Modernizace trati Praha Ruzyně – Kladno

Jedním z cílů významného železničního projektu – spojení Praha–Letiště–Kladno – je zásadní modernizace spojení hlavního města Prahy a největšího středočeského města Kladna. Dnes tato dvě významná města spojuje trať, jejíž podoba jednokolejky s motoráčky definitivně končí. Projekt je připraven, dokumentace hotová, potřebná úřední povolení v právní moci a ke slovu přicházejí bagry a další zemní stroje.

Po výlukách, které nás čekají od příštího roku, se zde znovu svezeme vlakem po dvojkolejné elektrizované trati s možnou rychlostí jízdy až 145 km/h. Pro investora – Správu železnic – zajistil projektovou a inženýrskou přípravu METRO­PROJEKT Praha a do realizace se nedávno vehementně pustil zhotovitel SUBTERRA ve sdružení s firmami SWIETELSKY, OHLA ŽS a EŽ Praha.

O tomto projektu jsme zde uveřejnili podrobný článek na sklonku roku 2024. Tak nám dovolte zopakovat základní fakta a časové perspektivy realizace.

Nejdelší úsek z projektu Praha–Letiště–Kladno

Modernizace celého ramene Praha–Kladno je rozdělena do několika dílčích staveb, z nichž je představovaný úsek Praha Ruzyně (mimo) – Kladno (mimo) nejdelší. Celková délka trati je 15,287 km, přičemž úsek začíná v prostoru křížení železniční tratě s estakádou vnějšího pražského okruhu D0 a končí u pražského zhlaví ŽST Kladno, kde naváže na probíhající stavbu trati přes město Kladno, která má již dokončené kolejové řešení.

Základními požadavky modernizace trati bylo zkrácení jízdních dob, zvýšení kapacity, spolehlivosti, bezpečnosti a komfortu cestování. Nezbytná opatření pro naplnění těchto požadavků jsou:

• zdvoukolejnění trati,
• úprava směrového vedení ve vybraných úsecích pro zvýšení rychlosti,
• elektrizace – napájení a trakce,
• zásadní úprava všech stanic a zastávek pro zvýšení komfortu cestujících,
• celková modernizace technologie zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

V řešeném úseku jsou navrženy dvě směrové přeložky většího rozsahu, které odstraňují propady rychlosti. První je v úseku Odbočka Jeneček – Jeneč v délce cca 1 200 m. Trasa je vedena v nové poloze severně od stávající trati v předpolí připravované paralelní vzletové a přistávací dráhy Letiště Václava Havla. Přeložka umožní zvýšit rychlost z 80 km/h na 110 až 120 km/h. Druhá přeložka je navržena v úseku od křížení s dálnicí D6 za zastávkou Pavlov k pražskému zhlaví ŽST Kladno v délce cca 4 300 m. Trasa je zde v těsném kontaktu se zástavbou obce Pletený Újezd, ale od obytné zástavby v Malém a Velkém Přítočně se vzdaluje. Přeložka umožní zvýšit rychlost z 55 až 80 km/h na 130 až 145 km/h.
 

Obr. 1 – Celková situace projektu.

Výrazné zrychlení

Traťová rychlost se v modernizovaném úseku bude pohybovat v rozmezí od 80 km/h na vjezdu do ŽST Praha Ruzyně a následně bude v dílčích úsecích stoupat až do 145 km/h v úseku Jeneč–Kladno s drobným propadem na 135 km/h v oblasti zastávky Pavlov. Se zvýšením rychlosti budou samozřejmě zkráceny i jízdní doby. V úseku Hostivice–Kladno bude jízdní doba zkrácena cca o 4 minuty, tj. ze 13 na 9 minut, ještě vyšší bude úspora u zrychlených spojů.

Úspora jízdních dob v modernizovaném úseku bude významná i z hlediska celého spojení Prahy s Kladnem. Spěšný spoj Praha Masarykovo nádraží – Kladno bude mít jízdní dobu do 30 minut, což je v porovnání s dnešním stavem o více než 10 minut rychlejší. U plně zastávkového vlaku bude úspora ještě markantnější (13 minut), a to i přes to, že vlak zastaví i v dalších nových zastávkách.

Železniční trasa dopravně obsluhuje stávající stanice Hostivice, Jeneč a zastávku Pavlov. Nově jsou na trase navrženy zastávky Malé Přítočno (náhradou za zrušenou stanici Unhošť) a Velké Přítočno (zcela nově). Další zastávka přibude i na trati č. 122 Rudná u Prahy – Hostivice v lokalitě Jeneček.

Železniční stanice Hostivice

Obr. 2 – Přednádraží a vstup do podchodu v ŽST Hostivice, vizualizace.

Stanice bude kolejově zeštíhlena. Z původních devíti staničních kolejí je v novém stavu navrženo kolejí šest. Ve stanici jsou navržena dvě ostrovní nástupiště délky 220 m a jedno vnější délky 120 m. Přístup k nástupištím je řešen z přednádraží bezbariérovým podchodem, který je prodloužen až na protilehlou stranu kolejiště. Podchod tak tvoří novou komunikační spojnici přednádraží s volnočasovým areálem Višňovka a zároveň slouží jako přístup k parkovacímu domu, navrženému v prostoru pražského zhlaví. Parkovací dům s kapacitou 480 parkovacích stání je samostatným koordinovaným projektem, jehož investorem je Středočeský kraj.

Nástupiště a vstupy do podchodu jsou kryty zastřešením s centrálním jednořadým systémem nosných sloupů. Zastřešení je doplněno podhledem s vodorovnou středovou částí. Tento tvarový motiv se jako jednotící prvek objevuje u zastřešení ve všech stanicích a zastávkách v úseku Praha Ruzyně – Kladno Ostrovec viz též obr. 3.

Vstup do podchodu u výpravní budovy je zastřešen atypickou konstrukcí organického tvaru s extenzivní zelenou střechou (viz obr. 2). Toto zastřešení a přednádraží ŽST Hostivice v ul. Železničářů bylo navrženo jako jeden celek ve spolupráci s městem Hostivice a ateliérem Projektil Architekti. V okolí výpravní budovy jsou nově upraveny zpevněné plochy a doplněna zeleň a mobiliář, včetně stojanů na kola a cykloboxů. Součástí modernizace trati je také rekonstrukce stávající výpravní budovy, mj. pro odbavení cestujících a jejich pobyt.

Obr. 3 – ŽST Jeneč, vizualizace.

Železniční stanice Jeneč

Stanice je nově umístěna mezi areály Hödlmayr a VGP. Stanice je tříkolejná, pražské zhlaví je připraveno pro výhledové zapojení koleje od Letiště Václava Havla. Ve stanici je navrženo ostrovní nástupiště délky 220 m, přístup je bezbariérovým podchodem, který propojuje obě strany trati.

V přednádraží na jižní straně je umístěno parkoviště pro 46 vozidel a zastávky autobusu, na severní straně je pak parkoviště P+R pro 194 vozidel. Severní parkoviště má přímou vazbu na dálnici D6.

Do nové stanice je napojena vlečka rozsáhlého areálu Hödl­mayr. Je zde také navržena nová technologická budova. Stávající kolejiště stanice bude sneseno s výjimkou části pražského zhlaví a stávajících ocelových mostů přes komunikaci II/201, které budou ponechány na místě. Ponechaná část zhlaví bude tvořit artefakt a odpočinkové místo pro výhledovou cyklostezku, která zde bude v ose rušené železnice.

Z Pavlova na Kladno v nové stopě
dvakrát rychleji

Obr. 4 – Zastávka Malé Přítočno, vizualizace.

Ze zastávky Pavlov je trasa vedena v nové stopě do zastávky Malé Přítočno, nahrazující nynější ŽST Unhošť, která bude opuštěna. Zastávka Malé Přítočno je navržena v blízkosti dálnice D6, MÚK Kladno a komunikace I/61. Proto je mezi dálnicí a železnicí navrženo parkoviště P+R pro 345 vozidel a terminál veřejné autobusové dopravy. ŘSD plánuje z komunikace I/61 vytvořit v těchto místech obchvat Kladna. Nová zastávka Velké Přítočno má dvě nástupiště délky 220 m a přístup z přilehlého silničního nadjezdu, který zajišťuje mimoúrovňové křížení Kožovské ul. se železniční tratí.

Nové technologické vybavení

Nejdůležitější novinkou bude elektrická trakce. Trakční vedení bude napájeno z napájecí stanice v Liboci. Napájecí soustava bude střídavá 25 kV AC. Provoz v elektrické trakci bude spuštěn až po zprovoznění TNS Liboc, tj. nyní bude realizována pouze stavební část trakce (základy stožárů) a v souběhu s dokončením TNS Liboc v navazující stavbě bude následně realizována montážní část, tj. stožáry s trolejovým vedením.

Součástí stavby je kompletní modernizace technologií zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Po realizaci bude celý úsek dálkově řízen z Centrálního dispečerského pracoviště Praha, zabezpečen bude systémem ETCS L2 ve výhradním provozu s benefity. Proto bude kompletně pokryt také signálem GSM-R, a to včetně vstupních oblastí přípojných tratí. Součástí stavby je i zavedení smíšeného provozu ETCS na trati Praha Smíchov – Hostivice.

Aktuální stav – stavba je zahájena

Jak jsme psali v úvodu, stavební práce se rozběhly. Investor předal staveniště 13. dubna 2026 zhotoviteli stavby, který hned zahájil nezbytné přípravné práce, jako je kácení, skrývka ornice a hrubé terénní úpravy – viz obrázky. Slavnostní zahájení stavby je plánováno na 26. května.

Obr. 5 – Žst. Hostivice – předání staveniště.

Žst. Hostivice (obr. 5) – předání staveniště se uskutečnilo již po době vegetačního klidu, proto proběhlo potřebné kácení zeleně ještě před zahájením stavby v režii investora. Na stanici Hostivice se tak otevřely pohledy skryté desítky let. Modernizovaná stanice Hostivice se bude totiž rozšiřovat severním směrem, na fotografii vpravo. Ve stanici bude zřízen nový podchod, jehož druhý výstup zpřístupní dnes špatně dostupnou oblast severně za stanicí, včetně areálu parku Višňovka.

Žst. Jeneč (obr. 6) – hned po předání staveniště se rozběhly zemní práce. Vpravo na obrázku probíhá skrývka ornice a výkopy pro budoucí parkoviště P+R, které bude bezprostředně u dálničního exitu Jeneč a umožní nejkratší možnou přestupní vazbu z automobilů na vlak v nové stanici Jeneč, která bude situována přibližně do polohy dnešní zastávky Jeneč.

Stávající odbočka Jeneček (obr. 7) je stěžejním místem modernizovaného úseku tratě. V dnešním stavu se jedná o rozbočení tří tratí – ve směru Kladno, Středokluky a Rudná u Prahy. Nově zde vznikne mimoúrovňový rozplet, kdy ke stávajícím směrům přibude i nové napojení Letiště Václava Havla, které umožní bezúvraťovou jízdu vlaků z letiště na Kladno a do stanic Praha Zličín a Praha hlavní nádraží.

Také Odbočku Jeneček bylo možno zdokumentovat v celém rozsahu teprve po vykácení zeleně.
 

 

Obr. 6 – Žst. Jeneč – zemní práce.

Obr. 7 – Stávající odbočka Jeneček je stěžejním místem modernizovaného úseku tratě.

Rozhodující stavební práce a s nimi spojené výluky provozu jsou plánovány na roky 2027–2029. Zprovoznění celého úseku se po kolejové stránce plánuje v závěru roku 2029, čemuž mají předcházet zprovoznění dílčích úseků mezi Ruzyní a Jenčí. Provoz vlaků bude zřejmě zahájen s nezávislou trakcí, neboť v roce 2029 nebude možné zprovoznit napájení elektrické trakce. To se v současné době plánuje na rok 2032 a závisí na modernizaci sousedního úseku Praha Veleslavín – Praha Ruzyně, ve kterém se nachází napájecí stanice, která bude sloužit i pro úsek Ruzyně–Kladno.

Autoři: Jan Nosek,
Petr Zobal,
David Krása,
METROPROJEKT Praha a.s.