Provoz pražského metra zahájily sovětské vozy Ečs.
Už rok se v Praze staví tunely pro čtvrtou linku metra. Pokud půjde vše podle plánu, z Libuše na Vinohrady se svezeme metrem D v roce 2029.
První plány na stavbu metra do oblasti Krče a Libuše se objevily už v 60. a 70. letech minulého století. Původně bylo zvažováno, že se současná trasa metra C na jihu rozdělí. Jedna větev měla vést na Jižní Město a druhá do Libuše. Ale s ohledem na rostoucí sídliště Chodov a Jižní Město na jedné straně a sídliště Libuš, Lhotka, Kamýk, Krč, Modřany a Novodvorská na straně druhé bylo zřejmé, že z kapacitních důvodů je potřeba z jihu do centra města postavit dvě samostatné linky metra.
Okružní linka s otazníkem
Ve studii Metrostavu z roku 1987 už je trasa D stabilizovaná na jihu přibližně do dnešní plánované podoby. Z Písnice přes Nové Dvory a Nemocnici Krč na Pankrác. V roce 1987 byla trasa plánována z Pankráce přes Vršovice, Jiřího z Poděbrad, Ohradu, Vysočany, Prosek a Letňany do Kbel. Tato studie počítala s tím, že úsek Písnice–Letňany bude postaven do roku 2010. Nyní schválená trasa vede z Libuše na Pankrác a dále přes Nusle na náměstí Míru. Uvedení do provozu je podle webu Dopravního podniku očekáváno v roce 2029. Připomeňme si, že studie z roku 1987 počítala také s okružní linkou metra E, a úsek Pankrác–Anděl–Hradčanská měl být postaven do roku 2010.
Realita s metrem D se začala naplňovat v roce 2019. Tehdy byl na pankrácké pláni zahájen geologický průzkum, jenž trval na několika místech zhruba rok a půl. Stavba prvního úseku metra D – I.D1a Pankrác–Obrachtova byla slavnostně zahájena 21. 4. 2022.
Nová linka metra D dlouhá 10,6 km bude zahrnovat deset stanic, včetně dvou přestupních stanic. Na náměstí Míru vznikne přestup na linku A, ve stanici Pankrác na linku C. Zatímco dnes cestující z jihu Prahy cestují autobusy nebo automobily k trase C, která je na kapacitní hranici v ranních špičkách, nová trasa D zajistí kvalitnější cestování městskou dopravou obyvatelům Krče, Libuše či Písnice, a navíc odlehčí přetížené lince C. Protože linka D bude mít přestup i na trasu A, lze očekávat, že částečně klesne i zatížení přestupní stanice Muzeum (A/C).
V budoucnu se zvažuje další pokračování linky D severním směrem. Jednou z možností je trasování na náměstí Republiky a případně přes Karlín na Žižkov, druhou často zmiňovanou možností je vedení přes hlavní nádraží a dále na Žižkov.
Vozový park
Provoz pražského metra zahájily v roce 1974 vozy Ečs, které byly vyrobeny v Sovětském svazu. Nejprve jezdily vozy v trojvozových soupravách, následně ve čtyřvozových a nakonec v pětivozových soupravách. Vozy Ečs jezdily až do roku 1997, a to pouze na lince C. Celkem bylo do Prahy dodáno 85 vozů. Pro trasy A a B (a také pro doplnění vozového parku trasy C) byly dodávány modernější a výkonnější vozy 81-71 sovětské výroby, jež v původním stavu jezdily až do roku 2004. Těchto vozů bylo dodáno celkem 507 a v letech 1996 až 2011 z nich bylo zmodernizováno 93 pětivozových souprav na typ 81-71M, který dodnes jezdí na trasách A a B. Na trase C od roku 2000 jezdí soupravy M1 vyrobené společnostmi ČKD Dopravní systémy a Siemens Kolejová vozidla. V letech 1998 až 2011 bylo vyrobeno celkem 53 souprav.
S novou trasou metra D se počítá také s novými automatickými soupravami, automatické metro se v projektech plánuje i na nejvytíženější trase C. Soupravy M1 by se poté přesunuly pravděpodobně na trasu A či B. Přesto bude nutné řešit i další náhradu souprav 81-71M na trasách A a B, jejichž životnost se také bude blížit ke konci.
Bez řidičů
Z provoznětechnologického hlediska se plánuje provoz linky D v plně automatickém provozu. To znamená, že soupravy metra budou jezdit bez strojvedoucích a na nástupištích budou bezpečnostní stěny s posuvnými dveřmi. Ty znemožní pády osob do kolejiště a zvýší bezpečnost cestování. Počítá se s nejmodernější verzí zabezpečovacího zařízení a řídicího systému CBTC, jenž umožní krátký interval mezi soupravami. Automatizací mají projít v následujících letech i současné linky. Jako první bude pravděpodobně trasa C.
Stanice metra D
Na trase D se setkáme s raženými i hloubenými stanicemi. Přestupní stanice Náměstí Míru je navržena jako ražená jednolodní s ostrovním nástupištěm, zhruba 40 metrů pod úrovní terénu a nad stanicí na trase A. Je počítáno se dvěma eskalátorovými a jedním výtahovým vestibulem. Následující stanice Náměstí Bratří Synků bude zčásti hloubená a zčásti atypicky ražená. Ostrovní nástupiště bude zhruba 13 metrů pod úrovní terénu a ze stanice povedou dva podpovrchové vestibuly. Stanice Pankrác bude ražená jednolodní s bočními nástupišti v hloubce zhruba 33 metrů pod terénem a pod stanicí trasy metra C. Ze stanice povedou dva vestibuly. Olbrachtova bude raženou dvoulodní stanicí v oblouku. Stanice bude v hloubce 31 metrů a navrženy jsou dva vestibuly. Pomyslně přijíždíme do první povrchové stanice na trase: Nádraží Krč. Ta bude disponovat bočními nástupišti a dvěma vestibuly. Kromě přestupu na vlak a autobusy má v místě vzniknout záchytné parkoviště P+R. Stanice Nemocnice Krč bude řešena hloubeně 17 metrů pod terénem s ostrovním nástupištěm a dvěma vestibuly. Ražená jednolodní stanice Nové Dvory s ostrovním nástupištěm bude 33 metrů pod úrovní terénu a nabídne dva vestibuly a parkoviště P+R. U stanice se počítá s přípravou na možné větvení trasy metra D do Modřan. Ke stanici metra má být prodloužena také nová tramvajová trať do Libuše.
Aktuální opravy
Kromě stavby nové trasy metra D musí dopravní podnik provádět pravidelné opravy na současných trasách. Velká část stanic prošla kompletní modernizací za dobu od svého otevření. V současnosti se provádí práce na stanicích Jiřího z Poděbrad a Florenc. Zatímco stanice Jiřího z Poděbrad je pro cestující zcela uzavřena, práce na stropní konstrukci stanice Florenc probíhá za provozu a během víkendových výluk. V průběhu letošního léta a podzimu jsou plánovány úsekové výluky na trasách A a C. Na trase C dochází k výměně dřevěných pražců za betonové v úseku mezi stanicemi I. P. Pavlova a Vyšehrad. V oblasti stanice Strašnická na trase A budou probíhat práce na další etapě modernizace zabezpečovacího zařízení a ve stanici Depo Hostivař bude docházet k výměně výhybek a pražců.
Stanice metra Libuš, kam od letošního jara jezdí i tramvaje z Modřan, bude hloubená s ostrovním nástupištěm přibližně 13 metrů pod úrovní terénu. Vybavena bude eskalátorovým a výtahovým vestibulem. Předposlední stanice Písnice bude také hloubená s ostrovním nástupištěm v podobné hloubce pod terénem, ale bude vybavena pouze jedním vestibulem. U stanice se počítá se záchytným parkovištěm P+R. Poslední stanice Depo Písnice je navržena jako hloubená s ostrovním nástupištěm zhruba sedm metrů pod terénem. Vybavena bude dvojicí vestibulů, jež povedou k dopravnímu terminálu příměstských linek PID a také tady bude vybudováno parkoviště P+R. Poblíž stanice vznikne také depo pro soupravy metra linky D.
Všechna nástupiště na trase D počítají s délkou 100 metrů a vlaky z linky D budou kompatibilní pro přejezd v tunelech tras A, B, C. Spojovací trať mezi linkou C a D bude situována v blízkosti stanice Pankrác.
Na jaře 2023 je vyraženo už 1,6 kilometru tunelů, první půlkilometr vznikl už během geologických průzkumů. Dopravní podnik hl. m. Prahy investoval za loňský a letošní rok do stavby metra téměř 1,8 miliardy korun.
V letošním roce na podzim počítá dopravní podnik se zahájením 2. úseku mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory. V této fázi vzniknou tři stanice: Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory. Jako třetí se má stavět úsek z Pankráce na náměstí Míru, kde se předpokládá zahájení v první polovině roku 2024. Poslední úsek se začne stavět v druhé polovině roku 2025, a to z Libuše na Depo Písnice. Dokončení a zprovoznění celé trasy plánuje Dopravní podnik v roce 2029.
Autor: Ondřej Matěj Hrubeš
Foto: Archív DPP
