Jaké stavby budou rozhodovat o budoucnosti české silniční infrastruktury? Generální ředitel ŘSD Radek Mátl přibližuje plány na dokončení D35, D11, D55 i Pražského okruhu, vysvětluje financování rekordního objemu staveb a popisuje, jak digitalizace i legislativní změny urychlují přípravu dopravních projektů.
Jak se změnil objem prostředků určených na výstavbu, modernizaci a údržbu silnic a dálnic od nástupu současné vlády?
Objem prostředků jde dlouhodobě nahoru a je to na stavbách vidět. Loni jsme hospodařili zhruba s 82 miliardami korun a letos máme v rozpočtu zatím obdobných 81 miliard s tím, že čerpání rozpočtu je v průběhu roku zatím pozitivní a rádi bychom ho ještě letos mírně navýšili. Z toho jde na opravy a údržbu naší sítě kolem 13 miliard, z čehož 8 miliard je určeno přímo do oprav a rekonstrukcí. Za mě jsou to čísla, která nám umožňují stavět a opravovat v rozsahu, jaký tu dlouho nebyl.
Lze říci, že se česká dálniční výstavba nachází v nejsilnějším období od vzniku samostatné České republiky? Jaká čísla to dokládají?
Jsem přesvědčen, že ano, a dokládá to hned několik údajů najednou. Za poslední dva roky jsme mimo jiné zprovoznili 176 km nových dálnic. To je pro zajímavost skoro 12 % celé aktuální dálniční sítě stavěné 58 let a zároveň je ve výstavbě dalších 165 km nových dálnic. To jsou vskutku historicky největší čísla. Mimochodem v prosinci 2025 jsme po 58 letech dokončili celou dálnici D1, která je tak průjezdná v celé své délce. Posledním úsekem byl Přerov–Říkovice v délce 10,1 kilometru, čítající 228 stavebních objektů včetně 14 mostů. Navíc byl hotový o 91 dní dříve, než byl smluvní termín.

Letos postupně zahajujeme až 75 kilometrů nových dálničních úseků v 21 stavbách a se započtením úseků na D11 a D35 se můžeme dostat až ke 100 kilometrům. Takový rozsah zprovozňovaných, rozestavěných a nově zahajovaných staveb tu historicky nikdy nebyl. A je třeba za to všem, kteří na tom mají zásluhu, moc poděkovat.
Nakolik se na financování dopravní infrastruktury podílejí evropské fondy a jak významnou roli hrají ve srovnání se státním rozpočtem?
Evropské peníze hrají významnou a klíčovou doplňkovou roli vedle státního rozpočtu. Ve schváleném rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 tvoří národní zdroje zhruba 108 miliard korun, evropské fondy přibližně 25 miliard a výnosy z mýta necelých 19 miliard. To znamená, že páteří financování je státní rozpočet a výnosy z mýtného včetně dálničních známek, zatímco evropské fondy nám pomáhají hlavně u vybraných investičních staveb.
Snažíme se samozřejmě využívat evropské zdroje co nejvíc, protože každá koruna odtud uvolní národní peníze na další připravené projekty, ale bohužel aktuální alokace evropských peněz je oproti našim potřebám na připravených akcích velmi malá.
Pociťuje ŘSD v současnosti tlak rostoucích cen stavebních prací, energií a materiálů, nebo se trh po turbulentních letech stabilizoval?
Tlak cítíme, nebudu to zakrývat. Na jaře se ceny nafty blížily 50 korunám za litr a s rostoucí cenou ropy neúměrně rostly ceny asfaltu a dalších ropných produktů. Je to svým způsobem třetí větší cenová krize za posledních šest let, po pandemii covid-19 a po začátku války na Ukrajině.
U staveb soutěžených dle RED BOOK FIDIC a YELLOW BOOK FIDIC máme ve smlouvách valorizační doložky, často čtvrtletní. Ty aspoň částečně kompenzují zhotoviteli růst cen vstupů, takže nás to jako stát sice něco navíc stojí, ale hlavně díky nim se stavby nezastaví a obě smluvní strany mají určitou jistotu postupu při zvýšené inflaci.
U rychlých oprav a rekonstrukcí soutěžených dle GREEN BOOK FIDIC, kde byla nabídka podaná před zdražením, to bývá složitější, protože tento mechanismus smluvní podmínky neobsahují a případné řešení je tak výrazně složitější. Sledujeme, jestli jde o dočasný výkyv či trvalou záležitost, ale jsem přesvědčen, že stavět se bude dál. Předchozí krize jsme společně se zhotoviteli zvládli a věřím, že zvládneme i tuto.
Daří se udržovat rovnováhu mezi výstavbou nových komunikací a péčí o stávající síť?
Daří, a je to jedna z věcí, na které si dávám záležet. Na opravy a údržbu máme letos zhruba 13 miliard korun, z toho osm miliard investujeme přímo do opravy a rekonstrukcí stávající sítě. Tu osmimiliardovou částku považuji za relativně odpovídající, abychom se o síť řádně starali a přitom nezavřeli celou republiku najednou. Snažíme se opravy dělat i efektivně z hlediska negativního dopadu do území. Větší zásahy slučujeme do jednoho období, jako třeba v Ostravě, kde jsme současně rekonstruovali čtyři mosty na Rudné ulici, abychom se k tomu místu nemuseli opakovaně vracet. Smysl je jednoduchý: nová dálnice je samozřejmě důležitá, ale most, který už stojí, musí dál bezpečně sloužit. U údržby stávající sítě nelze nic odpustit. Jde zde primárně o bezpečí jejích uživatelů.
Které dokončené úseky považujete za největší úspěchy posledních let?
Na první místo dám bez váhání dokončení celé dálnice D1 v prosinci 2025. Poslední úsek u Přerova byl léta považovaný za trvale zablokovaný. Úspěšně jsme prošli přes 20 soudních sporů až k Nejvyššímu soudu a nakonec se to podařilo.
Obrovským přínosem pro dopravu v ČR bude mít postupná dostavba dálnice D35 a velkou radost jsme v posledních letech udělali občanům Českých Budějovic zprovozněním dálnice D3 na obchvatu města. Velmi si cením i posunu na D49 u Zlína, kde část stála hotová už od roku 2008 a kvůli sporům se nedala zprovoznit. To jsou stavby, o kterých se říkalo, že nikdy nebudou, a dnes se po nich jezdí nebo se dokončují. Obrovskou radost ale mám z každého nového kilometru dálnice či silnice I. třídy. A do téhle kategorie patří i konec letitého rozhodčího sporu o zvlněnou D1 u Ostravy, který se táhl od roku 2012.

Jaké stavby budou pro ŘSD klíčové v letošním roce z pohledu dokončení a uvedení do provozu?
Z dálnic je to zejména navazující úsek D35 u Vysokého Mýta (Ostrov – Vysoké Mýto), dále úseky na D3 směrem k rakouským hranicím včetně toho úplně hraničního. Další dálniční úsek přibude na dálnici D48 u Bělotína a nelze nezmínit dokončení D49 v úseku Hulín–Fryšták. Velkou událostí bude letos v listopadu zprovoznění tříkilometrového hraničního úseku D11 k Polsku, díky němuž se naplno využije už hotová polská dálnice S3 a vznikne tím i obchvat Královce. Ze silnic první třídy se letos zprovozňuje třeba další část obchvatu České Lípy nebo obchvat Sezemic či Palačovská spojka jako přivaděč od Valašského Meziříčí na dálnici D48.
Kolik kilometrů nových dálnic plánujete letos zprovoznit a jak si tento výsledek stojí v historickém srovnání?
Letos plánujeme zprovoznit přibližně necelých 40 km nových dálnic a k tomu zhruba 21 km nových úseků silnic první třídy, dohromady tedy kolem 60 km. Věřím, že se nakonec podaří zprovoznit i přes 7 km dlouhý úsek dálnice D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí. I když se jedná o něco slabší výsledek, než tomu bylo v posledních dvou letech, stále se jedná o jeden z nejsilnějších roků v historii na dvojnásobku dlouhodobého ročního průměru. Konečné číslo zprovozněných kilometrů se samozřejmě sečte, až rok skončí.
Které významné projekty se letos naopak podaří zahájit?
Mezi nejvýznamnější patří výstavba posledního úseku D11 mezi Jaroměří a Trutnovem, stavba za téměř 10 miliard korun se dvěma tunely a řadou estakád. Dále dva úseky na dálnici D35 Úlibice–Hořice a obchvat Úlibic v celkové délce skoro 20 km. Naším cílem je dále zahájit realizaci posledních dvou úseků D6 před Karlovými Vary v délce 15 km. Připravené k zahájení realizace máme i dostavbu D55 mezi Kokory a Přerovem, dostavbu D48 u Bělotína a celou řadu obchvatů měst. Jmenovitě Pelhřimov, jihovýchodní obchvat Pardubic, Břeclav, Bučovice, stavbu Hněvkov–Sedlice v Jihočeském kraji a další. Zároveň by na konci roku měla být spuštěna realizace druhého PPP projektu v České republice, a to dostavba dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí, kdy z naší strany je stavba kompletně připravena a čeká se na výběr koncesionáře, což řeší Ministerstvo dopravy. Po schválení rozpočtu SFDI na rok 2026 jsme mohli začít podepisovat smlouvy a postupně zahajovat realizaci nových připravených projektů.
Existuje stavba, jejíž příprava nebo realizace byla mimořádně komplikovaná, ale dnes se již blíží úspěšnému dokončení?
Takových je víc, ale ukázkový je určitě poslední úsek D1 u Přerova. Léta to byla učebnicová zablokovaná stavba se spoustou sporů včetně sporů o výkup pozemků či nemovitostí v Dluhonicích, opakovaná odvolání a obrovská řada vyhraných soudních sporů prakticky jen proti jednomu spolku. Dnes je dálnice hotová a jezdí se po ní. Podobný příběh je D49 u Zlína, i ten vypadal dlouhé roky nekonečně, a nakonec se podařilo stavbu zprovoznit. I když zde ještě úplně vyhráno není a papírová válka bude pokračovat dál. Ukazuje to, že i léta blokovaný projekt se dá dotáhnout, když se vytrvale komunikuje a hledá se kompromis. Věřím, že stejně úspěšní nakonec budeme i u dalších velmi komplikovaných projektů, jako je Pražský okruh, dálnice D3 ve Středočeském kraji a dostavba dálnice D52.
Které dálniční tahy dnes představují pro ŘSD absolutní prioritu?
Na prvním místě je rozhodně dostavba Pražského okruhu, bez něhož se kapacitně neobejde Praha ani tranzit přes celou republiku. Pak je to dokončení D35 jako druhé páteřní spojení Čech a Moravy, souběžné s D1. Důležité je i dotažení D11 až k polské hranici, kompletní dostavba dálnice D3, napojení Brna na rakouskou dálniční síť pomocí D52, ale i rozšiřování nejvytíženějších úseků, jako je křižovatka D1 a D2 u Brna. To jsou tahy, kde se nejvíc rozhoduje o plynulosti dopravy v zemi. Každý nový kilometr dálnice má svůj význam. Nesmíme zapomenout ani na důležitou spojnici I/73 mezi Brnem a D35 či dostavbu silnice I/35 mezi Úlibicemi a Turnovem.
Jaké postavení mají v současné strategii projekty D35, D55 a dostavba páteřní sítě dálnic?
Dálnice D35 je pro nás zásadní jako odlehčení D1 a druhé kapacitní spojení mezi Čechami a Moravou. Na nově otevřeném obchvatu Vysokého Mýta jezdí dnes 9 až 11 tisíc vozidel denně, a až úsek napojíme přes Litomyšl ke Svitavám, odhadujeme až 20 tisíc vozidel denně.
Nejnáročnější bude úsek Svitavy–Mohelnice, zhruba 30 km kopcovitým terénem s tunely, který se připravuje jako PPP projekt, a zprovoznění čekáme kolem let 2031 až 2032. U dálnice D55 v letošním roce zahájíme dostavbu propojení mezi Olomoucí a Přerovem, ale klíčovou stavbou zejména pro odlehčení aglomerace Brna je dostavba dálnice D55 jižně od Zlína. V příštím roce plánujeme zahájit realizaci úseku mezi Otrokovicemi a Babicemi a intenzivně připravujeme pokračování od Bzence až po dálnici D2. Součástí této stavby je i 15 km dlouhá galerie pro ochranu ptactva na průchodu Bzeneckou Doubravou.
Kdy podle vás dosáhne Česká republika stavu, kdy bude základní dálniční síť považována za dokončenou?
Věřím a doufám, že základní podobu dálniční sítě včetně Pražského okruhu dokončíme do roku 2033, i když to je a bude ještě velmi náročné. Je tu i naděje, že některé úseky stihneme dřív, ale to hodně závisí na rychlosti správních povolení a na tom, kdy se podaří zahájit klíčové projekty. Nechci proto slibovat dřívější datum tam, kde nerozhoduje jen ŘSD, ale i úřady a bohužel i soudy.
Mění se v posledních letech priority státu v oblasti silniční infrastruktury například v souvislosti s bezpečností, obranou nebo mezinárodními dopravními koridory?
V oblasti bezpečnosti se priority posouvají viditelně. Naším cílem je vybudovat a zajistit bezpečnou infrastrukturu. K tomu napomáhá nejen masivní výstavba nejbezpečnějších komunikací – dálnic, ale také řada menších staveb a dopravních opatření.
Výrazně také investujeme do stavu mostů, takže dnes máme v havarijním stavu jediný most a ten se opravuje. V tunelech postupně zvyšujeme povolenou rychlost z historických 80 na 100 km v hodině podle nových předpisů, což přispívá k větší plynulosti dopravy. A dokončení tahů jako D11 k Polsku nebo D3 k Rakousku má jasný mezinárodní rozměr, protože napojuje naši dálniční síť na sousední státy.
O Pražském okruhu se hovoří již desítky let. Dá se říci, že se projekt konečně dostal do fáze, kdy je jeho dokončení reálně na dohled?
Jsem o tom přesvědčen a opírám to o konkrétní posun, ne o pocit. U severních úseků máme za sebou stabilizovanou územně-plánovací dokumentaci i kladné stanovisko EIA a finalizujeme projektovou dokumentaci pro povolení stavby. Výkupy pozemků jdou velmi dobře, na úsecích 518 a 519 očekáváme do konce roku až 80 procent podepsaných smluv.
Cílem je zahájit stavbu severní části do dvou až tří let a celý okruh dokončit do roku 2033. Nechci ale slibovat pevné termíny tam, kde ještě poběží povolovací řízení a může do nich cokoli vstoupit včetně potenciálních odvolacích a soudních přezkumů, protože bohužel v území stále nepanuje plná shoda s trasou Pražského okruhu.
V jakém stavu se dnes nachází příprava jednotlivých zbývajících úseků Pražského okruhu?
Severní část tvoří tři stavby. Úsek 518 Ruzyně–Suchdol a 519 Suchdol–Březiněves jsou ve finalizaci dokumentace pro povolení stavby a probíhá tu intenzivní majetkoprávní příprava. U úseku 520 mezi Březiněvsí a Satalicemi je schválená ze strany vlády ČR tunelová varianta a aktuálně se projektuje základní koncepce trasy. Pozitivem je, že zde panuje vesměs s místními částmi shoda ohledně vedení trasy. Klíčové rozhodnutí už padlo i u mostu přes Vltavu u Suchdola, kde jsme vybrali ve shodě jednopolovou konstrukci bez pilířů v údolí.
Na východě je příprava zkapacitnění úseku 510 u Černého Mostu komplikovanější, soud bohužel zrušil právní moc územního rozhodnutí, což komplikuje nabytí právní moci vydaného stavebního povolení, proti kterému taky přišlo odvolání. Ale příprava paralelně probíhá dál, řešíme majetkoprávní přípravu a zahájili jsme výběrové řízení na zhotovitele. Úsek 511 mezi Běchovicemi a D1 se už přes rok intenzivně staví.
Které části okruhu považujete za nejkritičtější z hlediska dopravního zatížení hlavního města?
Z hlediska každodenních kolon je to dnes zejména jihozápadní část mezi Barrandovem a D5 (stavba 515), kde uspořádání 2 plus 2 jízdní pruhy už nestačí a chystáme rozšíření na 3 plus 3 jízdní pruhy. A samozřejmě základem je chybějící severní část. Dokud není hotová, tranzit i kamionová doprava se tlačí přes dokončené úseky okruhu anebo přes město. To jsou místa, kde řidiči nejvíc cítí, že okruh není uzavřený. Dokud nebude Pražský okruh skutečně okruh, fungovat to optimálně nemůže.
Jaký harmonogram dnes ŘSD předpokládá pro výstavbu severní části Pražského okruhu?
Předpokládáme zahájení severní části v horizontu dvou až tří let. První vlaštovkou je přestavba křižovatky Aviatická u letiště, kterou jsme zahájili letos na jaře a je vlastně počátkem celé severní části. Hlavní severní úseky by pak měly navázat nejpozději v letech 2028 až 2029. Záleží to ale na rychlosti vydání stavebních povolení a vypořádání případných odvolání včetně potenciálních soudních sporů, dokončení majetkoprávní přípravy. Takže pevné datum teď ještě stanovit nelze.
Jaké hlavní překážky bylo nutné v posledních letech překonat, aby se příprava okruhu posunula vpřed?
Největší prací bylo a je intenzivní hledání kompromisu se zástupci dotčených městských částí a obcí. Vedeme téměř denní jednání o technických detailech, jako jsou protihlukové valy, odvodnění, zahloubení trasy včetně optimalizace řešení délky trasy vedené v tunelu, někde i revitalizace rybníka, aby se minimalizovaly negativní dopady na okolí a stavba byla spíš přínosem pro místní obyvatele. Druhou překážkou jsou povolovací a soudní procesy, kde nám třeba v úseku u Černého Mostu soud zrušil právní moc územního rozhodnutí a musíme opět doplňovat podklady. V některých místních částech navíc stále existuje odpor proti samotné trase, ani ne tak už proti samotnému technickému řešení. Snažíme se být opravdu vstřícní a hledáme kompromis, ale trasa okruhu je daná a posunout se nedá. A s tím se někteří bohužel nechtějí stále smířit.
Jaký dopad bude mít dokončení Pražského okruhu na dopravu v Praze a ve Středočeském kraji?
Dopad bude mít zásadní. Okruh stáhne tranzitní a kamionovou dopravu z města na obvod, uvolní vnitřní Prahu a zlepší plynulost na vytížených radiálách. Ve Středočeském kraji propojí dálniční paprsky tak, aby řidiči nemuseli projíždět přes hlavní město, a stáhne dopravu z dnes neúměrně zatížených silnic nižších tříd. Je to stavba, kterou potřebuje Praha a okolí, Česko a svým významem i Evropa.
Existuje podle vás jiná dopravní stavba v České republice, která by měla srovnatelný význam jako dokončení Pražského okruhu?
Nemyslím si. Určitě velký význam pro celou síť mělo podle mě dokončení dálnice D1 v prosinci 2025, což byla po 58 letech výstavby dálnice D1 historická událost pro všechny řidiče. Z rozestavěných staveb je okruhu z hlediska důležitosti nejblíž dostavba D35, která odlehčí přetížené D1. Mezi tím, co dnes připravujeme, ale dokončení Pražského okruhu svou váhou pro Prahu i tranzit napříč republikou nemá obdoby.
Zrychlila se díky legislativním změnám příprava dopravních staveb? Kde ještě vidíte prostor pro další zlepšení?
Ano, a je to jedna z věcí, které nám nejvíc pomohly. Procesy schvalování a rozhodování soudů se v řadě případů zkrátily z let na měsíce, což je pro přípravu staveb klíčové. Pomohlo i to, že nám soudy dávají opakovaně za pravdu. Jen na jednom úseku D1 jsme vyhráli několik desítek sporů, což potvrdilo, že připravujeme stavby v souladu se zákonem. Prostor ke zlepšení vidím hlavně v délce odvolacích řízení. Bohužel i jediné odvolání dokáže posunout zahájení realizace stavby i o měsíce.
Jak se osvědčuje institut liniového zákona a další nástroje určené ke zjednodušení povolovacích procesů?
Liniový zákon, tedy zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, se nám v praxi velmi pozitivně osvědčuje a vidíme to na konkrétních stavbách a konkrétních postupech, kdy skutečně přibyly nástroje pro investora k urychlení přípravy staveb. Zároveň nám pomohla novela stavebního zákona, podle něhož se umístění a povolení stavby řeší v jednom řízení. To znamená, že u velké stavby dokážeme přípravu zkrátit klidně o několik let. Pořád ale platí, že nejdřív hledáme se zástupci samospráv a vlastníky pozemků dohodu a kompromis a tvrdé nástroje jako třeba vyvlastnění necháváme až jako poslední možnost.
Využívá ŘSD při přípravě a správě staveb nové digitální technologie, BIM nebo prvky umělé inteligence?
Ano, digitální nástroje pro nás přestávají být budoucností a stávají se běžnou součástí práce. Postupně přecházíme v rámci přípravy staveb, jejich realizace a samozřejmě správy majetku do režimu BIM. S tím souvisí zefektivnění činnosti v rámci využití veškerých možných digitálních nástrojů. Na dálnicích zároveň budujeme kooperativní inteligentní dopravní systémy, takzvané C-ITS, které propojují vozidla, infrastrukturu i složky záchranného systému a dokážou řidiče v reálném čase varovat třeba před nehodou nebo kolonou. A uvnitř ŘSD nám umělá inteligence pomáhá s orientací v interních předpisech a dokumentaci, takže lidé rychleji najdou platné a ověřené informace. Bereme to tak, že digitalizace má hlavně šetřit čas a peníze a zvyšovat bezpečnost, ne být cílem sama o sobě.
Jaké budou hlavní úkoly ŘSD v následujících pěti letech?
Hlavním úkolem je dostavět základní páteřní síť. To znamená posunout dostavbu Pražského okruhu, dokončit dálnici D35 jako druhý páteřní tah napříč republikou, dovést dálnici D11 až k polské hranici v roce 2029 a dostavět dálniční tahy D3, D52, D6 i D55 a všechny další a samozřejmě pokračovat ve výstavbě klíčových obchvatů měst a obcí a přeložek silnic I. třídy.
Z těch nejvýznamnějších lze jmenovat silnici I/73 mezi Brnem a D35 a silnici I/35 mezi Turnovem a Úlibicemi. Vedle nové výstavby musíme dál řádně pečovat o stávající síť, hlavně o mosty, kde chceme úplně minimalizovat kategorii špatného stavu. A pokračujeme v doplňování chybějících kapacit parkovacích stání pro kamiony, kde míříme k 6 800 stáním do roku 2031. Je toho hodně, ale je to připravené a postupně rozestavěné.
Až se jednou bude hodnotit současné období výstavby českých dálnic, co by podle vás mělo být jeho největším odkazem?
Za mě by největším odkazem mělo být, že se podařilo dostavět to, o čem se desítky let snilo a říkalo, že to nikdy nebude. Dokončení celé D1 po 58 letech, dostavba Pražského okruhu, propojení celé základní páteřní sítě. Stavíme na hodně dlouhou dobu, takže pořád myslím na to, co po nás zůstane. Přál bych si, aby příští generace zdědila dálniční síť, která je bezpečná, v dobrém stavu a dává smysl, a aby se vzpomínalo i na to, že jsme s veřejnými penězi zacházeli hospodárně a se zdravým rozumem. A hlavně, že jsme dokázali významně přispět ke zvýšení bezpečnosti všech účastníků provozu a prosperitě celé České republiky.
Generální ředitel ŘSD Radek Mátl přibližuje plány na dokončení D35, D11, D55 i Pražského okruhu, vysvětluje financování rekordního objemu staveb a popisuje, jak digitalizace i legislativní změny urychlují přípravu dopravních projektů.