Zbyněk Hořelica: Projektů financovaných z rozpočtu SFDI máme nyní mnoho. Dostatek finančních prostředků pro rok 2023 také - 1. ČÁST

Jak vidí ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Ing. Zbyněk Hořelica situaci ve financování liniových staveb u nás? V příštích letech pozitivně, vyhlídky jsou podle něj nadějné jak z hlediska volby správných projektů, tak jejich financování.

Jak hodnotíte investice vložené vloni do české dopravní infrastruktury?

 Událo se toho opravdu mnoho, z hlediska objemu vynaložených peněz šlo dokonce o historicky nejlepší rok vůbec. Výše finančních prostředků, které jdou do dopravní infrastruktury přes státní fond, stále narůstá, jak ukazuje i graf, na němž je znát, že jsme se dostali na 130,9 miliardy Kč. Celkově jsme uvolnili zdroje ve výši přes 131 mili ard Kč, tedy o necelé čtyři miliardy více oproti roku 2021. Z toho 57,7 miliardy Kč šlo do Ředitelství silnic a dálnic, pro Správu železnic bylo určeno 61 miliard Kč. Jsou to opravdu rekordní částky, které měli tito naši nejvýznamnější státní investoři k dispozici. Další finance byly určeny na financování silnic druhé a třetí třídy a v neposlední řadě získala odpovídající částky města, především jako příspěvky na zvýšení bezpečnosti a zpřístupňování dopravy či na budování cyklostezek. 

Letošní perspektiva je tedy ještě zajímavější? 

Ano, rozpočet pro rok 2023 schválený nejenom vládou, ale i Poslaneckou sněmovnou dosahuje téměř 151 miliard korun. Tento nárůst je logicky veliký, protože skutečně máme mnoho rozestavěných projektů dopravní infrastruktury a je potřeba pokračovat v přípravě dalších. Když bychom Českou republiku srovnali s okolními státy, je třeba si upřímně přiznat, že máme co dohánět. Doposud není dobudovaná ani tak potřeb- ná páteřní síť dálnic, ale jsme na dobré cestě dohnat tento nedostatek.  

Jsou zvyšující se výdaje na dopravní infrastrukturu celoevropským trendem?

Ano, ale v našem případě je to určitě především dáno historickým mankem, které vzniklo v minulých desetiletích. Zároveň ale považuji za velmi pozitivní fakt, že máme dostatek připravených projektů. V minulosti se stávalo, že byly k dispozici finanční prostředky včetně evropských, ale příprava projektů silně pokulhávala. V tomto směru došlo v poslední době k obrovskému pokroku. Máme projektů více, než jsme schopni ideálně financovat, takže se nemusíme obávat, že bychom například evropské peníze nebyli schopni včas vyčerpat.  

Máte dobré zprávy i v souvislosti s využíváním evropských finančních zdrojů? 

Ano, je otevřený nový operační program Doprava, pracovně mu říkáme OPD 3, určený pro období let 2021–2027. Na začátku se uvažovalo, že bude spojen ještě s jiným operačním programem, ale já jsem velmi rád, že se povedlo přesvědčit nejen naši vládu, ale i de facto vybojovat v Evropské komisi, že máme tento program zcela samostatný, protože jsem přesvědčen, že si ho skutečně zasloužíme. Pokud by byly programy spojené, nerozhodovaly by o jeho využití výhradně jen Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury a princip rozdělování by byl složitější. V letošním roce by mělo být profinancováno z evropských zdrojů 27,6 miliardy Kč, a to nejenom z toho již zmíněného Operačního programu Doprava, ale i z tzv. CEFU a nově využívaného národního plánu obnovy, tzv. RRF. Zde se nám podařilo získat celkem 24 miliard pro sektor dopravy, zejména na železnici.  

Na které projekty budou tyto prostředky především využity?

Největší část těchto prostředků je směrována na výstavbu dálnic, další menší část jde i do silnic první třídy. Pro nás je teď klíčové dobudování dálničních tahů, které v České republice tak citelně chybí. V oblasti železniční dopravy je jedním z hlavních fenoménů zvýšení bezpečnosti, tedy budování systému ETCS, a celkové zlepšení dopravní infrastruktury na železnici, a to na koridorových i mimokoridorových tratích. Propojení Česka se sousedními zeměmi, tedy přeshraniční spojení, je Evropskou komisí také velmi akcentováno. 

U nás stále přetrvávají problémy se zastaralou legislativou. Jak významně na ně narážíte? 

Pro nás je velmi důležitá legislativa v oblasti přípravy staveb, jež se v posledních letech významně zlepšuje. Víme, že v minulosti se v rozpočtu SFDI šetřilo na nepravém místě, když se seškrtaly tzv. globální položky na přípravu. Byl tam tak rapidní úbytek těchto finančních zdrojů, což zapříčinilo nedostatek projektů, a hrozilo, že bychom ani nedočerpali zejména evropské prostředky. Hledali jsme náhradní projekty, které samozřejmě pro dopravu přínos měly, a jsme rádi, že se povedlo je realizovat, ale bylo by vhodnější, kdyby byly připraveny ty opravdu klíčové projekty. Naštěstí se i legislativa vyvíjí pozitivně a věřím, že se celý proces přípravy výrazně zjednoduší. Třeba v Polsku se již daří projekty připravovat a realizovat podstatně rychleji než u nás. Ale musím ocenit jak Ředitelství silnic a dálnic, tak Správu železnic, že se v tomto směru dějí pozitivní kroky i v České republice.  
 

Jaká částka jde na výkupy pozemků a projektovou přípravu? 

Je to asi 10 miliard. Musíme pokračovat v takových důležitých projektech, které jsou i v programovém prohlášení vlády, jako jsou stavba Pražského okruhu, výstavba dálnice D 35 či železniční spojení směrem na Letiště Václava Havla. V těchto prioritních akcích je potřeba prostě intenzivně pokračovat. Povedlo se nám v průběhu loňského roku dokonce získat od Ministerstva financí navýšení rozpočtu o dalších 800 milionů korun na přípravu dálnic, resp. na výkupy pozemků. 

Když se ukáže, třeba v případě Pražského okruhu, že lze postupovat rychleji, je tedy možnost získat další finanční zdroje na výkupy? 

Ano. Zraky jsou nyní upnuty hlavně ke stavbě 511, která podle mého názoru je na dobré cestě, a pokud by se ukázalo, že jsou potřeba další finance, jsem přesvědčen, že pro urychlení výstavby by se právě v tomto případě peníze našly. Způsob fungování SFDI poměrně snadno a flexibilně umožňuje upravovat rozpočet dle aktuálních potřeb výstavby dopravní infrastruktury.  

Lze reagovat pružně a rychle i v případě oprav a modernizace silnic druhé a třetí třídy mezi jednotlivými kraji? 

Pro letošní rok je na tyto komunikace určena opět rekordní částka ve výši šesti miliard Kč. Tato částka vychází z programového prohlášení vlády a pro kraje se počítá i ve střednědobém výhledu do roku 2026 opět se šesti miliardami ročně. Mezi kraje se prostředky rozdělují podle rozsahu sítě, dle dohody mezi kraji učiněné na půdě Asociace krajů ČR, čímž odpadají jakékoli debaty o rozdělení prostředků. Každý kraj předem ví, s jakou částkou může počítat. V této oblasti je důležitá otázka mostů, které u nás nejsou celkově v ideálním stavu, a finance od nás umožňují jejich rychlejší obnovu. V rámci financování krajských silnic by nemělo jít jen o nějaké opravy typu flikování jednotlivých částí komunikací, ale o souvislé opravy. Nám jde o opravy, které mají největší přidanou hodnotu, proto požadujeme, aby kraje používaly tzv. systém hospodaření s vozovkou a pravidelně monitorovaly stav komunikací.