Systém dopravní telematiky v tunelu Blanka zahrnuje stovky kamer, senzorů a proměnného značení. Foto: TSK Praha
V roce 2024 se v ČR stalo celkem 92 217 dopravních nehod, při kterých bylo 438 osob usmrceno a 18 609 lehce zraněno. Ve srovnání s rokem 2023 došlo k poklesu celkového počtu nehod o tři procenta a poklesu smrtelných nehod o 17 případů.
Ano, stavíme nové dálniční úseky a modernizujeme silnice, takže se po nich jezdí s menším rizikem. Nová auta jsou navíc vybavena čím dál sofistikovanějšími bezpečnostními prvky. Přibývá ale také Inteligentních dopravních systémů (ITS), které posouvají dosavadní dopravní značení od statické regulace k aktivnímu řízení dopravy, kde je cílem prevence nehod i plynulost provozu.
Zahušťuje se i síť kamerových systémů sloužících ke sledování chování řidičů. A také k rychlému a vydatnému plnění městských a obecních pokladen příjmy z pokut. Zástupci municipalit, které na pokutách kasírují nejvíc, se sice ohánějí frázemi o zvyšování bezpečnosti u škol a dalšími, proti kterým se dá těžko něco namítnout, když se ale místo proklamací podíváme na fakta, zdaleka tak jednoznačná nejsou.
Od statických značek k telematice
Dopravní značení patří k nejstarším nástrojům regulace silničního provozu. Od klasických statických značek (zákazy, příkazy, směrovky) se postupně vyvinulo do dynamických forem, které dokáží reagovat na aktuální dopravní situaci.
Proměnné dopravní značky (PDZ), tedy elektronické tabule s LED technologií, umějí měnit zobrazovaný symbol nebo text podle počasí, dopravní zátěže či nehody.
Integrované telematické systémy jsou propojené s dopravními centrálami, které na základě dat ze senzorů a kamer regulují provoz (např. omezení rychlosti v tunelu, změna jízdních pruhů na dálnici, upozornění na tvorbu kolon).
Inteligentní dopravní systémy (ITS) posouvají značky od statické regulace k aktivnímu řízení dopravy, kde je cílem prevence nehod i plynulost provozu.
Výhodou telematických prvků je jejich pružnost a schopnost okamžité reakce, nevýhodou vyšší náklady na provoz a údržbu a také otázka přehlednosti pro řidiče.
K průkopníkům telematiky v ČR patří Brno. Město zavedlo systém chytřejších semaforů, které sbírají data z kamer a detektorů a podle hustoty provozu mění signály. Výsledkem je plynulejší doprava a zkrácení kolon, zejména v ranních a odpoledních špičkách.
Pražský Tunel Blanka je vybaven jedním z nejrozsáhlejších systémů dopravní telematiky v ČR – obsahuje stovky kamer, senzorů a proměnného značení. Systém umožňuje okamžitou reakci na nehody, požár či kolonové situace.
Monitoring chování řidičů
V Praze se také uplatňuje úsekové měření rychlosti, například na Jižní spojce, v Blance či na Strakonické. Podle statistik hlavního města zde po instalaci měření klesl počet nehod i průměrná rychlost.
Dálnice D1, nejvytíženější česká dopravní tepna, je známá svou nehodovostí. Po zavedení úsekového měření (např. u modernizovaných úseků nebo u zúžení během oprav) došlo k výraznému snížení počtu vážných nehod. Zkušenosti z let 2017–2020 ukazují, že průměrná rychlost v úsecích s dohledem klesla o 10–15 km/h a zároveň ubylo nehod s těžkými následky. Co si přát víc?
Něco by se možná našlo. Bylo by třeba fajn vědět, co se děje s penězi z vybraných pokut. Není to totiž tak, že by posloužily na zlepšení výbavy dopravní policie, jak si mnozí naivně myslí. Část z nich končí například v rozpočtu středočeského městečka Říčany. A zdejší radnice o jejich využití systematicky mlží.
V Říčanech se pokuty plánují
Sídlo s 16 775 stálými obyvateli jen loni vybralo na pokutách z dopravy 74 milionů korun (!), pouze čtvrtinu z nich vystavili zdejší úředníci za překročení rychlosti přímo v Říčanech. Drtivou většinu generují radary rozmístěné v obcích na příjezdu, ale hlavně na dálničních úsecích ležících v katastru, kde Říčany provádějí rozšířenou působnost. Čtyři radary (dva na D0 a dva na D1) znamenaly za uplynulý rok ve vydaných pokutách více než 50 milionů.
Příjem z pokut tak loni činil 4 385 Kč na obyvatele a představoval devět procent celého říčanského rozpočtu. Ovšem pozor: Na radnici nečekají s rukama v klíně, až se urodí nějaký další milion. Příjmy z pokut tady promyšleně plánují, letos podle zjištění webu SeznamZprávy hodlají vybrat 52 milionů. Už na konci února ale plnili plán na 123 procent.
Aby také ne! V současné době je v Říčanech aktivních celkem 66 rychlostních kamer. V celé České republice momentálně funguje jen něco přes 400 zařízení, která měří rychlost – včetně stacionárních i úsekových radarů.
A jak je to s proklamovaným zvýšením bezpečnosti dopravy? Novináři ze Seznamu obdrželi na dotaz adresovaný říčanské městské policii, zda město sleduje nehodovost a jak se případně změnila po instalaci radarů, tuto odpověď: „Městská policie nemá k dispozici statistiku nehodovosti ve městě.“
Studie potvrzují přínos
I když to zrovna v Říčanech vysvětlit neumějí, faktem je, že systematické měření rychlosti skutečně vede k jejímu trvalému snížení a poklesu počtu nehod až o desítky procent. Dokazují to zahraniční studie – například z Velké Británie a Nizozemska.
Kamery na křižovatkách navíc snižují počet průjezdů na červenou a vážných nehod způsobených střetem vozidel. Zanedbatelný není ani psychologický efekt: Řidiči vnímají riziko odhalení a častěji dodržují předpisy i mimo dohled kamer.
Provoz kamer je však zároveň nákladný a obce často outsourcují jejich správu soukromým firmám, které mají finanční motivaci k maximalizaci pokut. Vzniká také otázka ochrany soukromí – masové využívání kamer může být vnímáno jako nadměrný zásah do svobody pohybu.
Evropská legislativa ostatně směřuje k větší transparentnosti při jejich využívání. Obce a státy musí jasně doložit, že účel instalace je bezpečnost, nikoli rozpočtový přínos.
Rostoucí propojení kamerových systémů s umělou inteligencí na druhou stranu umožňuje rozpoznávání značek a automatickou detekci nebezpečných situací (jízda v protisměru, kolaps na vozovce).
Využití velkých dat pak usnadňuje sledování dopravních toků a tvorby modelů, které pomáhají při plánování dopravní infrastruktury.
