Na foto: ŽST Praha-Bubny, večerní vlak do Kralup.
Projekt železničního spojení Praha – Letiště – Kladno je od 1. srpna opět o krok blíže naplnění svého cíle. Po rekonstrukci Negrelliho viaduktu a zprovoznění úseku Kladno – Kladno Ostrovec se jedná o krok třetí. Stejně jako ty dva předchozí kroky není ani tento příliš dlouhý. Z Buben do Stromovky je to cca 1,7 km.
Podle našeho názoru se však nádraží v Bubnech, zastávka na Výstavišti i estakáda mezi nimi opravdu povedly. Věříme, že je oceníte stejně jako my. Další kroky o větší délce (úsek Praha – Ruzyně – Kladno) budou následovat.
Příprava projektu
V rámci přípravy modernizace železničního spojení Prahy a Kladna, s připojením letiště Ruzyně, byly za předchozích 30 let projekčních prací, kterých se METROPROJEKT Praha aktivně účastnil, zpracovány desítky technických, územně-technických a podkladových studií a podkladů pro související změny územních plánů nebo aktualizací zásad územního rozvoje. Bylo prověřeno množství koncepčních variant a technických řešení, které postupně vedly k ustálenému řešení plně dvoukolejné, elektrifikované modernizované trati přibližně ve stopě dnešní Buštěhradské dráhy, s napojením letiště z odbočky Ruzyně. To bylo potvrzeno studií proveditelnosti „Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna“ z května 2015 (zpracovatel sdružení METROPROJEKT Praha a SUDOP Praha), resp. jejím doplnění ze srpna 2019, čímž byl dán jasný rámec zadání koncepce celého projektu.
Investor – Správa železnic, státní organizace, Stavební správa západ, tak na základě rozhodnutí centrální komise Ministerstva dopravy přistoupil k rozdělení projektu do osmi dílčích samostatně připravovaných úseků, což umožnilo urychlení přípravy.
Úsek z Prahy-Buben do nově zřizované zastávky Praha-Výstaviště byl na základě zadání investora zpracován a projednán ve stupni dokumentace pro územní řízení (DUR) v letech 2016–2018, čistopis DUR byl dokončen a předložen k územnímu řízení v červnu roku 2018. Územní rozhodnutí v právní moci bylo získáno 17. 12. 2019.
V návaznosti na získané územní rozhodnutí byly v březnu 2020 zadány a zahájeny práce na dokumentaci pro stavební povolení (DSP) a pro provedení stavby a výběr zhotovitele stavby (PDPS), které byly dokončeny v srpnu roku 2021 vydáním čistopisu dokumentace. 3. 11. 2022 bylo získáno stavební povolení v právní moci a v listopadu byla také podepsána smlouva s vybraným zhotovitelem stavby.
Koncepce dopravního
a urbanistického řešení
V rámci DUR byla navržena velká část dvoukolejné železniční trati na estakádách, jejichž souhrnná délka je 983 m. Dále byl oproti studii proveditelnosti navržen posun zastávky Praha-Výstaviště o cca 200 m ve směru do Stromovky. Zastávka byla nově umístěna v prostoru mezi Stromovkou, Holešovickým hřbitovem a ulicí Dukelských hrdinů. V rámci DUR bylo rozhodující projednání návrhu protihlukových opatření. Dříve navržené až 5 m vysoké protihlukové stěny (PHS) byly rezolutně odmítány, a tudíž byly hledány alternativy založené převážně na aplikaci nízkých protihlukových stěn. Pro splnění hygienických limitů jsme tak museli přijít s novým nápadem, a to umístěním PHS na mostě mezi koleje dvojkolejné trati. To vedlo sice k oddálení kolejí a tím rozšíření mostu a zvýšení nákladů, nicméně v intravilánu širšího centra metropole je takové řešení odůvodněné, neboť umožnilo snížení PHS na maximální výšku pouze 1,5 m nad temenem kolejnice. Železnice tak netvoří optickou bariéru v území.
Ve stupni DSP a PDPS byla dále přepracována koncepce železniční stanice Praha-Bubny, která má ambici stát se přirozeným centrem nově vznikající čtvrti, propojující dolní Holešovice s Letnou. V DUR navržené zastřešení nástupišť ocelovými přístřešky bylo v kontextu přípravy dlouhodobého rozvoje území Holešovice, Bubny, Zátory (Územní studie, Pelčák a partner architekti), navržených veřejných prostor a záměrů výstavby Vltavské filharmonie a Památníku ticha v těsném sousedství, nahrazeno halovým zastřešením. V rámci stanice byly zásadně navýšeny plochy pro komerční využití a na celou stavbu byly kladeny nadstandardní požadavky na architektonickou kvalitu díla.
Na projektu se společně s METROPROJEKT Praha podílela architektonická studia DH ARCHITEKTI (zast. Praha-Výstaviště), JAKUB CIGLER ARCHITEKTI (ŽST Praha-Bubny) a architekti Lucie Pencová a Tomáš Pechman (SUDOP Praha).
Železniční stanice Praha-Bubny
Prostorové a dispoziční řešení železniční stanice Praha-Bubny se čtyřmi dopravními kolejemi určují tratě směrem na Letiště, Kladno a do Kralup. Výškové řešení vychází na jižní straně z navazujícího Negrelliho viaduktu a z mimoúrovňového křížení s tramvajovou tratí. Na severní straně pak vychází z navazujících estakád, mimoúrovňově křížících ulice Nicolase Wintona (urbanistická osa Veletržní–Dělnická) a Bubenská. Železniční stanice má tři vestibuly (JIH, STŘED a SEVER) a umožňuje přímý komfortní přestup na metro C a tramvaje.
Hlavním novým požadavkem pro úpravu návrhu bylo připravit halové přestřešení nástupišť tak, aby konstrukce umožnila budoucí dostavbu budovy nad kolejištěm. Hmotové řešení objektu je tak v čase rozděleno do dvou etap. Fáze tzv. uvedení do provozu, kdy samotné nádraží provozně funguje, ale nejsou aktivována propojení a vazby do všech směrů v území, a budoucí fáze 2, kdy dojde bez významného omezení provozu k dostavbě budovy nad kolejištěm a podél západní hrany nádraží. Funkce celého objektu je kromě vlastní železniční stanice uvažována jako administrativní, doplněná obchodními plochami v přízemí. Budoucí objekt může být v části severního vestibulu propojen podzemní pasáží s novým vestibulem stanice metra Vltavská.
Všechny vestibuly jsou s nástupišti propojeny schodišti, eskalátory a výtahy. Vestibuly jsou koncipovány jako rozptylové (shromažďovací) plochy s přístupem na jednotlivá nástupiště a jsou zde umístěny komerční prostory. V severním vestibulu je umístěn hlavní technologický blok železniční stanice. Střední vestibul bude při uvedení do provozu sloužit pouze účelově pro přístup k nástupištím, stavebně připravený na doplnění technologických a obchodních prostorů.
Z architektonického a designového hlediska je celá budova stanice pojata v minimalistickém jednoduchém tvarovém a konstrukčním řešení. V první fázi je budova koncipována jako jednoduchý „pevný sokl“, na který bude v druhé fázi „osazena“ administrativní budova. Nosná konstrukce zastřešení včetně podpor je provedena důsledně z pohledového betonu. Stropní deska je perforovaná rastrem kruhových světlíků.
V první etapě slouží střecha nádraží nad jižním vestibulem jako vyhlídková terasa, přístupná čtyřramenným schodištěm z prvního nástupiště. Vzhledem k tomu, že nádraží je první budovou v transformačním území, může se terasa stát infopointem s vyhlídkou na město a okolní vznikající čtvrť.
Konstrukce budovy stanice má přibližně obdélníkový tvar o rozměrech cca 250 × 50 m a výšku cca 18 metrů. Založení je na masivní železobetonové desce o tloušťce místy až 2,5 m, podepřené 493 vrtanými pilotami, vetknutými do skalního podloží. Sloupy jsou navrženy s maximální štíhlostí, avšak musí mít vysokou únosnost i pro budoucí nástavbu. Jsou provedeny z pohledových světlých betonů vysoké pevnostní třídy C50/60, s maximálním přípustným stupněm vyztužení a s vysokými nároky na kvalitu povrchů (PB3). Plochá střešní deska s rastrem velkých prosvětlovacích kruhových otvorů je bez jakýchkoli trámů a hlavic, tuhost celé konstrukce je řešena metodou příčných a podélných skrytých průvlaků. Na pohled nejsou viditelné žádné prvky TZB, vše je skryto do hmoty nosných konstrukcí.
Po dobu výstavby stanice bylo zřízeno provizorní (objízdné) kolejové propojení Negrelliho viaduktu s odbočkou Stromovka, které umožnilo otevřít staveniště žst. Praha-Bubny v téměř celém rozsahu.
Mostní komplex Bubny–Výstaviště
Z pohledu budoucí urbanistické struktury města byla zásadní realizace nových estakád propojujících ŽST Praha-Bubny se zastávkou Praha-Výstaviště, které odstranily bariéru v podobě původního železničního náspu Buštěhradské dráhy a otevřely možnosti pro další komunikační propojení.
Již během realizace bylo provedeno nové cyklo/pěší propojení ulic Veletržní–Dělnická, po více než 160 letech existence trati byla nově propojena území Holešovic a Letné. Realizace estakád dále uvolňuje území pro začátek urbanizace brownfieldu investorů – Zátory (v souladu s územní studií) a navazující projekty dalších investorů, a to včetně možného využití prostoru pod estakádami v podobě připravovaných tzv. „vestaveb“. Nové přemostění a zvýšení nivelety trati byly podmiňující investicí pro rekonstrukci ulice Dukelských hrdinů včetně tramvajové trati a umožnily realizovat zcela novou podobu ulice Bubenské. Zajímavostí je, že v rámci stavby byl zrušen a nahrazen železniční přejezd s evidenčním číslem P1 v síti státních drah.
Souhrnná délka dvojkolejných estakád je 982,35 m, dvě „malé“ estakády jsou každá o délce 197, 200 m a „velká estakáda“ o délce 587,95 m. Nosnou konstrukci mostního komplexu tvoří soustava monolitických spojitých deskových konstrukcí z dodatečně předpjatého betonu, v polích o větším rozpětí (přemostění významných komunikací) s náběhy k pilířům, u kratších polí bez náběhů. Celkem bylo navrženo a zrealizováno 15 nosných konstrukcí o dvou až čtyřech polích, 44 podpěr, 356 vrtaných pilot.
Navrženo bylo unikátní řešení ochrany proti hluku – poprvé u železničního mostu v ČR s protihlukovou stěnou mezi kolejemi a díky tomu bez vysokých protihlukových stěn na římsách.
Dokončené mostní dílo se prakticky shoduje s návrhem a vizualizacemi, které METROPROJEKT představil v r. 2017 v rámci dokumentace pro územní rozhodnutí, a to jak dispozičním a konstrukčním uspořádáním mostu, tak všemi podstatnými prvky vzhledu a designu.
Zastávka Praha-Výstaviště
Zcela nová zastávka na železničním spojení Praha – Letiště – Kladno byla navržena s potenciálem dopravní obsluhy parku Stromovka, Výstaviště a přilehlé části Holešovic a s přímým komfortním přestupem z (pří)městské železnice na tramvaje. Oproti dřívějším návrhům je zastávka umístěna mimo most přes ulici Dukelských hrdinů v jeho těsném sousedství. Z jižní strany je prostor zastávky vymezen Holešovickým hřbitovem a ze severní strany památkově chráněnou zdí Královské obory.
Charakteru místa odpovídá i architektonické řešení, založené na citlivém začlenění dopravní stavby do památkově a přírodně chráněného území s důrazem na kvalitu použitých materiálů a designovou čistotou navržených detailů a prvků. Na zastávku je přístup z obou konců nástupišť, kromě hlavního vstupu z ulice Dukelských hrdinů, obsahujícího i výtahy, je z druhé strany přístup z nové lávky přes trať, která je dalším propojením Letné s parkem Stromovka. Nástupiště o délce 220 m je v jeho východní polovině zastřešeno kombinací lehké ocelové konstrukce se skleněnými stěnami.
Parter navazující na novou zastávku byl realizován v koordinaci s Rekonstrukcí tramvajové trati Dukelských hrdinů a u Výstaviště. Díky této koordinaci proběhla komplexní úprava okolního veřejného prostoru.
Realizace
Zhotovitelem stavby bylo sdružení „TBR + OHLA + EŽ – BUBNY“ – Metrostav TBR a.s., OHLA ŽS, a.s., Elektrizace železnic Praha a.s.
Z pohledu celkových objemů a bilancí bylo na stavbě použito cca 55 tis. m³ betonu a 10 tis. tun oceli. Největší jednorázovou betonáží ŽST Praha-Bubny, resp. celé stavby, bylo zastřešení DC5 ŽST Praha-Bubny: 1 370 m³ (750 m³ bílý, 620 m³ šedý) za 11 hodin, cca 65 lidí, pět pump. Nejobjemnější betonáží mostních estakád byla NK2 (čtyřpolový most u ulice Bubenské) s objemem betonu 1 184 m³ (135 automixů) za 17 hodin.
Stavba byla během přípravy a realizace koordinována se souvisejícími stavbami, což vyžadovalo průběžnou koordinaci technického a architektonického řešení a koordinaci harmonogramu realizace stavby. Zásadní koordinace proběhly s akcí Rekonstrukce tramvajové trati Dukelských hrdinů a U Výstaviště (investoři DPP, TSK a PVS), s podmiňujícím projektem podjezd Bubny a s připravovaným záměrem Vltavské filharmonie.
Stavba trvala 2,5 roku.
Autoři: Kamil Bednařík,
Jan Pešata,
David Krása,
METROPROJEKT Praha a.s.
Foto: Tomáš Cmíral
