D35, Časy–Ostrov.
Podle předsedy představenstva Metrostav Infrastructure Zdeňka Ludvíka je současná krizová situace ve stavebnictví sice složitá a její vývoj těžko odhadnutelný, přesto má návrhy, jak se s ní vyrovnat.
V minulých letech jste podepsali řadu zakázek na velkých dálničních tazích, v jaké fázi je jejich realizace?
Významné projekty máme rozmístěné po celé České republice. V plném nasazení pracujeme na výstavbě dálnice D3 v úseku Třebonín– Kaplice, kde provádíme hrubé zemní práce. V zářezech jsou zde tvrdé horniny a musíme používat trhaviny k jejich rozpojování. Na dálnici D6 u Krupé máme kompletně provedeny skrývky ornic, zahajujeme provádění hlubinného založení na stěžejním objektu stavby mostní estakádě SO 203 o délce 800 metrů a provádíme přeložku stávající silnice I/6 v koncové části stavby. Na dálnici D7 u Chlumčan probíhá těžba hlavního zářezu, ze kterého dojde k postupnému vytěžení téměř jednoho milionu kubíků zeminy, provádíme přeložky plynovodů a výstavbu železničního mostu na křižující železniční trati Louny–Slaný. V prosinci půjde do provozu dálnice D35 v úseku Časy–Ostrov a tím se celá tato dálnice prodlouží skoro o 15 kilometrů. Povede tedy až téměř k Vysokému Mýtu, a to je myslím skvělá zpráva. No a zapomenout nesmím samozřejmě ani na stavbu na dálnici D49 Hulín–Fryšták, kde momentálně probíhají práce na konsolidačních násypech a zahajujeme pilotové založení na prvních mostních objektech.
Můžete popsat další stavby, které ještě letos zprovozníte, třeba ty menší regionální?
Z regionálních staveb mám opravdu velkou radost. V regionech jsme se za poslední dobu výrazně posunuli a daří se nám i v tomto segmentu. Pracujeme například na obchvatech Opavy nebo Čebína na Brněnsku, zahajujeme výstavbu obchvatu Jaroměře a významnou rekonstrukci provádíme také na silnici I/53 Znojmo–Lechovice. Ke zprovoznění v letošním roce pak například dojde u průtahu silnice II/487 mezi obcemi Hovězí a Huslenky na Vsetínsku nebo v případě rekonstrukce mostu do Třineckých železáren v Třinci. Vedle toho bude dokončeno i mnoho jiných menších regionálních staveb.
Jako zhotovitelé regionálních staveb jste ovšem aktivní i mimo Moravu, kde přesně?
Regionální stavby máme rozmístěné po celé republice, jinak by to ani nešlo. V Pardubickém kraji pracujeme na obchvatu Kojic a obchvatu Dašic, v regionu jižní Čechy provádíme rekonstrukci mostů ve Strakonicích a Jindřichově Hradci, opravu silnice I/19 Oltyně–Drhovice, v Libereckém kraji zase rekonstrukci Svijanských mostů a rekonstrukci silnice Jablonné v Podještědí – Brniště. Na Vysočině se pak aktuálně věnujeme opravě průtahu v Čejově a ve Výskytné a ve středních Čechách jsme například dokončili opravu průtahu Lysé nad Labem a rekonstrukci hned dvou úseků dálnice D10 u Benátek nad Jizerou. V Ústeckém kraji pracujeme například na rekonstrukci několika ulic v Ústí nad Labem a v Mostě.
Vypadá to tedy, že máte poměrně dostatečně naplněný zásobník práce. V jaké kondici je tedy firma v současné době, především s ohledem na výrazný nárůst cen energií a dalších stavebních komodit?
Vývoj trhu surovin a energií aktuálně ovlivňují především dopady války na Ukrajině, a je tedy naprosto nepředvídatelný jak pro nás, tak pro všechny ostatní firmy i investory. Ceny stavebních materiálů za poslední období dramaticky vzrostly. Veřejní investoři často vyjadřují pochopení se vzniklou situací, kterou zhotovitelé projektů nemohli žádným způsobem ovlivnit, nicméně bohužel zatím nemají žádnou legislativní a metodickou oporu, jak vzniklou situaci řešit. Přes veškerá jednání odborných organizací s Ministerstvem dopravy zatím není k dispozici koncepční metodika, která by určila potřebný metodický rámec a umožnila by se veřejným institucím se vzniklou situací odpovídajícím způsobem efektivně vypořádat. Pokud se tento mechanismus řešení surovino-energetické krize na vládní úrovni nepodaří ve velmi krátké době najít, tak obecně napříč celým trhem stavebnictví hrozí série mnoha letitých soudních sporů a kolapsů již realizovaných projektů s výraznými negativními celohospodářskými dopady.
Jaký je tedy podle vás správný recept na zvládnutí vzniklé krizové situace způsobené nejen válkou, ale i předcházející pandemií covidu-19?
Jednoznačně se musí u již zasmluvněných a aktuálně realizovaných staveb najít spravedlivý kompenzační mechanismus, který udrží stavby v běhu a předejde letitým soudním sporům. A tento mechanismus se musí najít opravdu velmi rychle. Není možné požadovat, aby dopady zdražení materiálů, energií a služeb nesli na svých bedrech zhotovitelé. Ziskovost zhotovitelské sféry se pohybuje v jednotkách procent, oproti tomu stavební náklady zdražily obecně o desítky procent, některé komodity dokonce násobně. Nejdražší pro investory bude, pokud se jim stavby nebude dařit dokončovat v termínech. Může docházet ke kolapsům v realizaci a vleklým soudním sporům. Náklady veřejných investorů na řešení těchto sporů a celospolečenské náklady z nemožnosti užívat stavby v uvažovaných termínech násobně převýší kompenzace vycházející ze spravedlivě a funkčně nastaveného kompenzačního systému.
Dle mého názoru by mělo ze strany investorů dojít k úhradě zvýšených nákladů na materiály, které museli zhotovitelé prokazatelně vynaložit, aby investorovi stavbu dokončili. Jako zhotovitelé jsme měli řádně ocenit práce požadované investorem k datu podání nabídky – to je naše riziko. Ale riziko z nepředvídatelného vývoje cen materiálů způsobené válkou je rizikem investora, který by se k němu měl postavit čelem.
To mluvíme o řešení u staveb, které jsou již ve fázi zasmluvnění či realizace. Jak ale vnímáte situaci budoucích projektů a soutěží?
Myslím, že se stačí podívat nepříliš daleko do historie, abychom získali jasný návod. V minulých letech, kdy jsme procházeli ekonomickými turbulencemi a vývoj cen materiálů byl rovněž obtížně předvídatelný, docházelo k velké inflaci a nebylo objektivně možné odhadovat vývoj na několik let dopředu. Tehdy byly ve smlouvách veřejných zadavatelů zakotveny inflační mechanismy vázané na ceny konkrétních komodit. Pokud tedy například šla cena železa nahoru, investor doplatil zhotoviteli zvýšení ceny v rozsahu práce, kterou zhotovitel pro investora provedl v konkrétním čase. Pokud naopak došlo ke snížení ceny železa oproti stavu známého v době podání nabídky, objednatel platil zhotoviteli méně. Provedení prací ověřoval technický dozor na stavbě, cena materiálu byla stanovena za pomoci indexů Českého statického úřadu a vše se posuzovalo na měsíční bázi. Obdobné řešení by měli investoři přijmout i nyní, jinak budou dostávat neporovnatelné nabídky. Snaha přenést na zhotovitele neúměrné riziko cenového vývoje, které neumí ovládat a reálně ovlivnit, totiž není funkční. Ocitáme se pak opět ve spirále možných kolapsů staveb, soudních sporů a značných celospolečenských dopadů. Jsem přesvědčen, že k nejnižším komplexním nákladům na svoje projekty se investoři dopracují pouze tím, že zvolí přiměřenou míru rozdělení rizik.
Daří se vám rozvíjet také vlastní výrobní kapacity a jsou pro vás stále i v současné době ekonomickou výhodou?
Na rozvoj vlastních výrobních kapacit klademe maximální důraz a je to naše priorita. I přes složitou situaci na pracovním trhu se nám podařilo posílit výrobní zázemí, a to jak v regionech, tak u našich specializovaných celorepublikových výrobních provozů. Kromě do posílení personálu jsme rovněž výrazně v posledním období investovali do nového technologického vybavení, zejména v oblasti výroby a pokládky asfaltových vozovek, recyklace zemin a podkladních vrstev, technologické přepravy a zemních prací. Vlastní výrobní kapacity tvoří základ naší společnosti a podílejí se na realizaci hlavních částí našich staveb. Schopnost efektivní vlastní výroby je naší konkurenční výhodou.
Jak se vám v této tak obtížné době obecně daří motivovat lidi?
Myslím, že se nám to daří, alespoň mám takovou zpětnou vazbu. A jsem za ni nesmírně rád. Snažíme se fungovat spíše na principech rodinné firmy než na principech korporátního řízení. Klademe velký důraz na komunikaci, upřímnost, mezilidské vztahy, ale samozřejmě také na profesionalitu a odpovědnost. Nastavení všech těchto složek je myslím ve správném poměru, ale museli byste se zeptat samozřejmě především lidí, kteří u nás pracují. Věřím však, že všichni, každý útvar, každé oblastní zastoupení i každý jedinec u nás, přesně vědí, co se od nich očekává, a naopak i to, co jim za splnění cílů nabízíme. Naše nastavení je férové a věřím, že motivující.
Na konferenci Mosty 2022 jste převzali ocenění za Mostní dílo za stavbu Most Vysočina, součást modernizace dálnice D1, která loni skončila. Jak moc výjimečná stavba to pro vás osobně byla?
Kromě zmíněného ocenění Mostní dílo roku obdržel Most Vysočina i ocenění Stavba roku. Je to opravdu výjimečná stavba, stejně jako celá rekonstrukce dálnice D1. Osobně jsem řídil výstavbu na dvou úsecích modernizace dálnice D1 a u ostatních námi realizovaných úseků jsem se snažil být hodně blízko stavbě. V naprosto extrémních časech jsme zvládli provést kvalitně a v požadovaných termínech rekonstrukci celkově na pěti modernizovaných úsecích – tedy na čtvrtině celé modernizace. Byla to výzva, kterou jsme zvládli a posunula nás v našich schopnostech o kus dále.
Dokážete predikovat, co nás v nejbližších letech ve stavebnictví čeká?
Nedokážu a myslím, že to nedokáže nikdo. Současná doba je tak nevyzpytatelná, že budoucnost je otevřena všemi směry. Základním předpokladem pozitivního vývoje je, aby investice do dopravní infrastruktury byly vládní prioritou. Česká republika nemá dobudovánu základní páteřní síť dálnic, chybí dálnice D3 ve Středočeském kraji, dálnice D6 na Karlovy Vary, dálnice D35 na Mohelnici a další. Chybí obchvaty mnoha měst a obcí, velká část silniční sítě vyžaduje opravy. Další investice do dopravní infrastruktury jsou tedy dle mého názoru nevyhnutelnou nutností.
Co tedy čekáte od státu v budoucnu směrem k sektoru stavebnictví?
Je potřeba si uvědomit, že dopravní infrastruktura je opravdu jedním ze základních stavebních kamenů celého fungujícího hospodářství. Peníze investované do dopravní infrastruktury se tak státu vždy násobně vrátí zpět. V posledních letech odvedlo ŘSD velký kus práce v oblasti přípravy staveb na jejich realizaci, a i přes složité legislativní prostředí tak máme aktuálně velké množství staveb, kde je možné začít pracovat. Věřím proto, že toto vynaložené úsilí bude zhodnoceno a investice do dopravní infrastruktury budou nadále pro stát prioritou.
