Ing. Bc. Jiří Crha
Každý, kdo se v poslední době vypravil vlakem do Brna, má jasno v tom, co Ing. Jiří Crha, radní pro dopravu Jihomoravského kraje a starosta města Blanska, sleduje jako prioritu ve své agendě. Rozsáhlá oprava železniční trati v úseku Blansko–Brno ale není zdaleka jedinou aktivitou na území kraje, která zlepší nejen místním obyvatelům dopravní komfort.
Jaká je struktura dopravní agendy Jihomoravského kraje?
Dopravní agenda Jihomoravského kraje má dvě části. Jednak obhospodařuje dopravní infrastrukturu, kterou tvoří celkem 3800 km silnic 2. a 3. tříd, a dále zabezpečuje dopravní obslužnost, tedy provoz autobusů a vlaků. O tu v praxi pečuje už dvacet let firma Kordis JMK, náš koordinátor Integrovaného dopravního systému. V případě Brna se hodně zaměřuje na postupné nahrazení individuální dopravy obyvatel z příměstských oblastí do města za využívání veřejné hromadné dopravy. Ta spotřebuje vůbec největší část objemu peněz v našem rozpočtu, je to 2 a půl miliardy korun z celkových tří a půl miliard.
Jak jste spokojeni se současným stavem silnic v Jihomoravském kraji?
Už v roce 2000, kdy vzniklo současné rozdělení krajů, přebírala Jižní Morava komunikace ve velmi špatném stavu. S řadou problémů, které z této situace plynou, se potýká dosud. Nepomáhá nám ani výnos z průměrné daně počítané na jednoho obyvatele, která je ve srovnání s jinými kraji u nás poměrně malá. Zatímco v kraji Vysočina je to 10 000 Kč, u nás o čtyři tisíce méně. Tím pádem máme i menší fondy na opravy, zvlášť nyní, kdy velká část financí jde na pokrytí ztrát v dopravní obslužnosti během covidové epidemie. Náklady na opravy silnic a investice z našich vlastních příjmů v současné době tedy dělají asi 400 milionů, dalších 300 milionů jde ze Státního fondu dopravní infrastruktury, dále se projekty pokrývají z IROPu, který ale bude končit. Ten celkový deficit v péči o silnice, které obhospodařujeme, odhaduji v našem kraji, rozlohou druhém největším v zemi, na nějakých 15 miliard.
Jakým způsobem zasáhly události posledních let do plánů kraje?
V době covidu byly ohromným problémem ztráty v oblasti dopravní obslužnosti a nyní je obrovským problémem zvýšení nákladů pro dopravce, kde figuruje především nafta pro autobusy nebo energie na železnicích. Tam vznikají ohromné propady. V uzavřených vysoutěžených smlouvách navíc zatím neexistuje způsob, jak legálním způsobem upravit dodatečně ceny tak, aby reflektovaly inflaci a zvýšené náklady na materiál či pohonné hmoty.
Pro váš kraj jsou významným aktuálním tématem plány na vysokorychlostní železniční tratě.
Samozřejmě, u nás se v rámci VRT kříží dva železniční koridory, jeden na Vídeň a druhý na Přerov a Ostravu. Nejdál jsme s etapou Brno – Šakvice. Náš úkol jako kraje byl zakotvit tratě v zásadách územního rozvoje, což jsme splnili. Další kroky už podniká Správa železnic, ale my je velmi sledujeme. Pro nás jde o jasnou budoucnost, kterou zásadním způsobem podporujeme a vždy podporovat budeme.
Ing. Bc. JIŘÍ CRHA
člen Rady Jihomoravského kraje
Narodil v roce 1960 v Brně. V letech 1981 až 1986 studoval na Fakultě elektrotechnické Vysokého učení technického v Brně, mezi lety 1993 a 1997 si doplnil vzdělání bakalářským oborem Veřejná ekonomie a správa na Fakultě ekonomicko- -správní Masarykovy univerzity.
Od roku 1988 do roku 1992 pracoval jako vedoucí měrového střediska Metra Blansko, poté jako vedoucí kanceláře přednosty Okresního úřadu Blansko. V roce 1995 se stal přednostou Okresního úřadu Blansko a tuto funkci zastával až do roku 2001. Po znovuobnovení krajské samosprávy byl jmenován ředitelem Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Tuto pozici vykonával do roku 2010. Po komunálních volbách v roce 2010 byl zvolen místostarostou Blanska, tuto pozici obhájil také po volbách v roce 2014. Dne 1. listopadu 2018 byl zvolen starostou města a v roce 2020 Zastupitelem Jihomoravského kraje a Radním JMK pro oblast dopravy. Obě funkce vykonává dosud.
Na co se v oblasti železniční dopravy zaměřujete v současné době?
Aktuálně je to železniční uzel Brno, vůbec nejdůležitější akce u nás v kraji. Dopravní kapacita je tam na hraně už nyní, takže bez vyřešení tohoto problému není jakýkoli další zásadní rozvoj na železnici u nás možný. Pokud by se jeho modernizace nerealizovala, mohly by mezinárodní koridory náš kraj zcela minout. Druhou akcí, která kraj zaměstnává, je Brno Zastávka, kde je třeba dokončit elektrifikaci a zdvoukolejnění. Už je ukončena první etapa a měli jsme problémy se seškrtáním financí, které se naštěstí podařilo vyřešit, Na podzim bychom mohli začít s kácením vegetace.
Pro vás jako starostu Blanska je určitě velmi sledovanou akcí oprava železnice mezi Blanskem a Brnem.
Ano, tato rekonstrukce páteřní tratě, která se pohybuje v hodnotě přes 6 miliard korun, je historicky unikátním krokem. Opravy se týkají nejen řady tunelů, ale především se vytrhává celé podloží té trati, odvodňuje se a nahrazuje novým. Je nutná kompletní výluka, což na trati, která odbaví asi 10 000 cestujících denně v jednom směru, znamená řešit velmi náročnou náhradní autobusovou dopravu.
V tomto případě jsem se setkala s neobvyklou věcí, upřímnou chválou cestujících na způsob, jakým je tato doprava řešená.
Máte pravdu, setkali jsme se s opravdu profesionálním přístupem zúčastněných firem. Velmi dobře zafungoval Kordis i České dráhy, a věřím, že vše může být hotovo do konce roku, protože se pracuje velmi usilovně, o sobotách i nedělích, až do noci. To ohromné nasazení mohu potvrdit osobně. Zatímco nákladní doprava je odkloněna na jiné tratě, autobusy na Brno odjíždějí každých deset minut a jsou rychlé. Vnímám tu jiný problém, obrovsky přetížené silnice, po kterých se převážejí tuny materiálu a budou vyžadovat důkladné opravy. Ty jsou ale již v projektu zakalkulované.
Pro Blansko půjde o velký přínos?
Rozhodně. My jsme ve spolupráci s krajem využili té výluky ještě jinak. Pustili jsme se do budování přemostění trati směrem na Staré Blansko, o kterém se hovořilo už desítky let. Metrostav se této zakázky chopil velmi dobře, i když jde v tomto případě „jen“ o menší akci za 270 milionů korun. A současně přibude i podchod za 180 milionů na současném přejezdu, který buduje Správa železnic.
Velkou příležitostí bude i plánované napojení železniční tratě z Brna až na vídeňské letiště.
Ukázalo se, že ´rozlétat´ naše brněnské letiště by byla příliš složitá operace. Mnohem výhodnější se ukázalo protáhnout spoj na pravidelné lince do Vídně přímo na hodně využívané vídeňské letiště. Chceme začít třemi spoji denně, Brno nabídne parkovací kapacity a cestující budou pohodlně na místě ve skvělém čase, za hodinu a padesát minut.
Na této trase se ještě neobjeví nové vlaky, které váš kraj zakoupil.
Ještě ne, na naše vlakové jednotky pojmenované Moravia teprve čekáme, měly by od výrobce Škoda Transportation dorazit před koncem roku. Těch nových souprav je celkem 37 a počítáme s nimi na naše linky S2 a S3, tedy trasy z Brna přes Blansko na Vyškov a Křenovice, a do Tišnova a Břeclavi. Je to dost výjimečná záležitost, na kterou můžeme být na rozdíl od našich již zmíněných silnic hrdí. Získali jsme dotaci asi 5,5 miliardy korun z Evropské unie, to je dost výjimečná částka, druhou, podstatně nižší potom získal ještě jeden další kraj. Díky tomu jsme si mohli u výrobce objednat moderní, perfektně vybavené nízkopodlažní vlakové jednotky podle našich požadavků. Ještě dva roky je budou podle stávající smlouvy provozovat České dráhy, potom chystáme výběrové řízení. Tím, že kraj bude majitelem, měli bychom na nějakých 30 let docílit výhodnější ceny v dopravní obslužnosti.
Už proběhly zkušební jízdy?
Ano, jízdy prototypu přímo ve Škodovce jsme se už zúčastnili. Vůz mohou vidět návštěvníci vystavený na brněnském výstavišti během Rail Busines Days. Při pohledu do budoucna vidím tyto vlaky Moravia jako pýchu našeho kraje. Je to správné zaměření v situaci, kdy se perspektiva vylepšení našich silnic nejeví jako příliš optimistická. Komplikují ji totiž i další připravované stavby, které budou znamenat další zásadní finanční zátěž. Například stavba dalšího bloku jaderné elektrárny v Temelíně, kde se všechen těžký materiál opět bude přepravovat po našich silnicích. Podle odborné studie, kterou jsme si nechali udělat, dosáhnou úpravy v tomto případě až 3 miliard korun. Jde o tři obchvaty měst, úpravy některých mostů a křižovatek.
Jaké jsou další priority Jihomoravského kraje v silniční dopravě?
V první řadě nás zajímá dálnice Brno–Vídeň. Zatímco Rakušané už dosáhli ze své strany státní hranice, u nás se stále nic nehýbe. Jihomoravský kraj projekt už před časem odsouhlasil v rámci zásad územního rozvoje, ale výkup pozemků už je na státu. Naší další prioritou, která má podobný osud, je komunikace směrem na Svitavy dříve označovaná jako rychlostní silnice R 43, posléze D43 a zcela čerstvě jako silnice první třídy I/43. A musím zmínit i obchvat Znojma a Břeclavi.
Jak je na tom s dopravními novinkami samotné město Brno?
Tam je tématem především městský okruh. Jeho části Žabovřeská a Tomkovo náměstí patří k úspěšným řešením, kde se za poslední tři roky vývoj výrazně posunul kupředu. Kraj také výrazně podporuje cyklostezky. Příkladem může být trasa v Pasohlávkách, kde kraj vybudoval cyklostezku podél silnice, a já věřím, že se najdou lidé, kteří ji v létě rádi využijí. A nesmím zapomenout na tramvajovou trať do studentského kampusu, navržena je tam i lanovka. Všechny projekty primárně směřují k většímu využívání hromadné dopravy, což je klíčovým dopravním trendem budoucnosti, spolu s ekologickou dopravou.
