně uspořádat cyklus seminářů, kde vysvětlí, jak zajistit evidenci a tím i bezpečnost i ve stávajících podmínkách.
Na Slovensku už mosty kolabují
„Stačí se podívat na Slovensko, kde v posledních letech zkolabovalo několik mostů z předpjatého betonu,” připomíná Tomáš Měřínský, prezident České asociace ocelových konstrukcí (ČAOK).
„Naštěstí se o nich vědělo a nedošlo k žádným ztrátám na životech. Bohužel, pokud máte most, kde je nefunkční izolace, kde zatéká prosolená voda přímo k předpínací výztuži, může v jediném okamžiku dojít k náhlému kolapsu,” varuje Měřínský.
Fatální následky to pak podle něj může mít, když k tomu dojde u mostu, který vede přes železniční trať nebo dálnici. „A není to tak dávno, kdy o podobném kolapsu psala média v severní Itálii,” uzavírá prezident ČAOK.
„Setkáváme se často s tím, že ve státní správě i samosprávě chybí zkušení, kvalifikovaní a především motivovaní úředníci, kteří nejen rozumí stavebnictví, ale dokáží také přesvědčit politiky a vysvětlit jim reálné dopady problémů, které způsobí podfinancování údržby dopravní infrastruktury,“ konstatuje Michal Drahorád, místopředseda představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. „Naše profesní komora sdílí obavy mostních inženýrů a podporuje nabízenou pomoc,“ dodává.
Autor: Sekurkon, tisková zpráva
Foto: Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT
