Martin Kvirenc: Férová partnerství jsou součást naší strategie

„Prorůstovou strategii hodláme udržet i v této těžké době,“ říká Martin Kvirenc, předseda představenstva Chládek a Tintěra, Pardubice. Ve dvojrozhovoru společně s Petrem Janečkem, členem představenstva společnosti, vysvětlují cestu, která k tomuto odhodlání vede.  

Martin Kvirenc: V ekonomice a potažmo ve stavebnictví momentálně nastala velmi složitá a v mnoha ohledech i zcela bezprecedentní doba. Z určitého hlediska mi to připomíná krizové období, kterým si stavebnictví prošlo zhruba před deseti lety, kdy si celý náš obor sáhl na dno. Tenkrát získané zkušenosti lze určitě částečně aplikovat i na současnou situaci, protože se některé podobnosti a paralely bez ohledu na čas a vnější podmínky opakují. Základem naší současné cesty bude, tedy stejně jako v minulosti, využít krizi jako příležitost a nástroj pro budoucí rozvoj. K našim hlavním cílům bezesporu patří udržení vlastních kapacit, obhajoba tržních podílů napříč produkty, zefektivnění vnitrofiremních procesů a komunikace a využití finanční síly mateřské společnosti enteria pro strategická investiční a akviziční rozhodnutí. V minulosti jsme to zvládli, a proto jsme byli velice dobře připraveni na období, které po krizi až do roku 2020 následovalo.      

Jenže pak přišel covid a válka na Ukrajině, tedy vysloveně nečekané zásahy, které výrazně ovlivnily fungování ekonomiky. Jak těžké je hledat tu nejlepší cestu za těchto okolností?

MK: Jednoduché to není. Pravdou je, že každý rok s sebou přináší vždy něco nového, a to jak v dobrém, tak v tom horším slova smyslu. Bohužel těch negativních faktorů, které nás ovlivňují nyní, je tolik, že se zcela zásadně musí promítnout jak do fungování české ekonomiky, tak do fungování firem i do života každého z nás. První signály o zhoršujícím se budoucím vývoji byly zřejmé již v předchozích dvou letech, v době covidu. S loňským příchodem nové vlády a jejím programovým zaměřením na snižování deficitu státního rozpočtu bylo jasné, že firem, které mají byznys významně závislý na veřejných financích, se tato situace, respektive opatření s ní spojená, bezesporu výrazně dotkne. Na to vše bylo určitě možné nějak reagovat, nějak se na to dopředu připravit, bohužel válka na Ukrajině a její dopady na naši ekonomiku změnily vše ve zcela jiný příběh. U naší společnosti tuto změnu pociťujeme prozatím nejsilněji na železničním trhu, v segmentu opravných prací a údržby železničního svršku a spodku, kde je to investorské šlápnutí na brzdu v objemu financí oproti minulým letům znát opravdu výrazně. Na ostatních trzích zatím ještě v tuto chvíli není situace tak kritická, nicméně i zde vnímáme mezi stavebními firmami zvyšující se nervozitu a také spíše pesimistická budoucí očekávání.  

Petr Janeček: Problém je, že stát nedokáže na masivní zdražování zareagovat a přistupuje k zakázkám uzavřeným před rokem či dvěma tak, jako by žádná válka nebyla. Zcela zásadním způsobem postrádáme metodiku, o niž bychom se mohli v těchto případech opřít. To nám prozatím chybí. Dle mého názoru možnosti a cesty existují a je dobře, že se s nimi začíná pracovat. Pro nás je tím modelovým příkladem stavba obchvatu Dašic, kde investor velmi korektně zpracoval studii, která by mohla být tou první vlaštovkou, posunující situaci dopředu. Je to pro nás vstřícný krok, abychom tuto stavbu dálničního přivaděče k D35 mohli realizovat. V mnoha případech firmy zvažují, zda se jim vyplatí stavbu dokončit se zvýšenými náklady, nebo nedostát svým závazkům a raději zaplatit smluvní pokutu.

O kolik stouply v tomto případě ceny?

PJ: Konkrétní navýšení se v příkladě obchvatu Dašic pohybuje někde kolem 20 %. I když se v rámci republiky hovoří o inflaci 10–15 %. Ve stavařině ale hrají profilové materiály a energie výjimečně významnou roli. 

Jak důležitá je pro vás diverzifikace firemních aktivit? 

MK: Diverzifikace produktů je klíčovou součástí naší dlouhodobé firemní strategie. Společnost CH&T Pardubice je na trhu již 28 let a během tohoto období postupně naplnila a stabilizovala své aktuální produktové portfolio. To v současné době zahrnuje čtyři hlavní produkty, a sice železniční, mostní, silniční a pozemní stavitelství. Dále máme tyto produkty doplněné o speciální činnosti, mezi něž patří svařování a broušení kolejnic, výroba ocelových mostů, dodávka a montáž mostních provizorií, dodávka a montáž zabezpečovacího zařízení dráhy, rekonstrukce a opravy památkově chráněných objektů, strojní pokládka obalovaných směsí nebo doprava a mechanizace. V rámci českého stavebního holdingu enteria, jehož je naše společnost součástí, jsou dále produktově zastoupené inženýrské a vodohospodářské stavby, výstavba a opravy plynovodů, recyklace stavebních odpadů nebo developerská činnost. Výhodou tedy je, že z velké části dokážeme vlastními kapacitami pokrýt většinu stavebních záměrů veřejných i soukromých investorů. V případě dočasného výpadku poptávky po některém z našich produktů si zase umíme operativně pomoci se zaměstnáním vlastních kapacit.     

Je v současné době plusem, že se v silničním stavitelství zaměřujete na zakázky, jako jsou obchvaty měst nebo dálniční přivaděče?

MK: Rozhodně. Pro produkt silničních staveb platí dvojnásob náš cíl spočívající v prorůstové strategii. Díky zajímavým zakázkovým příležitostem, které se v současné době nabízí v našem domácím regionu, máme velkou šanci začít tento cíl postupně naplňovat. Soustředit se ale určitě nechceme na silniční zakázky pouze v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Významně nás zajímají další oblasti, především východní část Středočeského kraje a také západní a střední Morava. Tyto regiony zahrnuje cca 100 km akční rádius pro stále ještě efektivní obsluhu staveb z pohledu přesunu a nasazení vlastních kapacit, tzn. lidí a techniky nebo dostupnosti vlastních zdrojů.        

PJ: Na pomezí Středočeského a Východočeského kraje také máme jednu ze dvou našich obaloven, Obalovnu Chvaletice. Na Moravě zase máme sesterskou společnost Hroší stavby Morava, stále živíme myšlenku postavit třetí obalovnu právě tam. V současné době je to ovšem běh na delší trať, než jsme čekali, ale věřím, že jdeme správným směrem. 

Na které silniční projekty tedy v současné době konkrétně upíráte svoji pozornost?

MK: V první řadě to jsou stavby aktuálně probíhající nebo již zasmluvněné, čekající na své zahájení. K těmto patří obchvat obce Kojice na silnici II/322, který bude kompletně zprovozněn na jaře příštího roku, dále již výše zmíněný obchvat města Dašice na silnici II/322, jenž bude po svém dokončení sloužit také jako přivaděč k dálnici D35 nebo modernizace silnice II/312 v úseku Choceň – České Libchavy. V druhé řadě nás zajímají další připravované projekty, především na silnicích I. a II. tříd, které doplní a posílí dopravní kapacitu a obslužnost směrem z východních Čech na Moravu.   

Vím, že věnujete pozornost jednomu zajímavému oboru, jsou to mostní provizoria. Je to odpověď na aktuální trend staveb mostů?

MK: V posledních letech jsme do podpory tohoto produktu zainvestovali desítky milionů korun a již nyní je zřejmé, že jsme neprohloupili. Mostní provizoria samozřejmě nelze použít vždy a všude, ale jejich využití při stavbách či rekonstrukcích silničních mostů má v posledním období stoupající tendenci. Dopravní řešení uzavírek staveb mostů prostřednictvím mnohakilometrových objízdných tras nebylo a není v mnoha případech pro investory ekonomicky výhodné. Díky modulární variabilitě mostního provizoria jsme schopni postavit prakticky jakoukoli konstrukci s parametry pro běžný silniční provoz. 

PJ: Dalším důležitým faktorem je, jakým tempem u nás degradují mosty a jak rychle se stihnou opravovat. Než dojde na opravu nevyhovujícího stavu mostu, jsme připraveni dodat provizorium a zajistit bezpečný provoz na komunikaci.

O legislativních problémech jsme již mluvili, ale v souvislosti s recyklací materiálů na ně musí přijít řeč také.

PJ: Opětovné využití materiálů je budoucnost, přírodní zdroje se tenčí. Otevřít v dnešních legislativních podmínkách nový kamenolom je prakticky nemožné. Rádi bychom více pracovali zejména s asfaltovým recyklátem v obalovnách, kde jsme připraveni. Narážíme ovšem opět na nejasná pravidla. V rámci ŘSD vyfrézovaný materiál odkupujeme. Některé kraje se tváří, že jde o odpad a je třeba jej uložit na skládkách. V jiných krajích si tento materiál ponechává objednatel a deponuje ho na svých silničních cestmistrovstvích.    

Týkají se vás také problémy s nedostatkem kameniva?

PJ: Naštěstí ne. Vzhledem ke smlouvám s naší partnerskou firmou Granita máme ložiska kamene dlouhodobě zajištěná. Ale je jasné, že se doba, kdy bude nedostatek tohoto strategického materiálu, skutečně dramaticky blíží.

Jsou tedy ve výhodě firmy, které staví na férovém dlouhodobém partnerství více než na každé ušetřené koruně?   

MK: Je to tak. Dlouhodobá férová partnerství v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů jsou důležitější než pár ušetřených korun. Věřím, že všichni máme osobní zkušenost s tím, že to nejlevnější řešení většinou nebývá tím nejkvalitnějším. S klíčovými obchodními partnery, respektive na klíčové vstupy je v současné době již nezbytností mít smlouvy uzavřené v delším časovém horizontu. Ročně realizujeme stovky staveb, obrat se pohybuje v hodnotách 3,5 až 4 miliardy korun, zaměstnáváme 550 lidí. Bez včasného zajištění veškerých vstupů se neobejde žádná stavba.