Dvě miliardy ročně: Správa železnic drží tohle finanční tempo od roku 2020 a je to znát. Zázemí pro cestující se mění k lepšímu tempem, jaké jsme tady ještě neměli.
Dvě miliardy korun ročně: To je plánovaný rozpočet na údržbu, opravy a zásadní rekonstrukce nádraží v České republice. Správa železnic (SŽ) drží tohle finanční tempo od roku 2020 a je to znát. Zázemí pro cestující se mění k lepšímu tempem, jaké jsme tady ještě neměli.
Správa železnic je na to oprávněně hrdá, právem pyšní jsou i zhotovitelé jednotlivých staveb. Do redakce nám pravidelně přicházejí tiskové zprávy s informacemi, jak tyto práce postupují – od vypsání výběrového řízení až po slavnostní okamžik, kdy se takříkajíc „stříhá páska“. Pojďme se podívat, co se v této oblasti odehrálo za poslední dobu.
Šťastný Hlavák
Asi jste se v poslední době setkali s pojmem Šťastný Hlavák. Tak se jmenuje návrh dánského studia Henning Larsen Architects, který zvítězil v soutěžním dialogu na úpravy území hlavního nádraží v Praze, zároveň ale vyvolal velké diskuse. Jeho hlavní myšlenkou je přirozené propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly, nové tramvajové zastávky přímo před nádražím a historické Fantovy budovy.
Navrhovaná podoba celého území klade důraz na udržitelnost, mikromobilitu a navrácení života do Vrchlického sadů. Vizí Šťastného Hlaváku je přivítat návštěvníky města a připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující.
Dominantou návrhu je dřevěná střešní konstrukce, která přináší propojení prostoru Vrchlického sadů, nové odbavovací haly a plánované tramvajové zastávky. Studio zároveň rozdělilo Vrchlického sady na tři části – kulturní zónu, „nádražní náměstí“ a zónu pro doplňkové aktivity. Díky tomu vznikne vhodný prostor třeba pro pořádání trhů. Rozdělení také přispěje k výrazně lepší přehlednosti celého území. Návrh pracuje i se zlepšením podmínek pro pěší i cyklisty a přináší řešení pro udržitelnou správu celého území, například díky efektivnímu hospodaření s dešťovou vodou nebo novým přístupem k parku jako interpretaci historického členění.
„Na návrhu dánského ateliéru oceňuji především to, že nejlépe řeší problémy a výzvy daného místa. Dnes neoblíbené místo Pražanů mění v živý park a důstojnou vstupní bránu do města,“ popsal Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj.
Součástí Nového Hlaváku bude i nová tramvajová trať, která povede od Národního muzea do Wilsonovy a Washingtonovy ulice k odbavovací hale a dál Opletalovou ulicí do Bolzanovy. S tímto záměrem už nyní počítá pražský územní plán. Nová trať přinese lepší napojení nádraží na pozemní hromadnou dopravu a zároveň uleví současně přetížené trati mezi Vodičkovou a Jindřišskou ulicí.
Novotou září i Fantova budova
Pod rukama stavbařů a restaurátorů opět rozkvetly secesní interiéry historické Fantovy budovy pražského hlavního nádraží. V příštím roce se zde začnou konat pravidelné komentované prohlídky pro širokou veřejnost. Otevře se také kavárna, pro kterou SŽ zatím hledá provozovatele. Velké sály budou sloužit pro kulturní a společenské události.
Fantova budova vznikla v letech 1901 až 1909. Do roku 1977 sloužila jako hlavní odbavovací prostor celého nádraží. Svůj název nese po architektovi Josefu Fantovi, jenž byl autorem jejího návrhu.
Práce v interiérech navázaly na rekonstrukci fasády, která probíhala v letech 2019 až 2022. Stavbaři se poté zaměřili na interiéry v severní části památkově chráněného objektu, jež zahrnují zejména několik kulturních sálů.
„Pražské hlavní nádraží je víc než jen železniční stanice – je to současně důležitý přestupní uzel, moderní obchodní galerie a nyní se díky dokončení historických prostor Fantovy budovy stává také reprezentativním společenským centrem. Vracíme mu tak význam, který mělo v minulosti,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.
Práce zahrnovaly opravu a zrestaurování Fantova sálu, Sloupového sálu, chodby, kavárny a VIP salonku podle původního návrhu Josefa Fanty. Stavbaři dále propojili historické sály se severním podchodem eskalátorem. V sousedství dolní části kavárny pak vznikla nová komerční jednotka.
Došlo také k obnově maleb a reliéfní výzdoby, repasi oken a dveří a v neposlední řadě restaurátorskému průzkumu zlaceného znaku první republiky, který se nacházel ve Fantově sále pod vrstvami dalších nepůvodních nátěrů. Pravděpodobně byl vytvořen po vyhlášení samostatného Československa v říjnu 1918 na počest příjezdu prezidenta T. G. Masaryka z exilu.
„Na hlavním nádraží ale ještě zdaleka nekončíme. Je před námi druhá etapa stavby, během které dojde na renovaci jižní části Fantovy budovy a také jejích vyšších pater. V rámci společného projektu Nový Hlavák pak provedeme rekonstrukci nové odbavovací haly a revitalizaci okolí,“ vysvětlil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Nádražní budova i kolejiště
Po náročné rekonstrukci se cestujícím znovu otevřela i památkově chráněná budova plzeňského hlavního nádraží. Stavba zahrnovala celkovou obnovu střechy, fasády a interiérů. Současně došlo ke zkvalitnění služeb pro cestující a zvýšení jejich komfortu, a to i díky vybudování bezbariérového přístupu.
V uplynulých letech prošlo modernizací i zdejší rozsáhlé kolejiště. Celková rekonstrukce budovy na ni navázala na jaře roku 2021.
Podle ministra dopravy tuto nepřehlédnutelnou stavbu lze označit za srdce celé stanice, a to nejen s ohledem na její polohu prakticky uprostřed kolejiště. Cestujícím slouží už více než sto let, proto si celkovou obnovu zasloužila. „Západočeská metropole nyní díky Správě železnic získala další dominantu, na kterou mohou být Plzeňané právem hrdí,“ řekl při slavnostním otevření Martin Kupka.
Celý objekt dostal novou střechu a fasádu, vše s důrazem na jeho památkovou ochranu. „Cílem prací bylo nejen vrátit lesk této stavbě, ale také zlepšit její vnitřní uspořádání, což ocení nejen cestující, ale i dopravní zaměstnanci. Díky rekonstrukci můžeme obsadit prostory, pro které dosud nebylo využití,“ popsal Jiří Svoboda. Součástí dolní haly bude multifunkční expozice s historickou drezínou Tatra Kyklop.
Nový informační systém přispěje k lepšímu přehledu cestujících o odjezdech vlaků. Vše potřebné se dozví jak ve vstupní, tak i v horní hale. Nevidomí ocení hlasové majáčky, sluchově postižení pak zesilovací indukční smyčky. Ke zlepšenému pocitu bezpečí dopomůže komplexní osvětlení vstupní haly. V celém objektu bude instalován kamerový systém s přímým dohledem.
„Projekt realizujeme za plného provozu, denně tudy projde téměř dvacet tisíc cestujících,“ zdůraznil Karel Volf, generální ředitel společnosti Metrostav DIZ. Dalšími zhotoviteli stavby byly firmy OHLA ŽS a Avers.
Projekt Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Plzeň hl. n. je navržen ke spolufinancování Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) v rámci Národního plánu obnovy. Aktuální celkové náklady stavby dosahují 1 030 000 000 korun.
České Budějovice: Největší přestavba v historii
Dominantou města se opět stalo nádraží v Českých Budějovicích. Památkově chráněný objekt ze začátku minulého století prošel největší přestavbou ve své historii. Práce probíhaly od roku 2020, stavbaři provedli obnovu střechy, fasády a interiérů. Vznikl multifunkční objekt s obchody, nabídkou služeb i moderními kancelářemi, potřebný bezbariérový přístup zajišťují výtahy. Výsledkem renovace je také pasáž propojující severní věž s hlavní odbavovací halou. Celkové náklady přesahují miliardu korun.
Budova nádraží v Českých Budějovicích začala sloužit veřejnosti v roce 1908. Od té doby prošla jen menšími opravami. Nádražní budova je pro svou architektonickou a památkovou hodnotu zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek. Stavbaři jí vrátili podobu, jakou měla v době uvedení do provozu. Veškeré následné zásahy byly odstraněny.
Využití zrekonstruované budovy bude multifunkční. Kromě veřejně přístupných prostor s obchody a nabídkou služeb ji tvoří i kanceláře a místnosti pro dopravní zaměstnance. V centrální části se nachází nový výtah, který spojuje podchod s 1. nástupištěm, další výtahy jsou v severní i jižní věži. Objekt dostal také nový orientační a informační systém pro cestující. Zajímavým detailem potom je speciální vůně přidaná do vzduchotechniky, která zrekonstruované prostory jemně provoní.
Součástí projektu bylo i vybudování pasáže mezi severní věží a hlavní odbavovací halou. Jde o pomyslné propojení s Lannovou třídou, která je hlavní spojnicí mezi nádražím a centrem Českých Budějovic. Jejím otevřením se sníží počet cestujících směřujících na chodník před budovou podél frekventované Nádražní ulice, zvýší se tak jejich bezpečnost.
„Celá rekonstrukce byla náročným projektem, a to nejen proto, že probíhala za plného provozu nádraží: Museli jsme se vyrovnat se zvýšenou hladinou spodní vody a mnohem větší degradací původních konstrukcí a nosných prvků, než předpokládal projekt,“ prozradil Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav. Ta byla zhotovitelem stavby společně s firmami Edikt a Avers. „Důležitou součást stavby představovaly i nové dopravní kanceláře a jejich vybavení odpovídající nejvyššímu evropskému standardu zajištění bezpečnosti provozu tratí,“ řekl Heran.
Projekt Rekonstrukce výpravní budovy v žst. České Budějovice hl. n. je navržen ke spolufinancování Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) v rámci Národního plánu obnovy. Celkové náklady dosahují částky 1 053 000 000 Kč.
Beroun nabízí moderní prostředí i víc obchodů
Stavbaři provedli na nádraží v Berouně celkovou obnovu tří vzájemně propojených objektů, a to odjezdové haly, administrativní budovy a provozních prostor. Ve veřejně přístupné části objektu došlo ke změně dispozic, což umožnilo rozšíření počtu komerčních jednotek. Cestující ocení také celkové zlepšení prostředí nebo moderní informační systém.
Práce v Berouně navázaly na předchozí modernizaci kolejí, nástupišť a podchodu. Přínosem pro cestující bylo i vybudování výtahů, které zajistily bezbariérový přístup až k vlakům. V přednádražním prostoru navíc slouží veřejnosti moderní autobusový terminál.
Modernizací prošly prostory pro cestující i zázemí stávajících provozů. Práce zahrnovaly novou fasádu a její zateplení, výměnu oken a dveří, úpravu povrchů podlah, stěn a stropů a také celkovou opravu střechy. V celém komplexu budov se osadil nový systém chlazení a výměny vzduchu.
Cílem modernizace bylo oživení celého objektu a zvýšení cestovního komfortu. Celkové náklady stavby dosahují 391 304 326 korun. Zhotovitelem prací byla BAK stavební společnost. Projekt Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Beroun je navržen ke spolufinancování Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) v rámci Národního plánu obnovy. Celková výše způsobilých nákladů projektu je 246 873 865 korun.
Radotín vsadil na sklo
Přínos pro cestující nemusí vždy znamenat jen rekonstrukce památkově chráněných objektů. Už na sklonku loňského roku se slavnostně otevřela pro veřejnost nová prosklená budova nádraží v Praze Radotíně. Cestující díky ní získali moderní zázemí s čekárnou, prodejnou jízdenek, toaletami a komerčními prostory. Samozřejmostí je bezbariérový přístup. Střechu budovy pokrývají pásy s vegetací.
Výstavba nové odbavovací haly v pražském Radotíně navázala na modernizaci traťového úseku ve směru na Smíchov. Nahradila stávající nevyhovující nádražní budovu, která se využije například jako služebna městské policie.
„Železnice nabízí občanům Radotína nejrychlejší spojení s centrem hlavního města. Vlaky jsou zde proto hojně využívané. To samé bude jistě platit i o moderní nádražní budově,“ je přesvědčený ministr dopravy Martin Kupka.
Prosklený objekt měří 143 metrů čtverečních. Kromě potřebného zázemí zde lidé najdou kavárnu s venkovní terasou a budou moci využít také gastronomické služby.
Nádražní budova bude v zimě vytápěna a v létě chlazena. Automaticky otvírané dveře se vzduchovou clonou zajistí ochranu proti venkovnímu chladu. Chybět nebudou ani tabule s informacemi o odjezdech vlaků, navíc s akustickým přepisem informací pro nevidomé.
Stavba Rekonstrukce výpravní budovy ŽST Praha – Radotín je navržena k financování Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility; RRF) v rámci Národního plánu obnovy. Celkové investiční náklady činí 53 167 000 Kč. Zhotovitelem prací byla společnost STRABAG Rail.
Začaly i další akce
Změnit tvář se chystá i druhé nejvytíženější nádraží v Brně, královopolské. Už přibližně za dva roky nabídne komfortnější cestování díky moderní nádražní budově, která poslouží i jako zázemí pro přilehlý dopravní terminál. Přestaví se také kolejiště, všechna nástupiště budou bezbariérová. Stávající podchod se rozšíří, zároveň propojí přednádraží s Myslínovou ulicí.
„Investice do modernizace a rozvoje železnice a dalších dopravních systémů jsou důležité nejen pro rozvoj české ekonomiky. Jsou také prostředkem, jak přimět spoluobčany, aby v ještě větší míře využívali veřejnou dopravu. Jako Brňana mě navíc těší, že se modernizace nádraží nevyhýbá ani jihomoravské metropoli,“ prohlásil předseda vlády Petr Fiala.
Jedním z hlavních prvků začínající modernizace je stavba nové, dvoupatrové nádražní budovy, která nabídne moderní design a funkcionalitu. Prosklený objekt bude mít v přízemí pokladny, obchodní prostory a toalety. Uprostřed haly budou eskalátory vedoucí do vyvýšené části s lavičkami pro cestující a dalším komerčním prostorem. Stávající budova ustoupí nově budované už v červenci příštího roku. Po dobu její výstavby bude zázemí pro cestující zajišťovat provizorní čekárna s kapacitou 250 osob u prvního nástupiště.
Přestaví se kolejiště v celé stanici. Vzroste kapacita pro odstavování souprav dálkových vlaků, pro potřeby nákladní dopravy dojde k prodloužení vybraných kolejí. Současně vzniknou nová nástupiště s moderním zastřešením. Stávající podchod se rozšíří, nově povede napříč celým nádražím až do Myslínovy ulice. Bezbariérový přístup k vlakům zajistí výtahy, nový informační a orientační systém pak usnadní cestování nejen ve stanici, ale i na přilehlých zastávkách Brno-Lesná, Brno-Řečkovice a Česká.
Celkové náklady stavby dosáhnou 2,9 miliardy korun. Zhotoviteli prací budou společnosti OHLA ŽS, Subterra, FIRESTA-Fišer a TRAMO RAIL. Projekt Rekonstrukce stanice Brno-Královo Pole je navržen na spolufinancování Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Programu Doprava 2021–2027. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.
V Brně se zároveň v rámci dlouho připravovaného a diskutovaného projektu výstavby a rozšiřování byznysového centra Titanium a výstavby polyfunkčního komplexu Centropolis počítá s demontáží hlavního nádraží, odkloněním tratí a s přeměnou přilehlých nevyužívaných brownfieldů v moderní kosmopolitní centrum, jaké je k vidění například v Berlíně, Drážďanech nebo ve Vídni.
Už nyní nelze přehlédnout věžové jeřáby Liebherr, které tu byly v loňském roce postaveny v souvislosti s tímto projektem. Pod taktovkou jeřábů tu rostou moderní komplexy s obchody, byty a víceúrovňovými podzemními garážemi, a to v lokalitě, která bude v nejbližších letech v Brně velmi vyhledávaná.
A nesmíme zapomenout, že stavebním ruchem ožije v následujících třech letech i pražské Masarykovo nádraží. Železniční dopravě slouží už více než 175 let, nyní projde největší proměnou ve své historii.
Jeho kolejiště překlene unikátní platforma, jež zkrátí přístup na nástupiště z okolních čtvrtí a současně nabídne novou odpočinkovou zónu přímo v centru metropole. Moderní podobu stanice ocení jak cestující v příměstské dopravě, tak brzy i ti, kteří se vydají vlakem na letiště. Dnes se uskutečnilo slavnostní zahájení prací, hotovo bude v roce 2027. Náklady dosáhnou 3,4 miliardy korun, významnou část pokryjí finance z EU.
Zhotoviteli stavby jsou společnosti STRABAG Rail a STRABAG. „Tento projekt je velkou výzvou pro nás všechny. Chceme využít nejen naše dlouholeté zkušenosti v oblasti staveb dopravní infrastruktury, ale i nejmodernější technologie. Počítáme s masivním zapojením digitalizace, s recyklací a zpětným použitím vyzískaného materiálu. Stavba bude probíhat ve velmi stísněných podmínkách a vyžádá si řadu opatření k ochraně okolních objektů, dopravních omezení, zajištění bezpečnosti i omezení pro cestující. Jsem přesvědčen, že výsledek povede ke spokojenosti všech, kteří se na přeměnu prostoru Masarykova nádraží těší již řadu desetiletí,“ sdělil Jakub Svoboda, předseda představenstva a generální ředitel společnosti STRABAG Rail.
