Změnou prošel už samotný název liniového zákona.
Rok 2024 přináší celou řadu legislativních novinek, které by rozhodně neměly uniknout pozornosti subjektů působících v oblasti výstavby a údržby liniových dopravních staveb. Kromě nabytí účinnosti nového stavebního zákona (a s ním spojeného zřízení specializovaného Dopravního a energetického stavebního úřadu), změny zákona o pozemních komunikacích a dílčích úprav zákona o drahách doznal zásadních změn především tzv. liniový zákon. Lze přitom očekávat, že tato změna bude mít na silniční a železniční infrastrukturu zásadní dopad.
Rozšíření působnosti
Změnou prošel už samotný název liniového zákona. Jeho oficiální verze nově zní „zákon o urychlení strategicky významné infrastruktury“. Tato změna souvisí s rozšířením okruhu staveb, na které se liniový zákon vztahuje. Zákon se totiž nově týká třeba také tzv. staveb pro energetickou bezpečnost, infrastruktury pro vodní dopravu, terminálů železniční a silniční dopravy, či dokonce těžební infrastruktury.
Procesní změny
Zákonodárce si při změně liniového zákona kladl za cíl urychlení povolování strategicky významných staveb a s tím souvisejících správních řízení. Jedním z nástrojů, který by měl dosažení tohoto cíle napomoci, je omezení možnosti podávat tzv. blanketní odvolání. To v praxi znamená, že odvolatel nebude ve vztahu ke stavebním rozhodnutím týkajícím se staveb, na které dopadá liniový zákon, vyzýván k doplnění neúplného odvolání. Nebude-li odvolání úplné (což zpravidla znamená, že mu bude chybět odůvodnění), bude napadené správní rozhodnutí přezkoumáváno jen v omezeném rozsahu, neboť bude řešena pouze zákonnost napadeného rozhodnutí, nikoli jeho věcná správnost.
Zároveň ve vztahu ke stavbám, na které dopadá liniový zákon, již není nově možné v průběhu soudního řízení podávat žádost o odkladný účinek správní žaloby proti stavebnímu povolení. Takový návrh je nově možné podat jen spolu s žalobou. O tom, jestli žaloba bude či nebude mít odkladný účinek, se tedy účastníci dozví již na počátku řízení.
Stejně tak, pokud bude rozhodnutí soudu o správní žalobě napadeno opravným prostředkem (tj. kasační stížností nebo návrhem na obnovu řízení), návrh na přiznání odkladného účinku tohoto opravného prostředku lze podat pouze společně s příslušným opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud rozhodující o opravném prostředku nebude moci přihlédnout, a tedy jej ani přiznat.
Vypořádání majetkoprávních vztahů
Liniový zákon by měl také napomáhat zjednodušení majetkové přípravy staveb. Např. pro účely převodu práv k pozemkům týkajících se stavby dálnic nebo silnic I. třídy, celostátní dráhy či staveb s nimi souvisejících již není vyžadováno rozhodnutí stavebního úřadu o dělení či scelení pozemků. Ve vztahu k těmto stavbám je možné přímo uzavřít kupní smlouvu, jejíž součástí je geometrický plán vyznačující příslušné dělení či scelení pozemků. Rozdělení či scelení pozemků pak provede přímo katastrální úřad v rámci vkladového řízení na základě příslušného geometrického plánu.
Liniový zákon též zjednodušuje některé postupy týkající se vyvlastňování. Např. nebude přípustné odvolání směřující proti výroku o vyvlastnění práv potřebných pro uskutečnění stavby energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze liniového zákona (např. VTL plynovod DN 1000 Tvrdonice–Bezměrov nebo nové jaderné zdroje v lokalitě Temelín či Dukovany).
Před zahájením vyvlastňovacího řízení je nutné se pokusit práva k potřebným pozemkům či stavbám získat smlouvou. Novela pak zavádí, že u všech staveb dopravní infrastruktury lze tuto smlouvu uzavřít již po vydání souhlasného závazného stanovisko EIA, ať již samostatného, nebo zahrnutého v rámci jednotného environmentálního stanoviska, nebo v okamžiku vydání negativního pravomocného rozhodnutí ve zjišťovacím řízení, že záměr procesu EIA nepodléhá.
Na to navazuje rozšíření možnosti vést u stavebního úřadu společné řízení o povolení záměru a vyvlastnění, kdy takové společné řízení bude nově možné u všech staveb dopravní infrastruktury, na něž se vztahuje liniový zákon. Doposud toto řízení bylo možné vést pouze u dálnic, silnic I. třídy a celostátních drah.
Ke stavbám dopravní infrastruktury tedy lze zahájit výkup pozemků již po procesu EIA a v případě, že se smlouvu nepodaří v zákonné lhůtě uzavřít, může investor zahájit společné řízení, ve kterém stavební úřad zároveň stavbu povolí a současně rozhodne o vyvlastnění potřebných pozemků.
Usnadnění výstavby dopravní infrastruktury
Novela přináší vymezení úseků železnice (např. Ústí nad Orlicí – Lichkov – státní hranice), pro které bude možné získat zrychleně povolení pro jejich stavbu tím, že vyvlastňovací úřad může vydat mezitímní rozhodnutí o vyvlastnění práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění takového úseku. Investor za vyvlastněné pozemky nebo stavby uhradí zálohu ve výši znaleckého posudku, avšak o celkové náhradě za vyvlastnění se rozhodne později samostatným rozhodnutím. Je-li pak celková náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí vyšší nebo nižší než zaplacená záloha, musí tento rozdíl obohacená strana vydat druhé straně nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci. Nově vymezené železniční trati lze tedy dle novely začít stavět před tím, než proběhne případný spor o výši náhrady za vyvlastnění.
Zároveň novela zakotvuje možnost, aby vláda na návrh Ministerstva dopravy vydala dílčí územní rozvojový plán pro významnou dopravní infrastrukturu, což má umožnit zanesení tras významných dopravních staveb do územně plánovací dokumentace tak, aby nedocházelo ke kolizím plánovaným tras těchto staveb s dalších výstavbou.
Liniový zákon také definuje infrastrukturu spadající do transevropské dopravní sítě (TEN-T). Týká se to např. vybraných úseků pozemních komunikací a drah a souvisejících železničních a silničních terminálů. Ve vztahu k těmto stavbám liniový zákon usnadňuje některé povolovací procesy.
Liniový zákon u staveb TEN-T např. reaguje na skutečnost, že stavební úřady v rámci řízení o povolení záměru nedisponují žádnými procesními prostředky, které by umožnily sjednání nápravy v případě průtahů v souvisejících řízeních (např. v řízeních o vydání závazných stanovisek). Liniový zákon u staveb TEN-T nově ukládá stavebnímu úřadu povinnost, aby v případech, kdy v souvisejících řízeních nebudou vydány podkladové akty v zákonných lhůtách, stavební úřad podal podnět vydání tzv. opatření proti nečinnosti. Adresátem takového podnětu bude správní orgán nadřízený správnímu orgánu příslušnému k vydání daného podkladového aktu.
Závěr
Zdlouhavá příprava a povolování dopravní infrastruktury patří dlouhodobě mezi problémy České republiky. Změny provedené v liniovém zákoně dávají naději, že by se tento stav mohl změnit, neboť liniový zákon nově zjednodušuje jak zanesení významných staveb do územně plánovací dokumentace, tak majetkovou přípravu těchto staveb i samotná řízení o povolení těchto staveb.
Autor: Mgr. Bc. Jakub Adámek, advokát
Mgr. Tomáš Slabý, advokát
act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o.
