Modernizace památkově chráněného mostu v Přelouči

Od dubna do srpna loňského roku probíhala v Pardubickém kraji modernizace historického objektu jezového mostu přes řeku Labe z města Přelouč do obce Břehy. Spolu s vodní elektrárnou, zdymadlem, jezem a jeho ovládacími věžovými zděnými objekty tvoří ucelené inženýrské dílo. Stavbu realizovala společnost OHLA ŽS, a. s., prostřednictvím vlastních mostařských kapacit Divize Železnice podle projektu společnosti MDS projekt s. r. o.

POPIS VODNÍHO DÍLA A PŘEDMĚT OPRAVY MOSTU

Silniční most, který je dlouhý 129,8 m a široký 8 m, postavila v roce 1925 firma Müller a Kapsa jako součást zdymadla. Má pět otvorů o světlosti (zleva doprava) 17,1 m – 23,5 m – 21 m – 21 m – 17,75 m. Jezové pilíře, které jsou 3,4 m široké a 19,9 m dlouhé, slouží současně jako podpěry mostní konstrukce. Vlastní stavidlo je vysoké 2,4 m a při plně vztyčené klapce může zahradit výšku 3,8 m. Ovládací zařízení pohybových mechanismů stavidel i s jejich elektromotorickým a ručním pohonem je umístěno v budkách na mostě nad středem každého pole. Plavební komora má rozměry 85 × 12 m, maximální podjezdná výška pod mostním obloukem nad nejnižší uvažovanou hladinou dolní vody je 5,7 m. Vodní elektrárna, v níž jsou instalovány čtyři vertikální Francisovy turbíny, je umístěna na levém břehu řeky a její vtok leží pod prvním a druhým mostním obloukem.

Důvodem opravy mostu, který byl naposledy rekonstruován v roce 1993, nebyl jeho havarijní stav, ale špatný technický stav nosné konstrukce a příslušenství mostního objektu. Cílem stavebních prací bylo odstranění poruch mostu identifikovaných stavebně-technickým průzkumem, který provedl Kloknerův ústav ČVUT v Praze v listopadu 2016. Modernizace zahrnovala rovněž obnovu mostního svršku a vybavení. Vzhledem ke skutečnosti, že most je jako součást komplexu vodního díla zařazen mezi technické památky, musel projekt respektovat původní provedení.

VLASTNÍ PRŮBĚH STAVEBNÍCH PRACÍ

Na samotném začátku stavebních úprav mostního objektu bylo potřeba přeložit stávající kabelové sítě veřejného osvětlení, nízkého napětí a sdělovacího vedení CETIN ze stávajících chodníků na provizorní lávku osazenou na bok nosné konstrukce, která posloužila jako kolektivní ochrana a zároveň jako ochranná a pomocná konstrukce při bourání a budování nové římsy. Současně bylo nutné koordinovat bourací a stavební práce tak, aby bylo zachováno v provozu vždy jedno ze dvou jezových polí. Poté následovalo frézování vozovky mostu a předpolí a za zvýšené opatrnosti započala postupná demolice betonového zábradlí, říms a spádové vrstvy na mostě. Po odbourání konstrukcí byly zjištěny zcela odlišné rozměry stávající nosné konstrukce, než se předpokládalo. To znamenalo podstatnou úpravu projektu, přeprojektování dilatačních závěrů, výztuže říms a celého monolitického zábradlí.

Součástí rekonstrukce byla revize ložisek a dilatačních spár zejména u dvou vložených polí, která bylo nutné zvednout. Nejprve došlo ke zvednutí jednoho jezového pole, zatímco druhé zůstalo v provozu. Po provedení sanace čel a podhledu nosné konstrukce (NK) a očištění a provedení protikorozní ochrany (PKO) ložisek se jezové pole spustilo zpět na ložiska. Následně se konstrukce pro zvedání přesunula nad druhé jezové pole a postup se opakoval. Před samotným zvednutím prvního vloženého pole byla demontována ovládací tyč transmise a po jejím repasování a vybetonování nových říms byla znovu namontována na jezové pole. Poté se provedlo odzkoušení funkčnosti jezového zařízení. Při provádění zmíněných prací byla v řece Labe zvýšená hladina vody, která však neměla vliv na stavební práce na mostě.

Betonáž říms, které měly v příčném řezu reliéfní ozdobný tvar, probíhala postupně po celé délce a předcházela betonáži spádových desek. Dle zvoleného postupu prací probíhala postupně montáž šesti povrchových mostních závěrů NK a betonáž jednotlivých spádových desek na každém z pěti mostních polích. Po obrokování povrchu spádových desek byla provedena izolace z celoplošně natavovaných asfaltových izolačních pásů na pečetící vrstvu s ochranou izolace z litého asfaltu, pod chodníkovými vrstvami z pásu s hliníkovou vložkou.

Šířkové uspořádání na mostě muselo respektovat původní stav včetně zúžené průjezdné šířky. Na obou stranách mostu byly zachovány chodníky pro pěší. Došlo k obnově jejich povrchu do stavu, v jakém byly provedeny v době výstavby mostu. Na chodnících byla proto provedena dlažba ze žulové mozaiky a došlo ke zpětnému umístění veškerých kabelových sítí, které byly dočasně přeloženy na kabelovou lávku. Původní kamenné obrubníky se však nepodařilo zachovat, neboť svojí konstrukční výškou nesplňovaly parametry současných technických norem a vzhledem k intenzivní dopravě by docházelo k jejich uvolňování a ohrožení bezpečnosti provozu. Po konzultaci se zaměstnanci z Národního památkového ústavu (NPÚ) a stavebního odboru Městského úřadu v Přelouči došlo proto k jejich výměně za nové kamenné obrubníky, výškově již odpovídající.

Časově nejnáročnější na přípravu a vlastní realizaci bylo provedení betonového monolitického zábradlí. Jednalo se v podstatě o výrobu repliky, která sestávala z atypů, konkrétně ze 17 typů sloupků a výplní a 36 typů madel. Vlastní betonáž zábradlí probíhala po částech, nejprve byly vyhotoveny sloupky a po nich betonové výplně. Následně byly osazeny kovové ozdobné výplně a bylo usazeno madlo. Na kovových ozdobných výplních byl dle požadavku investora proveden stratigrafický průzkum. Jeho cílem bylo zjistit, jaká byla původní povrchová úprava v době stavby mostu, tedy ve dvacátých až třicátých letech dvacátého století. Bylo zjištěno, že mimo základní nátěr ze suříku byly za celou dobu existence mostu provedeny pouze dva nátěry, původní z doby výstavby a novodobý. Původní vrstvy odpovídaly dobovým reáliím. Většina výplní je proto původních s obnovou PKO, některé však musely být vzhledem k rozsahu koroze znovu vyrobeny.

Pro zpřístupnění spodní stavby a podhledu nosné konstrukce bylo použito zavěšené lešení, které se stavělo horolezeckým způsobem postupně dle plánu prací na mostě. Podlaha lešení pod mostem tvořila současně záchytnou vanu, která zabraňovala úniku stavebního materiálu a suti do koryta řeky. Plochy podhledu nosné konstrukce a spodní stavby byly opískovány. Došlo k doplnění chybějící výztuže a k očištění a ošetření obnažené výztuže antikorozní ochranou a k nanesení reprofilační malty v příslušných tloušťkách. Povrch monolitického zábradlí (madel, sloupků a výplní) byl sjednocen jemnozrnnou stěrkou evokující vzhled štuku.

Po provedení chodníků byly na mostě a předpolí na závěr položeny vozovkové vrstvy spolu s dopravním značením. Součástí rekonstrukce byly i přilehlé objekty, jako jsou obslužná kamenná a ocelová schodiště s přiléhajícím kovovým zábradlím a oplocení.

ZÁVĚR

Rekonstrukce a modernizace přeloučského mostu probíhala za plné uzávěry silničního provozu. Během realizace stavební zakázky se zaměstnanci společnosti OHLA ŽS museli vypořádat s technickou náročnosti atypického provedení mnoha prvků a vysokými nároky na pečlivou koordinaci stavebních prací. Díky precizní spolupráci a konstruktivnímu přístupu zaměstnanců NPÚ, stavebního odboru Městského úřadu v Přelouči, technického dozoru, objednatele, Povodí Labe a Vodní elektrárny Přelouč byla stavba provedena v termínu.

Ing. Ivana Holasová
specialista obchodní a technické přípravy
Divize Železnice
OHLA ŽS, a. s.