Rekonstrukce železniční trati Soběslav – Doubí u Tábora

Výstavba Černovické estakády Výstavba Černovické estakády

Koleje někdejší Dráhy císaře Františka Josefa I. vedoucí malebnou přírodou jižně od Tábora zažívají po více jak 140 letech provozu velké změny. Trať spojující Prahu a České Budějovice je součástí 4. železničního koridoru a prochází modernizací, která ji proměňuje pro potřeby cestování 21. století. Práce na úseku mezi obcemi Soběslav a Doubí u Tábora byly zahájeny v loňském roce a provádí je sdružení firem STRABAG Rail a.s. (vedoucí účastník sdružení), EUROVIA CS a. s. a METROSTAV a. s.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ

  • Název projektu: „Modernizace trati Veselí n. L. – Tábor – II. část, úsek Veselí n. L. – Doubí u Tábora, 2. etapa Soběslav – Doubí“
  • Lokalita: Jihočeský kraj
  • Hodnota zakázky: 3 865 692 670 Kč
  • Investor: Správa železnic, státní organizace
  • Zhotovitel: Společnost Soběslav – Doubí (STRABAG Rail a. s. – vedoucí účastník sdružení, EUROVIA CS a. s., Metrostav a. s.)
  • Projektant: METROPROJEKT a. s.
  • Plánovaná doba výstavby: 09/2019 – 05/2023

Začátek stavby navazuje na úsek Veselí nad Lužnicí – Soběslav, který byl zprovozněn v roce 2015. Stavba končí a plynule navazuje na úsek Doubí u Tábora – Tábor, jež byla dokončena v roce 2009.

Hlavním cílem modernizace trati je zavedení dvoukolejného provozu, zvýšení rychlosti na 160 km/hod (v současné době se uvažuje o zvýšení rychlosti v daném úseku až na 200 km/hod), dosažení traťové třídy zatížení D4 UIC a dále zavedení prostorové průchodnosti pro ložnou míru UIC GC, zajištění požadované propustnosti a vybavení trati zabezpečovacím zařízením pro provoz. Projektant stavby (METROPROJEKT a. s.) zvolil novou stopu trati v souběhu s trasou dálnice D3. Veškeré úpravy komunikací navazují na komunikační skelet projektovaný v souladu s územním plánem města Soběslav a úpravy významně zlepšují dopravní obslužnost města.

Předání staveniště ze strany Správy železnic proběhlo v říjnu 2019 a vzhledem k příznivému počasí mohly být stavební práce zahájeny ještě v tom samém roce. Začalo se tak pracovat na sejmutí ornice, postupném odstraňování vegetace v prostoru stavby, budování zařízení staveniště a překládce kabelových tras. V průběhu prací se nicméně objevily některé nečekané výzvy, s nimiž si stavba musela poradit. Jednou z nich byl archeologicky významný nález – pohřebiště z doby železné, přímo v trase budoucího tělesa dráhy. Přestože byl záchranný archeologický výzkum zahájen téměř okamžitě, probíhají archeologické práce doposud a vzhledem k významu a rozsahu naleziště lze pouze doufat, že negativně neovlivní harmonogram výstavby.

Po vytyčení stavby a shrnutí ornice byly zahájeny velmi intenzivní práce, nejenom na novém tělese – zářezy a násypy, ale především na všech umělých stavbách – mostech a tunelu, které je nutné vybudovat v předstihu pro plynulý postup prací při pokládání vlastních kolejí, jejichž realizace je často dlouhodobá. Vybudovat nový podchod v místě zrušeného železničního přejezdu v Soběslavi, hloubený Zvěrotický tunel o délce 370 m, estakádu přes Černovický potok o délce 830 m, estakádu přes rybník Kamenný o délce 300 m a tunelový most umožňující migraci zvěře o délce 70 m jsou časově náročné práce a jejich včasné dokončení před pokládkou kolejových polí je zásadní pro zdárné dokončení díla.

ESTAKÁDA PŘES RYBNÍK KAMENNÝ

Před zahájením prací na výstavbě estakády přes vypuštěný rybník Kamenný bylo nejprve třeba odstranit sedimenty ze dna, vybudovat ochrannou hráz proti zaplavení staveniště a provést založení pilířů na velkoplošné piloty. Objekt je budován rovnoběžně s trasou dálnice D3, jejíž estakáda tento rybník rovněž protíná. Vzhledem ke složité a nestejnorodé geologii podloží je nutná neustálá konzultace s projektantem a geologem stavby. Horní nosná ocelová část estakády bude montována výsuvem konstrukce na připravené pilíře, neboť těžká zvedací technika má do tohoto prostoru jen omezený přístup.

ČERNOVICKÁ ESTAKÁDA

Předmětem projektu je také výstavba nového železničního mostu, který překonává komunikaci III/13527 Soběslav – Sedlečko a Černovický potok. Další pole mostu byla navržena s ohledem na volný pohyb zvěře (EIA). Tento most má podobu spřažené ocelobetonové trámové konstrukce délky 832 m s horní železobetonovou deskou mostovky, která je společná pro obě převáděné koleje. Jedná se o konstrukci o 27 mostních otvorech. Spodní stavba je ze železobetonu s hlubinným založením na velkoprůměrových pilotách. Uložení nosné konstrukce je na kalotových ložiscích s životností 100 let. Na mostě bude uzavřené štěrkové lože s odvodněním, odkapem na terén. Pro osazení ocelové konstrukce byla navržena montáž výsuvem, ale vzhledem k příznivému stavu terénu v okolí mostu zvolil zhotovitel montáž v ose těžkými jeřáby.

ZVĚROTICKÝ TUNEL

Na základě výsledků průzkumných prací navrhl projektant vybudovat hloubený tunel v dočasně otevřené stavební jámě, místo původně zamýšleného tunelu raženého s hloubenými portálovými úseky. Určujícími podmínkami výstavby je ochrana půdního fondu a omezení negativního vlivu železniční dopravy na blízkou zástavbu rodinných domů. Nedílnou součástí je i ochrana zdrojů podzemních vod okolní zástavby, kdy během stavby probíhá monitoring vydatnosti a kvality vody ve studních. Po zásypu tubusu tunelu bude na pozemcích obnovena zemědělsky obdělávaná půda. Ostění tunelu je tvořeno 37 ks železobetonových tunelových pasů betonovaných na místě do připravené formy.

SILNIČNÍ NADJEZDY

Nově budovaná železniční trať přetíná v krajině stávající silniční komunikace. Pro zachování jejich funkčnosti je nutné vybudovat nové silniční nadjezdy.

Jedná se o nadjezd umístěný do komunikace ze Sedlečka do Klenovic hned v návaznosti na již vybudovaný nadjezd přes dálnici D3. Nadjezd je z důvodu urychlení výstavby budován jako prefabrikovaný.

Dále je na komunikaci spojující Myslkovice s obcí Janov budován silniční monolitický nadjezd, který taktéž navazuje na již zhotovený silniční nadjezd přes dálnici D3.

A nakonec je v lokalitě Doubí budován místo stávajícího rušeného žel. přejezdu na stávající trati nový monolitický železobetonový silniční nadjezd, který je na komunikaci Doubí u Tábora – Košice. Pod tímto nadjezdem bude vybudována nová zastávka Doubí u Tábora. Stávající zastávka bude zrušena.

Nedílnou součástí stavebního díla je i přeložení stávajících inženýrských sítí, které jsou v kolizi s nově budovanou tratí a také úprava komunikací stávající dopravní sítě přetnuté novou polohou železniční trati. Zde je nutná velmi úzká spolupráce s vlastníky a správci jednotlivých zařízení, protože přeložky IS mohou velmi významně ovlivnit vlastní realizaci stavby. Současně s postupem prací souvisí i předčasné uvádění jednotlivých částí do provozu tak, aby bylo možné plynule postupovat ve výstavbě bez negativního ovlivnění okolí stavby, hlavně v oblasti komunikací. Mezi významné přeložky patří přeložky vodovodních dálkových přivaděčů, na které je připojena řada obcí. Tyto přeložky jsou náročné nejen z časového hlediska, ale také proto, že nejdříve dojde k přeložení potrubí dočasně, aby stavba mohla dále probíhat a následně, po vybudování mostních objektů, je potrubí přeloženo do definitivní polohy. Na této stavbě bylo nutné provést také „přeložku“ litinového kříže s ukřižovaným Kristem, který bude po dokončení stavby umístěn na nový podstavec ve tvaru kříže. Vlastníkem tohoto památníku je Římskokatolická farnost Janov.

V celém nově budovaném úseku probíhají práce na výstavbě nových železničních zářezů a násypů. Tyto práce jsou náročné jak časově, tak i technologicky a přímo ovlivňují spolu s výstavbou výše uvedených estakád a tunelu i čas výstavby. Předpokládaný termín uvedení do provozu obou traťových kolejí včetně jejich napojení na již zhotovenou stanici Soběslav je 28.11.2022. I přes problémy, které nás postihly v tomto roce z důvodu nařízených nouzových stavů uvedený termín považujeme za reálný.

Informace o průběhu výstavby jsou pravidelně vkládány na webové stránky https://sobeslav-doubi.cz.

Je zde umístěna fotodokumentace s měsíční aktualizací, jedenkrát za každé čtvrtletí jsou pak na webové stránky vkládány letecké záběry z průběhu stavby.

Ing. Michal Mokrý
ředitel stavby
STRABAG Rail a. s.


PODÍL STRABAG RAIL a. s. NA STAVBĚ:

  • Výstavba železničního svršku dvoukolejné tratě
  • Výstavba železničního spodku na nově budované trati, včetně části žel. stanice Soběslav
  • Výstavba nového trakčního vedení včetně nové spínací stanice
  • Vybudování nových pozemních komunikací
  • Úpravy povrchů stávajících pozemních komunikací
  • Výstavba protihlukových stěn
  • Výstavba nových železničních zastávek v Myslkovicích a v Doubí u Tábora
  • Vybudování 370 m dlouhého železničního dvojkolejného tunelu
  • Vybudování 4 železničních mostů včetně dvou estakád
  • Vybudování 3 železničních propustků
  • Vybudování nového podchodu pro cestující v žst. Soběslav
  • Vybudování 3 silničních nadjezdů
  • Vybudování 3 silničních propustků
  • Demolice 3 železničních mostů