Pohled na dokončený opravený Rooseveltův most
V loňském roce v Plzni navázala na dokončenou opravu mostu Generála Pattona oprava dalšího důležitého mostu – Rooseveltova. Dodavatelem stavebních prací byla společnost COLAS CZ, investorem bylo statutární město Plzeň zastoupené Správou veřejného statku.
TECHNICKÉ PARAMETRY
Most přes Tyršovu ulici: nosná konstrukce mostu je spojitá desková železobetonová o dvou polích s rozpětím 18,05 + 13,25 m. Celková délka nosné konstrukce 33,8 m, šířka nosné konstrukce 13,0 m, světlá výška nad Tyršovou ulicí cca 5,5 m.
Estakáda: Nosná konstrukce mostu je spojitá desková železobetonová o pěti polích s rozpětím 14,74 + 16,54 + 16,64 + 17,40 + 17,40 m. Šířka NK je 8,50 m s oboustranně vyloženými konzolami šířky 1,25 m. Celková šířka včetně říms je 11,50 m.
Most přes Mži: kamenný klenbový most o třech polích. V osmdesátých letech byla stávající NK „odlehčena“ novou vloženou železobetonovou spojitou deskovou konstrukcí. Tato nová část NK má rozpětí 3 × 26,65 m, ve střední částí každého pole desky je provedeno její vylehčení přechodem na trámový průřez – celkem 4 trámy. Tloušťka konstrukce ve střední části je 0,80 m, nad podporami je provedeno zesílení na 1,14 m. Vnitřní podpory jsou vybudovány na původních kamenných pilířích, krajní opěry jsou posazeny na okraje vnějších oblouků.
HISTORIE MOSTU
Oficiálně se od konce druhé světové války jmenuje Rooseveltův, ale pro velkou část populace je stále známý jako Saský most. Samotný kamenný klenbový most přes řeku Mži byl, spolu s navazujícím náspem v místě dnešní středové části (estakády), postaven v letech 1848 – 1850. V devatenáctém století došlo k řadě drobnějších úprav a změn, radikální přestavbu ale vyvolal až silniční průtah I/5. Tato čtyřproudá silnice byla v roce 1982 přemostěna samostatnou železobetonovou předpjatou mostní konstrukcí. Následně byl odstraněn původní násyp mezi touto konstrukcí a kamenným mostem přes řeku a byl nahrazen železobetonovou estakádou o pěti polích. Po dokončení estakády v roce 1988 došlo i k zásadní přestavbě původního mostu přes Mži, která spočívala v odstranění všech konstrukcí mimo spodní části pilířů a mostní klenby a nad tímto zbytkem původního mostu byla vybudována samostatná nová železobetonová desková konstrukce. Z konstrukčního hlediska je tedy Rooseveltův most v současnosti vlastně soubor tří (respektive čtyř) mostních konstrukcí.
PŮVODNÍ PLÁNY OPRAVY
Společnost COLAS CZ, která zvítězila ve výběrovém řízení, má s opravami mostů na území města Plzně již několikaleté zkušenosti. Firma v letech 2015/16 postavila dva nové mosty přes Úslavu na Rokycanské třídě a v následujících letech 2017/18/19 provedla rekonstrukci mostu gen. Pattona.
Původní požadovaný rozsah opravy Rooseveltova mostu zahrnoval téměř kompletní sanaci betonových konstrukce, očištění a přespárování kamenného zdiva, výměnu chodníků, mostních dilatačních závěrů, položení nového povrchu vozovky, podchycení jednoho naklánějícího se schodiště pomocí mikropilot a provedení nového nátěru zábradlí. Celkový finanční objem prací byl 18 732 000 Kč bez DPH (22 665 720 Kč vč. DPH).
Časový plán oprav byl na jednu stranu poměrně velkorysý – na provedení celého díla 270 dní, tj. cca 9 měsíců – ale skutečně omezujícím faktorem byl požadavek na bezmála nepřerušený provoz chodců, částečnou uzavírku pro automobilovou dopravu na jeden měsíc (mimo MHD a vozidla IZS) a úplnou uzavírku pro automobilovou dopravu na dva (prázdninové) měsíce.
REALITA NA STAVBĚ
Všichni stavaři dobře ví, že obzvlášť u rekonstrukcí se může řada věcí oproti plánům změnit. Každý z nich už zažil situaci, kdy projekt předpokládal něco docela jiného, než se ukázalo při bouracích pracích. Takovýchto překvapení bylo při opravě Rooseveltova mostu tolik, že postupně vyčerpaly zákonem povolený limit pro vícepráce a následně se je investor rozhodl vypsat jako samostatnou druhou a později i třetí etapu opravy mostu.
Výměna mostních dilatačních závěrů (MDZ) – zejména závěr mezi mostem přes Tyršovu ulici a estakádou – se proměnila v komplikovanou opravu konstrukčně neřešeného dilatačního ukončení obou mostů. V tomto místě se vzájemně potkávaly tři konstrukce: k nepohyblivé závěrné zdi nesmyslně vytažené z opěry mostu přes Tyršovu ulici navazovala z jedné strany dilatačně nijak neoddělená mostovka tohoto mostu a z druhé strany částečně oddělená starým dilatačním závěrem mostovka estakády. Částečně proto, že původní MDZ nebyl přes celou šířku mostovky, ale krajní cca 1 m všech uvedených konstrukcí byl navzájem „natvrdo“ probetonován dohromady bez umožnění jakýchkoliv vzájemných posunů.
Rozpletení tohoto Gordického uzlu se podařilo tak, že byla ubourána nepohyblivá závěrná zídka, o její šířku byla prodloužena mostovka estakády a nově osazený mostní dilatační závěr byl vložen mezi obě mostovky přes celou jejich šířku.
PRÁCE NA MOSTNÍM VYBAVENÍ
S otryskáním zábradlí a vybouráváním vrstev chodníku se z důvodů krátkých termínů uzavírky začalo ještě za plného automobilového provozu při uzavírce jednoho chodníku. Nejen bourací, ale i další navazující práce komplikovalo množství inženýrských sítí vedených na obou stranách mostu.
Oproti předpokladu projektu nebylo reálné zachování původní izolace pod chodníky a bylo nutné její nové provedení ve formě stříkané izolace vytažené i jako přímo pochozí izolace na betonové části římsy.
Most přes Tyršovu ulici se, ač nejkratší, ukázal jako nejproblematičtější část celého „soumostí“. Nejprve byla po odstranění chodníku odhalena nestandardní skladba vozovkových vrstev, kdy na betonové mostovce nebyla izolace, ale cca 15 cm asfaltových vrstev, na nich provedená mostní izolace a na izolaci dalších 15 cm asfaltových vrstev. Po zjištění tohoto stavu bylo rozhodnuto toto podivné souvrství odstranit z celé plochy mostovky, udělat nově vyspádovanou spřahující desku a novou izolaci včetně ochrany izolace z litého asfaltu. Vtěsnat tyto neplánované práce do již tak krátké doby celkové uzavírky byl poměrně heroický úkol.
Jako další se na mostě přes Tyršovu ulici při sanačních pracích na středovém pilíři odhalil jeho velmi špatný až havarijní stav. Ke špatné kvalitě betonu potvrzené provedenými odvrty se hlavně přidal fakt, že u armatury téměř zcela chybí příčná výztuž (třmínky) a hrozí tak kolaps celé konstrukce. Bylo proto okamžitě přistoupeno k posílení pilíře pomocí provizorního podepření (stav trvající do současné doby). Jako trvalé řešení se zvolilo jak technicky, tak finančně výhodnější odstranění celého pilíře a jeho nové zbudování (za nepřerušeného provozu na mostě). Spolu s tím bylo po zjištění neakceptovatelného stavu většiny podložiskových bločků i ložisek samotných rozhodnuto o jejich výměně. Ovšem vzhledem k zákonnému finančnímu limitu na vícepráce byly tyto práce již začleněny do samostatné nezávislé (druhé) etapy opravy plánované na tento rok.
Schodiště se dle původních plánů měla přesanovat (betonové části) a provést oprava nátěrů zábradlí. Pouze u jednoho schodiště (návodní schodiště u řeky Mže), které se odklání od mostu (mezera mezi schodištěm a mostem již je přes 10 cm a je překryta pochozím plechem) se počítalo se zastavením náklonu schodiště pomocí mikropilot a rozšířením jeho základového bloku. Bohužel po provedení výkopů bylo odhaleno, že stávající základ byl proveden pouze vylitím prostého betonu do výkopu a nelze k němu zamýšlené posílení připojit. Jediným řešením tak zůstalo odstranění celého schodiště. Při sanaci všech ostatních tří schodišť bylo po zjištění skutečného stavu jejich konstrukcí rozhodnuto o zastavení všech prací na schodištích, které si tak vysloužily v budoucnosti svojí samostatnou (třetí) etapu opravy. Ta bude s největší pravděpodobností zahrnovat odstranění všech čtyř schodišť a jejich nové provedení – ovšem až po shodě na novém architektonickém i materiálovém řešení, které jistě nebude snadné zvolit.
COLAS CZ, a. s.
