Oprava Benešova mostu v Ústí nad Labem „visí ve vzduchu“

Historií opředený most Dr. Edvarda Beneše v Ústí nad Labem prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která prodlouží životnost v srpnu devadesátileté dominanty města o desítky let. Rekonstrukce zahrnuje především kompletní výměnu pilířů, vybudování nové mostovky a vyčištění ocelového oblouku. Práce má na starosti sdružení firem v čele se společností Metrostav TBR, hotovo by mělo být do konce března 2027.

Železobetonová konstrukce s ocelovým obloukem podle návrhu architekta Josefa Melana spojuje centrum města se čtvrtí Střekov na pravém břehu od roku 1936 a původně přes něj vedla i tramvajová linka. Od počátku 70. let už sloužil jako plně silniční most o třech polích s dolní mostovkou, s omezenou volnou výškou. Nosná konstrukce je tvořena ocelobetonovou spřaženou konstrukcí. Spodní stavba je tvořena masivními opěrami a pilíři a založení původní konstrukce bylo plošné hlubinné.

Rekonstrukce mostu zahrnuje zbourání obou opěr, předpolí a pilířů. Aby k tomu mohlo dojít, musel se ocelový oblouk mostu vyzdvihnout a posadit na čtyři nově vybudované opěry. „Z dálky to vypadá, jako by visel ve vzduchu,“ říká vedoucí projektu Pavel Kuděj ze společnosti Metrostav TBR. Oblouk je zajištěn pomocí předpínacích lan, která slouží k tomu, aby se konstrukce nerozpadla.

Kvalitní práce předků

Zdvihu oblouku předcházela výstavba provizorní lávky přibližně 150 metrů vedle původní konstrukce a následovala rozsáhlá diagnostika stavu oceli i historického založení pilířů. U ocelové konstrukce se víceméně potvrdily předpoklady zadávací dokumentace, že ve velmi špatném stavu jsou ocelová táhla, která jsou vedle pilířů hlavním předmětem rekonstrukce. „Naopak oblouk je ve slušném stavu. Došlo k oslabení konstrukce zhruba o 10 %, což je v podstatě běžné opotřebení materiálu. Pevnost ocelí odpovídala historickým měřením a také oslabení bylo v normě,“ říká Pavel Kuděj s tím, že jediné, co se zásadněji mění, je ztužení starých nýtovaných částí, kde bylo potřeba konstrukci zesílit. „Běžný řidič to nepozná, ale lehce se tím mění tvar mostu.“

Ve výrazně horším stavu naopak byla spodní část mostu. Provrtání kamenných pilířů, které jsou zalité betonem, ukázalo, že kesony v historických základech jsou plné vody, dutin a obecně jsou ve velmi špatném stavu. „Původně jsme chtěli konstrukci zesílit pomocí mikropilot ve stávajícím pilíři, ale ukázalo se to jako příliš finančně nákladné. Nakonec jsme se rozhodli pro technicky složitější řešení, a to odbourání starého pilíře a vybudování klasického základu. Což znamenalo jít blíže k hladině Labe. A to na ústecké straně mostu znamená jít opravdu do hloubky kvůli blízké plavební dráze,“ popisuje úskalí Kuděj.

Hlavní práce do léta

V polovině března 2026 „visí“ zvednutý oblouk nad stavbou a výměna mostu je přibližně ve třetině s tím, že do konce května budou kompletně hotové nové pilíře, na které se nasadí bednicí vozy. V průběhu června a části července pak bude probíhat betonáž mostovky a posazení oblouku zpět na místo. Následovat bude úprava předpolí a dokončovací práce včetně nátěru ocelové konstrukce a vybavení nově položené vozovky. Jde především o instalace zábradlí, izolací a kabelů.
 

Na práce mostařů budou navazovat technici Dopravního podniku Ústí nad Labem, kteří na most opět instalují trolejbusové vedení, rovněž silničáři ze Správy a údržby Ústeckého kraje, kteří se chystají modernizovat přilehlé komunikace směrem do města i na Střekov. Město rovněž zvažuje, že by přes nový most vedla cyklostezka a navazovala na trasu kolem nábřeží.

Plánované náklady rekonstrukce jsou kolem půl miliardy korun a stavaři garantují minimálně dvacetiletou životnost. „Když se ale podívám na použité technologie i stav historického oblouku, není důvod, aby při správné údržbě most sloužil dalších minimálně devadesát let,“ uzavírá Pavel Kuděj rozpravu o technicky zajímavé stavbě.