Modernizace železnice do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla běží naplno.
Modernizace železnice do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla běží naplno. Rekonstruované úseky Kladno – Kladno-Ostrovec a Praha-Bubny – Praha-Výstaviště se zásluhou stavbařů mění k nepoznání.
„Podoba modernizovaných úseků se nám doslova mění před očima a už nyní se můžeme těšit na výsledek. Potřebné stavební úpravy se neobejdou bez nezbytných omezení, ale dokončení každého jednotlivého úseku přinese zlepšení komfortu a bezpečnosti cestování,“ popisuje generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda.
V největším městě Středočeského kraje Kladně začaly první práce loni v listopadu. Ve stanici Kladno se nejprve začala přestavovat část kolejiště, která se nachází dál od nádražní budovy. Buduje se zde podchod a ostrovní nástupiště. Probíhají také přípravné a zajišťovací práce na novém podjezdu trati ve Wolkerově ulici. V mezistaničním úseku pak vznikají zárubní zdi v ulici Sportovců a Klikorkově ulici.
V Kladně-Ostrovci se pracuje na technicky náročné přeložce horkovodu. Ten musí být z prostorových důvodů přeložen do podzemního kolektoru, aby bylo možné následně vystavět nová nástupiště s podchodem a moderním zastřešením.
Nové nádraží Praha-Bubny
V Praze-Bubnech probíhaly během prvních dvou měsíců letošního roku zejména přípravné práce, například kácení dřevin nebo snášení kolejí a odtěžení železničního náspu mezi Strojnickou ulicí a ulicí U Výstaviště. V oboře Stromovka byla částečně rozebrána a znovu v jiné poloze postavena historická zeď. Tím byl připraven prostor pro navazující stavební činnost.
V květnu byla kvůli zachování provozu vlaků ve směru na Kralupy nad Vltavou zprovozněna 900 metrů dlouhá provizorní kolej. Vede zcela mimo původní kolejiště stanice, aby její poloha nebránila vybudování nové nádražní budovy. Do náspu byl v předstihu nainstalován prefabrikovaný most, který umožní zřídit podchod pro pěší a cyklisty a propojit Veletržní a Dělnickou ulici.
Probíhají práce na založení jednotlivých stavebních objektů, zejména základů budoucích mostních konstrukcí pro modernizovanou trať, která povede z větší části po estakádě. Největší objem zemních prací probíhá v místě nové nádražní budovy stanice Praha-Bubny, kde se denně vytěží kolem 2 000 m3 zeminy. Aby se celé toto množství nemuselo odvážet, byla přímo na staveništi zřízena dvě velká dočasná úložiště. V současnosti je v každém z nich uloženo přibližně 20 tisíc m3 zeminy.
„Na obou místech je vidět, že stavbaři už odvedli opravdu velký kus práce. Železnice, která dosud byla živou připomínkou někdejší Buštěhradské dráhy, nyní začíná dostávat podobu, která odpovídá 21. století. Jsem rád, že se těmito investicemi podílíme na zlepšování prostředí v lokalitách, kterými modernizovaná trať prochází,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Součástí celé rozsáhlé proměny území bude také rekonstrukce původního bubenského nádraží, které by se mělo změnit na Památník ticha. Ten má připomínat, že odsud během druhé světové války nacisté odeslali na smrt na padesát tisíc lidí.
Na vizualizacích, jež zveřejnila Správa železnic, je vidět nejen samotná budova nového nádraží, kterou navrhlo studio Jakub Cigler architekti, ale například i nové náměstí. Podle Jiřího Svobody by v Bubnech mělo vyrůst moderní nádraží, které bude propojeno s městem. To i díky tomu, že se přisune blíž rekonstruovanému Negrelliho viaduktu, což bude ve finále znamenat i bližší přístup ke stanici metra C Vltavská, a tím pádem také k tramvajím.
Kromě samotného nádraží rekonstruuje SŽ také trať, která je v současnosti jednokolejná a neelektrifikovaná. To by se mělo změnit, k tomu přibyde i jedna kolej navíc. Většina trati povede po estakádě. To umožní nový rozvoj území i jeho lepší prostupnost. Zlepší se návaznost na městskou hromadnou dopravu a propojí se dosud rozdělené území Prahy 7, konkrétně ulice Veletržní a Dělnická.
Součástí projektu je i vznik nové lávky, ze které bude přístup do parku Stromovka. Estakáda by měla být hotová na začátku roku 2025, pak bude úsek uveden do provozu.
Nová Masaryčka
Nová dvoukolejná trať povede mezi bubenským nádražím a úplně novou železniční zastávkou Praha-Výstaviště. V souvislosti s tím má na přelomu roku začít také rekonstrukce Masarykova nádraží.
Ta v nejstarší pražské stanici skloubí historii se současnou architekturou a zásadně zvýší komfort pro cestující i vlaky. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem bude platforma nad kolejištěm. Chodcům propojí Florenc s hlavním nádražím, zároveň pohodlně a bezbariérově zpřístupní jednotlivá nástupiště. Dokončení je plánováno na první polovinu roku 2027.
„Už teď plní Masarykovo nádraží podstatnou roli v pražské příměstské dopravě, denně jej využijí desítky tisíc cestujících. Jeho přestavba je součástí modernizace trati do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla. Díky tomuto spojení důležitost nádraží ještě významně vzroste,“ připomíná Jiří Svoboda ze SŽ.
Modernizace rozšíří počet kolejí ze sedmi na devět, přibude také jedno nové nástupiště. Ta stávající projdou rekonstrukcí. K urbanistickému začlenění prostoru nádraží do okolní zástavby přispěje platforma nad celým kolejištěm. Umožní nejen komunikační propojení Florence s Hybernskou ulicí a Masarykova s hlavním nádražím, ale nabídne i nový vestibul pro čekající cestující. Eskalátory, schodišti a výtahy se z ní cestující dostanou rovnou na jednotlivá nástupiště. Část platformy se osadí zelení a vznikne tak klidová zóna přímo v centru metropole.
Všech šest nástupišť ve stanici bude mít bezbariérový přístup, jejich nová výška zajistí pohodlný nástup do vlaků. Rekonstrukcí projde kolejiště, veškeré technologie, trakční vedení a napájení. Stavba bude probíhat za provozu, vyžádá si pouze dílčí omezení odpovídající jednotlivým etapám realizace projektu.
Největší pražský brownfield
Bubny jsou největším a nejdůležitějším pražským brownfieldem. Kolem roku 2040 by tu měla být dokončená celá čtvrť, kde nově vznikne 11 000 bytů pro 25 000 lidí a administrativní centrum s 29 000 pracovními místy.
Čtvrť bude velká asi jako celé pražské Staré Město. Proměnu celého území odstartovala soutěž na Vltavskou filharmonii, která bude v Bubnech také stát.
V Praze nevznikl koncertní sál pro symfonickou hudbu již více než 100 let. Nejmladší, Smetanova síň Obecního domu, byla otevřena koncem roku 1912. Dvořákova síň Rudolfina dokonce již roku 1885. I když oba sály byly rekonstruovány, stále se jedná o sály historické. Nejenom že již neodpovídají standardům 21. století, ale beze zbytku ani akustickým požadavkům pro koncerty symfonické hudby.
Projekt realizace koncertního domu bude zásadním impulsem rozvoje nového centra Prahy. Nabídne dostatek možností pro realizaci nejen zajímavé stavby, ale hlavně nové kulturní a architektonické dominanty města. Zahájení výstavby je naplánováno na rok 2027, předpokládané dokončení projektu má zatím letopočet 2031.
Víc než desítka staveb
Projekt modernizace železnice z Prahy do Kladna s připojením Letiště Václava Havla je rozdělen na víc než desítku staveb. V letech 2017 až 2020 prošel rekonstrukcí Negrelliho viadukt, přestavba trati mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec začala. Po stavbě Praha-Ruzyně – Kladno a modernizaci stanice Praha Masarykovo nádraží by měly následovat práce v úseku Praha-Ruzyně – Praha Letiště Václava Havla a na novostavbě stanice přímo na letišti. Od roku 2025 se pak plánuje přestavba tří úseků mezi novou zastávkou Praha-Výstaviště a stanicí Praha-Ruzyně. Na závěr přijde na řadu tzv. zaokruhování, jež umožní přímé spojení letiště s Kladnem.
Rychlodráha, která by již za šest let měla spojit metropoli s největším středočeským městem Kladnem, patří mezi strategické dopravní tepny. Cílem projektu rychlodráhy je napojení letiště Ruzyně a města Kladna na Prahu a její příměstskou a městskou železniční dopravu odpovídající západoevropskému standardu.
Stále více těch, kteří pracují v Praze, ale hledají bydlení mimo metropoli, láká právě Kladno. Výhodou této lokality je kromě perspektivy brzké modernizace železniční dopravy i vyhlídka na lepší životní úroveň, kterou přiblížení centru Prahy a mezinárodnímu letišti přinese spolu s ekonomickým rozvojem, včetně dosud méně rozvinutých částí Kladna, jako například jeho části Dubí.
Délka trasy z Masarykova nádraží na letiště Ruzyně je 20,3 km a rychlost jízdy by měla dosahovat 80 km/hod. Trasa rychlodráhy zachovává v podstatě dnešní trať Praha – Masarykovo nádraží přes Bubny, Dejvice, Ruzyni, kde se napojí nová část trati na letiště. Kolem pražské Stromovky pak bude trať vedena dvěma novými tunely. Železniční stanice Dejvice je dle plánu řešena podpovrchově. V průběhu dráhy mezi Dejvicemi a železniční stanicí Praha-Ruzyně je trať vedena po povrchu v místě dnešní jednokolejné trati s drobnými odchylkami, které vyplývají z požadavků na zrychlení přepravy.
Foto: autor a archiv SILNICE ŽELEZNICE
