Tramvajová trať Kobylisy–Zdiby

Ilustrační foto Ilustrační foto

Tramvajová doprava je v Praze strategickou součástí základního systému obsluhy území doplňující metro na většině vztahů vůči městskému centru. I v centrální části města je nosným systémem veřejné dopravy s nezastupitelnou úlohou. Tramvajová doprava je rozsahem sítě téměř 150 km největší tramvajovou sítí v České republice a jednou z největších na světě. Její další rozvoj, zejména v okrajových částech města, je zakotven i v Územním plánu hlavního města Prahy z roku 1999.

Další upřesnění rozvoje kolejové dopravy přinesl programový dokument Praha kolejová, který pro potřeby nového územního plánu hlavního města Prahy v roce 2007 vznikl ve spolupráci Útvaru rozvoje města, DPP, a. s. a ROPID. V roce 2013 vznikl souhrnný koncepční dokument Koncepce tramvajové dopravy v Praze, který přinesl ucelený pohled na vývoj, stav přípravy a další rozvoj tramvajových tratí.

ZÁKLADNÍ BILANCE STAVBY

  • Tramvajová trať: 5,190 km dvoukolejná smyčka délky 420 m včetně odvodnění, trolejového vedení a napájení
  • Tramvajové zastávky: 8 (vč. terminálu Zdiby)
  • Parkovací domy: terminál Zdiby: pro 414 osobních vozidel; terminál Sedlec: pro 834 osobních vozidel
  • Měnírna: 2 objekty
  • Předpokládaný termín realizace: 2025–2027

Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy z roku 2014, jako nadřazená územně-plánovací dokumentace, nově uvádí potřebu rozvoje systému veřejné dopravy nejen na území města, ale i jeho potřebné rozšíření do Středočeského kraje. Strategický plán hlavního města Prahy (aktualizace 2016) stanovuje strategické cíle a pro rozvoj tramvajové dopravy nedůležitější strategický cíl 1.5 Udržitelná mobilita, který mimo jiné předpokládá rozvoj tramvajové sítě a podporu veřejné dopravy.

Rozpracovaný Metropolitní plán hlavního města Prahy, jehož zadání schválilo Zastupitelstvo HMP v roce 2013 a měl by být dokončen a schválen v příštím roce, obsahuje v oblasti dopravní infrastruktury strategický cíl vytvoření jednotného pražského a regionálního integrovaného systému veřejné dopravy, jehož páteří je kolejová doprava, příměstská železnice, metro a tramvaje. Plány další výstavby tramvajových tratí vycházejí z těchto zásad:

  • prodloužení tramvajových tratí v okrajových oblastech, většinou radiálního charakteru
  • doplnění vnitřní sítě místními propojeními zajišťujícími chybějící vztahy
  • provázání stávajících tratí tramvajovými tangentami.

Strategie rozvoje tramvajových tratí v Praze do roku 2030 vznikla na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy v návaznosti na obdobný dokument Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s., který jako základní řídící dokument schválila Rada hl. m. Prahy usnesením č. 2186/2017 ze dne 5. 9. 2017. Rada uložila materiál rozšířit o provozně- ekonomická data a o údaje k územnímu a demografickému potenciálu jednotlivých záměrů s cílem stanovit priority a specifikovat doporučení pro další přípravu. V těchto dokumentech již byly uvedeny záměry na rozšíření tramvajových tratí za hranice města do Středočeského kraje. Těchto záměrů je uvedeno celkem 6 a vycházejí ze závěrů pracovní skupiny zástupců hlavního města Prahy a Středočeského kraje, ustavené v roce 2016. Na základě zadání KÚ Středočeského kraje a v jeho gesci byly tyto záměry ověřeny a následně došlo k prvotnímu studijnímu prověřování. Na prvním místě byl uveden záměr Vozovna Kobylisy – Zdiby – Odolena Voda/Líbeznice.

Ze zpracované územně technické studie (UTS) tohoto záměru vyplynulo, že případné realizaci jeho první části od vozovny Kobylisy do Zdib nahrává řada příznivých faktorů. Trasa poměrně jednoduše naváže na stávající zrekonstruovanou trať v ulici Klapkově a dále by byla vedena téměř v celé délce po stávající čtyřpruhové směrově rozdělené komunikaci. V bezprostřední blízkosti je k dispozici vozovna tramvají a jsou poměrně nenáročně řešitelná křížení s většinou ostatních komunikací. Tramvajová trať Vozovna Kobylisy – Zdiby délky cca 5,6 km byla zařazena i do Plánu mobility.

V roce 2017 zpracoval Metroprojekt Praha, a. s. Technickoekonomickou studii, v r. 2019 zpracovala společnost Dopravní a inženýrské projekty, s. r. o. (DIPRO) aktualizaci UTS a ve stejném období byl zpracován společností GeoTec-GS, a. s. předběžný geotechnický průzkum. Oznámení o hodnocení vlivů na ŽP zpracoval EIA SERVIS, s. r. o. v závěru roku 2018., Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydal Magistrát hl. m. Prahy 10. 12. 2020. Tím byly vytvořeny předpoklady pro zadání zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a další projekční přípravy. Ve výběrovém řízení na zpracování této dokumentace zvítězila Společnost TT Zdiby, kterou tvoří PRAGOPROJEKT, a. s., METROPROJEKT Praha, a. s. a DIPRO, s. r. o. S ohledem na financování stavby s dotačních titulů by územní rozhodnutí mělo být vydáno do konce r. 2022. Protože se stavba nachází na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje, jsou investory této stavby Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. a Středočeský kraj zastoupený Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje.

CELKOVÉ ŘEŠENÍ

Nová tramvajová trať začíná v ulici Klapkova v současné zastávce Vozovna Kobylisy. Z křižovatky ulic Klapkova, Horňátecká, Ústecká pokračuje v ose stávající ulice Ústecká přes městkou část Praha – Dolní Chabry a dále po historické silnici přes obec Zdiby (II/608) až k okružní křižovatce se silnicí I/9. Dálnici D8 překračuje tramvajová trať nadjezdem v oblasti MÚK Zdiby. Na východní straně dálnice je trať ukončena smyčkou v nově navrhovaném Terminálu Sedlec.

V převážné délce je tramvajová trať situována na stávajících plochách pro dopravu – v intravilánu. Pouze v úseku mezi Dolními Chabry a Zdiby je trať v extravilánu, stejně tak i v oblasti MÚK Zdiby. Kromě Terminálu Zdiby a Terminálu Sedlec je trať situována na plochách, které jsou v současné době využívány jako dopravní.

Cílem stavby je, aby navrhovaná trať mohla konkurovat masivně rostoucí individuální automobilové dopravě, která je ve vnitřním kordonu hlavního města na hranici kapacity, a i přes postupné budování další komunikační sítě (Městský okruh i Pražský okruh) zde pravidelně dochází ke kongescím. Z uvedeného důvodu, i kvůli zásadní potřebě zvýšení bezpečnosti dopravy a snížení dopadu negativních účinků dopravy v lokalitách Prahy 8, kterými prochází příjezdová trasa automobilové dopravy od Zdib, by mělo docházet k postupnému zklidňování dopravy na této trase (ulice Ústecká, Horňátecká, Nad Šutkou a Zenklova), jehož důsledkem je i přirozené snižování její kapacity. Zároveň s nabídkou alternativy k automobilové dopravě by mělo dojít k zajištění nabídky vyššího cestovního komfortu oproti stávajícímu stavu, kdy je veškerá veřejná doprava zajišťována autobusy využívajícími nedostačující silniční síť přetíženou individuální dopravou.

Kromě prodloužení stávající tramvajové tratě z Kobylis přes Dolní Chabry a Zdiby do Sedlce stavba obsahuje vybudování dvou záchytných parkovacích domů s terminálem P+R, a to na území obcí Zdiby a Sedlec. To umožňuje z hlediska městské dopravy rozmanitější nabídku přímých směrových spojení zejména pro MČ Dolní Chabry a obce Zdiby a Sedlec a dále činí toto prodloužení veřejnou hromadnou dopravu méně závislé na horší průjezdnosti pozemních komunikací. Tím přináší předložený záměr jednoznačný užitek veřejné dopravě pro MČ Dolní Chabry a obce ležící severně od hranice hl. m. Prahy podél silnice II/608.

ETAPIZACE STAVBY

Stavba bude realizována a uvedena do provozu najednou. V rámci postupu výstavby lze odděleně realizovat terminály ve Zdibech a Sedlci. V délce hlavní komunikace přes Dolní Chabry a Zdiby bude stavba probíhat po dílčích úsecích dle požadavků na zachování stávajícího provozu.

CELKOVÉ STAVEBNĚ TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ

V novém stavu je v ose ulic Ústecká a Pražská navržena tramvajová trať s osovou vzdáleností kolejí 4 m. Uspořádání komunikací bylo upraveno na 2+TT+2 a 1+TT+1 s integrací cyklistického provozu v největší možné míře. Dva jízdní pruhy v ulici Ústecká byly zachovány pouze po křižovatku s ulicí Dopraváků, do které je výhledově v plánu uvažováno převedení dopravy ve směru Čimice z ulice K Ládví. V úseku mezi ulicí Dopraváků a Žernoseckou ulicí jsou cyklisté vedeni v pravých jízdních pruzích pomocí piktogramového koridoru, nebo pokud to prostorové podmínky dovolují, v ochranných pruzích pro cyklisty případně ve vyhrazeném pruhu pro cyklisty. Od ulice Dopraváků se mění prostorové uspořádání na 1+TT+1, cyklisté jsou vedeni v obou směrech ve vyhrazených jízdních pruzích a v místech zúžení (zastávky, přechody) jsou vedeni v ochranném jízdním pruhu. Toto uspořádání je zachováno až k okružní křižovatce silnic II/608 a I/9. Tuto okružní křižovatku a MÚK Zdiby tramvajová trať překonává po mostní konstrukci a následně klesá na úroveň terénu, kde je zakončena v přestupním terminálu Sedlec. Tramvajový most doplňují boční chodníky, které budou sloužit pro chodce i cyklisty a umožní jim tak bezpečné překonání dálnice D8.

Na jižním okraji Zdib je navržen dopravní terminál s parkovacím domem. Terminál bude sloužit mj. jako konečná pro autobusy PID ze směru od Klecan. Na východní straně dálnice D8 je navržen druhý dopravní terminál s parkovacím domem. Tento terminál bude sloužit mj. jako konečná pro autobusy PID ze směru od Kralup nad Vltavou, Předboje a Veliké Vsi.

Stavba dále zahrnuje přestavbu mostů přes ulici Spořickou v Dolních Chabrech, přes Přemyšlenský potok a přes ulici J. Kámena ve Zdibech.

Nová tramvajová trať se napojuje na stávající v ulici Klapkova resp. napojení do vozovny Kobylisy. Jsou zde navrženy kolejnice NT 1 v konstrukci pevné jízdní dráhy (z důvodu očekáváného zatížení silným provozem). Další pokračování tratě je navrženo s osovou vzdáleností 4000 mm, se střední soustavou trakčních stožárů, s otevřeným kolejovým svrškem a maximálním využitím kolejnic 49E1. Pouze lokálně v místech křižovatek a zastávek je navržen kryt tramvajové trati z asfaltu, kolejnice 49E1 jsou doplněny příložnými ocelovými profily pro vytvoření žlábku. Na mostní konstrukci přes dálnici D8 je osová vzdálenost zvětšena na hodnotu 4 200 mm. Tramvajová smyčka Sedlec je navržena jako jednokolejná s pravotočivým směrem pojezdu, což umožní zřídit hlavní výstupní zastávku na opačné hraně nástupních zastávek pro autobusy a stejně tak nástupní tramvajovou a výstupní autobusovou zastávku na společném nástupišti v režimu hrana-hrana.

Na celé tramvajové trati je umístěno 8 zastávek: Dopraváků, Pod Křížem, Osecká, Měděnecká Zdiby, U Celnice Zdiby, U Kostela Zdiby, Výzkumný ústav Sedlec, Terminál.

Zastávky jsou navrženy s délkou nástupní hrany 67 m šířkou nástupiště 3,0 m, kromě zastávky Zdiby, Výzkumný ústav, která má z důvodu situování na mostní estakádě nástupiště délky pouze 35 m.

Stávající most převádějící silnici Ústeckou přes místní komunikaci Spořickou bude kompletně přebudován. Místo jednopolového mostu je navržen most dvoupolový, aby bylo možno autobusovou zastávku na ul. Spořická umístit přímo pod most, ze severního nástupiště pak bude možný přímý přestup po schodišti na tramvajovou zastávku. Nový mostní objekt je navržen s délkou přemostění 15,0 m, na mostě jsou navrženy oboustranné chodníky š. 2,0 m, volná šířka (mezi obrubníky) 24,5 m.

Most pře Přemyšlenský potok a účelovou komunikaci, po které je vedena cyklotrasa, bude rovněž odstraněn. Nový mostní objekt s délkou přemostění 3,9 m (3,6 m kolmo) je koncipován jako přesypaný uzavřený rám plošně založený, volná šířka (mezi obrubníky) 21,2 m, z toho 8,0 m tramvajová trať. V novém uspořádání bude koryto potoka shora zakryto pochozím krytem, pro účelovou komunikaci bude sloužit navazující prostor š. 3,0 m a podchozí výškou 2,5 m.

Železobetonový most přes podchod pro pěší v ulici J. Kámena v intravilánu obce Zdiby bude rovněž nahrazen novou konstrukcí. Nový mostní objekt s délkou přemostění 3,6 m je koncipován jako přesypaný polorám plošně založený na původních základových pasech. Součástí je chodník šířky 2,25 m, volná šířka (mezi obrubníky) 18,50 m, z toho 8,0 m tramvajová trať, délka mostu činí 15,9 m.

Největším mostním objektem bude most sloužící k převedení plánované tramvajové trati Kobylisy–Zdiby přes dálnici D8 v místě stávající MÚK Zdiby (Exit 1) včetně plánovaných větví a křižovatek na silnici II/608 a I/9. Výška mostu až cca 12 m nad terénem vychází z požadavku na dodržení potřebné podjezdné výšky nad kříženými komunikacemi, zejména nad dálnicí D8 i během výstavby (při zohlednění potřebné výšky skruže). Směrové, šířkové a konstrukční uspořádání mostu vychází z půdorysného vedení kolejí a z požadavku na umístění stanice na mostě. Nosnou konstrukci mostu tvoří předpjatý monolitický jednokomorový trám s konzolami s proměnným vyložením. Ze statického hlediska se jedná o spojitou konstrukci o 14 polích s rozpětími 24–45 m o celkové délce 510 m. Komora má předpokládanou konstantní výšku 2,6 m. Šířka mostu je 14,0 m, v prostoru zastávky 15,7 m. Tramvajová trať je navržena na železobetonových pražcích ve štěrkovém loži, po obou stranách jsou navrženy chodníky s minimální šířkou 2,0 m, které umožní převést kabelové vedení bez zásahu do MÚK. Nosná konstrukce je půdorysně zakřivená, ve směru od Zdib jsou dva stejnosměrné oblouky s mezipřímou v oblasti zastávky, na ně navazující protisměrný oblouk. Směrové řešení je přitom navrženo tak, aby pozice pilířů vyhověla i výhledovému uspořádání všech plánovaných větví MÚK Zdiby. Spodní stavbu tvoří masivní komorové železobetonové opěry a stěnové podpěry (pilíře). Opěry obou mostů mají na vnější straně rovnoběžná zavěšená křídla. Výška pilířů je cca 8 m.

Pro zajištění provozu je nutné zajistit napájení nové tramvajové tratě Kobylisy–Zdiby elektrickou energií. Za tím účelem budou vybudovány 2 trakční měnírny – v Dolních Chabrech a v Terminálu Sedlec.

Stavba dále vyžaduje provést přeložky inženýrských sítí zejména pro dešťové odvodnění, splaškovou kanalizaci, vodovody, budou vybudovány 2 retenční a usazovací nádrže (v Terminálu Zdiby a v Terminálu Sedlec), dále se jedná o rozvody a přeložky VN a NN, veřejné osvětlení a rozvody sdělovacího zařízení. Součástí stavby je realizace nových světelných signalizačních zařízení (na křižovatce s ul. Žernosecká, Průběžná a u Celního úřadu), rekonstrukce SSZ na křižovatce s ul. K Ládví, dále vegetační úpravy a další vyvolané práce.

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ A ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PROVOZU

Obsluhu nové tramvajové tratě zajistí celodenně a celotýdenně všechny spoje linky 10. V ranní a odpolední špičce pracovních dnů budou doplněny spoji tramvajové linky 17, která bude jinak ukončena na Březiněveské. Noční linka 95 zůstane ukončena u zastávky Vozovna Kobylisy.

Hlavním přínosem bude bezesporu redukce autobusového provozu v dotčené oblasti. Spojení Dolních Chaber s metrem Kobylisy zůstane zachováno v podobě linky 145, jejíž každý druhý spoj bude do Dolních Chaber prodloužen ze současné konečné zastávky Sídliště Čimice. Linky 162 a 169, jejichž využití by v současných trasách po otevření tramvajové tratě kleslo na úroveň 10% poskytované nabídky, budou zrušeny. Spojení pro dojezd školáků ze středu Ústecké ulice do zastávky V kratinách zajistí ve vhodných časech nová školní linka 274. V terminálu Sedlec budou ukončeny příměstské autobusové linky 368, 370, 372 a 373. V terminálu Zdiby budou ještě ukončeny příměstské autobusové linky 371 a 374.

Pro automobilový provoz je v úseku od křižovatky s Žernoseckou ulicí po úroveň ulice Dopraváků zachováno uspořádání se dvěma jízdními pruhy v každém směru. Od ulice Dopraváků po úroveň ulice K Ďáblicům je provedena vzhledem k vedení tramvajové tratě stavební změna uspořádání na 1+TT+1. Příčné uspořádání se mění přidáním dalšího jízdního pruhu pouze v místech křižovatek, kde bylo vhodné, nebo prostorově možné doplnit řadicí pruh pro odbočení doleva.

V celé délce přes Kobylisy, Dolní Chabry a Zdiby je podle prostorových možností navržen samostatný pruh pro cyklisty v obou směrech, a to zejména v úsecích s jedním jízdním pruhem. U křižovatek, kde dochází k rozšíření jízdního pásu o řadicí pruh, a u tramvajových zastávek je místo samostatného pruhu pro cyklisty navrženo řešení s ochranným pruhem, v úzkých místech s vyznačeným piktokoridorem. Za obydlenou částí Zdib jsou pro chodce a cyklisty navržené společné chodníky na tramvajovém mostě, které umožní bezpečně překonat dálnici D8 a celou oblast MÚK Zdiby. Od Terminálu Sedlec navazuje stezka podél silnice III/0084 do Sedlce. Od zastávky Zdiby, Výzkumný ústav, která je situována na mostě, je navržena boční lávka, která hlavní most a zastávku na mostě spojuje pomocí spirálovitého sjezdu s areálem prodejny LIDL.

Téměř v celé délce zástavby podél nové tramvajové trati jsou stávající chodníky doplněny o nové. Na křižovatkách jsou ve vhodných místech navrženy přechody pro chodce, a to zejména na křižovatkách, které budou vybaveny světelnou signalizací.

SOUVISEJÍCÍ STAVBY

Stavbu tramvajové trati resp. mostní estakády přes D8 není možné provést na půdorysu stávající okružní křižovatky silnic I/9 a II/608 na severním okraji Zdib. Protože tato křižovatka je v současné době již tak nevyhovující, rozhodlo se Ředitelství silnic a dálnic ČR po dohodě s investory tramvajové trati připravit kompletní přestavbu této křižovatky v koordinaci se stavbou TT tak, aby vše mohlo být realizováno najednou a nebyl nutný provizorní stav, jak bylo uvažováno ve studii.

Zároveň s touto západní okružní křižovatkou bude s ohledem výhledové řešení celé MÚK Zdiby realizována i východní okružní křižovatka, která umožní dostatečné potřebné silniční napojení Terminálu Sedlec na silniční síť.

ZÁVĚR

Nová tramvajová trať Vozovna Kobylisy – Zdiby přispěje bezesporu ke zvýšení kapacity a komfortu cestování v celé dotčené oblasti a ke zlepšení přestupních vazeb mezi tramvajovými a autobusovými linkami. Omezením provozu autobusové dopravy dojde ke zlepšení životního prostředí snížením uhlíkové stopy i hlukové zátěže. Vybudováním záchytných parkovišť u obou terminálů ve Zdibech i v Sedleci dojde také k určité redukci individuální automobilové dopravy.

Přestože je tento projekt velmi pozitivně vnímán i politickými představiteli hlavního města Prahy a Středočeského kraje, bude nutné zejména zajistit potřebné finanční prostředky na jeho realizaci. V úrovni studie byla potřebná částka odhadována na cca 2 mld. Kč bez DPH, v současné době s vysokou inflací však bude nutné počítat s částkou vyšší. Předpokládá se, že jednu čtvrtinu prostředků zajistí hlavní město Praha a jednu čtvrtinu Středočeský kraj, zbývající polovina by měla být zajištěna z dosud nespecifikované dotace. O provozní náklady by se hlavní město Praha a Středočeský kraj měly podílet rovným dílem. Nezbývá než pro realizaci tohoto záměru vytvořit potřebné předpoklady a potom se dílo podaří.

Ing. Jiří Pech, Ing. Jan Švarc
PRAGOPROJEKT, a. s.


PRAMENY:
[1] Plán udržitelné mobility Prahy a okolí, zásobník akcí Polaď Prahu – OD MHMP, OOP MHMP, IPR HMP, ROPID
[2] Strategie rozvoje tramvajových tratí v Praze do roku 2030 – IPR HMP 2018
[3] Rozpracovaná DÚR stavby Tramvajová trať Kobylisy–Zdiby – Společnost TT Zdiby (PRAGOPROJEKT, a. s., METROPROJEKT Praha, a. s., DIPRO, s. r. o.) 2022