Pohled na Zelenou trať BRENS v Košicích – realizace duben 2018
HUMANIZACE MĚSTSKÉHO PROSTORU
Dopravní stavby v intravilánu měst (silnice, železnice, tramvaje, parkoviště, skladovací a výrobní plochy) mají významný vliv na městské klima a kvalitu životního prostředí. Jsou zdrojem hluku, vibrací a prachu. Vozovky, parkoviště, skladovací plochy, výrobní areály vytváří ve městech obrovské „akumulační zásobníky tepla“. Zadržené teplo vyzařují zpět do prostoru. Městská zástavba vytváří tepelné ostrovy (Urban Heat Island – UHI), které jsou rozhodujícím faktorem mikroklimatických změn. Zajištění rychlé a bezpečné silniční dopravy vyžaduje konstrukci tuhých, rovinatých a odvodněných vozovek. Jejich využití pro humanizaci městského prostoru je minimální. Kolejová železniční nebo tramvajová doprava vyžaduje dlouhodobě stabilní geometrii koleje. Tu zajistí technicky zvládnutý kolejový spodek a svršek z příčných pražců ve štěrkovém loži nebo pevná jízdní dráha. Celý prostor mezi kolejemi i vně kolejí je tedy k dispozici pro navrácení zabrané půdy do životního cyklu Země a humanizaci měst.
Dosavadní způsob výstavby zelené tramvajové tratě spočívá ve zřízení zemních a humózních vrstev v konstrukci dráhy s intenzivně nebo extenzivně pěstovanými trávníky. Intenzivně pěstované trávníky jsou v tvorbě městského prostoru vzhledově příjemnější, ale vyžadují trvalou umělou závlahu rozstřikem vody, kapénkovými nebo podmokovými zavlažovacími systémy a důslednou péči. Intenzívně pěstované trávníky vyžadují trvale provozní finanční náklady na údržbu. Bez dostatečného umělého zavlažování se stávají přírodní trávníky v letních měsících z environmentálního hlediska nefunkčními, snižuje se útlum hluku, zvyšuje se prašnost a uschlé traviny navíc mohou emitovat do ovzduší další alergeny.
VSTUP CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY DO ZELENÉ TRATĚ
Kolejový absorbér hluku s funkcí retence vody BRENS STERED je tvořen pouze z přepracovaných výrobních odpadů automobilového průmyslu. Materiálovou bázi tvoří přepracované syntetické textilie, např. používané v sedačkách vozidel, koberců, filtrů apod., které patentově chráněnou technologii přepracování STERED získávají nové užitné vlastnosti. Druhou materiálovou bází je přepracovaný pryžový odpad z pneumatik a dalších výrobků z technické pryže. Tyto vstupní materiály jsou slisovány do jednotlivých sendvičově uspořádaných dílců absorbérů. Pro vegetační povrch z rozchodníků rodu SEDUM je využíváno minimální množství zemních substrátů zapracovaných do pěstební tkaniny. Patentově chráněný kolejový absorbér hluku s funkcí retence vody BRENS STERED je dosud jediným známým technickým řešením, které je zcela založeno na principech cirkulární ekonomiky využívající pouze syntetické textilie a pryžovou drť, přičemž po ukončení životnosti absorbérů, cca po 20 – 25 letech, se materiálové báze technologicky oddělí a budou připraveny k opětovnému slisování. Při této recyklační činnosti se z absorbérů dále oddělí všechny mechanické nečistoty a prach, které dílce po dobu své expozice v koleji absorbují. Vlastní životnost syntetických textilií a technické pryže převyšuje 50 let a po ukončení své životnosti mohou být dále využity v průmyslu jako energeticky hodnotné palivo.
PŘIZPŮSOBENÍ SE EVROPSKÉMU KLIMATU
Současné klimatické změny a požadavky na životní prostředí v sídelních celcích a velkých průmyslových aglomeracích vedou k nutnému přehodnocení současných technologií klasických zelených tratí s přírodními trávníky a zeminami. Je zřejmé, že zvyšující se plochy takto vybudovaných tratí zvyšují požadavek na zdroje hygienicky nezávadné vody pro zalévání a i zvyšují finanční náklady na údržbu povrchů a vegetačního pokryvu. Současný vláhový deficit srážkové vody, projevující se v celé Evropě, dále navyšuje množství dodatečné zálivkové vody. V případě delšího suchého období a horkých dní dochází ve velmi krátké době k úplnému vysušení pěstební humózní vrstvy. Její tloušťka je malá a je dána konstrukcí koleje a nebývá větší jak 16 – 18 cm. Následná dehydratace trávníkového pokrytí vede k jeho odumření a nenávratné ztrátě růstu. Přehřátá a vysušení zemina v koleji rovněž ztrácí možnost okamžité retence vody a stává se při prudkých nebo přívalových deštích zranitelnou, dochází k jejímu odplavení či erozi. Provedená experimentální měření i provozní podmínky prokázaly, že kolejový absorbér hluku s funkcí retence vody s vegetačním pokryvem z rozchodníků rodu SEDUM nebo s umělým trávníkem je vždy schopen zadržet přívalový déšť a zpomalit odtok vody do kanalizačního systému se zpožděním, tj. až po nasycení absorbéru. V dané kanalizační síti tak příznivě snižuje velikost přívalové vlny. Retence vody obsažená v absorbérech umožňuje zmenšit návrhové profily nových kanalizačních řadů nebo snížit koeficienty odtoku povrchových vod do stávající kanalizace. Celková retence a možná evaporace srážkové vody u tramvajové tratě s absorbéry BRENS STERED délky 1 km představuje za dobu 20 let 41 800 000 litrů vody, tj. např. objem vody pro naplnění 18,61 plaveckých bazénů olympijských rozměrů. Roční potenciál retence srážkové vody na 1 m dvoukolejné tramvajové tratě je až 3 350 litrů.
SNÍŽENÍ HLUKU A VIBRACÍ, SNÍŽENÍ TEPLOTY POVRCHŮ A AKUMULACE TEPLA
Vlastní materiálová báze syntetického recyklátu STERED vykazuje velmi vysokou absorpci zvuku. Provedená měření útlumu zvuku a vibrací u zabudovaných absorbérů v provozované koleji prokázala snížení emisí hluku o 5 až 9 dB. Betonové panely nebo zádlažba kolejí stávajících tratí jsou zásobníky tepla ze slunečního záření, přičemž jeden metr dvoukolejné tratě akumuluje teplo v množství cca 2 500 kJ. Oproti tomu jeden metr dvoukolejné tratě s absorbéry BRENS STERED akumuluje pouze cca 173 kJ a přírodní trávník se zeminou cca 210 kJ. Je tedy zřejmé, že akumulace tepla je u absorbérů hluku BRENS STERED cca 15x nižší a výrazně snižuje teplotu ovzduší, zejména v nočních hodinách.
ZÁVĚR
Kolejový absorbér hluku s funkcí retence vody BRENS STERED byl oceněn Ministrem průmyslu a obchodu České republiky jako „Nejlepší výrobek z druhotných surovin 2018“ v soutěži Přeměna odpadů na zdroje. Toto nové a progresívní technické řešení jistě najde uplatnění v dalších evropských městech při řešení životního prostředí, humanizaci veřejného prostoru a přizpůsobení se klimatickým změnám.
