Z celkového počtu dopravních nehod, které se během roku stanou v České republice, jich 11 procent zaviní řidiči s praxí do dvou let.
V prvním pololetí letošního roku zemřelo při dopravních nehodách v Česku 225 lidí. Je to skoro stejně jako ve stejném období 2022, kdy na silnicích při haváriích zemřelo 226 osob. Mohlo by se tedy zdát, že přes veškeré úsilí – někdy jen deklarované, jindy reálné – se pro bezpečnost silničního a dálničního provozu nedaří udělat nic zásadního. Z dlouhodobějšího pohledu je naštěstí jasné, že není zase tak zle.
Policie ČR v roce 2022 šetřila 98 460 dopravních nehod, při kterých bylo 454 osob usmrceno, 1 734 zraněno těžce a 22 452 lehce. Zní to hrozivě a ano, za těmito čísly je množství lidských tragédií. Faktem ovšem zůstává, že počet obětí na životech byl loni nejnižší od roku 1961, od něhož policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti.
Nemá ale smysl srovnávat nesrovnatelné. V 60. letech se jezdilo po jiných komunikacích, jinými auty, mentalita řidičů byla také dost odlišná. Když navíc zvolíme kratší období, například desetileté, bude rozdíl zřetelnější. Takže: Policie ČR v roce 2012 šetřila 81 404 nehod, při nichž bylo 681 osob usmrceno, těžce zraněno bylo 2 986 a lehce 22 590 osob. V případě usmrcených to tedy představuje pokles o 227, respektive 33,4 %.
Poláci jsou před námi
Než ovšem začneme jásat, podívejme se do sousedního Polska. „Díky investicím do silnic, novým předpisům a lepšímu vzdělávání zemřelo za rok 2022 v Polsku při nehodách o 1 675 lidí méně než v roce 2012, což je pokles o 47 procent,“ konstatoval nedávno premiér Mateusz Morawiecki.
Nejenže tak naznačil, o kolik jsou Poláci před námi, ale zároveň shrnul hlavní směry, kterými se dnes úsilí o snížení nehodovosti ubírá.
Na otázku, co by mohlo největším dílem přispět k větší bezpečnosti provozu na našich komunikacích, odpovídá v rozhovoru pro Silnice Železnice předseda České silniční společnosti Petr Mondschein:
„Osobně si myslím, že největší problém je chování řidičů, takže pomoci by mohla větší osvěta. Ale součástí výchovy musí být i trest tam, kde nefunguje dobrovolnost. Když vyjedete na Slovensko, potkáte tolik dopravních policistů, že vás ani nenapadne překračovat nejvyšší povolenou rychlost. A teď si zkuste vzpomenout, kdy vás naposledy zastavila dopravní hlídka v Česku.“
Policie si stojí za svým
Vrchní komisařka Hana Rubášová z Policejního prezidia však s tímto tvrzením nesouhlasí. „Činnost dopravních policistů se každodenně dotýká všech účastníků silničního provozu. Řeší nejen aktuálně vzniklé dopravní komplikace či kolize, ale svým výkonem služby přímo přispívají ke zvyšování bezpečnosti a plynulosti na našich pozemních komunikacích,“ sdělila redakci Silnice Železnice.
Právě viditelný dohled nad provozem na silnicích a dálnicích s vyšší intenzitou provozu a úseky s vyšším rizikem vzniku závažných dopravních nehod patří podle ní k prioritám Policie ČR.
„Bezpečnost silničního provozu je ovlivněna širokou škálou vnějších i vnitřních vlivů, počínaje kulturou a nastavením hodnot ve společnosti přes kvalitu silniční infrastruktury či právních norem a vymahatelnosti práva,“ zdůrazňuje vrchní komisařka a pokračuje:
„Policie České republiky působí na úseku bezpečnosti silničního provozu ve třech rovinách. Jedná se o oblast represivní, kdy uplatňuje nástroje, které jí jsou zákony svěřeny, v oblasti preventivní, kde spolupracuje s celou řadou státních i nestátních institucí, a dále v oblasti budování bezpečného dopravního prostoru. Jedním z významných činitelů, které ovlivňují bezpečnost na našich pozemních komunikacích, je vysoká intenzita provozu, která je způsobena také v důsledku geografického umístění naší republiky v centrální části Evropy. ČR je tedy zemí tranzitní, což přináší zvýšená rizika v provozu. Od roku 2016 až 2021 vzrostla kamionová doprava na našich silnicích o více než 20 %.“
Tady se s Petrem Mondscheinem v zásadě shoduje. Ten totiž říká: „Platí, že čím větší intenzita dopravy, tím větší nehodovost. Ta je relativně nižší na dálnicích než na ostatních pozemních komunikacích. Ať už to budeme vztahovat na počet vozidel, nebo ujetých kilometrů. Jen musíme dostavět ty dálnice, které zatím chybějí.“
Naději vidí předseda České silniční společnosti i v omlazování vozového parku. „Až bude víc vozidel vybaveno adaptivními tempomaty, hlídáním jízdy v pruzích a dalšími asistenčními systémy, situace se určitě o něco zlepší. Pokud na to ovšem řidiči nezačnou hřešit a číst si za volantem.“
Kde a proč Češi nejčastěji bourají?
Kde v Česku raději sundat nohu z plynu a kde je naopak relativně bezpečno? To ukazuje například mapa rizikových míst na webu portalnehod.cz. Aktuálně zobrazuje téměř 700 lokalit nejčastějších dopravních nehod v uplynulých dvou letech.
„Jsou to místa, kde se stane větší množství nehod, které něco spojuje. Může to být například nepřiměřená rychlost, předjíždění, nedání přednosti nebo nepozornost. Mimo města a obce je to nejčastěji rychlost, ve městech zase nedání přednosti,“ říká Václav Hána ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem webu.
Většinu kritických úseků bychom na mapě nehodovosti nalezli i v minulosti. Najdou se však mezi nimi i pozitivní výjimky. Jednou z nich je silnice I/33 z Hradce Králové přes Jaroměř do Náchoda, která dříve okupovala přední místa žebříčku nejrizikovějších dopravních tepen. Frekventovaný mezinárodní tah totiž zčásti nahradila bezpečnější dálnice D11.
Mezi nejčastější a nejtragičtější příčiny havárií patří podle policie nepřizpůsobení rychlosti. Může za zhruba dvě pětiny střetů, které končí smrtí. „Nepřiměřená rychlost přitom nemusí znamenat překročení maximální povolené rychlosti. Většina nehod z rychlé jízdy vzniká tak, že řidiči nepřizpůsobili rychlost podmínkám a stavu vozovky nebo svým schopnostem, ale povolenou rychlost nepřekročili,“ vysvětluje Hána.
(Ne)bezpečné evropské silnice
V evropském srovnání jsou silnice v tuzemsku stále méně bezpečné než na většině kontinentu, obzvláště v jeho severní a západní části. V Dánsku, Norsku a ve Švédsku připadá na milion obyvatel přibližně dvakrát méně obětí dopravních nehod než v Česku. Naopak nejhůře jsou na tom v Rumunsku, Bulharsku či Chorvatsku, kde však počet obětí střetů v posledních letech klesá rychleji, než je evropský průměr.
Nejbezpečnější silnice má stále Švédsko (18 úmrtí na milion obyvatel), zatímco Rumunsko hlásilo nejvyšší míru v roce 2020 (85 usmrcení/milion obyvatel). Přepočítáno na miliony obyvatel bylo v Česku za rok 2020 na silnicích usmrceno 48 osob, což je o 10 méně než za rok 2019. Průměr EU byl 42… světový je však více než 180.
Jako nejnebezpečnější provoz vyšel z průzkumu německé společnosti FINN ten argentinský nebo americký. Žebříček zahrnul celkem 27 zemí, kombinoval různé faktory týkající se bezpečnosti silničního provozu a jednotlivým faktorům přiřadil bodové hodnocení. Teoretické maximum činí deset bodů, nejlépe hodnocené státy se dostaly přes sedm bodů. Naopak ty úplně nejhorší nedosáhly ani na čtyři body. Bohužel, Česká republika, stejně jako řada jiných států, v tomto hodnocení úplně chybí. Společnost to ve své oficiální zprávě zdůvodňuje tím, že v některých případech nebyla schopná získat veškerá potřebná data, a tak dané státy zkrátka nehodnotila.
Změny pro řidiče od ledna 2024
Od 1. ledna vejde v platnost novela zákona o pozemních komunikacích. Vznikla především s ohledem na zvýšení bezpečnosti provozu. Zavádí jednodušší bodový systém, ale i přísnější pokuty. Třeba za jízdu na červenou si řidiči připlatí až pětinásobně, tedy 25 000 Kč. Zároveň ale umožňuje vyšší rychlost na některých úsecích dálnic.
Návrh zákona vychází z předlohy, kterou Ministerstvo dopravy ČR zpracovalo již v minulém volebním období, jak ale upozorňuje současný šéf resortu Martin Kupka, tentokrát se více zaměřuje na to, aby výše bodového hodnocení a finanční sankce co nejvíce korespondovaly se statistikou závažnosti dopravních nehod.
Nově bude také například možné řídit auto už od 17 let, ovšem s mentorem po boku. „Cílem této změny je pomoci mladým lidem získat více praktických zkušeností a jistotu, než jim mohou poskytnout autoškoly. Řízení pod dohledem například rodiče bude mít bezesporu pozitivní efekt na řidičské dovednosti mladých řidičů,“ vysvětluje Libor Budina z Platformy Vize 0. Na tuto novinku pak navazuje takzvaný „řidičák na zkoušku“. Ten by se měl týkat těch, kteří mají řidičský průkaz méně než dva roky.
Zkušenosti ze sousedního Rakouska, kde je podobná úprava už zavedena, ovšem ukazují, že se nejedná o žádný všelék. Policisté například nedávno na dálnici A1 ve směru na Salcburk zastavili 21letého řidiče, držitele řidičského průkazu ve zkušební době, s otcem jako mentorem na sedadle spolujezdce.
Aby ho dostihli, museli pořádně šlápnout na plyn služebního vozu. Junior totiž jel rychlostí přes 210 km/h. Pronásledování začalo poté, co jiný řidič nahlásil, že se na něj toto auto nejdřív lepilo zezadu, a pak ho předjelo zprava.
Proč mladí bourají častěji?
„Z celkového počtu dopravních nehod, které se během roku stanou v České republice, jich 11 procent zaviní právě řidiči s praxí do dvou let. Z celkového počtu řidičů však začátečníci tvoří pouhá tři procenta,“ upřesňuje Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů (ČAP). Po závažném přestupku nebo po dosažení šesti trestných bodů budou muset tito řidiči podstoupit pohovor s psychologem a další školení v autoškole.
Také myšlenka řidičáků na zkoušku má podle průzkumu ČAP velkou podporu řidičské veřejnosti a souhlasí s ní 80 % respondentů. „Mladí řidiči do 24 let jsou 2,5krát rizikovější. Mít větší kontrolu nad novými řidiči je tak jistě jednou z cest, jak zvýšit bezpečnost na českých silnicích,“ konstatuje Jan Matoušek.
„Z policejních statistik je zřejmé, že dlouhodobě jsou nejčastější příčinou nehod nesprávný způsob jízdy či nepřiměřená rychlost. Je to tedy zejména věc chování řidičů, vlivu lidského faktoru. Všechny silniční a dálniční stavby bez výjimky budujeme podle platných norem a bezpečnost je u každé z nich primárním cílem. Na dálnicích pravidelně obnovujeme zádržné systémy, tedy svodidla. A nejenom je. Údržba a obnova se týká též dopravního značení, aby například bílé čáry byly stále dobře viditelné. Provádíme sekání a údržbu zeleně. V zimě pak úklid sněhu a posyp vozovek. Přesto se bohužel stále bourá, což je mimo jiné způsobeno i neustálým nárůstem intenzit dopravy a všeobecně více uspěchaným životním stylem.“
Jednou z nejčastějších příčin nehod je nepozornost. V dnešním rychlém světě plném technologií je tomu tak i kvůli mobilním telefonům, kterých se někteří šoféři nezříkají ani při řízení. Ze statistik ČAP vyplývá, že nejčastěji používají mobil řidiči ve věku od 18 do 29 let. Z průzkumu agentury STEM/MARK vyšlo najevo, že téměř polovina z nich za volantem běžně píše SMS zprávy a chatuje.
U mladých, méně zkušených řidičů je patrná nejvyšší četnost faktorů souvisejících s tendencí riskovat, uvádí BESIP. S narůstajícím věkem se četnost těchto faktorů výrazně snižuje. Faktory související s tendencí riskovat jsou dlouhodobě: nadhodnocování schopností, nerespektování dopravních předpisů a související nezvládnutí řízení nebo jízda nepřiměřenou rychlostí.
Mezi nejčetnější typy nehod mladých řidičů se podle BESIPu řadí vyjetí mimo vozovku. K těmto nehodám nejčastěji přispívá zejména nepřiměřená rychlost, respektive nepřizpůsobení rychlosti jízdy, a to téměř u poloviny případů.
„Právě ti nejmladší a nejméně zkušení jezdí rychleji a poměr nehod zaviněných z důvodu nepřiměřené rychlosti je u nich zdaleka nejvyšší. Více než třetina nehod (33,41 %) byla v roce 2020 u řidičů nejmladší věkové kategorie (18–24 let) způsobena právě z tohoto důvodu,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends.
Ze statistik rovněž vyplývá, že mladí řidiči mají blízko k řízení pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek. Podle průzkumu francouzské nadace VINCI patnáct procent dotázaných mladých mužů uvedlo, že řídilo pod vlivem alkoholu, 26 % přiznává řízení po užívání léků, které mají vliv na pozornost, a 19 % mužů uvedlo, že řídí pod vlivem drog.
Kde pojedeme stopadesátkou
V předem určených úsecích dálnic bude možné nově jet i 150 km/h namísto současných 130 km/h. Zvýšení nejvyšší povolené rychlosti bude možné pouze na nových a modernizovaných úsecích dálnic, kde to jejich parametry a intenzita provozu dovolí.
Obdobný návrh, který umožňoval zvýšit rychlost až na 150 km/h na vybraných úsecích dálnic, schválila Sněmovna již v roce 2015 na návrh poslance ODS Ivana Adamce. Senát ale toto navýšení rychlosti tehdy odmítl a Sněmovna posléze na jeho návrh přistoupila.
„Celkově máme zatím vytipované tři úseky, tedy několik desítek kilometrů z celé tuzemské dálniční sítě,“ řekl v červenci mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka. Jako příklad uvedl nově vybudované části jihočeské D3. „První úsek se 150 km/h bychom chtěli mít v provozu ke konci příštího roku,“ doplnil.
