Rozsah ručení se liší podle toho, na jakém stupni dodavatelského řetězce se daný dodavatel nachází.
Novela zákoníku práce¹ účinná od 1. ledna 2024 zavedla novou povinnost podnikatelů ve stavebnictví. Ti mohou za určitých okolností ručit za mzdové nároky zaměstnanců svých dodavatelů. Generální dodavatelé mohou dokonce ručit za mzdové nároky zaměstnanců všech subdodavatelů v rámci subdodavatelského řetězce. Za porušení ručitelské povinnosti hrozí pokuta až 2 miliony korun. V čem ručení spočívá, čeho se týká a jak se této povinnosti zprostit, rozebereme v našem článku.
Osoba ručitele a rozsah ručení
Ručitelem může být pouze stavební podnikatel podle stavebního zákona² , za situace, kdy při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťuje plnění prostřednictvím subdodavatele. Ručení se nevztahuje na koncového příjemce služby (např. objednatele stavebních prací), ručení se týká jen dodavatelů – stavebních podnikatelů.
Rozsah ručení se liší podle toho, na jakém stupni dodavatelského řetězce se daný dodavatel nachází. Každý dodavatel ručí za mzdy zaměstnanců všech svých přímých subdodavatelů, které využívá v rámci vlastní činnosti. Ručení by se mělo vztahovat nejen na zaměstnance dalších stavebních podnikatelů, ale i na společnosti zajišťující související činnosti, jako jsou například stavební dozor nebo projekční práce. Zákoník práce výslovně zmiňuje, že se ručení vztahuje i na zaměstnance agentury práce, která pro provádění stavebních činností k ručiteli dočasně přidělila své zaměstnance³. Přesný okruh činností, na které se ručení vztahuje, není zcela jasný. Ručení by se zřejmě nemělo vztahovat na zaměstnance společností, které zajišťují činnosti přímo nesouvisející s danou stavbou (např. dodávky energií a stavebního materiálu, dopravu materiálu apod.)⁴.
Hlavní dodavatel ručí za mzdy zaměstnanců subdodavatelů na všech stupních subdodavatelského řetězce. O subdodavatelský řetězec jde v případě, kdy v postavení hlavního dodavatele a subdodavatelů jsou výhradně stavební podnikatelé. Subdodavatelský řetězec nevzniká u jiných společností (např. ručení nevzniká ve vztahu k zaměstnancům subdodavatele společnosti zajišťující stavební dozor). Hlavní dodavatel ručí v rámci subdodavatelského řetězce společně a nerozdílně se subdodavatelem (stavebním podnikatelem), jehož přímý subdodavatel nevyplatil svým zaměstnancům mzdy⁵.
Ručitel ručí za mzdové nároky zaměstnanců v rozsahu, v jakém se zaměstnanci podíleli na smluvním plnění pro ručitele. Pokud se například zaměstnanec podílel na dané stavbě v rozsahu poloviny své měsíční pracovní doby, ručení může pokrýt maximálně polovinu jeho měsíční mzdy. Ručitel ručí za mzdové nároky zaměstnanců do výše minimální mzdy⁶. Omezení výší minimální mzdy se podle našeho názoru uplatní na každý jednotlivý dluh⁷.
Ručitel také musí z vyplacené částky provést srážky a odvody podle příslušných právních předpisů, včetně případných srážek nařízených nebo vedených soudem, soudním exekutorem, správcem daně atd.
Uplatnění ručení
Povinnost uhradit zaměstnanci subdodavatele mzdové nároky vzniká v případě, že subdodavatel nevyplatil svému zaměstnanci mzdu do data splatnosti a zaměstnanec do tří měsíců od data splatnosti písemně vyzval ručitele k uspokojení mzdových nároků. Výzva ručiteli musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti⁸.
Ručitel musí následně uhradit mzdové nároky do 10 dnů od doručení výzvy a současně o úhradě informovat zaměstnavatele daného zaměstnance, případně dalšího ručitele. Poté, co splnil ručitelskou povinnost, má ručitel vůči danému subdodavateli právo na náhradu plnění, které za něj poskytl.
Zákoník práce neupravuje, jakým způsobem má ručitel posoudit, zda je nárok zaměstnance oprávněný. Nad rámec výzvy uplatňující ručení zaměstnanec nemusí své nároky ručiteli nijak dokládat, což může být v praxi problematické (i s ohledem na velmi krátkou lhůtu k plnění).
Zproštění se povinnosti ručení
Ručitel neručí za předpokladu, že subdodavatel poskytl při zahájení realizace smluvního plnění potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění ne starší než tři měsíce, a současně nebyla subdodavateli v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů. Ve vztahu k bezdlužnosti je od subdodavatele třeba získat potvrzení o bezdlužnosti vystavené na žádost všemi zdravotními pojišťovnami zaměstnanců dotyčného subdodavatele a potvrzení o bezdlužnosti vystavené Českou správou sociálního zabezpečení. Bezúhonnost pak subdodavatel doloží formou čestného prohlášení.
Hlavnímu dodavateli by mělo v každém subdodavatelském řetězci stačit jedno potvrzení od jeho přímého subdodavatele a nebude ručit ani za ostatní subdodavatele níže v daném řetězci. Co je zajímavé, zákoník práce neřeší situaci, kdy by subdodavatel poskytl nepravdivé potvrzení, ani tuto situaci nesankcionuje. V tomto směru lze doporučit, aby se stavební firmy na tato potvrzení zcela nespoléhaly a aby si v rámci smluvní dokumentace se subdodavatelem případně sjednaly další záruky.
Další povinnosti a sankce
Zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci mohou potenciálně ručení využít (tj. zejména subdodavatelé stavebních podnikatelů), jsou povinni své zaměstnance informovat o možnosti vzniku ručitelské povinnosti, o osobách ručitelů a jejich změnách, včetně podmínek, lhůt a postupu pro uplatnění práva vůči ručiteli, a to vždy před zahájením práce na daném smluvním plnění.
Za neuspokojení mzdových nároků zaměstnanců z titulu ručení hrozí ručiteli pokuta až 2 000 000 Kč. Porušení informační povinnosti vůči zaměstnancům může inspekce práce pokutovat až částkou 200 000 Kč.
Závěr
Ručení ve stavebnictví je zajímavý institut, který ovšem sužuje řada výkladových problémů, a to i ve zcela zásadních otázkách, jako je samotný rozsah ručení. V praxi lze očekávat, že stavební firmy budou ve velkém využívat možnost zproštění se povinnosti ručení a od svých subdodavatelů budou vyžadovat doložení příslušných potvrzení. Zda institut ručení ve výsledku povede k vyšší ochraně zaměstnanců ve stavebnictví, ukáže čas, spíše to nicméně neočekáváme. Podle našeho názoru jsou pravidla ručení nastavena příliš složitě, přičemž zproštění se povinnosti ručení je naopak poměrně snadné.
Autoři: Mgr. Tomáš Slabý, Mgr. Václav Bělohoubek,
act Řanda Havel Legal advokátní kancelář s.r.o.
1 Viz zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění („zákoník práce“).
2 Viz zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění („stavební zákon“).
3 Tj. stavební podnikatel ručí za mzdy dočasně přidělených zaměstnanců agentury práce za stejných podmínek, jako by agentura práce byla dodavatelem např. stavebních prací.
4 Viz HŮRKA, P., RANDLOVÁ, N., DOLEŽÍLEK, J., ROUČKOVÁ, D., VYSOKAJOVÁ, M., DOUDOVÁ, S., KOŠNAR, M., HORNA, V. a kol. Zákoník práce: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-3-5]. ASPI_ID KO262_2006CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
5 Tímto přímým subdodavatelem stavebního podnikatele (článku subdodavatelského řetězce) podle našeho názoru nemusí být další stavební podnikatel. Hlavní dodavatel tak například může ručit i za nároky zaměstnanců agentury práce, kteří byli dočasně přiděleni k jeho subdodavateli. Vzhledem k tomu, že agentura práce není stavebním podnikatelem, ručení hlavního dodavatele se již nevztahuje na její vlastní subdodavatele (subdodavatelský řetězec dále nepokračuje).
6 Tj. v roce 2024 do částky 18 900 Kč.
7 Tj. například při nevyplacení mzdy za leden a únor zaměstnanci za každý z těchto měsíců může náležet až částka minimální mzdy.
8 Viz ustanovení § 324a odst. 5 zákoníku práce. Konkrétně jde o a) jméno zaměstnance, b) označení zaměstnavatele, c) druh vykonávané práce, d) období, za které zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, a rozsah práce vykonané v rámci plnění pro dodavatele, e) informaci o uplynutí období splatnosti mzdových nároků, f) požadovaný způsob vyplacení, včetně údajů nezbytných pro jeho provedení, a g) údaje potřebné pro výpočet zálohy na daň z příjmů nebo daně z příjmů z uspokojovaných mzdových nároků a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody.
