Současné vizualizace ARN STUDIA vycházejí z již hotové studie územního plánu, počítají s kulturním využitím prostoru mezi peronem nádraží Bubny a novým železničním koridorem rychlodráhy do Kladna.
Z nádraží Bubny byly během druhé světové války vypravovány transporty s židovskými obyvateli z Prahy do ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. Celkem jich přes Bubny odcestovalo téměř 50 000, vrátilo se 10 %. Po osvobození zažilo nádraží odsun pražských Němců. Kulturní česko-židovsko-německý trialog zanikl. Společně obýváme město, které masovou likvidací části obyvatel změnilo svou kulturní identitu.
Utvářely se zde osudy, kterým dnes říkáme „velké příběhy dvacátého století“. Hodně z nich prošlo malým nádražím shodou minulých příběhů nazývaným zvukomalebně Praha-BUBNY. Toto stigmatizované místo se stane památníkem s moderně pojatou expozicí připomínající složité dějiny 20. století, ale také prostorem pro diskusi a kritickou reflexi nedávné minulosti.
Záměr se začal rodit v roce 2012 péčí autorského týmu, jenž 2. března roku 2015 před nádražím odhalil sochu Aleše Veselého Brána nenávratna. Objekt se stal mementem místa na rozhraní metropole a největšího pražského brownfieldu.
Téhož roku, 16. října, zde zazněl poprvé hlas rytmického megaorchestru při Bubnování pro Bubny. Vzpomínka na první židovský transport vypravený z Prahy, spojená s potlačením ticha pasivního přihlížení, se stala tradicí.
Stereotypy, motivující xenofobii a rasovou nenávist, jsou v dnešním světě stále přítomné. Mění své rysy, jazyk i generace aktérů. Klíčem k jejich identifikaci je pochopení minulosti.
Budovu zachránilo hradlo
Nádražní budovu se komusi podařilo vypsat z registrace technických památek. V době, kdy jsme se o ni začali zajímat, byla už jen malou překážkou pro buldozer. Chránilo ji jen hradlo, které uvízlo v jedné z přízemních přístaveb. Obsluhovalo výhybky v rozsáhlém kolejišti. Dlouhodobá perspektiva objektu dotýkaného historií byla nicméně vážně ohrožena.
Přirozený pohyb obyvatelstva v sousedství odpovídal periferii uvnitř velkoměsta… Bezdomovci, závislí v široké škále různého užívání, občasní dělníci bez povolení, léčitel esoterik, strážci parkoviště, adresa pro knižní vydavatelství, americká posilovna, motorkový klub, archivní sklad, ekologická spoušť po benzinové stanici. A všude koleje a pražce.
Státní organizace PAMÁTNÍK TICHA byla založena 27. května roku 2021. Svým posláním navazuje na obecně prospěšnou společnost Památník šoa Praha, nese její projektový název a pokračuje v úsilí o proměnu železniční stanice, poznamenané deportacemi téměř padesáti tisíc pražských židů z protektorátu Čechy a Morava.
Převzala její projektový vývoj, program i koncepci vzdělávacích programů. Navázala a rozšířila partnerství s paměťovými institucemi, které téma šoa komunikují – jako jsou Terezínská iniciativa, Židovské muzeum v Praze, Památník Terezín, Nadační fond obětem holocaustu, Post Bellum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a dalšími. Hlavním partnerem vývoje Památníku ticha je i nadále Centrum současného umění DOX.
Půjčené nádraží
V říjnu 2021 byla podepsána se Správou železnic nová smlouva a zápůjčce nádraží Bubny na 99 let pro společný kulturní projekt PAMÁTNÍK TICHA.
Praha nemá aktivní památník příběhů šoa. Nádraží Bubny je místem, jež má nabídnout moderní vzdělávání a veřejný dialog o minulosti v paralelách událostí, kterým nelze pasivně přihlížet. Dříve, ani dnes. Ticho mlčící většiny je varovným motivem, jenž dal vzniknout i názvu památníku.
Centrální bod nové pražské čtvrti
Na počátku bylo rozhodnutí několika jednotlivců o proměně jednoho pražského nádraží na místo paměti. Velmi brzy se ukázalo, že málokterý objekt je k podobnému záměru tak málo vhodný jako nádraží, procházející majetkovou transformací od polostátní instituce ke státní, umístěné v největším brownfieldu města – tehdy ve stavební uzávěře, na jehož urbanistickou koncepci vzniká historicky asi čtyřicátá územní studie za posledních 100 let.
První roky byly věnovány projektování využitelnosti budovy pro budoucí památník – jako nádražního objektu dočasně zapůjčeného od Českých drah. Následovalo předání celé sítě nádraží Správě železniční dopravní cesty. Nový majitel v nové koncepci už nepočítal pro Bubny s budoucím využitím starého nádraží pro dopravní provoz. Tím otevřel cestu k daleko velkorysejšímu projektování jeho proměny pro nový účel.
Za podpory Ministerstva kultury České republiky byla vyhlášena soutěž na architektonické řešení, které vycházelo z nového zadání. Původní objekt byl technicky lépe zrevidován a s ohledem na budoucí výstavní potřeby zadán do soutěže jako „exponát“, který má chránit moderní architektura. Ty části objektu, které mají původní charakter, patinu a dotyk minulosti, byly prohlášeny za nedotknutelné, ostatní části byly prostorově zadány novým scénářem budoucí stálé expozice.
Odborná komise pod vedením Ing. arch. Zdenka Zavřela vybrala ve dvoukolovém řízení vítězné řešení pro nové zpracování projektové dokumentace až do prováděcí dokumentace.
Autorem studie je ARN STUDIO z Hradce Králové. Porota doporučila návrh k realizaci a konstatovala, že Praha se může těšit na kvalitní architekturu, jež dodá nový význam místu paměti. Vítězný návrh byl zadán k dopracování. Za dva roky od soutěže se podařilo vytvořit tři projektové fáze, získat nové stavební povolení a vše připravit pro zahájení přestavby.
Vývoj však v roce 2019 zamrznul na administrativě. Pokus o spojení zdrojů Magistrátu Prahy a Ministerstva kultury, administrovaných neziskovou organizací, se ukázal být neprůchodný.
V průběhu několika let od založení obecně prospěšné společnosti se formoval také kulturní dialog nového pražského památníku, jenž zajišťuje několik desítek vzpomínkových a vzdělávacích kulturních akcí ročně. Upevnil partnerské vztahy s paměťovými institucemi doma i v zahraničí a začal profilovat směry své vzdělávací koncepce.
Kulturní využití prostoru
Vzhledem k chátrání historických prvků nádražní budovy byla počátkem roku 2021 obecně prospěšnou společností zahájena sanace pohledových částí původních prostor a fasády. V následujících měsících se protlo mnoho praktických podnětů v jednom dialogu, na kterém se Památník ticha aktivně podílí. Po mnoha letech stagnace se v prostředí Bubny-Zátory setkala finalizace územního plánu metropole se schvalováním místní urbanistické studie a přípravou radikální přestavby železničního koridoru. V bezprostředním okolí nádraží byla navíc vyhlášena soutěž na novou budovu filharmonie.
V prosinci roku 2021 připravili architekti ARN STUDIA (tedy autoři vítězného návrhu budoucího Památníku ticha) vizualizace koordinační studie bezprostředního okolí nádraží Bubny.
Současné vizualizace ARN STUDIA vycházejí z již hotové studie územního plánu, počítají s kulturním využitím prostoru mezi peronem nádraží Bubny a novým železničním koridorem rychlodráhy do Kladna, vymezeným okolní výstavou a ulicí Nicholase Wintona, kterou takto symbolicky pro budoucnost pojmenoval Památník ticha ve spolupráci s Prahou 7.
Umělecké objekty
Odhalení monumentální dvacetimetrové sochy Aleše Veselého Brána nenávratna 9. března 2015 zahájilo symbolickou proměnu nádraží Bubny v Památník ticha. Zdaleka viditelná alegorie pověstného Jákobova žebříku je tvořena z železničních kolejí spojených 36 pražci podepřenými 12 vzpěrami.
Na počest stého výročí založení Československa byl v libereckém lomu Ruprechtice vylomen stotunový blok velmi kvalitní žuly, a to se symbolickým záměrem – použít ho jako materiál k vytvoření sochy pro Památník ticha do přebudovaného areálu kolem nádraží Bubny.
Jaroslav Róna, autor pomníku s názvem Čas ticha, zvolil pro sochu jednoduchý, ale velmi působivý tvar mírně stlačeného oválu, jenž symbolizuje jak vesmír, tak čas a nekonečno – viz antický symbol hada Uroborose. Tento monumentální kamenný ovál bude jednoduše položen na plochu poblíž budovy Památníku ticha tak, aby kolem něj vedla nejvíce používaná trasa budoucích cestujících, chodců a návštěvníků areálu. Skrz otvor v oválu bude možno pozorovat projíždějící vlaky, a tím se vytvoří další nová symbolika pomíjivosti věcí.
Nová plastika bude dominovat křižovatce veřejného prostoru na pražských muzejních osách. Pro cestující ve vlacích rychlodráhy na Kladno (tedy i na Letiště Václava Havla) bude signálem kulturní identity Prahy v jejích proměnách posledních dvou století.
Zdroj: www.pamatnikticha.cz
Foto: archiv
Vizualizace: Studio ARN
