Jiří Svoboda: Kolem roku 2030 už bude v provozu významná část sítě VRT

Přinášíme vám druhou část rozhovoru s generálním ředitelem Správy železnic Jiřím Svobodou, v němž pro časopis Silnice Železnice shrnuje současné investiční cíle našeho státu v oblasti železniční dopravy a věnuje se i současnému stavu výstavby vysokorychlostních tratí.

Které významné projekty financované Správou železnic byly letos dokončeny?  

Dokončili jsme významnou stavbu na 1. koridoru mezi Velimí a Poříčany, která podstatným způsobem ovlivňovala provoz dálkové dopravy mezi Čechami a Moravou. Práce se nám podařilo zkrátit o 200 dní. Výsledkem je trať na rychlost 160 km/h, která má vyšší kapacitu, moderní zabezpečovací zařízení a byla kompletně rekonstruována.

Neméně důležitým projektem je i modernizace trati mezi Prahou a Lysou nad Labem. Letos skončila etapa mezi Čelákovicemi a Lysou, nyní práce probíhají na úseku z pražských Vysočan do Mstětic. Stavba zahrnuje výstavbu nových bezbariérových nástupišť, kompletní rekonstrukci trati a zvýšení její kapacity a v neposlední řadě také zkrácení cestovních dob. Nedávno jsme otevřeli část odbavovací haly na novém nádraží ve Vysočanech, díky němuž dojde k výraznému zvýšení komfortu cestujících.

Pokračujeme také v další elektrizaci železniční sítě. Dokončena byla 1. etapa projektu mezi Brnem a Střelicemi, na kterou ještě letos naváže elektrizace navazujícího úseku do Zastávky u Brna. Hotová je také 2. stavba v uzlu Přerov, v jejímž rámci došlo ke kompletní přestavbě výhybny Dluhonice a přesmyku, který fakticky propojuje dva železniční koridory.

Modernizace trati mezi Brnem, Adamovem a Blanskem se blíží do finiše. Po rok trvající výluce se na trať s novým prosincovým jízdním řádem vrátí vlaky. Velká investice zahrnuje modernizaci tunelů, nástupišť, technologického zázemí a informačních systémů nebo výstavbu protihlukových opatření. Úpravami prošly také vybrané prostory pro cestující. Na trati jsou již umístěny také dvě zbrusu nové mostní konstrukce.

Kdy bude možné cestovat pohodlněji z metropole do jižních Čech?  

Máte na mysli stavební akce na jižní větvi 4. koridoru. Dokončovací práce zde probíhají na zcela nových úsecích mezi Sudoměřicemi a Voticemi, resp. Soběslaví a Doubím u Tábora. Novostavby jsou navrženy na rychlost 200 km/h při provozu pod ETCS. Vlaky jezdí již téměř bez omezení, stavba však bude ukončena v průběhu příštího roku. Díky nové trati se současně zkrátí jízdní doby vlaků z Prahy do jižních Čech. Od poloviny prosince zvládnou expresy trasu mezi hlavním městem a Táborem za 59 minut. Cestování se tak zkrátí o 17 minut. Cesta až do jihočeské metropole pak bude trvat 100 namísto původních 122 minut.

Chtěl bych ale dodat, že pozornost soustředíme nejen na hlavní tahy, ale také na regionální dráhy. Revitalizací prošla část trati mezi Lovosicemi a Českou Lípou, velkou rekonstrukci včetně elektrifikace má za sebou i železnice mezi Olomoucí, Uničovem a Šumperkem. K nepoznání se mění železniční stanice Holešov na regionální trati z Hulína do Valašského Meziříčí. Hotová je významná rekonstrukce kolejiště, včetně zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, do konce roku budou dokončeny opravy tamní výpravní budovy.

Jak pokračuje příprava vysokorychlostních tratí?

Příprava vysokorychlostních tratí v tomto roce opět výrazně pokročila. Aktuálně projektujeme téměř 200 km tratí, ale vyhlašujeme další veřejné zakázky na projekční práce, takže se brzy budeme blížit k 300 km. Zahájení stavby prvních úseků předpokládáme v roce 2025, půjde o tratě, s nimiž jsme v rámci příprav nejdále – VRT Polabí, VRT Jižní Morava a VRT Moravská brána I a II. Přibližně každé dva až tři roky chceme zahájit výstavbu dalších VRT – Podřipsko, Vysočina fáze I nebo Střední Čechy. Projekční práce ale běží také na přeshraničním Krušnohorském tunelu, na němž spolupracujeme s kolegy z DB. Dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR) připravujeme rovněž pro terminály vysokorychlostní železnice – Praha východ VRT a Roudnice nad Labem VRT. Na oba již úspěšně proběhly architektonické soutěže a jejich vítězové se nyní věnují technickému návrhu ve větší podrobnosti. Další soutěže budeme připravovat.

V příštím roce se rozjedou přípravy na první zakázky podle metody Design and Build, prvním úsekem by mohla být VRT Jižní Morava. V roce 2023 také nastavíme procesy pro majetkoprávní vypořádání s majiteli pozemků, poběží také posouzení EIA u několika úseků. Vše směrujeme k tomu, aby kolem roku 2030 byla v provozu významná část sítě VRT. Každý úsek totiž představuje novou kapacitu železnice, které na některých velmi vytížených tratích není dostatek. Objednavatelé tak budou moci posílit dnešní spojení, uvolnění stávajících koridorů přinese benefity samozřejmě také pro nákladní dopravu.

Na které investiční akce budete v příštím roce klást největší důraz?

V příštím roce bychom rádi začali s přestavbou smíchovského nádraží. Celková rekonstrukce železniční stanice Praha-Smíchov v úseku od konce mostu přes Vltavu pod Vyšehradem po krajní výhybku berounské části stanice přinese modernizaci vytíženého pražského nádraží. V rámci projektu se počítá s rekonstrukcí železničního svršku a spodku, nástupišť, podchodů a všech technologických provozních souborů a stavebních objektů. Navržena je nová konfigurace kolejových rozvětvení na obou koncích stanice, dále vybudování nástupiště č. 4 a prodloužení podchodů. 

V Praze připravujeme i další investici s předpokladem zahájení realizace v roce 2023. Je to zdvoukolejnění Branického mostu, konkrétně položení druhé koleje v úseku od odbočky Tunel do stanice Praha-Krč na existujícím zemním tělese a mostech. Realizace stavby má umožnit alespoň částečnou odklonovou vozbu po dobu rekonstrukce mostů přes Vltavu mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha hl. n.

Další významnou investicí, kterou bychom rádi zahájili, je kompletní přestavba stanice Brno-Královo Pole. Zahrnuje rekonstrukci železničního svršku a spodku, přestavbu ostrovních nástupišť a zřízení bezbariérového přístupu a informačního systému. Vybuduje se nové staniční zabezpečovací zařízení, dále dojde k zajištění protihlukových opatření. Součástí stavby je rovněž kompletní rekonstrukce koleje č. 1 v úseku Brno-Maloměřice – Kuřim, jež navazuje na již provedenou rekonstrukci 2. koleje. Významnou součástí stavby je modernizace výpravní budovy, pro kterou byla vybrána varianta demolice stávající budovy a její nahrazení novým objektem.

Prakticky jsme dokončili významnou stavbu na 1. koridoru mezi Velimí a Poříčany, která podstatným způsobem ovlivňovala provoz dálkové dopravy mezi Čechami a Moravou. Práce se nám podařilo zkrátit o 200 dní. Výsledkem je trať na rychlost 160 km/h, která má vyšší kapacitu, moderní zabezpečovací zařízení a byla kompletně rekonstruována.

Nezapomeňte si přečíst také první část rozhovoru.