V současné době se společnost GEFOS řadí mezi největší firmy v oboru geodézie v České republice s celou řadou realizovaných projektů dopravní infrastruktury.
Firma Gefos vznikla před 30 lety transformací dřívějšího geodetického střediska při výstavbě jaderné elektrárny Temelín. To určitě znamenalo zcela unikátní know-how. Které zkušenosti se později ukázaly jako klíčové?
V rámci Temelína bylo klíčové dodržování technologických postupů a vysoké přesnosti, tedy zaměření na kvalitu. Do té doby výjimečný byl samozřejmě i objem práce a požadavky na koordinaci a v neposlední řadě kombinace stavební a technologické části.
Zkušenosti ze spolupráce s Hutními montážemi jsme přenesli do oblasti ocelových mostních konstrukcí i do dalších oblastí pozemního stavitelství. Právě požadavky na přesnost se od 90. let nesmírně zpřísnily, i když jde o „obyčejné“ monolitické konstrukce.
Toto propojení se s námi táhne do dneška. Máme například také dvě pracovní skupiny, které spolupracují při montážích zdravotnických a výzkumných technologií, při sestavování montážních linek v automobilkách a strojním průmyslu obecně. A tam se měří na setiny milimetru. Mluvím například o protonových centrech pro léčbu rakoviny nebo laserovém výzkumném centru ELI v Dolních Břežanech.
V protonových centrech, kde se provádí ozařování pacientů, se bavíme o prostorách v suterénech a velmi robustních stavebních konstrukcích, které zajišťují bezpečnost. Od cyklotronu, který emituje záření, se rozvádějí paprsky do jednotlivých léčebných komor a právě všechny tyto technologické komponenty se musí ustavit do stavebních konstrukcí velmi přesně do vzájemné polohy.
V současné době se společnost GEFOS řadí mezi největší firmy v oboru geodézie v České republice s celou řadou realizovaných projektů dopravní infrastruktury. Které byly z vašeho pohledu nejvýznamnější?
Dopravní stavby jsou pro nás dnes jednou z nejvýznamnějších oblastí, ať již se jedná o silniční, nebo železniční projekty. Třešničku na dortu představují tunely a mosty.
Všechny velké dopravní stavby si určitě zaslouží pozornost, konkrétně mohu zmínit například nedávno dokončenou D11 mezi Smiřicemi a Jaroměří, rychlostní silnici I/11 Oldřichovice–Bystřice, Lochkovský most na silničním okruhu kolem Prahy, estakádu Opatovice na úseku D35 Opatovice–Časy, železniční most na trati Lysá n. L. – Čelákovice, prodloužení ul. Rudná v Ostravě, rekonstrukci železniční trati Turnov–Liberec nebo kolejové napojení Letiště Leoše Janáčka v Ostravě.
Z těch tunelových určitě metro trasy V.A v úseku Dejvická–Motol, Votický tunel na trati Votice–Benešov nebo tunel Osek na trati Beroun–Zbiroh.
Také bych rád zmínil dva velké projekty na Slovensku – mosty Apollo a Starý most v Bratislavě. Na těchto projektech jsme plně využili jak naše zkušenosti s ocelovými konstrukcemi, tak kooperaci s naší dceřinou firmou Gefos Slovakia. Části konstrukcí se vyráběly v různých výrobnách v Čechách i na Slovensku, takže dílenská měření realizovalo několik našich poboček a díky jednotnému systému jsme data dokázali předat na staveništní montáž, aby vše proběhlo hladce. U mostu Apollo bylo vše navíc „podtrženo“ unikátním zaplavením konstrukce otočením přes Dunaj.
Jakých bylo těch uplynulých 30 let? Na jaké další projekty uskutečněné za tu dobu jste hrdí?
Určitě to jsou například i ty železniční. Od 90. let se podílíme na modernizaci železničních koridorů, ať už na zhotovitelské, nebo investorské straně. Momentálně jako hlavní geodet stavby dokončujeme modernizaci železničního uzlu Pardubice, v této funkci působíme i na traťovém úseku Kladno – Kladno-Ostrovec.
Jsme přímým dodavatelem i pro Správu železnic, ať už jde o mapové podklady pro projekty rekonstrukce stávajících tratí, nebo všechny připravované úseky projektů vysokorychlostních tratí, na nichž jsme se zatím podíleli.
A chceme se samozřejmě podílet později i na vlastní výstavbě VRT, vnímáme je jako velmi přínosné pro rychlou a komfortní součást systému veřejné dopravy.
Tipoval bych, že vyslovené „čučky“ nejsou nic pro vás…
Nevyhýbáme se žádné práci. Takže se tomu, čemu se obvykle říká čučky, nevyhýbáme také. Když připravujeme komplexně některý velký dopravní projekt, jsou jeho součástí i malé propustky, opěrné a protihlukové zdi, gabionové stěny a jiné menší objekty.
Ale naopak, momentálně se blíží ke konci PPP projekt výstavby dálnice D4, kde geodeticky zajišťujeme realizaci všech 40 mostních objektů. Tolik najednou jich na stavbě dálnice nikdy nebylo. Všechny je děláme společně se závodem Mosty Eurovie a SMP.
Stavba je regionálně rozdělena na část sever a část jih, mosty jsou rozloženy v obou. Vzhledem k rozsahu projektu je velmi specifické i závěrečné předání. Připravujeme celou grafiku pro detailní BIM model.
Máme za sebou ale i několik úseků rekonstrukce dálnice D1 a množství dalších významných staveb. Podíleli jsme se samozřejmě i na výstavbě pražského metra a dál se na ní podílet budeme i na zcela nové trase I.D.
Znamená to, že jste zároveň získali vynikající referenci pro další PPP projekty, které se v České republice budou připravovat?
Ta práce pro nás vlastně nebyla technologicky výrazně jiná než v běžném režimu. Specifická byla ale zejména objemem, tempem výstavby a rozsahem výstupní dokumentace.
Kdo jsou vaši nejčastější partneři?
Spolupracujeme s velkými stavebními koncerny, ale i menšími firmami. Nerad bych se dotkl někoho, o kom se nezmíním, vážíme si spolupráce se všemi. Pokud působíme na stavbě jako hlavní geodet, pak spolupracujeme jak s generálním dodavatelem, tak samozřejmě i s jeho poddodavateli.
Kolik lidí zaměstnáváte, odkud nejčastěji získáváte nové posily?
Firma v posledních letech fluktuuje mezi 106 a 110 zaměstnanci. Jsou na ně kladeny vysoké nároky, protože nesou velkou zodpovědnost. Jakákoli jejich chyba ve vyměření stavby může mít velmi nepříjemné a nákladné následky.
Musíme je proto nejen zodpovědně vybírat, ale stejně zodpovědně dovzdělávat. Potřebujeme, aby si osvojili náš styl práce a aktivně jej pomáhali zlepšovat.
Úzce spolupracujeme s vysokými školami, účastníme se přednášek a snažíme se předávat zkušenosti z praxe, kolegové se zúčastňují i státních závěrečných zkoušek, aby získali informace, jak studenti vnímají náš obor.
V loňském roce vznikla ze zákona naše profesní komora, která by měla přinést oboru sjednocení, řád a respekt.
Působíte také v zahraničí?
Pokud jde o ty dříve zmíněné projekty z oblasti medicíny a průmyslu, takové máme samozřejmě v Evropě, ale i v Severní a Jižní Americe, Asii, a dokonce v Africe. Dohromady jde o 34 států, když počítáme i jednotlivé státy USA.
Významnou skupinu zahraničních projektů tvoří i realizace mostů – Rheinebrücke Duisburg, Donaubrücke Linz, Isarbrücke Plattling, Trafikplats Kristineberg Stockholm aj.
V čem vidíte vaši hlavní konkurenční výhodu?
Máme opravdu široké portfolio služeb a projektů. Při jejich realizaci si umíme vypomáhat zkušenostmi z různých oblastí, například ve spojení oceli s betonem. Provádíme měření při výrobě ocelových konstrukcí a umíme si přenést parametry z dílenské přejímky až na stavební montáž. Víme přesně, kde jsou různá úskalí.
Výhodou je i síť našich poboček, které sídlí v Praze, Pardubicích, Brně, Zlíně a Ostravě, dceřinou firmu máme i na Slovensku. Za celou dobu působení se i naši kolegové stali velmi významnými dodavateli pro slovenskou dopravní infrastrukturu.
Zastupujete švýcarskou firmu Leica Geosystems AG. Jste jejím oficiálním dealerem a jako jediní poskytujete autorizovaný servis pro Českou republiku.
Je to jeden ze tří největších světových výrobců pokrývající široké spektrum techniky pro geodézii – od 3D skenerů po robotické elektronické teodolity. Patří sem i bezpilotní prostředky, tzv. drony, jejichž širší využití zatím trochu omezuje legislativa, už teď ale dokážou být nesmírně užitečnými pomocníky. My všechny tyto technologie aplikujeme v naší vlastní praxi co nejrychleji, jak se uvedou na trh.
V čem vidíte budoucnost oboru, jak by mohl vypadat třeba za dalších 30 let on i vaše firma?
Nedá se odhadnout, kam až se posune technologická část. Ale předzvěstí vývoje je určitě digitalizace stavebního řízení a digitální technická mapa (DTM) jako jedna z jejích důležitých součástí. Na DTM pracujeme již druhým rokem, ať již pro kraje, SŽ, nebo ŘSD. Celkově ale odladění a naplňování bude ještě nějaký ten rok trvat.
Předpokládám, že už to přinese do naší práce hodně změn. Stejně jako zmíněná výstavba vysokorychlostních tratí nebo trend zahlubování dopravních projektů pod zem.
