Články

Když se rychlostí 24 metrů za hodinu pohybuje hlemýžď, ani si ho nevšimnete. Když tutéž rychlost vyvine desítky metrů nad zemí konstrukce z několika tisíců tun betonu a oceli, je to výjimečná podívaná. Stavbaři Metrostavu a sesterské firmy Bemo Tunneling minulý týden vysunuli třetí trakt mostu přes Gottleubské údolí v saské Pirně, bráně do Českosaského Švýcarska. 

V rámci rekonstrukce mostu, který spojuje Slovanský ostrov a palác Žofín s Masarykovým nábřežím v Praze, bylo vráceno na své místo i speciální osvětlení v zábradlí, které zde přes třicet let nefungovalo a bylo skryto pod kovovými deskami.

Na stavbě dálnice D4 Via Salis, prvního českého PPP projektu v oblasti infrastruktury, proběhlo v minulých dnech u Mirotic osazení nosníků pro nový most, kterým v budoucnu dálnice překlene silnici II/121. Starý most byl v červnu odstraněn za tři dny a nyní stavbaři během dvou nocí instalovali 14 betonových nosníků tvořících základ nové mostní konstrukce. Dokončen bude tento dálniční most v průběhu příštího roku.

Mánesův most přes Vltavu v Praze je nemovitá kulturní památka nacházející se na území Pražské památkové rezervace, která je součástí historického jádra Prahy a v r. 1992 byla zařazena do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Most je ve správě TSK Praha a.s. Cílem komplexního diagnostického průzkumu bylo zjistit aktuální stavební stav a doporučit způsob opravy mostu a jeho údržby.

Most přes řeku Darga je součástí projektu The American Road, jehož název vychází z pojmenování nedokončené silnice ze 60. let, jejíž stavba byla opuštěna v průběhu Sedmidenní války v roce 1967. Nová silnice American Road má spojit severní a jižní izraelské osady na Západním břehu a zkrátit jízdní doby ve východní části Jeruzaléma. Most překonává hluboké údolí wádí Darga za pomocí pilířů vysokých přes 20 m a s rozpětím polí 67,0 m + 96,0 m +  67,0 m.

Právě probíhající rekonstrukce mostu na barrandovské estakádě v Praze je příkladem instalace bezpečného, účinného, a přitom jednoduchého odvodnění s liniovým obrubníkovým systémem. Při komplexní rekonstrukci se zcela ruší centrální venkovní svodový žlab, který byl komplikovaný na údržbu.

Předmětem příspěvku je prezentovat vyhodnocení výsledků projektu „Diagnostika a statické posouzení železničních mostů s předpjatou nosnou konstrukcí“, zpracovaného pro Správu železnic s. o.

20. září spustila Technická správa komunikací (TSK) první stavební práce, související s rozsáhlou rekonstrukcí Libeňského soumostí. Týkají se budoucího proplachovacího kanálu a havarijní nádrže na Rohanském ostrově u inundačního mostu X656 v blízkosti komplexu budov DOCK.

Moderní doba vyžaduje stavbu štíhlých a vzdušných konstrukcí, které jsou nejen estetické, ale také vedou k úspoře materiálu betonu a výztuže, čímž se stávají také ekonomické a ekologické. Pro dosažení žádaného výsledku v mostním stavitelství často využíváme technologii předpjatého betonu.

Při rekonstrukcích mostů je možné využít prefabrikovaných konstrukčních panelů z polymerického betonu. Tyto prvky, které fungují jako ochranné mostní římsy, slouží současně i jako ztracené bednění při lití betonu.