Články

Když byl 1. června 2016 slavnostně otevřen Gotthardský úpatní tunel, šlo o okamžik, který výrazně překročil hranice samotného Švýcarska. Nejdelší železniční tunel světa se stal symbolem technického pokroku, ekologické dopravní politiky i schopnosti Evropy realizovat mimořádně náročné infrastrukturní projekty.

Nový generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth vsadil na zeštíhlení organizace, větší konkurenci ve veřejných zakázkách a důraz na efektivitu. Úspory chce vracet zpět do staveb a služeb, zároveň připravuje realistický plán financování i výstavby vysokorychlostních tratí.

Konference Podzemní stavby Praha 2026 nabídne nejen přehled nejnovějších trendů, ale především prostor pro sdílení zkušeností napříč oborem. Podle předsedy přípravného výboru akce, docenta Alexandra Butoviče, je právě otevřenost a spolupráce tím, co posouvá tunelářství dál – v době, kdy Česko čekají mimořádně náročné podzemní projekty.

Jak zajistit, aby se dopravní infrastruktura v Česku posouvala z plánů do reality? Kde dnes leží největší překážky – v penězích, řízení, nebo v nastavení celého systému? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Ivan Bednárik, který otevřeně popisuje své priority i přístup k řízení resortu.

„Rozsah, stabilita a komplexnost služeb, které poskytujeme, jsou v českém železničním prostředí bezkonkurenční. Obsluhujeme prakticky celou republiku, denně vypravujeme tisíce vlaků, máme zázemí ve všech krajích. Navíc máme dlouhodobé know-how, jedinečné technické zázemí, které využívají i jiní dopravci,“ vypočítává v rozhovoru Michal Krapinec.

V roce 2024 se v ČR stalo celkem 92 217 dopravních nehod, při kterých bylo 438 osob usmrceno a 18 609 lehce zraněno. Ve srovnání s rokem 2023 došlo k poklesu celkového počtu nehod o tři procenta a poklesu smrtelných nehod o 17 případů.

Hostem dalšího podcastu časopisu Silnice Železnice byl jeden z nejvýznamnějších mostařů jak v České republice, tak ve světovém měřítku, profesor Pavel Ryjáček, vedoucí katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT.

Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica slaví deset let ve funkci. V rozhovoru pro SILNICE ŽELEZNICE popisuje, jak se za tu dobu změnila role fondu, jak fond zvládá enormní růst rozpočtu, kde jsou stále největší výzvy a jaké jsou priority v oblasti silniční i železniční infrastruktury.

Generální ředitel Dopravního podniku města Brna (DPMB) Miloš Havránek věří, že jen kvalitní služba může konkurovat autům – a proto nesmí MHD ztratit kontakt s potřebami cestujících. „Veřejná doprava má být ekologická, pohodlná a dostupná. V Brně dnes cestující využívají moderní vozy s klimatizací a jednoduchým systémem nákupu jízdenek,“ říká v rozhovoru.

Jak je na tom česká dopravní infrastruktura? Je dostatečně rozvinutá, nebo potřebuje dobudovat? A pokud ano – jak toho dosáhnout co nejlépe a nejefektivněji? Na tato témata jsme debatovali s prezidentem Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) Tomášem Janebou.