Články

Železniční trať č. 120 Praha–Rakovník spojuje hlavní město Prahu a největší středočeské město Kladno. V současnosti se jedná o neelektrifikovanou jednokolejnou železniční trať, která svou kapacitou již nestačí požadavkům na intenzivní dopravu v pražské příměstské aglomeraci.

Správa železnic představila veřejnosti budoucí podobu nových tratí v pražském železničním uzlu. Ze studie proveditelnosti vybrala Centrální komise Ministerstva dopravy variantu se dvěma samostatnými trasami v tunelech a s dvoupatrovou centrální stanicí pod hlavním nádražím. Navíc ji doplnila o další čtyři podzemní zastávky.

Hlavním cílem projektu je přestavba nádraží Praha-Bubny, vybudování zastávky Praha-Výstaviště a zdvoukolejnění a elektrizace trati mezi nimi v délce asi 1,3 kilometru. Návrh nového stavu respektuje budoucí plánovanou zástavbu v lokalitě Bubny-Zátory a trať je vedena z velké části po mostních estakádách.

Železniční most na jedné straně spojuje vltavské břehy v Praze u Výtoně pod Vyšehradem a Smíchov, na druhé straně od nepaměti rozděluje lidi v otázce na svou podobu. První se postavil v letech 1871–1872 a od počátku byl kritizován pro své estetické kvality nebo narušení vyšehradského panoramatu.

Devadesát šest let jezdily tramvaje po Václavském náměstí. Do roku 1980. Zanedlouho budou zpět. Projekt, o jehož přípravě jsme na stránkách tohoto časopisu psali v roce 2021, se dostal do stadia praktické realizace stavby, a to nyní v horní části náměstí, jako spojení od křižovatky ulic Vinohradské a Škrétovy, mezi dvěma budovami Národního muzea, okolo „Koně“, až do středu náměstí, ke křižovatce s ulicemi Jindřišskou a Vodičkovou.

Fakt, že pojem „tunelář“ se svého času stal označením pro pachatele hospodářské trestné činnosti, bere Ing. Ivan Hrdina, předseda České tunelářské asociace, s nadhledem. Jsem prostě vrchní tunelář, krčí rameny. Vadí mu ale úbytek studentů na školách, ze kterých se tuneláři tradičně rekrutovali.

Stanice Jiřího z Poděbrad byla uvedena do provozu v roce 1980 v rámci úseku trasy II. A pražského metra. Jedná se o raženou trojlodní stanici s jedním eskalátorovým tunelem a jedním podpovrchovým vestibulem. Po cca 37 letech provozu (2017) vznikl požadavek na celkovou rekonstrukci stanice včetně nového bezbariérového přístupu, což se nyní po 44 letech podařilo dokončit.

Po více než dvou letech od zahájení výstavby prvního úseku nové linky metra D mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, kterou realizuje sdružení firem Subterra a.s., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF Infrastructure GmbH a Züblin Aktiengesellschaft je vyražena většina traťových tunelů metra a přibližně polovina z objemu obou ražených stanic.

Po více než dvou letech od zahájení výstavby prvního úseku nové linky metra D mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, kterou realizuje sdružení firem Subterra a.s., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF Infrastructure GmbH a Züblin Aktiengesellschaft je vyražena většina traťových tunelů metra a přibližně polovina z objemu obou ražených stanic.

Stanice metra Jiřího z Poděbrad je trojlodní ražená stanice s původně jedním výstupem uložená v průměrné hloubce 45 m pod úrovní terénu. Její spuštění do provozu proběhlo roku 1980. Staniční část byla do letošního června s podpovrchovým vestibulem spojena pouze jedním eskalátorovým tunelem se třemi rameny pohyblivých schodů.