„Zemní práce si chceme dělat sami, proto investujeme desítky milionů do nových strojů,“

publikováno:
Ing. Marián Šroba Ing. Marián Šroba

říká Marián Šroba, který má na starosti Provoz zemních prací u společnosti Metrostav a. s. Během dvou let vybudoval špičkový strojový park a tým lidí, který se podílí na prakticky všech klíčových stavbách, včetně modernizace úseku 23 na dálnici D1.

Vedete provoz zemních prací, co vše jste schopni realizovat?
Chtěli bychom umět realizovat komplexní dodávku zemních prací od skrývky ornice na samém počátku projektu až po práce na zemním tělese, stavbu konstrukčních vrstev a závěrečnou výsadbu zeleně.

Jak se vám daří takové středisko budovat?
Díky několikamilionovým investicím v posledních měsících, které směřovaly hlavně do strojového parku, jsme schopni kromě standardních zemních prací realizovat i speciální technologie zlepšování zemin či studené recyklace vozovkových vrstev. To nám dává velkou flexibilitu na začátku staveb.

Jak máte vytěžené kapacity?
V podstatě úplně. Když jsem přicházel do provozu ze zahraničí, kladl jsem si otázku, kde je strojový park „zaparkovaný“. Dneska se tomu musím smát, protože všechny stroje pracují prakticky celoročně a nonstop. A to jsme od mého příchodu před dvěma lety počet strojů několikanásobně zvýšili. Pracujeme 7 dní v týdnu a někdy i 24 hodin denně. Žádný stroj nám zbytečně nestojí, takže vlastní kapacity využíváme opravdu na 100 %.

Na jakých stavbách aktuálně působíte?
Jako provoz zemních prací působíme v rámci celé republiky a především tam, kde realizujeme dopravní projekty. Aktuálně jsou to zejména stavby D48 Rybí – Rychaltice, D1 úsek 16, 19 a 23, D6 obchvat Řevničova, D11 1106 Hradec Králové – Smiřice, D35 Časy – Ostrov. Dále realizujeme i menší projekty v Praze a okolí. Například BD Lehovec, Kostel Krista Spasitele na Barrandově, Top Rezidence Na pomezí, Letiště Čáslav, demolice v Hostivaři a několik menších projektů s objemem pod jeden milion korun.

Jak velký strojový park spravujete a zkuste „flotilu“ představit?
Máme kompletní portfolio mechanizace pro komplexní realizaci zemních prací. Když budu konkrétní, jde o zeminové válce od 1 do 20 t, pásová rýpadla od 8 do 30 t, pásové dozery od 16 do 24 t, kolové bagry 18 t, kolové nakladače od 4 do 22 t, zemní traktorovou frézu, zemní samojízdnou frézu a několik kusů menší mechanizace.

Jak rozsáhlé byly investice a plánujete navzdory současné krizi další nákupy?
V posledních dvou letech jsme do strojního vybavení investovali více, než 90 mil. korun. Krize zatím na naše investiční plány negativně nepůsobí. Je ale pravda, že nákup strojního vybavení probíhá na základě odsouhlaseného plánu investic vedením společnosti. A ten plán vznikl koncem minulého roku, kdy nikdo z nás netušil, co nás začátkem roku 2020 čeká.

Pevně věřím, že vedení společnosti Metrostav bude i nadále podporovat budování silné vnitropodnikové technologie, kterou zemní práce bezpochyby jsou.

Jak složité je koordinovat nasazování strojů na jednotlivé akce?
Koordinovat nasazení strojů je relativně příjemná a jednoduchá věc. Na vysoké škole v Žilině, kde jsem studoval, jsme měli předmět „Stavební stroje“ a zkoušku jsem udělal až ve čtvrtém termínu. Takže nasazování strojů mám nastudované velmi dobře. Daleko sofistikovanější je ale práce s lidmi. Nikdo mi totiž ve škole neřekl, že ve stroji sedí člověk, který je minimálně 10× složitější, než samotný stroj. Nejtěžší je koordinovat strojníky. Od zabezpečení dopravy na stavbu až po ubytování.

Využíváte stroje jen na stavby Metrostavu nebo nabízíte služby i jiným firmám?
Aktuálně využíváme stroje na 100 % v rámci firmy. Pokud bychom měli volné kapacity, nebráníme se spolupráci i s jinými firmami.

Jak velký provoz chcete vybudovat?
Mým osobním cílem je vybudovat provoz do rozměrů, kdy budeme technologicky zcela nezávislí na externí spolupráci.

Jednou ze stěžejních staveb v současné době je i modernizace dálnice D1. Jak složitá je práce na klíčové dopravní tepně a můžete přiblížit, co vše v rámci PZP na dálnici děláte?
Rekonstrukce dálnice D1 je specifická stavba hlavně svým harmonogramem, který má striktní pravidla a každé překročení, byť jen o jeden den, má návaznost na celou řadu technologií. Je to hodně o koordinaci všech subdodavatelů, což zajišťují kolegové z projektových týmů a my se staráme o ty „své“ zemní práce.

Pokud jde o samotné úseky 16, 19 a 23, tak první dva se realizovaly ještě v době, kdy jsme neměli natolik rozvinuté kapacity oproti současnému stavu. Proto jsme v určitých fázích modernizace využili možnosti spolupráce s externími dodavateli. My jsme kompletně realizovali například kanalizační přípojky k hlavnímu kanalizačnímu řádu.

Úsek 23 už je o něčem jiném. Realizujeme odkop středního dělicího pásu (SDP), středovou drenáž v SDP a dokončovací práce v rámci SDP. Dále máme naplánované kompletní zemní práce na polovině délky úseku Metrostavu v rámci modernizace levého a pravého jízdního pásu, včetně recyklace za studena na celém úseku stavby.

Jak zvládáte logistiku prací i vzhledem k brutálním termínům?
V případě příznivého počasí považuji termíny za poměrně realistické. Samozřejmě jsou dny, kdy pracujeme intenzivně 24 hodin denně, i když ne z důvodu silně napjatého harmonogramu. Spíše máme několik projektů ve fázi dokončovacích prací a hned několik nových projektů, které vyžadují lidskou i strojní kapacitu. Takže jsme ve stavu, kdy „staré“ projekty dokončujeme přes den a „nové“ rozjíždíme v nočních hodinách či naopak. Ale když máte štěstí na spolehlivé lidi v týmu, které práce baví, tak moc neřešíte, jestli je noc nebo den.

Jak vám komplikovalo práci proměnlivé počasí?
Upřímně musím říct, že minulý měsíc byl zatím nejhorší, jaký jsem v České republice za ty dva roky zažil. Jelikož se snažíme realizovat práce vlastními kapacitami, tak jsme nesli nemalé náklady za to, že jsme měli výkon přibližně na úrovni 30 % oproti měsícům, kdy je počasí příznivé a tolik neprší.

Na vodu jste ale zvyklý z Polska, kde jste působil. Je to v Česku větší problém?
Je to tak. V Polsku jsme dělali v deltě řeky Visly a voda s námi byla 24 hodin denně. Pravidelně jsme nasazovali 50 čerpadel, která pracovala nonstop, aby vše fungovalo. Když nevycházela zkouška, všichni věděli, že když přidáme na noc další čerpadla, ráno už bude vše v pořádku a můžeme pokládat další vrstvy. Kdyby si stavbyvedoucí nepohlídal noční obsluhu na čerpadlech, ráno by neměl co dělat, protože by ho po příchodu na stavbu přivítalo jezero. Na druhou stranu to všichni brali jako realitu. U nás v Česku se objeví voda, nevycházejí požadované parametry na konstrukčních vrstvách a už je „oheň se střeše“.

Měli bychom být víc v klidu?
Určitě. Deštivé počasí není vhodné pro realizaci zemních prací, ale jsou regiony, a ne tak daleko od nás, kde už pochopili, že voda není překážka. Berou ji jako součást pracovního dne a všichni od investora až po zhotovitele k tomu přistupují s chladnou hlavou.

Překvapilo vás něco na úseku 23?
Nepřekvapilo.

Kolik lidí na provozu zemních prací dělá?
K dnešnímu dni máme na provozu 51 zaměstnanců, včetně 3 studentů, kteří jsou součástí našeho týmu během celého roku, a ještě intenzivněji teď přes prázdniny, kdy sbírají plnohodnotné a velmi potřebné zkušenosti pro budoucí profesi. Samozřejmě máme perfektní stroje vybavené nejmodernějšími systémy. Ale ty se dají snadno nahradit. Hodnotu a kvalitu provozu tvoří především naši lidé.