Martin Kulhavý
Po dlouhých přípravách se konečně rozjíždí oprava Libeňského mostu, který je léta ve velmi špatném stavu. Oprava soumostí mezi pražskými čtvrtěmi Libeň a Holešovice má trvat 60 měsíců a mimo citlivé rekonstrukce historických oblouků historických mostů zahrnuje i přeložky inženýrských sítí a úpravu přilehlých komunikací. „Stavět budeme metodou Design & Build. Letos a příští rok připravíme projekt včetně všech stavebních povolení a další tři roky máme na samotnou výstavbu,“ popisuje plán záchrany „Libeňáku“ Martin Kulhavý, ředitel výstavby ze společnosti Metrostav TBR. Investorem stavby je Technická správa komunikací hl. m. Prahy.
Máte na starosti kompletní opravu Libeňského mostu. Je výhoda, že budete stavět podle vlastního projektu?
Jak v čem. Tím, že stavíme podle žluté knihy FIDIC, máme daleko větší zodpovědnost a neseme na svých bedrech i větší riziko. Na druhou stranu nám může detailní znalost projektu pomoci, až se bude rozjíždět samotná stavba. Abychom využili všechny výhody metody Design & Build, bude to vyžadovat úzký vztah s objednatelem i správcem stavby, především jejich včasné rozhodování.
Celý pětiletý plán rekonstrukce je nastavený tak, že máme dva roky na projektování a tři na samotnou stavbu.
Jak jsou naplánované přípravné a projektové práce?
Celý pětiletý plán rekonstrukce je nastavený tak, že máme dva roky na projektování a tři na samotnou stavbu. Během prvních osmnácti měsíců máme získat veškeré změny územních a stavebních povolení, protože historicky se stavba připravovala na jiné šířkové uspořádání hlavní komunikace mostu. Původně měl být hlavní most zbouraný a řada věcí se tak logicky od projektu liší. Jde o odlišnou stavbu, než která se před lety povolovala.
Jaké máte zadání?
Zachovat historické části konstrukcí a šířkové uspořádání. V soumostí jsou dva historické mosty. Jeden přes Vltavu a jednoklenbový most na libeňské straně. Našim zadáním je citlivě zrekonstruovat mosty. Zejména půjde o odbourání krajních železobetonových konstrukcí nad oblouky a vytvoření nových.
Co bude následovat v druhém roce přípravných prací?
V druhém roce budeme připravovat realizační dokumentaci a dávat dohromady veškeré podklady, aby se oprava mohla rozjet. Bude to fuška, protože stavba je velmi náročná na koordinaci všech stran. Ale pevně věřím, že vše termínově zvládneme.
STOLETÁ KONSTRUKCE
Soumostí mezi Libní a Holešovicemi vznikalo podle projektu architekta Pavla Janáka v letech 1924–1928. Je dlouhé téměř 800 metrů, přičemž délka konstrukcí mostu přes Vltavu a dalších pěti mostů přesahuje 470 metrů. Ve své době šlo o velkoryse pojatý most, co se šířky týče, samotné řešení nosné konstrukce ale bylo spíše zastaralé. Hlavním důvodem byl nedostatek peněz. Velkou část únosnosti klenby vyčerpává váha násypu a oproti jiným pražským mostům nebyla využita možnost železobetonové konstrukce. I o čtrnáct let starší Mánesův most má mostovku a podpory železobetonové. Degradace mostu začala už v 80. letech a od té doby se kontinuálně řeší, jaký způsob opravy by se měl zvolit. Ve hře byla i výstavba úplně nového technického díla, nakonec se ale Praha rozhodla původní konstrukci zachovat a životnost soumostí prodloužit.
Dají se využít některé části původního projektu?
Rádi bychom na dokumentaci, kterou dělal před lety Pragoprojekt, navázali. Především v co největší míře využít stavební povolení a územní rozhodnutí, která jsou k dispozici.
Dokdy by mohla být zajištěna všechna povolení?
Podle zadání bychom mohli mít vše do 18 měsíců. Rok by mělo trvat získávání podkladů a šest měsíců je vyhrazeno na jednání s úřady. A pokud vše půjde dobře, zbylých šest měsíců ze dvou let přípravy je vyhrazeno na zpracování realizační dokumentace. To samozřejmě platí bez jakýchkoliv komplikací a za předpokladu, že veškerá okolní plánovaná zástavba je dobře zkoordinována s naší stavbou. V současné době to zjišťujeme.
Jak jste aktuálně daleko v přípravě projektu?
Zpracováváme mapové podklady pro projektování. Provádíme geodetické zaměření terénu a oslovujeme i správce jednotlivých sítí, aby nám poskytli informace, kudy přesně vedou.
V jakém stavu jsou vlastně jednotlivé části Libeňského mostu?
Dlouhodobě se ví, že Libeňský most je ve špatném stavu. Za skoro sto let existence neprošel zásadnější opravu, což se zákonitě muselo na konstrukci projevit. To je např. vidět na samotných železobetonových předpolích hlavního mostu přes Vltavu, která jsou v současnosti podepřena podpěrnými konstrukcemi.
Jaké části se budou zachovávat a které budete muset postavit zbrusu nové?
Pokud jde o klenby hlavního mostu přes Vltavu, na prvních klenbách z Libně a Holešovic jsou železobetonové konstrukce nasedlé na oblouk. Ty se mají bourat a postavit nové. Což vychází i z diagnostiky Kloknerova ústavu. U ostatních konstrukcí předpokládáme, že jsou v pořádku. A ani není v zadání, abychom jakkoliv měnili jejich statický systém. Tam se provedou jen sanace dle doporučení Kloknerova ústavu, která byla součástí zadání.
Plánujete pracovat na obou březích Vltavy současně?
Vzhledem k omezení veřejné hromadné dopravy v rámci co nejkratší výluky je třeba oba břehy rozpracovat současně. Doufám, že se to v čase nebude potkávat s okolní výstavbou developerů, která by to značně logisticky zkomplikovala.
Předpokládám, že při výluce bude celý most zavřený. Budete pro lidi stavět provizorní lávku?
Nejen pro lidi. Bude se stavět provizorní most, který má sloužit i k vymístění sítí z historického mostu. Ty se pak budou vracet zpět do zrekonstruovaného Libeňáku. A lávka má zároveň sloužit i jako přechod pro pěší a cyklisty mezi Libní a Holešovicemi.
Jak to bude se silniční dopravou?
V době výluky tramvají bude most kompletně uzavřený. Další omezení dopravy se pak bude řešit v rámci projektu.
Podléhá rekonstrukce povolení památkářů?
Most není kulturní památkou, takže v rámci hlavní diskuze kolem projektu zapojení památkářů zatím neřešíme. Druhá věc je, že jde o historicky cennou stavbu a budeme se tak snažit provádět opravy co nejcitlivěji.
V oblasti je řada developerských projektů, máte po kupě jejich záměry?
Od většiny developerů plány máme. V současnosti analyzujeme jejich dopady na stavbu, protože ne všechny korespondují se zadáním rekonstrukce. Je jasné, že některé jsou teprve v počátcích projektování a s těmi bychom rádi intenzivněji komunikovali, abychom mohli začlenit dopady do zadání rekonstrukce. Je před námi ještě spousta práce.
