Robert Masarovič
Pražská strojírna je klíčovým podnikem, který udržuje v chodu tramvajovou síť hlavního města. Méně už se ale ví, že je i úspěšným exportérem, který dodává tramvajové komponenty v čele s výhybkami napříč světem. I proto připravuje rozsáhlé investice, které mají zefektivnit energeticky i personálně náročnou výrobu. „Investovat chceme přes 100 milionů korun, z nichž největší díl půjde do portálového frézovacího centra umožňujícího obrábění kusů materiálu v délce až 15 metrů,“ říká v rozhovoru pro Silnice železnice předseda představenstva a generální ředitel společnosti Robert Masarovič. Vášnivý včelař, motorkář a střelec stojí za restrukturalizací strojírny a v čele firmy načíná druhou pětiletku.
Když jste v roce 2016 nastupoval do Pražské strojírny, byla ve ztrátě a řídil jste její restrukturalizaci, kam se za pět let posunula?
Když jsem nastupoval, mým úkolem bylo zjistit, v jaké kondici společnost je. Informace chyběly, komunikace vázla. Vážná podezření vznikla již v prosinci 2016, ale potvrdila se až v roce 2017 v práci interního auditu Dopravního podniku hl. m. Prahy a forenzním auditu společnosti Ernst & Young. Ihned jsme připravili plán restrukturalizace a po schválení dozorčí radou společnosti se pustili do realizace. Dnes má Pražská strojírna na účtu 120 milionů korun nerozděleného zisku z minulých let, a i letošní rok přispěje akcionáři skvělým výsledkem.
V čele firmy jste byl potvrzen na dalších pět let, jakou máte vizi rozvoje?
Děkuji tímto za projevenou důvěru akcionáři naší společnosti. Pracujeme s pětiletým strategickým plánem s precizovaným detailem vždy na jeden rok. V uplynulých letech jsme měli značný investiční apetit v oblastech výroby, údržby a ICT. V dalším strategickém období budeme pokračovat v investicích do posílení produktivity výroby, snížení energetické náročnosti produkce a kvalitního pracovního prostředí pro naše lidi. Připravujeme investice v objemu překračujícím 100 milionů korun, z nichž největší díl půjde do portálového frézovacího centra umožňujícího obrábění kusů materiálu v délce až 15 metrů.
Co je základním byznysem firmy a jaký podíl tvoří výroba pro tuzemský trh a export?
Základním produktem jsou výhybky pro tramvajovou dopravu, dále výměnné systémy pro výhybky, křižovatky a složité systémy křížení tramvajových tratí, přejezdy a další doplňky. Export je kolem 30 % z ročních tržeb.
Jaké exportní trhy jsou pro vás zajímavé?
Austrálie, Německo, Slovensko, Polsko a pobaltské země.
Jak je složité získat normy na zahraniční trhy?
Značně.
Očekáváte v následujících letech investiční boom v oblasti kolejového průmyslu?
Popravdě – jasně definovat jakákoliv očekávání je žonglování s křišťálovými koulemi. Kontury kvazizelené ideologie, kterou silou prosazuje Brusel, nedávají moc prostoru pro představivost a už vůbec ne pro strategickou analýzu potřebnou pro řízení firmy, sektoru, průmyslu a státu. Tramvajová doprava je nejvíce efektivním a ekologickým způsobem přepravy masy lidí z předměstí do měst a ve městech obecně. Ale je energeticky nesmírně náročná jak z hlediska provozu, tak z hlediska elementárních zdrojů vstupujících do sektoru. Výroba elektřiny je environmentálně náročná, stejně tak výroba kolejnic, křižovatek, výhybek, stavebních prací a údržby. Do výstavby nových linek u nás i ve světě vstupují celé stohy legislativních bariér a politických rozhodnutí. Panenské stavby vyžadují výstavbu vozoven, trolejí, zdrojových stanic, řídicích systémů. Je to časově a finančně nesmírně náročné a všechny takto popsané atributy vylučují použití slova boom. A to jsem byl opravdu velmi stručný. Ale kde je vůle, tam je cesta.
Chystají česká města, kde fungují tramvajové tratě, zásadnější investiční akce?
Aktuálně jsme svědky velké zakázky v Plzni, kde výstavba vozovny Slovany navazuje na rozsáhlou investici do infrastruktury. Hlavní město Praha loni investovalo do oprav a údržby rekordní částku, započalo také výstavbu nových úseků a trend péče řádného hospodáře pokračuje i letos. Je dohledatelné z dat, že municipality v České republice si uvědomují hospodářskou hodnotu tramvajové dopravy a přistupují k ní s přiměřeným respektem. Jestli města škrtají investice? O tom nevím. Moc masivních investic do kolejové tramvajařiny není, nutno si uvědomit, že i pořízení tramvají je zdrojově nesmírně náročné. Nejsem mluvčím dopravních podniků, nemám všechny informace, ale na Praze a Plzni je vidět odhodlání budovat silnou tramvajovou dopravu, v Ostravě také modernizují tratě srdnatě, Brno maká značně též a Liberec, co mu síly stačí. Města s tramvajemi si uvědomují jejich hospodářskou hodnotu: je to nejvíce efektivní nástroj masového přesunu lidí ve městech. Mobilita přispívá k zaměstnanosti a ta k prosperitě měst.
Jak velkou část produkce tvoří dodávky Praze a jak velké kapacity musíte garantovat mateřskému dopravnímu podniku?
S Dopravním podnikem hl. m. Prahy máme uzavřenou smlouvu z veřejné zakázky na objem a čas. Objem dodávek tvoří 50 %. Z titulu té smlouvy máme dané termíny, držíme skladové zásoby jazyků a dalších prvků, které dodáváme v řádech hodin. Kapacity v broušení a navařování kolejnic držíme v pohotovosti 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Držíme skladem vybrané typy výhybek, výměnné systémy, jazyky, obruče na kola.
Letos dodáváte výhybky do Brna, bavili jsme se o plzeňských Slovanech, o jak zásadní zakázky objemově a technicky jde? A jaké další dodávky byste letos vypíchl?
Začnu Plzní – vítězové veřejné soutěže na výstavbu nové vozovny Slovany si vybrali naši společnost pro komplexní dodávku tramvajové infrastruktury. Projekt trvá dva roky a bude ukončen v roce 2022. V Brně jsme letos dodali výměny a přestavníky v rekordní hodnotě, v pozici poddodavatele jsme dodávali infrastrukturu na projekt Šalinou na Kampus. Obě akce jsou krásná stavební a tramvajová díla, která budou sloužit desítky let. Jsem pyšný na Pražskou strojírnu, že měla tu čest se jich zúčastnit.
Jak často zákazníci požadují atypické konstrukce a dokážete je vyrábět na míru? Jsou takové zakázky výrazně rentabilní nebo to spíše posunuje firmu technologicky?
Naše společnost vyrábí takřka výhradně pouze zakázkovou výrobu, opakované výroby je minimum, do 10 % a jsou to většinou spotřební prvky, například jazyky. Všechny zakázky zaměřujeme, projektujeme, technologicky definujeme a vyrábíme. Náš obor je silně konkurenční, bohužel zakázková výroba není promítnuta do výrazně vyšších marží a samotný fakt převahy zakázkové výroby byl největším omezením v restrukturalizaci společnosti. Proces realizace zakázky je od fáze poptávky do fáze instalace robustní, komplexní a ve všech ohledech náročný, plný neznámých nástrah, omezení a kritických míst. Strategie zvyšování automatizace výrobních procesů se ukázala jako správná a účinná a pomohla nám zvýšit produktivitu a kvalitu produkce.
Na jaké úrovni máte výzkum a rozvoj technologií?
Výzkum a vývoj má v Pražské strojírně několik dimenzí: od podnětů z trhu promítnutých do produkce vlastním vývojem přes čistě vlastní vývoj a zlepšování až po spolupráci se dvěma univerzitami na konkrétních vývojových úkolech. Na vývojových úkolech pracujeme i se zahraničními partnery a pražským Dopravním podnikem. Soustředíme se na snížení opotřebení konstrukcí a konstrukčních prvků, snížení hlučnosti konstrukcí a prodloužení délky životnosti. Náš obor je velmi konzervativním s množstvím bariér, testů a zkoušek. Od startu k nasazení výrobku do praxe uběhne mnoho let. Prioritou je bezpečnost.
Plánujete v nejbližší době zásadní investice do výroby?
Strategii na dalších pět let musí schválit dozorčí rada společnosti, nepovažuji tedy za korektní danou oblast více komentovat. Konstatuji, že budeme i nadále investovat do budoucí prosperity společnosti.
Jak se vám daří držet kvalitu výroby a nabízíte zákazníkům i servis kolejových konstrukcí?
Výrazně nám pomohly investice do obráběcích center, které nejenom zkrátily průběžnou dobu výroby celků, ale zásadně zvýšily kvalitu. Zcela jsme změnili a zkvalitnili procesy svařování a výsledek je také pozitivní. Na své výrobky poskytujeme pětiletou záruku a poskytujeme i pozáruční servis. Broušení a navařování konstrukcí a kolejí je samostatným, silně zainvestovaným oborem činnosti společnosti. Zodpovědně prohlašuji, že se kvalita produkce za poslední tři roky významně zvýšila, objem reklamací je historicky vůbec nejnižší. Věřím, že i toto je příčinou obrovského množství poptávek, se kterým bojujeme.
Jaká je vlastně průměrná životnost kolejových konstrukcí, které vyrábíte?
Na to je velmi složité jednoduše odpovědět. Životnost kolejových konstrukcí je ovlivněná těmito základními faktory: klimatické podmínky, údržba, přepravní média (tramvaje), frekvence dopravy, obsazenost, rychlost, sklon, rozjezdová nebo sjezdová situace, tvrdost obručí a v neposlední řadě stavební dispozice díla. Extrémně namáhané sjezdové výhybky ve sklonu tratě mají – pokud nejsou opatřené tvrdonávarem hlavy kolejnice – znaky opotřebení již po několika měsících a potřebují údržbu. Na druhém konci jsou výhybkové systémy umístněné v trati 15 a více let, které přitom mají vyměněné pouze jazyky.
Jak s vámi zamávalo cenové tsunami na trhu s komoditami a jaký čekáte vývoj?
Připravovali jsme se na tento vývoj již v minulém roce, ve strategii jsme jej prognózovali a zavedli paletu opatření. Na klíčové zakázky jsme hutní materiál nakupovali v maximálním objemu již v roce 2020. Takže tady na nás sektorová inflace zaútočila později a nasmlouvané zakázky jsme zrealizovali bez omezení. Nyní na podzim již konzumujeme dopady kvazizelených a covid-19 restriktivních opatření, které nabouraly logistické řetězce, ceny energií roztočily do hysterie a mobilitu pracovní síly a materiálů na časové úseky zcela zastavily.
Dlouhodobě je na trhu nedostatek lidí, dají se ve vašem oboru nahrazovat stroji a jaká je vůbec personální situace v Pražské strojírně?
Výroba tramvajových konstrukcí je v mnoha výrobních fázích ruční řemeslná práce. Není možné dnes – ani v budoucnu – tyto výrobní sekvence nahradit stroji. Vybrané operace jsme naopak stroji v plně automatickém režimu nahradili a stupeň automatizace je i dle našich německých zákazníků neobvykle vysoký. Máme nulovou fluktuaci, týmy ve všech částech továrny jsou homogenní, stmelené, přesto vytrvale hledáme kolegy do výroby v oblasti svařování a montáže systémů. Jsme náhodně úspěšní, ale kvalita pracovníků z volného trhu a jejich chuť pracovat jsou většinou homeopatické intenzity.
K jakým výsledkům letos míříte a jaké máte byznysové ambice příští rok?
Letos budeme mít rekordní tržby a velmi slušnou EBITDA na úrovni plánu, investujeme zdroje do lidí, oprav a údržby strojů, plníme strategii tak, jak jsme ji přijali. Více o výsledcích říkat nechci, bilancování patří nejdříve na dozorčí radu a k uším a očím akcionáře. Pražská strojírna bude i nadále dovnitř fair play hráčem se zodpovědným přístupem k našim lidem, továrně a zdrojům, které pro dosahování stanovených cílů čerpáme. Chceme posílit tržní podíl v Evropě, zaútočit na trhy Evropské unie a nabídnout stávajícím zákazníkům ještě vyšší úroveň servisu.
Jaký byl letošní rok pro včely?
Včely, střely a motorka létaly dle plánu. Bohužel, na střelnici se kvůli covid-19 letos moc střílet nedalo a pro včelky v mém regionu příroda připravila jiný scénář než rok hojnosti. Jako organický včelař s hlubokým respektem k matce přírodě jsem vděčný za každý rok. Díky Bohu za to, že jsme ve zdraví přežili.
