Foto: Správa železnic
Přestože rozpočet SFDI na rok 2023 ještě nebyl v době přípravy časopisu Silnice Železnice schválen, požádali jsme generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobodu o vyjádření jak k jeho výši, tak k investičním prioritám v příštím roce. Přinášíme vám zde první část rozhovoru.
Pane řediteli, jaká je částka, která bude navržena Poslanecké sněmovně ke schválení pro Správu železnic na rok 2023?
Pokud vše dopadne optimálně, bude pro Správu železnic na rok 2023 v rozpočtu SFDI vyhrazeno celkem 70,4 mld. Kč, z toho na investiční činnost 48,5 mld. Kč, a to včetně výrazné podpory našich projektů ze zdrojů EU a projednávaného úvěru EIB. Taková částka na investice je skutečně úctyhodná, a i přes veškeré současné růsty cen by se tak jednalo jednoznačně o rozpočet silně proinvestiční, umožňující nejen pokrytí všech probíhajících akcí, ale i zahajování nových významných investic.
Které projekty budou patřit k investičním prioritám?
Dlouhodobě zůstává prioritou dokončení tranzitních železničních koridorů, k němuž se i díky očekávanému rozpočtu na příští rok opět více blížíme. Na 3. koridoru budeme moci zahájit optimalizaci trati Karlštejn–Beroun, zároveň budou dofinancovány stavby na 4. koridoru v úsecích Sudoměřice–Votice a Soběslav–Doubí. Prioritní je pro nás i modernizace ostatních tratí, zejména pak těch, které jsou zařazeny do evropského železničního systému. Stejně tak je prioritou dokončení modernizace železničních uzlů. Bude pokračovat rozsáhlá stavba v Pardubicích, dokončí se úsek Lobzy–Koterov v uzlu Plzeň, bude finalizovat příprava modernizace železničního uzlu v České Třebové, stejně tak pokračuje příprava modernizace uzlů v Brně a Ostravě.
Jak důležitý je rozvoj příměstské dopravy a její zapojení do integrovaných dopravních systémů?
Velmi. Ten umožní probíhající i nově zahajované akce, například v úseku Praha-Vysočany – Lysá nad Labem a na trati Hradec Králové – Pardubice, ale zejména připravované stavby v rámci modernizace, elektrizace a zdvoukolejnění trati Praha–Kladno s připojením na Letiště Václava Havla i další stavby v uzlu Praha (modernizace smíchovského a Masarykova nádraží). Těmito i dalšími stavbami se snažíme o odstraňování úzkých hrdel a obecně chceme přispět ke zvýšení atraktivnosti a konkurenceschopnosti železniční dopravy pro cestující.
Jakým tempem postupuje elektrizace tratí a zavádění mezinárodní interoperability?
Elektrizace tratí a zároveň sjednocení železniční napájecí soustavy v ČR patří k dalším prioritám Správy železnic společně s postupným přechodem na jednotnou střídavou trakci. Rovněž v oblasti zavádění interoperability bude uskutečňována řada akcí pro pokrytí signálem GSM-R a zavádění evropského vlakového zabezpečovacího sytému ETCS, pokračovat bude mj. příprava jedné z našich vůbec nejrozsáhlejších investic, a to zavedení ETCS v úseku státní hranice Německo – Dolní Žleb – Kralupy nad Vltavou.
Budete se věnovat i bezpečnosti provozu na železničních přejezdech?
Samozřejmě, a to jak v oblasti zlepšování zabezpečení na rizikových a velmi frekventovaných úrovňových kříženích, tak zároveň v oblasti jejich rušení a u vybraných přejezdů budováním mimoúrovňových křížení. Od počátku roku 2022 bylo zrušeno již bezmála sedm desítek úrovňových křížení železnice s dalšími komunikacemi. Vedle úprav vedoucích k vyšší úrovni zabezpečení železničních přejezdů představuje právě redukce jejich počtu další významnou cestu ke zvyšování bezpečnosti jak drážního, tak silničního provozu a jejich plynulosti. Souběžně probíhá i řada dalších prioritních, byť již méně rozsáhlých projektů. Jde například o projekty rozvoje informačních systémů, digitalizace a také kybernetické bezpečnosti, stejně tak o investice do diagnostické techniky a dalšího vybavení pro zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti železniční dopravy.
Ovlivnila některé investice současná mezinárodní situace a zvýšené ceny energií?
V souladu s prioritami MD ČR plánujeme postupně pokračovat ve smysluplných investicích do výpravních budov, kde budou zohledněny aktuální potřeby, jako je využití fotovoltaických panelů pro snížení jejich energetické náročnosti. I na základě současné mezinárodní situace velmi intenzivně pracujeme na přípravě Rychlých spojení, čemuž přikládáme maximální pozornost, a věříme, že se Česká republika zapojí do evropské sítě vysokorychlostní železnice v nejbližším možném termínu.
Hrozí za současné situace, že dojde k útlumu některých plánovaných projektů?
Pokud se podaří, aby byl schválen současný návrh rozpočtu, pak nám to umožní zahájit realizaci všech připravovaných významných projektů – jiné než významné ani v navrženém rozpočtu nefigurují. Bez ohledu na výši rozpočtu přistoupila Správa železnic v součinnosti s MD ČR již dříve k upřednostnění přípravy těch nejdůležitějších projektů, a to se týká i vlastního zahajování jejich realizací. Přesto jsou ale úsporná opatření všudypřítomná a každá připravovaná stavba a její rozsah se i z tohoto úhlu pohledu důkladně posuzuje při jejím schvalování na všech úrovních. Ovlivnit však nemůžeme rostoucí ceny materiálů, práce nebo energií.
Přečtěte si také druhou část rozhovoru.
