Nová Paka se dočkala obchvatu, krajina nové mostní dominanty přes Štikovskou rokli

V srpnu 2025 se po třech letech prací zprovoznil obchvat Nové Paky, která tvoří pomyslnou bránu do Krkonoš. Stavba v náročném profilu výrazně uleví obyvatelům města, přes které v sezoně projíždělo až 20 000 aut denně. Stavba „I/16 Nová Paka – obchvat“ probíhala pod taktovkou společnosti Porr, která se musela vypořádat se složitými geologickými podmínkami a technicky jde o jednu z nejnáročnějších staveb městských obchvatů posledních let.

Trasa obchvatu je na začátku i na konci úseku napojena na stávající silnici I/16. Zbývající části této silnice budou přeřazeny do nižších kategorií a budou zajišťovat dopravní obslužnost území. Obchvat Nové Paky je vybudován v šířkové kategorii S 11,5/70 a má délku 8 479 metrů. Stavba zahrnuje více než 130 stavebních objektů, z toho 16 mostů s celkovou délkou přes 1 km. Objem zemních prací přesáhl 600 000 m³ výkopů a 500 000 m³ násypů, z nichž velká část byla stabilizována hydraulickými pojivy. Plocha vozovek přesahuje 100 000 m², přičemž část trasy má povrch z nízkohlučného asfaltu (SMA 8NH). Součástí stavby byly kromě přeložek inženýrských sítí také demolice a novostavba plynové regulační stanice.

Přeložka začíná pod Kumburským Újezdem, který obchází po jihovýchodním okraji. V km 0,450 a 0,660 byly vybudovány úrovňové křižovatky s odsunutými paprsky – se silnicí III/28426 a se stávající silnicí I/16. Trasa dále prochází mezi místní částí Studénka a hřbitovem. Pokračuje částí Heřmanice, kde byla v km 2,500 vybudována průsečná křižovatka se silnicí III/28425. V km 2,950 obchvat překonává mostem železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov. V km 3,181 vede most přes rybník a silnici III/28418 a v km 3,440 kříží mimoúrovňově silnici II/284. V této části obchvat odděluje místní část Štikov od města Nová Paka. V km 3,700 byla postavena styková křižovatka napojující místní část a centrum města. V km 3,900 trasa kříží ulici 3. května, která vede k autokrosovému areálu a je převedena přes obchvat nadjezdem. V km 4,280 je vybudován největší mostní objekt – estakáda s komorovou železobetonovou konstrukcí o délce 423 m a výšce přes 25 m. Dále trasa pokračuje nezastavěným územím a obchází východní okraj obce Vrchovina. Ve Vidochově byla v km 8,081 vybudována okružní křižovatka, která napojuje čerpací stanici pohonných hmot, propojuje silnici III/28421 a původní trasu I/16. Před ukončením stavby byly zřízeny nové autobusové zastávky nahrazující původní zrušené, přístup k nim je řešen mimoúrovňově pod mostem SO 242. Tento most zároveň převádí silnici I/16 přes přeložku silnice III/28421. Trasa končí napojením na stávající komunikaci.

ROZŠÍŘENÁ REALITA

Na trase byly vybudovány dva úseky s rozšířením jízdních pásů na režim 2+1, které usnadňují předjíždění pomaleji jedoucích vozidel. Přídatné pruhy se nacházejí ve stoupáních v km 1,000–1,588 a v km 4,546–5,334. Mimoúrovňově je řešen i pohyb chodců a cyklistů u křižovatek v Kumburském Újezdu a Heřmanicích, kde jsou trasy vedeny podchody SO 240, resp. SO 241.

Při realizaci stavby byly využívány 3D naváděné stroje pro zemní práce. 3D modely byly zpracovávány interně a současně využívány v rámci testování časoprostorového harmonogramu propojeného s cash-flow analýzou. Díky tomu bylo možné lépe plánovat, řídit náklady a minimalizovat rizika spojená s finančními aspekty stavby.

3D modely byly dále rozpracovány i pro stavbyvedoucí, kteří je měli k dispozici prostřednictvím rozšířené reality. Stavbyvedoucí tak mohli kontrolovat stav provedených prací přímo na stavbě, nezávisle na dalších činnostech (např. geodetickém zaměření). Uplatnění těchto postupů bylo pilotním projektem, na který budeme navazovat i na dalších stavbách.
 

VRTAČKA V DEVÍTI KAMIONECH

Jednou z unikátních konstrukcí této stavby bylo pilotové založení mostu přes rybník v km 3,181 (SO 204). Šlo o vrtané piloty průměru 1 800 mm, délky až 21 m, s objemem betonu 58 m³ v jedné pilotě – největší pažené piloty dosud realizované na území České republiky.

Vrtání velkoprůměrových pilot prováděl stroj Bauer BG 45 – největší vrtačka vlastněná koncernem PORR a zároveň největší vrtací souprava v ČR. Před jejím transportem ze zahraničí musela být souprava rozebrána tak, aby nejtěžší díl nepřesáhl hmotnost 70 t. Celkem byl transport rozdělen do devíti kamionů. Výška soupravy činila 33 m, maximální dosah až 48 m.

Vzhledem k hmotnosti soupravy (celkem 165 t včetně pažnic) a umístění podpěr mostu v prostoru původního rybníka bylo nutné předem vybudovat speciální plošinu z lomového kamene o tloušťce 1 m. Po celou dobu výstavby byl na stavbě přítomen pásový jeřáb, který sloužil pro montáž a demontáž soupravy a zároveň jako obsluha při vrtání. Montáž soupravy trvala dva dny, její demontáž rovněž dva dny. Samotné vrtání bylo plánováno na osm dní, avšak z důvodu odlišných geologických podmínek bylo nutné prodloužit některé piloty z původně plánovaných 15 m až na 21 m. Tato změna prodloužila dobu prací na konečných 14 dní, především kvůli prodlužování armokošů.

Zvláštností bylo také provedení piloty a následně dříku pilíře bez zřizování základu. Do armokoše piloty musel být ihned po betonáži, tedy do čerstvého betonu, osazen další výztužný prvek – armokoš propojující pilotu a pilíř. Tento prvek musel být usazen s vysokou přesností, aby na něj mohl přímo navazovat dřík pilíře mostu. Prvek o délce 6 m byl osazen z jedné poloviny do piloty, přičemž v místě pracovní spáry byl opatřen ochranným epoxidovým nátěrem.

Závěrem ještě několik celkových údajů k velkoprůměrovým pilotám na mostě SO 204:

• Počet pilot:8
• Délka vrtů:148 bm
• Množství betonu:412,7 m3
• Množství výztuže:40,5 t
• Doba provádění:14 dnů

Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo 8,5 km dlouhý obchvat letos v létě a v oblasti jde o jednu z největších a nejnáročnějších staveb posledních dekád.

Autoři: Tomáš Kulveit, Jiří Pöschl,
Oblast velkých projektů
Martin Ředina,
Oblast mostních staveb
Ondřej Fiksa,
Oblast speciálního zakládání
Porr a.s.