Zbyněk Hořelica: Projektů financovaných z rozpočtu SFDI máme nyní mnoho. Dostatek finančních prostředků pro rok 2023 také - 2. ČÁST

Druhá část rozhovoru s ředitelem Státního fondu dopravní infrastruktury Ing. Zbyňkem Hořelicou. Jak vidí ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Ing. Zbyněk Hořelica situaci ve financování liniových staveb u nás? V příštích letech pozitivně, vyhlídky jsou podle něj nadějné jak z hlediska volby správných projektů, tak jejich financování.

Jak letošní rozpočet ovlivnily principy prosazované v zájmu zelené politiky?

Požadavky vyplývající z požadavků EU jsou postupně promítány do financovaných projektů a investoři je běžně zohledňují. Rozpočet na rok 2023 tak nebyl nijak významně ovlivněn požadavky tzv. zelené politiky. Z pohledu tvorby rozpočtu na tento rok je nutné zmínit, že je trochu jiný. Po několika letech se totiž objevila opět otázka zapojení dluhového financování s tím, že část rozpočtu ve výši 30,7 miliardy Kč je nutné pokrýt těmito externími zdroji. Dnes se diskutuje o změně našeho zákona spočívající v možnosti přijímání zápůjček, státní záruky a případně emitování dluhopisů na dopravní infrastrukturu. Když jednáme s potenciálními partnery, například s Evropskou investiční bankou, vidíme jednoznačnou snahu směrovat tyto finanční prostředky do železnice, resp. zelené dopravní infrastruktury. Na druhou stranu my potřebujeme dostavět i tu silniční síť, zejména páteřní síť dálnic. Když to zjednoduším, můžeme tedy část národních zdrojů, které máme k dispozici, přesměrovat na silnice, a tu druhou část, kterou jsme potenciálně schopni získat z úvěrových prostředků, případně z emise dluhopisů, použít na financování železnice.

Zatím jsme nemluvili o vodních cestách, které u nás zůstávají poněkud v pozadí.

Ano, a tomu odpovídá i rozpočet, kde se pohybujeme ve zcela jiných číslech. V případě Ředitelství vodních cest jde většinou o částku, jež mírně přesahuje jednu miliardu, konkrétně pro rok 2023 je to zaokrouhleně 1,2 miliardy. Zejména v poslední době se budují přístaviště, která mají význam pro rekreační plavbu, ale co se týče přepravy nákladů, máme velké plány v Děčíně nebo Přelouči. V obou případech je ovšem extrémně složitá právě ta fáze přípravy.

Kde vidíte hlavní význam využití našich vodních cest?

Především v přepravě stavebních materiálů a obdobných komodit. Kdyby se povedlo splavnit Labe až do Německa, byla by to samozřejmě významná pomoc. Propojení na Hamburk vnímám zatím jako velkou výzvu. V přepravě zboží zatím stále hrají klíčovou roli železnice a silnice.

Které dálniční úseky jsou u nás jednoznačně prioritní?

Částečně už jsme to zmínili, ale je nutné dodat, že klíčové jsou všechny dálniční úseky, resp. dobudování páteřní dálniční sítě. Pokud bych měl konkrétně uvést, jedná se o úseky dálnice D3 směrem k hranicím s Rakouskem, Dálnice D11 směrem na Polsko, Dálnice D35 a samozřejmě Pražský okruh. Pan ministr dopravy Kupka bude zanedlouho prezentovat právě dokončovaný desetiletý plán rozvoje dopravní infrastruktury u nás, který již počítá ve velké míře s dobudováním páteřní sítě dálnic. Důležité je nezapomenout na PPP projekty, první pilotní projekt už probíhá na dálnici D4. V současné době se připravuje i varianta na železnici, což je propojení Ševětín–Nemanice, případně napojení na Letiště Václava Havla. A v neposlední řadě jsou to vysokorychlostní tratě, na jejichž přípravu poskytujeme poměrně velký objem finančních prostředků z našeho rozpočtu. V přípravě pro Správu železnic je to 4,1 miliardy celkem, určené jak na konvenční železnici, tak na vysokorychlostní tratě. Tyto částky se budou v dalších letech ještě navyšovat.

Reagovali jste na zvýšení cen materiálů, jako jsou ocel nebo kamenivo?

Byl to už především problém minulého roku. V souvislosti s významným nárůstem cen vybraných stavebních materiálů potřebných pro výstavbu dopravní infrastruktury, k němuž došlo v nejvyšší míře zejména od začátku roku 2021, byla pro resort dopravy vydána Metodika pro řešení růstu cen stavebních materiálů na stavbách dopravní a vodní infrastruktury, na které jsme se podíleli s Ministerstvem dopravy a resortními organizacemi. Dobrou zprávou je, že se ceny začínají opět stabilizovat a obávaný strmý nárůst, jenž by rostl donekonečna, naštěstí nenastal.

Jaký máte před sebou osobní cíl?

Jasně vidím, že finančních prostředků na dopravní stavby bude třeba i v dalších letech více a více. Proto je potřeba Státní fond dopravní infrastruktury transformovat a přizpůsobit tomu, abychom byli schopni pracovat nejenom s finančními prostředky, které máme dnes k dispozici, ale využívat i další zdroje včetně těch soukromých. To znamená posunout úpravu a novelu našeho zákona, jež řeší nejenom možnost získávání dalších zdrojů, ať už z emisí dluhopisů pro dopravní infrastrukturu, nebo případně přijímání zápůjček. Případné získání státní záruky je v tomto směru velmi důležité.

A pak bych chtěl, aby SFDI byl opravdu moderním úřadem. Proto se snažíme zjednodušovat některé procesy a usilovně pracujeme na digitalizaci. Vzniká nový portál, na němž bychom chtěli komunikovat s našimi příjemci způsobem, který odpovídá 21. století. Myslím si, že je dobře, že v České republice státní fond máme, který jednoznačně přispívá ke stabilitě celého sektoru dopravy. I když bych asi nebyl dobrý ředitel, kdybych ho nehájil a nechválil, ale opakovaně slyším z jiných států, kde obdobná instituce neexistuje, třeba ze Slovenska, jak by ji uvítali.