Území budoucí stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice prozkoumali archeologové i pyrotechnici

publikováno:
autor:
Přístroje při průzkumu území budoucí stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice detekovaly velké množství „bomb“ (Foto: ŘSD ČR) Přístroje při průzkumu území budoucí stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice detekovaly velké množství „bomb“ (Foto: ŘSD ČR)

Archeologové, specialisté na archeogeofyziku, ale i pyrotechnici se postupně vystřídali na území budoucí stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice. Provedli zde rámci nezbytné průzkumy, které jsou součástí přípravných prací. Přístroje jim opakovaně nahlásily bomby.

Detekovaly totiž mimo jiné velké množství magnetů, které mají stejně silný signál jako například letecká bomba. Průzkum probíhal na ploše o rozloze více než 239 hektarů. Pyrotechnici nicméně plochy ještě znovu prověří.

Přípravné práce budou v nadcházejícím období vegetačního klidu pokračovat kácením stromů. Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR) zároveň vybírá zhotovitele záchranného archeologického průzkumu, který by měl začít příští rok po získání stavebního povolení pro dostavbu tohoto úseku Pražského okruhu. Jeho vydání se očekává v prosinci letošního roku.

„Jen v rámci pyrotechnického průzkumu nachodili geodeti, pyrotechnici a specialisté na magnetometrii téměř čtyři tisíce kilometrů,“ říká Marcel Rückl, jednatel společnosti, která průzkum realizovala. „Prozkoumali přitom plochu, která se svou rozlohou rovná ploše 362 fotbalových hřišť nebo téměř 60 Václavských náměstí v Praze,“ uvádí pro ilustraci.

„Během průzkumu byla realizována téměř tisícovka kopaných sond, aby byl ověřen zdroj detekovaného signálu,“ upřesňuje Jiří Chládek, expert na pyrotechnické průzkumy a soudní znalec, který se na pyrotechnickém průzkumu také podílel. „Převážně ručně bylo vykopáno několik set kilogramů detekovaných předmětů. Odhadem při tom bylo odkopáno na 250 m3 zeminy,“ pokračuje Chládek.

Co mají společného magnety a bomby?

Na území dostavby úseku Pražského okruhu D1 Běchovice byl ve srovnání s jinými lokalitami staveb vysoký výskyt magnetů. Ty se vhazují kravám do krmiva, aby na sebe navázaly vše kovové, co kráva sežere, a nezranilo jí to. Poté, co magnet splní svůj úkol, projde trávicí soustavou a společně s hnojem se následně dostane na pole. „Magnetometr pak takový signál detekuje a výsledný signál na mapě měření je srovnatelný se signálem od letecké bomby,“ vysvětluje Jiří Chládek.

Magnetometrie používaná při pyrotechnických průzkumech detekuje všechny feromagnetické předměty, tedy železo, ocel, litinu. Obvykle převažují různé části zemědělské techniky nad počty nalezené munice. V případě ocelových fragmentů lze v závislosti na jejich aktuálním stavu s vysokou pravděpodobností určit, zda se jedná o munici. Na mapových výstupech z měření jsou obvykle také dobře viditelné trasy inženýrských sítí.